|
|
On Changing and Differing Types of Bodies and Their Relationships to Their Souls or/and Minds in Western Culture
Jakešová, Markéta ; Ritter, Martin (vedoucí práce) ; Morin, Marie-Eve (oponent) ; Weidtmann, Niels (oponent)
O měnících a odlišujících se typech těl a jejich vztahu k duši a/nebo mysli v západní kultuře Markéta Jakešová Abstrakt: O měnících a odlišujících se typech těl a jejich vztahu k duši a/nebo mysli v západní kultuře je sbírkou volně navazujících kapitol, které odpovídají na otázku, jak učinit Merleau-Pontyho fenomenologii inkluzivnější. První kapitola, věnovaná Jeanu-Lucu Nancymu, slouží jako úvod do tématu alternativních tělesných existencí a otázce duše v těle. V následujících kapitolách je Merleau- Ponty konfrontován s vybranými autory spojenými s Teorií sítí aktérů (ANT). Nejdříve se ve srovnání s Brunem Latourem ukáže, že integrita všech jsoucen a entit (včetně nejprivilegovanějších lidí) není samozřejmostí. Patologie ve Fenomenologii vnímání a pojetí aterosklerózy Annemarie Mol jsou pak použity jako analogie pro podřadné postavení žen v naší společnosti, příčemž čtvrtá kapitola ukazuje zmocňování (empowerment), které z něj může vyrůst, prostřednictvím interpretace románu Pianistka od Elfriede Jelinek. Poslední dvě kapitoly se zaměřují na nekonvenční způsoby intersubjektivity a příbuzenství (kinship) jako způsoby bytí ve světě. Konfrontace s Eduardem Viveirosem de Castro destabilizuje zavedené ontologické kategorie a zároveň se pokouší začlenit alternativní pohledy na svět původních obyvatel (dnešních)...
|
|
|
Imperativ transcendence. O smyslu filosofie a jejích možnostech na sklonku metafyzické éry podle Jana Patočky. Interpretace vybraných textů z let 1929-1952
Sladký, Pavel ; Karfík, Filip (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
Jedním z velkých témat filosofie Jana Patočky je otázka bytostné povahy a smyslu filosofie. Odehrává-li se filosofické myšlení v médiu celkovosti, představuje filosofická sebereflexe přirozenou součást vlastní filosofické činnosti. V období od konce 20. do počátku 50. let minulého století lze v Patočkově tvorbě nalézt tři podoby filosofické sebereflexe. První je obsažena v sérii raných statí, v nichž Patočka postupně a z různých perspektiv představuje podstatné stránky "osobního filosofického života". Druhá odpovídá Patočkově interpretaci filosofické sókratiky. Konečně třetí podobu je možné vysledovat v programovém textu Negativní platonismus, v němž Patočka podrobně vymezuje vztah metafyziky a filosofie. Cílem naší práce bylo postupně a soustavně představit uvedené podoby Patočkovy metafilosofie a odkrýt jejich vzájemný vztah. Ačkoli se Patočkovo myšlení a terminologie z hlediska sledovaného období a tématu vyvíjejí, ukazujeme, že smysl centrálních metafilosofických motivů neprodělává u Patočky podstatných změn - atributy filosofické subjektivity z raných statí se "zhmotňují" v Patočkově Sókratovi jako paradigmatu filosofování vůbec; filosofie negativního platonismu jako "syntetická" ("Aufheben") odpověď na krizi metafyziky následně nachází svůj předobraz v sókratovství.
