|
|
Heideggerovo pojetí univerzity
Zrno, Filip ; Strouhal, Martin (vedoucí práce) ; Koťa, Jaroslav (oponent)
Práce se zaměřuje na Heideggerovo pojetí univerzity. Nejprve je představeno složité Heideggerovo myšlení a na tomto základě je popsána vědeckost vědy, pojetí univerzity v období jeho rektorského působení ve Freiburgu a v poválečných letech. Práce rovněž ukazuje problém bytnosti techniky a dva způsoby myšlení, které s celou problematikou úzce souvisejí. Heideggerův celý koncept univerzity je posléze uveden do současné, postmoderní situace a jsou rozvedeny problémy, s nimiž se univerzita potýká a kterým bude muset v budoucnu pravděpodobně čelit.
|
|
|
Smysl otázky po smyslu bytí: K interpretaci soupatřičnosti bytí a Ničeho v Heideggerově Was ist Metaphysik?
Kvapil, Ondřej ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
Tato práce si na půdorysu vytyčeném Heideggerovou Was ist Metaphysik? klade jedinou otázku: v jakém smyslu k sobě patří bytí a Nic? Tuto otázku rozvíjí paralelně na dvou rovinách. Na základě detailní interpretace klíčových - a pro svou nepřístupnost nezřídka nedostatečně zpracovaných - textových míst chce dospět ke komplexnímu vhledu do dané problematiky a v jejích četných významových nuancích ji vyložit. Zároveň chce artikulovat obecně filosofický význam problému soupatřičnosti bytí a Ničeho, nakolik zasahuje nejvlastnější intenci Heideggerovy fundamentální ontologie jako takové - položení otázky po smyslu bytí. Práce vychází od fenomenologické deskripce původní zkušenosti Ničeho a zachycuje proměnu člověka v čisté Da-sein, která se s ním v této zkušenosti odehrává. Protože zkušenost Ničeho pro Heideggera spadá v jedno se základní náladou úzkosti, v rámci svého výkladu ji vykreslí vůči náladám zdánlivě příbuzným, ale co do svého smyslu opačným, strachu a především hluboké nudě. Následně podává interpretaci vlastního ontologického významu Ničeho, čímž fixuje vazbu mezi Ničím a jsoucím jako takovým. To se odehrává zejména na základě podrobného výkladu Heideggerova proslule víceznačného pojmu Nichtung. Práce nicméně nechce zůstat pouze u toho, že základní vazbu mezi Ničím a bytím explikuje, ale chce...
|
|
|
Lidství a zvířeckost mezi Heideggerem a Derridou
Trnka, Jaroslav ; Koubová, Alice (vedoucí práce) ; Michálek, Jiří (oponent) ; Chvatík, Ivan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá rozdílem mezi člověkem a zvířetem v souvislosti s tematikou času, jak ji zpracovává Heidegger a Derrida. Hlavním východiskem je kritika raného Heideggerova myšlení zvířete jako ochuzeného o svět, provedená jako kritika jeho myšlení času a možnosti. První dvě kapitoly se snaží ukázat, že raný Heidegger přes svůj zásadní příklon k časovosti a možnostnímu charakteru bytí člověka stále myslí možnost jako skutečnou a čas jako přítomný. Teprve na základě tohoto kroku může myslet zvíře privativně jako nesmyslné, resp. ochuzené - v nějaké podobě nepřítomnosti času. Tato kritika vede k hledání důslednějšího myšlení času a možnosti, jako prostředku ke vstřícnějšímu myšlení zvířete. Třetí kapitola se zabývá Derridovými výhradami k takovému hledání času a snaží se zmapovat úskalí, která se s Heideggerovým záměrem pojí. V dalších třech kapitolách je předložen hlavní rozbor pozdního Heideggerova myšlení času. Důraz je kladen na rozdíly tohoto pojetí oproti ranému myšlení, hledané především jako rozdíly mezi pozdní přednáškou Čas a bytí a raným Bytím a časem. Pozdní Heidegger se na rozdíl od raného ptá na jednotu trojitě dimenzionálního času a vyhýbá se tak tomu, aby ji fakticky myslel jako přítomnost. Základem jednoty času je jeho čtvrtá dimenze blížnosti, která se děje jako...
