|
|
Sebepojetí žáka mladšího školního věku se specifickými poruchami učení
Šrůmová, Zuzana ; Uhlířová, Jana (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
Diplomová práce nabízí pohled na sebepojetí dětí mladšího školního věku se specifickými poruchami učení. Na devíti konkrétních příkladech dokládá, jaké faktory ovlivňují budování sebepojetí a jak se vyvíjely jednotlivé osudy sledovaných dětí. Teoretická část v propojení vývojové psychologie, sociologie a pedagogiky staví pojmový a myšlenkový základ, spočívající v charakteristice dítěte mladšího školního věku především z hlediska jeho smyslového, kognitivního a emočního vývoje, vývoje a způsobu budování sebepojetí člověka, resp. dítěte, a komplexního pohledu na specifické poruchy učení. V praktické části jsou popsány kazuistiky devíti žáků, které autorka měla možnost po dobu dvou let sledovat a pozorovat jejich vývoj. Jedná se o 9 žáků pátých tříd (7 chlapců a 2 dívky) na jedné škole. Práce podává podrobný pohled na sféry úspěchu těchto dětí, jejich pojímání sebe sama, pozici v kolektivu a jedinečnost jejich příběhu a osobnosti.
|
|
| |
|
| |
|
|
"Pozitivní aspekty" dyslexie
Brancuská, Hana ; Morávková Krejčová, Lenka (vedoucí práce) ; Gillernová, Ilona (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tzv. "pozitivními aspekty" dyslexie, konkrétně zvýšenou kreativitou jedinců s dyslexií. V současné době se stává běžné dávat dyslexii do souvislosti nejen s deficity a symptomy, ale také poukazovat na možné zisky. Často se hovoří o vyšší kreativitě a dalších specifických schopnostech jedinců s dyslexií. Na základě výsledků zahraničních výzkumů, které naznačují souvislost a spojují dyslexii se zvýšenou kreativitou, byla realizována výzkumná studie v prostředí českých středních škol. Výzkumný soubor tvořilo 67 dyslektiků a 67 jejich intaktních protějšků ve věkovém rozpětí 17 - 20 let (z toho 108 chlapců a 26 dívek). Data byla snímána pomocí Torranceho figurálního testu tvořivého myšlení. Srovnáním dosažených hladin experimentální a srovnávací skupiny ve třech stanovených oblastech - originalitě, elaboraci a poskytování nestandardních a neobvyklých odpovědí měla být potvrzena (respektive vyvrácena) domněnka, že dyslektici vykazují signifikantně vyšší skór ve všech třech oblastech. Přestože celkové výsledky výzkumu signifikantní rozdíl mezi skupinami neprokázaly, naznačily výraznou tendenci vyššího skórování dyslektiků ve stanovených oblastech. Nalezené výsledky naší výzkumné studie jsou v souladu s předchozími výzkumnými zjištěními, kdy signifikantně vyšší hladina...
|
|
|
Vývoj morfologie u dětí s rodinným rizikem vzniku dyslexie - příspěvek ke studiu předpokladů pro rozvoj čtenářské gramotnosti u dětí s rizikem dyslexie
Kučerová, Tereza ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
A b s t r a k t Diplomová práce je součástí projektu věnujícího se studiu rizikových faktorů pro vznik specifických poruch učení u dětí s rizikem vzniku dyslexie. Konkrétně se zabývá vývojem morfologie u dětí s rodinnou zátěží specifických poruch učení. Dětem v předškolním věku a na počátku školní docházky byla opakovaně během tří let zadávána metoda s názvem Test morfologického uvědomování, vytvořená podle Žlabovy zkoušky jazykového citu (1992), aby mapovala vývoj v několika dílčích oblastech morfologických dovedností (přechylování a množné číslo podstatných jmen, minulý čas a 3. osoba jednotného čísla sloves, odvozování přídavných jmen a gramatická shoda). Bylo sledováno několik rovin. Za prvé, zda vývoj dětí v tomto věkovém období stále ještě postupuje vpřed a výkony dětí se tak zlepšují. Za druhé, zda jsou rozdíly ve vývoji dětí ze skupiny intaktní (s běžným řečovým vývojem) a ze skupiny rizikové (děti z rodin, kde se objevují specifické poruchy učení u alespoň jednoho z rodičů). Dále, zda má na úroveň vývoje vliv výše inteligence nebo pohlaví. Výkony dětí byly dále hodnoceny kvalitativně s ohledem na konkrétní jazykové jevy obsažené ve sledovaných oblastech morfologie. Závěry jednotlivých analýz jsou v práci podrobně rozvíjeny a dávány do kontextu s teoretickými východisky, aktuálními vědeckými...