|
|
|
Existential Entrapment in the Works of Dostoevsky and Kierkegaard
Vaškovic, Petr ; Ritter, Martin (vedoucí práce) ; Rosfort, René (oponent) ; Pattison, George (oponent)
Existential entrapment in the works of Dostoevsky and Kierkegaard (Petr Vaškovic) Abstrakt Zastřešující otázka, která uvádí v pohyb Dostojevského a Kierkegaardovy komplexní analýzy afektivních, racionálních i duchovních aspektů lidské existence je poměrně jednoduchá: zajímá je, co je jádrem autentického křesťanského života. Jak se v textu pokouším ukázat, tak svorně odpovídají, že člověk se má snažit zbavit svých egotistických sklonů, a namísto toho usilovat o život víry, který je nesen ctnostmi pokory a nesobecké lásky k bližnímu. Dostojevskij a Kierkegaard nabádají své čtenáře, aby se na tuto cestu individuálního existenciálního sebe-rozvoje vydali, a následně oba dodávají, že dosažení autenticky křesťanského života není nikterak jednoduchý úkol, ba úkol skoro až nadlidský. Z tohoto pesimistického východiska následně vychází i má teze: chápou-li Dostojevskij a Kierkegaard lidskou existenci jako proces, v němž se jednotlivec velmi pracně zbavuje egotistických pohnutek, aby mohl směřovat k etické a náboženské dokonalosti, můžeme v rámci tohoto procesu hledat okamžiky náhlého existenciálního růstu (např. Kierkegaardův skok víry nebo Dostojevského okamžiky epifanické konverze), ale stejně tak můžeme identifikovat období dlouhodobé existenciální stagnace. V disertační práci jsem si stanovil za cíl analyzovat a...
|
|
|
Rozbytí pobytu
Kovář, Vojtěch ; Kouba, Petr (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
"Rozbytí pobytu" se věnuje ontologické problematice šílenství. Na základech fundamentální ontologie se pokouší o promýšlení existenciální situace šíleného člověka, který je pochopen jakožto existence. Nicméně poněkud jiná existence než pobyt, který analyzuje Martin Heidegger v Bytí a čase. Text se pokouší vydobýt si přístup k takovéto jiné existenci tím, že nastiňuje osobitý pohled na ontologii vůbec. Tak si vytváří nutné nástroje a ontologické pojmy, které umožňují pochopit šílenství v jeho ontologické povaze. Ta se ukazuje jako návrat do bytí a znovupostavení rozbytého pobytu před úděl existovat.
|
|
|
O neposkvrněném poznání
Lomozová, Petra ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
Práce interpretuje základní motivy kapitoly O neposkvrněném poznání z druhého dílu Nietzschova Tak pravil Zarathustra a využívá je pro výklad o Nietzschově pojetí poznání v jeho podmíněnosti vůlí a o Nietzschově kritické reflexi téhož problému u Schopenhauera. Zabývá se Schopenhauerovým a Nietzschovým pojetím těla, vůle a poznání. Zvláště se zaměřuje na problematiku čistého poznání, perspektivismu, aktivního a reaktivního hodnocení, ideálu vznešenosti a silné vůle u Nietzscheho. Konečně nabízí interpretaci Nietzschova pojetí krásy jako tvůrčí vůle a procesu transformace vůle ve tvůrčí vůli.
|
|
|
Mýtus v myšlení Jana Patočky
Veselý, Jindřich ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent) ; Novotný, Karel (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat problematiku mýtu ve filosofii Jana Patočky. Tento myslitel se mýtem celoživotně, třebaže nikoli systematicky, zabýval a pojednával o něm v rozmanitých kontextech a z rozličných perspektiv. Tato práce chce představit vývoj Patočkova myšlení z tohoto hlediska v jeho kontinuitě i diskontinuitě, snaží se jeho celoživotní meditaci o tématu rekonstruovat a zároveň si klade otázku po funkci této meditace v rámci Patočkova myšlení jako celku a její koherenci. Jako jednotící střed Patočkovy filosofie předpokládá pohyb transcendence konečné bytosti a téma mýtu interpretuje ve vztahu k tomuto centru. Kromě snahy vystihnout, jakým způsobem Patočka rozvíjí dané téma, se práce zaměřuje i na problematické aspekty jeho myšlení. Docházíme k tomu, že Patočkovo pojetí trpí jistou nevyjasněností či kolísáním základních východisek a některými neproblematicky přijímanými předpoklady, které vedou k obtížně beze zbytku udržitelnému stanovisku. V závěru práce nastiňuje alternativní pojetí vztahu mýtu a transcendence konečné bytosti a namísto neproveditelného překonání mýtu nabízí možnost vědomého osvojení a odpovědné modifikace nezbytného narativního pozadí vší zkušenosti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Žižkova kritika ideologie
Májíček, Jan ; Hauser, Michael (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
V této práci se zabýváme Žižkovou kritikou ideologie. Vycházíme z Marxova pojetí ideologie jako falešného vědomí. Navazujeme na něj Žižkovým zavedením pojmu jouissance, kritikou původního Marxova přístupu a ustanovením svébytné Žižkovy teorie ideologie. Práce se zabývá také kritikou pojmu "totalitarismu" a v jeho světle analýzou nacismu a stalinismu.
