Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 206 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
The architecture of peace: A discourse analysis of NATO's Resolute Support Mission in Afghanistan
Rosales Herrera, Martha Carolina Esther ; Parks, Louisa Rosemary (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
This paper studies the discursive construction of peace during the NATO Resolute Support Mission in Afghanistan. Based on the argument that the mission in Afghanistan had a biased peace discourse, which was not based on the reduction of violence and the promotion of peace. Through a post-structuralist approach, it explores how the discourse was composed according to the Basic Paradigms of Peace. Where according to Peace Research, peace was considered the absence of violence, with the general purpose of building peace by peaceful means.
Gender aspects in state-led water security discourses: A case study of the Syr Darya river basin countries
Mukhamejan, Nadira ; Parks, Louisa Rosemary (vedoucí práce) ; Anceschi, Luca (oponent)
This postgraduate research project proposes to explore water security discourses in Central Asia, which is one of the global "climate hotspots" (Giorgi, 2006, p. 33). Recent increases in temperatures exceeding global historical averages are causing more frequent droughts and earlier snowmelt, which has a major influence on future water availability in an already water-stressed region (Bernauer and Siegfried, 2012; Sorg et al., 2013). These impacts affect individuals and segments of society differently and aggravate already existing gendered vulnerabilities and diverse capacities to face its consequences (Sultana, 2018, p. 19). There is a growing consensus that water relations in societies are affected by social relationships related to gender (Fröhlich et al., 2018). Several case studies have indeed highlighted that water (in)securities are rooted in gendered water-related labour division and associated social norms, and could be worsened by climate change (Rao et al., 2019, Adams et al., 2018, Bacon et al., 2022). However, the geography of this literature body is uneven: existing studies are focused on Southeast Asia, Africa, and Middle East and North Africa (MENA) region. While there is a growing research interest to gendered realities and insecurities in water sector, the academic literature in...
Modularita jako vlastnost mediální sémiotiky a dalších metod
Podzimek, Jan ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Dvořáčková, Věra (oponent) ; Ducháček, Milan (oponent)
Tato dizertační práce zkoumá specifika mediální sémiotiky coby metody analýzy mediálních obsahů. Základním zkoumaným materiálem jsou mediálněsémiotické studie, sekundárním i studie z jiných aplikovaných sémiotik a metodické publikace z oboru. Použitou metodou je analýza diskurzu, provedená na všech úrovních od mikrostruktur po makrostruktury, konkrétně na rovinách jazyka, intertextuality, narativity, diskuzí, diskurzivních modelů a diskurzů. Zohledňovány byly i interdiskurzivní vztahy mediální sémiotiky k mediálním studiím, k teoretické sémiotice a k dalším souvisejícím oborům, stejně jako otázka, zda při přebírání konceptů z uvedených oblastí do oblasti mediální sémiotiky dochází k nějakým transformacím těchto konceptů a jak tyto transformace souvisejí s povahou daných diskurzů. Hlavním přínosem této dizertační práce je představení principu modularity. Jedná se o specifický způsob zapojování analytických funkcí do analytického aparátu, který se vyskytuje ve všech zkoumaných mediálněsémiotických studiích, ale také ve studiích, které spadají do dalších aplikovaných sémiotik (filmová sémiotika, antropologická sémiotika, sémiotika práva) a do analýzy diskurzu. Modularita je samostatný princip, který ve výše uvedených metodách musí být vždy nutně přítomný. Přesto se jedná o princip, který není vůbec...
Hunger games: Discourses of the G7 New Alliance for Food Security and Nutrition in Africa
Milerová Prášková, Dagmar ; Novotný, Josef (vedoucí práce) ; Daněk, Petr (oponent) ; Profant, Tomáš (oponent)
Nová aliance pro potravinovou bezpečnost vznikla v roce 2012 jako klíčová iniciativa zemí skupiny G7 s cílem bojovat proti hladu v Africe. Jejím proklamovaným cílem bylo posílení spolupráce mezi vybranými africkými státy a soukromým sektorem díky prosazování pro- tržních reforem a investic do afrického zemědělství. Nicméně tato iniciativa kolem roku 2015 zmizela z veřejného prostoru, a to celých sedm let před naplánovaným koncem. Nová aliance tak může být považována a analyzována jako příklad neúspěšné politiky, která nedosáhla svých deklarovaných cílů. V této práci proto zkoumám diskurzy Nové aliance v oficiálních dokumentech vybraných zemí G7 se zaměřením na to, jak byla tato iniciativa konstruována a zarámována v širším kontextu přístupů těchto zemí ke globální potravinové bezpečnosti a hladu. To je doplněno analýzou diskurzu rozhovorů se zástupci neziskových organizací a občanské společnosti zapojených do kampaně proti Nové alianci. Výběr analyzovaných zemích (USA, Francie a Velká Británie) reflektuje jejich specifické postoje k Nové alianci. Tato analýza byla doplněna analýzou diskurzu zástupců západní a africké občanské společnosti, kteří se zúčastnili nějakého projektu spojeného s Novou aliancí nebo kampaně proti Nové alianci. Mým předpokladem je, že analýza pozic jednotlivých států ve...
