|
|
Environmentální východiska filosofie naděje
Malá, Adéla ; Semrádová, Ilona (vedoucí práce) ; Slaninka, Michal (oponent) ; Strnad, Pavel (oponent)
Text vysvětluje fenomén naděje z fenomenologického hlediska, jde o explanaci naděje a její porozumění v kontextu lidského života. Naději známe z křesťanského pohledu, jako spásu, odpuštění, naději na věčný život. V postmoderní době se proměnilo lidské bytí a naději je třeba promyslet v nových souvislostech. Nabízí se otázka, co je ve skutečnosti naděje. Ač se to nezdá důležité, pochopení naděje a jejího rozlišení je podmínkou dobrého života jednotlivce i společnosti. Naděje nesmí být iluzí ani pouhým každodenním doufáním ve splnění našich přání. Naděje je především konání, není to kapitulace a rezignace. Pravá, transcendentní naděje se rodí v hluboké krizi, bolesti, opuštění, přichází k nám v trpělivosti, v aktu přijetí, smíření. Naděje je vědomí budoucnosti navzdory skutečnosti. Naděje je vytrvalost, pokora a tajemství. Naděje je radost, je to síla, která k nám přichází z neidentifikovatelného místa, ale rozlévá se všude. Naděje se vztahuje i k bytí celku světa, k odpovědnosti za zachování podmínek života na Zemi, k důstojnému a plně prožitému životu jednotlivců. Naděje jako praktický důsledek ve výchově a vzdělávání.
|
|
|
Eticky bydlí člověk
Hlavinka, Filip ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent) ; Slaninka, Michal (oponent)
Disertační práce představuje filosofující příspěvek k etice a etické výchově. Jejím záměrem je představit etiku nejen jako nauku o hodnotách a o pravidlech lidského soužití, ale především jako bytostné tázání, které člověka přivádí k duchovní hloubce jako pravá filosofie. K tématu nepřistupuje tak, že by analyzovala dílo jednoho nebo několika málo relevantních myslitelů, ale spíše se nechává vést tématem samotným a souvislostmi, ve kterých etika vystupuje. Inspirací je zde Heideggerovské pochopení světa jako tzv. Čtveřiny, ve které se člověk jakožto Smrtelný vztahuje k Zemi, Nebesům, a k Božskému. Jako Heidegger vysvětluje, že člověk se k hloubce světa vztahuje básnicky, pokouší se tato disertační práce vysvětlit, že také etické vztahování se ke světu je pro člověka něčím bytostným, od člověka neoddělitelným. Etická dimenze lidského jednání a rozhodování, která pramení z lidské svobody, je zde představena ve třech úrovních jako mrav, morálka a éthos. Zatímco mrav a morálka do značné míry vycházejí ze společenského nastavení a lze u nich hovořit o jisté konformitě, éthos představuje hlubokou vrstvu osobního autentického hledání dobrého. Jde o jednání v souladu se svědomím, které se orientuje podle Dobra. Dobro je představeno jako idea v platónském smyslu, jako nepředmětný celek, jako Božské. O...
|
|
|
Na cestách (k) řeči. K předpokladům psychoterapeutické péče v perspektivách daseinsanalýzy
Králíčková, Tereza ; Pauza, Miroslav (vedoucí práce) ; Kalábová, Helena (oponent) ; Slaninka, Michal (oponent)
Předložená disertační práce Cesty (k) řeči s podtitulem K předpokladům psychoterapeutické péče v perspektivách daseinsanalýzy se zabývá fenoménem řeči jako stěžejním a samozřejmým předpokladem, za jehož pomoci se odehrává psycho- terapeutická péče. Vychází přitom z obecné definice psychoterapie jako léčby duševních obtíží pomocí řeči (slova, rozhovoru) a z určení člověka jako zoon logon echon. Proto je zde poznávání řeči zároveň cestou sebepoznávání. Následováním odkazu slov jiných autorů, etymologickým a dějinným výkladem vybraných pojmů (psýché, mythos, logos aj.) a vlastní reflektovanou zkušeností přivádí text čtenáře k náhledu, proč je právě řeč bytostným konstitutivním momentem jeho mnohovrstevnatého lidství. Pohled akcentuje jednotu lidské přirozenosti jako celku, který je ve svých možnostech otevřen pro poznávání a prožívání světa i sebe sama v jeho zjevných i skrytých rovinách. Na základě dichotomie skrytosti a neskrytosti rozšiřuje předložená práce pojetí řeči jako ryze lidského říkání a sdílení o problematiku dějící se smysluplné zjevnosti světa, která je předvedena jako svého druhu rozhovor (dějství oslovení a odpovídání). Postupem cesty a za pomoci řeči (kata logon) rozlišuje některé další bytostně strukturní rysy pobytu (Dasein) a odkrývá souvislosti psýché s řečí, které zakládají...
|
|
|
Psychoterapia ako výchova k autenticite. Prirodzený svet ako psychoterapeutický problém
Slaninka, Michal ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Semrádová, Ilona (oponent) ; Růžička, Jiří (oponent)
Dizertačná práca s názvom Psychoterapia ako výchova k autenticite - Prirodzený svet ako psychoterapeutický problém pojednáva o ontologických základoch psychoterapie. V práci ukazujeme, ako sa dejinne menilo porozumenie človeku a svetu od antiky po súčasnosť. Psychoterapia ako pomerne nová disciplína je založená na subjektovo - objektovom rozvrhu sveta a z tohto rozvrhu sa snaží uchopiť ľudské bytie a porozumieť mu, čím sa dostáva do vnútorného rozporu. Ukazujeme, ako si psychoterapia i psychológia nie sú vedomé svojich ontologických základov. Jadro práce je založené na princípoch Husserlovej fenomenológie a Heideggerovej fundamentálnej ontológie ako predpokladoch prirodzenej psychoterapie. Obe prinášajú adekvátne a ľudskej prirodzenosti primerané porozumenie. Z tohto hľadiska uvažujeme o princípoch prirodzenej a ľudskému bytiu adekvátnej psychoterapie. Kĺúčové slová: prirodzený svet, psychoterapia, autenticita, ontológia, výchova, čas
|
host ::
RSS.