|
|
|
Člověk jako zoon politikon a filosofie jako výchova člověka (Býti na světě lidsky prostřednictvím zkušenosti s řečí)
Timingeriu, Filip ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Pauza, Miroslav (oponent) ; Kalábová, Helena (oponent)
Disertační práce Člověk jako zoon politikon a filosofie jako výchova člověka s podtitulem Býti na světě lidsky prostřednictvím zkušenosti s řečí se pokouší - na základě detailní studie první ze tří Heideggerových přednášek k Bytnosti řeči (Das Wesen der Sprache 1957/58) v nichž se zabývá možností prodělání zkušenosti s řečí s oporou o onto-logické východisko, jež je překonáno smysludbajícím vmyšlením (besinnlicher Nachdenken) do básnické zkušenosti se slovem a jeho vztahem k bytí a nebytí věci z básně Stefana Georga Slovo (Das Wort) - promýšlet předpoklady a meze založení filosoficko-výchovného tázaní jako výchovy k myšlení, kterému by mělo nutně předcházet vědění o tom, co znamená být či nebýt v myšlení vychován. KLÍČOVÁ SLOVA výchova, člověk, řeč, zkušenost, básnění, myšlení, Heidegger
|
|
|
Fenomén hudby. Hudba v kontextu základních motivů Heideggerova raného myšlení
Výravský, Vojtěch ; Benyovszky, Ladislav (vedoucí práce) ; Novotný, Jaroslav (oponent)
Práce je pokusem zasadit téma hudby do kontextu primárně tzv. "raného", ale částečně i "středního" období myšlení Martina Heideggera. Vychází přitom zejména ze dvou podnětů: jednak z Heideggerova tvrzení, že je třeba překonat estetické, tedy metafysické pojetí uměleckého díla, a jednak z velkého otazníku nad prázdným místem, jímž je hudba v rámci Heideggerova pronikavého promýšlení bytnosti umění přítomna. V první části ukazuje důvody, proč Heidegger volá po překonání estetiky, a pokouší se vykázat skryté předpoklady, v nichž se estetika vždy pohybuje a jež zatemňují původní přístup k uměleckému dílu, tedy i k hudbě. Jako základní metafysické předpoklady (hudební) estetiky je zde odkryto zejména trojí: schéma forma-látka, schéma subjekt-objekt a pojímání uměleckého díla jako před-mětu před-stavy. Ve druhé části práce je potom učiněn pokus o překonání těchto schémat cestou fenomenologického odhalování bytostných struktur hudby. Významným vodítkem je při tom nejprve fenomén dotyku hudby. Ten vede k pochopení hudby jako způsobu 'bytí ve světě' konstituovaného třemi momenty: náladou, rozuměním a řečí. Hudba se tak ukazuje jako způsob odemykání 'bytí tu', tedy jako artikulace naladěné srozumitelnosti pobytu a její sdělování spolupobytu.
|
|
|
Daseinsanalýza a filosofie Martina Heideggera
Mašková, Monika ; Zicha, Zbyněk (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Práce se zabývá daseinsanalýzou jako psychoterapeutickým směrem, který vychází (mimo jiné) z filosofie. K tématu je přistupováno ve smyslu péče o duši, která se v evropské tradici objevuje již od Platóna, a právě přesah filosofie do psychologie umožnil vznik daseinsanalýzy. Tato práce se soustředí na vzájemné propojení psychologie a filosofie. Na základě probrané literatury je v práci sestaven základ daseinsanalýzy, který je stanoven z fenomenologie, filosofie Martina Heideggera a psychoanalýzy. Práce se zaobírá reflexí vzniku daseinsanalýzy a to konkrétně u Ludwig Binswangera a Medarda Bosse, jakožto zakladatelů daseinsanalýzy. U Ludwiga Bisnwangera je rozebíráno pojímání svobody, lásky a dalších témat, které byly převzaty a přetrvaly v daseinsanalýze. U Medarda Bosse je problematizován vztah s Martinem Heideggerem a jeho zaměření se na výklad snů, kterému se práce věnuje. Dále se v práci stanovují hlavní zásady daseinsanalýzy, které se vytvořily v průběhu let v propojení s jejich základy. Mezi hlavní zásady je řazeno umět pracovat s existenciály, pracovat se svobodou a respektující naslouchání a přijímání. To vše tvoří vzájemný vztah mezi pacientem a terapeutem. V neposlední řadě je v práci poukazováno na nedostatky a přednosti směru a možnosti, které přináší terapeutovi a klientovi v jejich...