Vztah EU-Turecko v kontextu turecké de-europeizace
Knoflíčková, Lucie ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Turecko a jeho přístupový proces do Evropské unie je napříč mezinárodní rétorikou často a dlouhodobě diskutovaným tématem. Turecko z pozice kandidátské země podstupovalo nutným reformním vývojem nazývaným europeizace, a sice za účelem dosažení institucionálních změn a přijetí evropskými lídry do EU. Nicméně v letech 2011 až 2020 v rámci svých vnitropolitických i zahraničních oblastí vystupuje z proevropské trajektorie. Akademici to označují za tzv. de europeizaci, která v tureckém případě podkopává podmínky, jež zpočátku vedly zemi ke společné politice v souladu se závazky EU. Otázkou však zůstává, jaké pojmy europeizaci" přisuzovány v evropském diskurzu a dávají jí tak význam, vzhledem tomu, že v něm se o ,,de europeizaci" nehovoří. Na základě těchto východisek práce zaměřuje prvé řadě na vymezení europeizačního i de europeizačního procesu, ale zejména pak na objasnění toho, jak se tento proces promítá v diskurzu Komise a vybraných komisařů, a jak mění jejich diskurz o politice rozšíření o Turecko. K diskurzivní analýze jsou vybrány dokumenty Komise a projevy vybraných komisařů, protože jsou klíčovými aktéry politice rozšíření. To poslouží k vykreslení celkového vztahu mezi EU metodologie týče, diplomová práce provádí analýzu založenou na metodě diskurzivní analýzy pomocí diskurzivně historického přístupu,...
Discursive annihilation of negative implications as a method of defence of enhanced interrogation techniques
Janovec, Adam ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Práca s názvom Diskurzívna anihilácia negatívnych implikácií ako metóda obhajoby techník vylepšeného výsluchu, predstavuje kvalitatívnu obsahovú analýzu verejných rétorických výstupov predstaviteľov amerických štátnych inštitúcií v záujme identifikovať mechaniky, ktorými sa pokúšali o obhajobu techník vylepšeného výsluchu. Okrem poskytnutia kontextu za akých podmienok techniky vylepšeného výsluchu vznikali, práca poskytuje náhľad do podstaty kontroverznosti ich charakteru, vďaka ktorej sa celá problematika stala jednou z najkritickejších tém vládnej administratívy Georgea W. Busha. Miera negatívneho ohlasu zo strany verejnosti smerom ku odhaleniu nasadzovania vypočúvacích techník, obsahujúcich prvky fyzického násilia do výsluchov vedených americkými bezpečnostnými zložkami, viedla k potrebe vysokých predstaviteľov štátu bezprostredne reagovať. Za účelom zmiernenia potenciálnych dopadov na legitimitu štátnych inštitúcií sa ich predstavitelia uchýlili k pokusom o transformáciu existujúceho politického diskurzu a to prostredníctvom využívania variácie jazykových prostriedkov vo svojich exoterických rétorikách. Najzásadnejšiu zložku práce reprezentuje analýza súboru písomných výstupov vybraných zástupcov štátu a štátnych bezpečnostných zložiek, v snahe identifikovať prítomnosť konkrétnych jazykových...
EU CSDP as discourse and identity: towards a security actor in the neighbourhood
Freitag, Vojtěch ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá identitu Evropské unie jako bezpečnostního aktéra ve svém sousedství. Jejím cílem je najít dlouhodobé prvky unijního diskurzu, které identitu aktérství pomáhají utvářet. Aby toho bylo dosaženo, práce analyzuje oficiální diskurz EU týkající se dvou odlišných SBOP misí ve svém sousedství - operace Concordia v Makedonii a operace Sophia ve Středozemním moři. Analýza pracuje s teoretickými východisky vyzdvihující funkce a dopady zahraniční politiky na aktéra samotného. Díky tomu je na politiku SBOP nahlíženo jako na projekt, který buduje unijní aktérskou identitu. Diskurz obklopující obě mise by tak tento proces měl zrcadlit. Concordia a Sophia jsou proto analyzovány prizmatem tří dimenzí nazvaných 'odlišnost', 'normativní odůvodnění' a 'součást většího celku'. S jejich pomocí odhaluje provedená diskurzivní analýza dlouhodobé diskurzivní nástroje, které EU používá, aby budovala svoji aktérskou identitu a posílila svoje postavení doma i na světové úrovni.
