|
|
Problémy učitelské profesní etiky v předškolním vzdělávání v České republice
Andriantsarazo, Erica ; Zicha, Zbyněk (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Diplomová práce se zabývá problémy učitelské profesní etiky a klade si za cíl zmapovat problematiku a komplexnost etického rozměru pedagogické práce. Prvním dílčím cílem je prozkoumat hodnotovou orientaci pedagogů a mateřských škol, ve kterých působí. Druhým dílčím cílem je popsat etická dilemata, se kterými se setkávají, a jejich strategie řešení. Tento popis je doplněn o perspektivu autorky práce. Práce se skládá z části teoretické a části empirické. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy a teorie týkající se etiky, filosofie výchovy, pedagogiky, psychologie i sociologie. V první části tato část popisuje základní přístupy k etice a filosofický pohled na podstatu výchovy. Také nastiňuje problematiku etických kodexů. Ve druhé části se zaměřuje na edukační procesy a jejich činitele. Důraz klade na roli pedagoga v těchto procesech a jeho kompetence. Dále popisuje specifika dítěte předškolního věku a roli rodiny i širšího sociálního prostředí v jeho socializaci. Nakonec stručně vysvětluje roli mateřské školy a její specifika jakožto vzdělávací instituce. V empirické části je popsána metodika výzkumu a jsou položeny čtyři výzkumné otázky, které vychází z cílů práce. Výzkum mapuje hodnotovou orientaci vybraných pedagogů a mateřských škol a popisuje etická dilemata a jejich přístupy k řešení....
|
|
|
Význam řeči ve výchově a vzdělávání
Chocholová, Viktorie ; Zicha, Zbyněk (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Práce se zaobírá souvislostí výchovy a řeči. Cílem této interdisciplinární práce je nastínit význam těchto dvou fenoménů v lidském životě, jejich vzájemnou provázanost a filosoficky reflektovat a charakterizovat vybrané fenomény řeči - dialog, tázání, mlčení a narace. Pomocí předem stanovených výzkumných otázek práce otevírá prostor pro zamyšlení nad významem a využití těchto fenoménů ve výchově a vzdělávání. V první části se práce prostřednictvím odborné literatury zaobírá pojmem výchovy a vzdělávání z hlediska optiky filosofie výchovy. V druhé části je reflektován vztah mezi řečí a lidstvím, poté řečí a výchovou, kde je následně formulován závěr, že řeč a výchova jsou fenomény související a nachází se mezi nimi několik významných paralel. V závěru této části se práce věnuje specifikům humanitního vzdělávání a provázaností s řečovými fenomény. Třetí část práce je zaměřena na charakteristiku vybraných fenoménů řeči - dialogu, tázání, mlčení a narace, kde je výsledkem je formulace závěru, že všechny fenomény lze s výchovou bezprostředně propojit a jsou mnohdy klíčem pro efektivní uskutečňování výchovného procesu/školní výuky. V závěru práce je nastíněno možné budoucí zaměření práce, a to v podobě zanesení vybraných fenoménů do didaktické metodologie. KLÍČOVÁ SLOVA řeč, výchova, filosofie výchovy,...
|
|
|
Pojetí výchovy podle sv. Augustina
Pecková, Alžběta ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
Bakalářská práce na téma Pojetí výchovy podle sv. Augustina se zaměřuje na analýzu Augustinových myšlenek týkajících se vzdělávání a výchovy v metodickém rámci dějin filosofie. Práce se zabývá Augustinovým pohledem na to, jaký je smysl výchovy a vzdělání. Silný vliv na Augustinovo myšlení má v tomto kontextu především Platónova filosofie a ovšem též navazující filosofická a teologická tradice. Budeme sledovat tento kontext, v němž se Augustin pohybuje, a též způsob, jakým navazuje na předchozí zdroje, především na Platónovu ideu vzdělání jako přivádění k idejím a motivy anamnése. Toto srovnání využijeme pro obecnější charakteristiku Augustinova promýšlení problematiky výchovy, přičemž klíčovými tématy budou vztah mezi výchovou a náboženstvím, role učitele v procesu vzdělávání, význam lásky a pravdy, vzoru a individuálního přístupu k výchově. Základními textovými zdroji budou Augustinovy spisy O učiteli, Křesťanská vzdělanost a Vyznání.