|
|
|
Člověk v teoriích mediálního účinku
Špaček, Jiří ; Trampota, Tomáš (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd / Smetanovo nábřeží 6, 110 01 Praha 1 info@fsv.cuni.cz, tel: 222 112 111 www.fsv.cuni.cz Dle čl. 4 Opatření rektora č. 6/2010 o Zpřístupnění elektronické databáze závěrečných prací http://www.cuni.cz/UK-3470.html a čl. 1 Opatření děkana 29/2010 se z časového hlediska závěrečné práce dělí do tří skupin: a. "nové práce", tj. práce odevzdávané k obhajobě počínaje 29. 9. 2010, b. "starší práce", tj. práce odevzdané k obhajobě od 1. 1. 2006 do 28. 9. 2010, c. "práce před rokem 2006", tj. práce odevzdané k obhajobě před 1. 1. 2006. V tomto případě jde o "starší práci" odevzdanou k obhajobě od 1. 1. 2006 do 28. 9. 2010. Omlouváme se, ale dokument není v elektronické verzi k dispozici.
|
|
|
Možnosti autenticity a fenoménu Smrti na pozadí Starosti
Kuklová, Pavlína ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent) ; Prokešová, Miriam (oponent)
Pobyt je bytostně spolupobyt. Sdílení nesnímá z pobytu jeho osamocenost pádu a údělu (viny a svědomí). Navrácení v prach (bytí ke konci) dnes zápasí o lidskou důstojnost ve Sdílených fenoménech Stáří a Umírání, jež vystupují ze své nenápadnosti a jsou zrcadlem (ne)skrytosti možností autenticity a fenoménu Smrti na pozadí Starosti. Existenciálně-existencielní souvislosti lidského pobytu odhalují, že žádostivost (skutečnost) Prvního člověka založená úzkostí (možností Smrti) dějinně Posledního člověka současnosti, se stává ve smyslu jedinečných horizontálních možností dějinnou stopou autenticity. Klíčová slova: autenticita, Heidegger, Hogenová, ontologie, pobyt, smrt.
|
|
|
Eticky bydlí člověk
Hlavinka, Filip ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent) ; Slaninka, Michal (oponent)
Disertační práce představuje filosofující příspěvek k etice a etické výchově. Jejím záměrem je představit etiku nejen jako nauku o hodnotách a o pravidlech lidského soužití, ale především jako bytostné tázání, které člověka přivádí k duchovní hloubce jako pravá filosofie. K tématu nepřistupuje tak, že by analyzovala dílo jednoho nebo několika málo relevantních myslitelů, ale spíše se nechává vést tématem samotným a souvislostmi, ve kterých etika vystupuje. Inspirací je zde Heideggerovské pochopení světa jako tzv. Čtveřiny, ve které se člověk jakožto Smrtelný vztahuje k Zemi, Nebesům, a k Božskému. Jako Heidegger vysvětluje, že člověk se k hloubce světa vztahuje básnicky, pokouší se tato disertační práce vysvětlit, že také etické vztahování se ke světu je pro člověka něčím bytostným, od člověka neoddělitelným. Etická dimenze lidského jednání a rozhodování, která pramení z lidské svobody, je zde představena ve třech úrovních jako mrav, morálka a éthos. Zatímco mrav a morálka do značné míry vycházejí ze společenského nastavení a lze u nich hovořit o jisté konformitě, éthos představuje hlubokou vrstvu osobního autentického hledání dobrého. Jde o jednání v souladu se svědomím, které se orientuje podle Dobra. Dobro je představeno jako idea v platónském smyslu, jako nepředmětný celek, jako Božské. O...
|
|
| |
host ::
RSS.