Diskurzivní analýza komunikace vlády ČR k viru COVID- 19 za rok 2020
Rys, Filip ; Hanzal, Jaromír (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Komunikace vlády ČR byla v průběhu roku 2020 kvůli pandemii covid-19 mnohými kritizována. Cílem této práce je analýza komunikace vlády a její následná interpretace v kontextu nastolování agendy, sekuritizace a narativizace. Obsahem je rovněž analýza reflexí vládních aktérů v samostatných rozhovorech v médiích. Diplomová práce obsahuje diskursivní analýzu tiskových konferencí vlády v roce 2020, na základě které vznikly diskursivní modely. Tyto modely slouží k definování způsobu, jakým vláda komunikovala problematiku pandemie covid-19. Následuje analýza z pohledu nastolování agendy, ve které se prokázalo, že vláda svá komunikovaná témata úspěšně nastolila i v médiích. Na základě analýzy nastolování agendy byla vytvořena i sekuritizační analýza. Ta prokázala, že existuje minimálně jedna významná korelace mezi tím, jaký sekuritizační řečový akt vláda používala a jak lidé vnímali hrozbu pandemie. Analýza reflexí aktérů v samostatných rozhovorech ukázala, že politici drželi komunikaci konzistentní i mimo analyzované tiskové konference. Propojující linkou komunikace vlády byla snaha o zmírnění jakýchkoliv pochybností pomocí slovního spojení, že dělají maximum. Za každých okolností se snažili prezentovat, že je učiněno vše, co bylo možné.
Slovakia's accession to the EU: A return to the west or a seized opportunity?
Salíni, Michal ; Földes, Kristián (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
Tento rok uplynulo 18 rokov od vstupu Slovenskej republiky do Európskej únie. K dnešnému dňu je Slovensko dlhoročným členským štátom EÚ, avšak príslušnosť k tomuto zoskupeniu v histórii nebola samozrejmá. Na prelome tisícročí Slovenská republika podstupovala prístupový proces, ktorý so sebou prinášal úspechy, ale aj problémy. Táto bakalárska práca sa zaoberá prístupovým procesom Slovenskej republiky do EÚ v časovom období rokov 1994- 2004. Využívajúc teoretické princípy konštruktivizmu a post-štrukturalizmu, autor v práci skúma nominalizáciu a predikáciu Európskej únie v slovenskom verejnom diskurze na základe logických prístupov logic of expected consequences a logic of appropriateness. Zároveň analyzuje, ktorý z týchto logických princípov vo verejnom diskurze prevažoval. Autor pracuje s materiálmi z politickej, ale aj mediálnej sféry z určených časových období. Prvá časť práce sa venuje teoretickému a metodologickému základu potrebnému pre analýzu. V ďalšej časti autor približuje historický kontext. V empirickej časti autor analyzuje priamo zvolené relevantné materiály. Napokon, autor odpovedá na výskumné otázky v záverečnej časti práce.
Analýza mediálního diskurzu normalizace vztahů mezi Izraelem a arabskými státy
Berková, Kristýna ; Volný, Vít (vedoucí práce) ; Lochovský, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje normalizaci vztahů mezi Izraelem a arabskými státy (s důrazem na Spojené arabské emiráty a Bahrajn) v průběhu roku 2020. Klade si za cíl osvětlit pomocí vhodného teoretického zarámování příčiny navázání oficiálních diplomatických vztahů a skrze kritickou diskurzivní analýzu porovnat mediální obrazy zemí a identifikovat podobu pátého geopolitického kódu. Z analýzy 60 zpravodajských článků následně vyplývá, že bahrajnské, emirátské a izraelské zprávy dohodu vykreslují jako cestu k míru a stabilitě a zdůrazňují nové ekonomické příležitosti. Články se naopak liší především v uchopení palestinské otázky a íránské jaderné hrozby. Klíčová slova: Izrael, Spojené arabské emiráty, Bahrajn, normalizace, kritická diskurzivní analýza

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 206 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.