|
|
| |
|
|
Uplatnění příběhů ve výuce etiky
Sůvová, Adéla ; Zicha, Zbyněk (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá možnostmi využití příběhů při výuce etických témat ve školách. První kapitola zkoumá význam jazyka a řeči pro kulturu, dále z filosofického pohledu zdůrazňuje podstatu rozhovoru především pro péči o duši a poznání pravdy, a také zkoumá význam jazyka a řeči z hlediska antropologického. Ve druhé kapitole nazvané Příběh jako spolubytí najdete podstatu příběhů, jejich možné účinky na dětskou psychiku a vysvětlení, co je to literární vyprávění, jak vyprávět příběhy a význam vypravěče příběhu. Dále zde najdete různé konkrétní formy představení příběhů (např. forma dokumentárního filmu, storytelling atd.). Třetí kapitola chápe etiku jako problém a vymezuje některé etické pojmy, hodnoty a paradoxy. Postupně směřuje k problematice podstaty etiky a výuky etiky na školách. Čtvrtá kapitola se zabývá Etickou výchovou jako doplňujícím vzdělávacím oborem a jeho charakteristikou, zmiňuje organizaci Etické fórum České republiky a také mj. uvádí několik aktivit využívaných v tomto vzdělávacím oboru. Tato kapitola umožňuje nahlédnout do RVP ZV (Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání) a RVP G (Rámcový vzdělávací program pro gymnázia). Pátá kapitola je o rozvíjení kritického myšlení. Šestá kapitola nabízí několik didaktických příprav propojujících výuku etických témat a využití metodu...
|
|
|
Sókratovské tázání jako cesta k pravdě
Procházka, Ondřej ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Práce je zaměřena na metodu sókratovského tázání po podstatách věcí a jevů. Tento jeho životní přístup k obtížným, až na první pohled aporetickým problémům, je založený na komplexním, strukturovaném, kritickém posouzení dané konkrétní situace. Tyto základní rysy budou demonstrovány na raných dialozích Platónových, konkrétně na spisech Prótagoras a Faidros, kde nejenže rozpoznáme základní rysy této dialektické metody, ale budeme u prvně jmenovaného dialogu schopni pochopit zásadní odlišnost Sókrata od sofistů. K tomu, abychom tuto metodu pochopili plně, je však nutné nejprve porozumět samotnému duševnímu vývoji Sókrata. Proto se kromě výše zmíněných textů bude práce opírat i o dílo Jana Patočky, který tento historický průběh a profilaci filosofova života mapuje. V čem metoda sókratovského dotazování spočívá? Jakým způsobem může být chápána jako cesta ku pravdě? A jak nám její znalost a uplatňování může proměnit náš každodenní život?
|
|
| |
|
|
Ficinovo pojetí intelektuálního života a melancholie
Žáková, Karolína ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Marsilio Ficino byl jedním z předních představitelů florentského humanismu, jenž v dalších staletích ovlivnil významné myslitele, jako byl například Galileo Galilei, Paracelsus nebo Jan Amos Komenský. Hlavním předmětem mého zájmu je problematika melancholie v souvislosti s intelektuálním životem, jak je tato problematika zachycena ve Ficinově De libri tres, zejména spis De vita sana. Tomuto tématu bude odpovídat metodický rámec dějin filosofie. Melancholie má ambivalentní povahu, v obecném měřítku byla vnímána jako nežádoucí choroba, ale v případě intelektuálů není pouhou zhoubou, ale rovněž jejich darem a prostředkem, díky kterému se mohou plně věnovat studiu. Práce nejprve zasadí hlavní problematiku do širšího kontextu Ficinova novoplatonismu a dále bude směřovat k ucelenému výkladu konceptu intelektuálního života a melancholie, jak je vnímal Ficino, včetně jednotlivých rad, které učencům Marsilio poskytoval, aby zlepšil jejich výkon v rámci studia. Zároveň je mým cílem ukázat, že myšlenky člověka, který žil a tvořil v 15. století, jsou dodnes živé i přes výraznou odlišnost vědy v dobách humanismu a vědy moderní, ovlivněnou zejména filosofií Reného Descarta. KLÍČOVÁ SLOVA melancholie, černá žluč, intelektuál, tělesný duch, filosofie
|
|
|
Senecův ideál ušlechtilého ducha a problém výchovy
Černínová, Andrea ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
Diplomová práce je věnována dílu římského stoického filosofa Senecy, detailněji pak pracuje s jeho mravní filosofií. Otevřena jsou například témata, jak podle něj dosáhnout klidné mysli, trvalé radosti, či v čem spočívá pravé štěstí. Diplomová práce si klade za cíl zamyslet se nad tím, o jakou proměnu člověka dle Senecy ve výchově jde a jak k výchově patří ctnost ve stoickém smyslu, a rovněž jak to celkově proměňuje život člověka. Diskutován je v práci také Seneca jako vychovatel císaře Nerona. Prostřednictvím Senecových Dopisů Luciliovi (Epistulae Morales ad Lucilium) a spisu O duševním klidu pak postihuji jeho etické i didaktické zásady. V práci se mimo jiné snažím odpovědět i na otázku, co je míněno antickou filosofií, neboť ta je ve své podstatě jiná než filosofie v akademickém pojetí, jak ji známe dnes. Pro stoiky tvořila filosofii totiž nejen část teoretická, ale patřila k ní i praktická cvičení. Doslova bychom řekli, že tehdejší filosofové žili otázkou Jak dobře žít? Tato souvislost života, filosofie a vzdělávání, která se nám u Senecy zjevuje, je dalším z témat, kterým se věnuji. KLÍČOVÁ SLOVA Seneca, helénistická filosofie, stoicismus, ideál ušlechtilého ducha, výchova
|
|
| |
host ::
RSS.