|
|
|
Čtení adolescentů se specifickými poruchami učení
Břečková Chalupová, Eva ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Jošt, Jiří (oponent) ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent)
Disertační práce je zaměřena na problematiku čtení u adolescentů se specifickými poruchami učení. V teoretické části práce popisuje základní teoretická východiska problematiky čtení, přístupu ke specifickým poruchám učení, specifika čtení a s ním souvisejících dovedností u adolescentů a dospělých osob. Výzkumná část práce zahrnuje analýzu a interpretaci dat získaných srovnáním výkonů ve čtení studentů se specifickými poruchami učení s výkony studentů intaktní populace. Hlavním cílem práce je odhalit základní charakteristiky čtení adolescentů se specifickými poruchami učení.
|
|
|
Hodnocení státní maturitní zkoušky z cizího jazyka se zaměřením na potřeby žáků se specifickými poruchami učení
Vráblíková, Kateřina ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Mužáková, Monika (oponent)
Předkládaná bakalářská práce obsahuje shrnutí základních poznatků, které se týkají specifických poruch učení, s užším zaměřením na dyslexii a dysortografii. Jsou v ní uvedeny informace o historii a současné podobě maturitní zkoušky, včetně jejích úprav pro žáky s přiznaným uzpůsobením podmínek. Podrobněji se tato práce věnuje problematice maturitní zkoušky z cizího jazyka konané ve společné části maturitní zkoušky žáky se specifickými poruchami učení. Průzkumnou metodou byl dotazník pro učitele středních odborných učilišť, středních odborných škol a gymnázií, kteří mají Doplněk k Osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce hodnotitel písemné práce a/nebo ústní zkoušky pro kategorii SPU-O. Bylo zjištěno, že většina dotázaných učitelů považuje potřeby žáků se specifickými poruchami učení v nové koncepci maturitní zkoušky za respektované. Otázku objektivity hodnocení daných žáků však velká část z nich nedokázala posoudit. Ze závěrů práce rovněž vyplývá potřeba rozšířit povědomí o problematice specifických poruch učení, a to nejen mezi laickou veřejností, ale i mezi pedagogy. Klíčová slova: specifické poruchy učení, maturitní zkouška, cizí jazyk ve společné části maturitní zkoušky, žáci s přiznaným uzpůsobením podmínek, kategorie SPU-O
|
|
|
Sebepojetí jedince se specifickými poruchami učení v období adolescence
Matějková, Veronika ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Mrkosová, Eva (oponent)
Sebepojetí jedince se specifickými poruchami učení v období adolescence Cílem mé bakalářské práce je získání vhledu do problematiky sebepojetí žáků se specifickými poruchami učení v období adolescence. Na základě prostudované odborné literatury vymezuji v bakalářské práci základní pojmy: specifické poruchy učení a sebepojetí. Práce má charakter přehledové studie, která se zaměřuje na jedince se specifickými poruchami učení. Dále zkoumá projevy specifických poruch učení a jejich vliv na sebepojetí jedinců v období adolescence. Následně uskutečňuji výzkumnou sondu. Vzorek respondentů se skládá z tří chlapců a dvou dívek. Všichni respondenti jsou v období adolescence a byly u nich diagnostikovány specifické poruchy učení. V závěru práce formuluji doporučení o nutnosti dalšího výzkumu v této oblasti. Klíčová slova Specifické poruchy učení, sebepojetí jedince, adolescenční období
|
|
|
Využití zážitkové pedagogiky při systematické práci s žákovskou skupinou
Ušáková, Veronika ; Valentová, Lidmila (vedoucí práce) ; Pavelková, Isabella (oponent)
Využití zážitkové pedagogiky při systematické práci s žákovskou skupinou Cílem práce bylo vytvořit a realizovat podpůrný stimulační program pro skupinu žáků se specifickými poruchami učení zaměřený na podporu pozitivního sebepojetí a sebehodnocení, které bývá vlivem školní neúspěšnosti snížené, dále na rozvoj sociálních dovedností žáků. Podpůrný stimulační program vychází z teoretických poznatků v oblasti zážitkové pedagogiky, sociální psychologie a psychologie osobnosti. Klíčová slova Podpůrný stimulační program, zážitková pedagogika, sebepojetí, sebehodnocení, sociální dovednosti, specifické poruchy učení.
|
|
| |
host ::
RSS.