|
|
|
Filosofie jazyka Waltera Benjamina
Ritter, Martin ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Thein, Karel (oponent) ; Stromšík, Jiří (oponent)
Gershom Scholem věnoval svou v lecčems průkopnickou knihu o židovské mystice Walteru Benjaminovi jako "příteli, v jehož géniu se setkala hloubka metafysika, pronikavost kritika a vědění učence". 1 Četba takového autora nepochybně žádá od čtenáře mnoho: především z toho důvodu, že Benjamin není ochoten to, co jako učenec vkládá do svých metafyzických rozvrhů- jež jsou oporou kritiky, ale často i jádrem kritiky samépředložit jednoduše čitelným, a tudíž i podobně jednoduše kritizovatelným způsobem.2 Sám Gershom Scholem ovšem stojí se svou interpretace Benjamina takříkajíc na jedné straně barikády, jejíž druhou stranu zastupuje především jméno Theodor W. Adomo. Pokud tato jména převedeme na pojmové konfigurace, pak tu jde o protiklad mezi zdůrazněním na jedné straně teologických, na straně druhé materialistických motivů Benjaminova myšlení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Canguilhemův vitalismus
Čejka, Vojtěch ; Čapek, Jakub (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
Canguilhemův vitalismus Vojtěch Čejka Abstrakt Bakalářská práce Canguilhemův vitalismus se zabývá vitalistickým přístupem k životu, jak ho Georges Canguilhem představil v letech 1946-7. První část práce představuje vitalistické lékaře, o nichž se Canguilhem ve svých textech často zmiňuje, a jejich odpověď na Descartem inspirované mechanistické vysvětlování života. Ve druhé části se zaměřujeme na Canguilhemovy názory ohledně starších vitalistů. Zároveň naznačujeme, co z jejich přístupu k životu Canguilhem přebírá, co v nich nachází jako stále relevantní. Jak se projevuje Canguilhemův vitalismus, který označujeme jako kritický, ilustrujeme ve třetí části na dvou příkladech, respektive na dvou Canguilhemových textech. Zásadní se nám jeví postup převrácení (renversement), který se v obou textech, a nejen v nich, vyskytuje. V závěru provádíme vlastní aplikaci tohoto postupu na práci Francise Cricka Of molecules and men. Klíčová slova: vitalismus, mechanicismus, život, stroj, prostředí, René Descartes, Paul Joseph Barthez, Xavier Bichat.
|
|
|
Pojem "diskurz" ve Foucaultově díle
Vácha, Ondřej ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
Předmětem bakalářské práce "Pojem 'diskurs' ve Foucaultově díle" je vypracování základních otázek spojených s Foucaultovou teorií diskursu. Táže se, zda projekt není sebe- vyvracející a jaké jsou hlavní cíle projektu. Analýza textu R.Rortyho "Foucault and epistemology" uvádí tázání po vztahu mezi klasickou epistemologickou tradicí a Foucaultovou archeologií. Pro vypracování této otázky práce analyzuje Foucaultův text nazvaný "Řád diskurzu", a především Foucaultovu Archeologii vědění. Závěrem je, že Foucaultova teorie ve svých základech umožňuje užívat pojmu "diskurs" v natolik širokém smyslu, že Foucault může pojmu využít pro založení úzkého propojení epistemologie a politické filosofie.
|
host ::
RSS.