|
|
Integrace druhé a třetí generace muslimů v SRN: Příklad Severního Porýní-Vestfálska
Lokvencová, Kristýna ; Filipová, Lucie (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Cílem práce je analýza integrace muslimských přistěhovalců, kteří do SRN přišli jako tzv. gastarbeiteři zejména v 60. letech 20. století. Pozornost je zaměřena především na druhou a třetí generaci těchto přistěhovalců v SRN a jejich integraci ve spolkové zemi s jejich největším počtem - Severním Porýní-Vestfálsku. Autorka analyzuje jednotlivé skupiny muslimů v SRN podle země původu, státní příslušnosti, náboženství a věku. Dále autorka na základě stanovených kritérií porovnává muslimské přistěhovalce, kteří žijí v Severním Porýní-Vestfálsku s muslimy v celé SRN. Kromě analýzy a komparace jednotlivých skupin muslimů v NRW a SRN se autorka zaměřuje na integrační politiku zemské vlády Severního Porýní-Vestfálska, která je v souladu s integrační politikou spolkové vlády. Zohledněn je i vliv vybraných muslimských organizací, které působí v Severním Porýní-Vestfálsku, na integraci druhé a třetí generace muslimů do společnosti. Na základě získaných informací se autorka také zabývá problematikou integrace muslimských přistěhovalců v Severním Porýní-Vestfálsku do německé společnosti z hlediska náboženského, vzdělání a z hlediska uplatnění na trhu práce. V závěru práce autorka shrnuje získané poznatky o druhé a třetí generaci muslimů žijící v SRN a NRW.
|
|
|
Postoj CDU v Bádensku-Württembersku k azylové politice
Prokhoshin, Aleksei ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Filipová, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá aktuální otázkou azylové politky, která je jedním z ústředních témat současné německé politky. Zároveň se soustřeďuje na zemskou politku Bádenska-Würtemberska a zaměřuje se na jednu politckou stranu, a to na Křesťanskodemokratckou unii Německa, která je jedním z klíčových aktérů na zemské úrovni, v období let 2011-2021, čímž záměrně vynechává uprchlickou krizi z Ukrajiny v důsledku ruské agrese. Práce představuje základní informace ohledně postavení CDU, azylové politky a historického kontextu přistěhovalectví jak do Německa, tak do samotné spolkové země. Vzápět se zabývá výzkumem vývoje v čase postoje předních osobnost zemského svazu CDU k azylové politce a argumentací jejich stanoviska, kde se využívají jak primární zdroje jako protokoly z plenárních zasedání zemského sněmu, tak sekundární zdroje, mezi něž lze zařadit články z regionálních novin a vybrané monografe, které slouží pro doplnění kontextu práce nezbytného pro přesnější interpretaci výroků jednotlivých politků za CDU BW. Na základě provedené analýzy lze usoudit, že největší změna postoje k azylové politce je patrná na podzim 2015, kdy se euforie z přijet válečných uprchlíků ze Sýrie zcela vypařila, a předcházející tomu "láska k bližnímu svému" ze strany CDU BW se ukázala být poněkud přehnaná a místy...
|
|
| |
|
|
Postoje k nacistickému architektonickému dědictví v Mnichově v letech 1945-2015
Matoušek, Jan ; Filipová, Lucie (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
bakalářské práce Tato bakalářská práce se zabývá problematikou postojů k nacistickému architektonickému dědictví v Mnichově mezi lety 1945 až 2015. V Mnichově, který byl Adolfem Hitlerem označován jako Hlavní město hnutí a Hlavní město německého umění, nechal Hitler postavit několik reprezentačních staveb, které měly sloužit nacistické propagandě a názorně demonstrovat velikost Hitlerova režimu ve Třetí říši. Tato bakalářská práce zkoumá konkrétní příklady mnichovských nacistických staveb - náměstí Königsplatz, panteony Ehrentempel, budova Haus der (Deutschen) Kunst, budovy Führerbau a Verwaltungsbau. Po roce 1945, kdy byl Mnichov obsazen americkou armádou, bylo potřeba v rámci poválečné denacifikace zaujmout postoj k těmto nacistickým stavbám v zájmu nové demokratické budoucnosti města. Cílem této bakalářské práce je představení historie mnichovských nacistických budov a výzkum poválečných postojů k těmto konkrétním mnichovským budovám zatížených nacistickou minulostí v rámci tzv. strategií architektonické denacifikace od roku 1945, kdy byla ukončena druhá světová válka až po duben 2015, kdy došlo v rámci 70letého výročí od konce války v Mnichově k zahájení činnosti Mnichovského dokumentačního centra nacismu. Na základě výzkumu historie a poválečných postojů vůči jednotlivým stavbám jsem došel k...
|
|
| |
|
|
Integrace a působení vyhnanců v hesenské politice v 50. letech
Krahulcová, Zuzana ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Filipová, Lucie (oponent)
Rigorózní práce "Integrace a působení vyhnanců v hesenské politice v 50. letech" se zabývá průběhem integrace vyhnanců v politické oblasti a jejich působením v hesenském politickém životě v padesátých letech. První část práce pojednává o postavení vyhnanců po jejich příchodu do Hesenska a počátcích jejich politické integrace v podobě vyhnaneckých svazů, krajanských sdružení a prvních stranickopolitických vyhnaneckých organizací. Práce se poté soustředí na roli a působení vyhnanců v hesenské politice v 50. letech se zřetelem na hesenský Svaz vyhnaných a zneprávněných (BHE) a politickou reprezentaci vyhnanců v hesenském zemském sněmu a nastiňuje na příkladu vybraných parlamentních diskuzí a zákonodárných procesů postoje jednotlivých politických stran k záležitostem, jež měly bezprostřední vliv na životní situaci a postavení vyhnanců v Hesensku. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Family policy of the Great Coalition in Germany (2005 - 2009)
Pištorová, Tereza ; Filipová, Lucie (vedoucí práce) ; Baštová, Petra (oponent)
Spolková republika Německo patří k zemím s nejnižší porodností v Evropě, přičemž míra úhrnné plodnosti se zde od 70. let 20. století pohybuje mezi hodnotami 1,3 a 1,4 dětí na jednu ženu. Předložená práce "Rodinná politika velké koalice v SRN v letech 2005-2009" se zabývá opatřeními Spolkového ministerstva pro rodinu, seniory, ženy a mládež přijatými pod vedením Ursuly von der Leyenové a jejich vlivem na porodnost a další ukazatele jako zaměstnanost matek a riziko chudoby. V tomto období došlo ke změně koncepce rodinné politiky směrem ke skandinávskému modelu, který úspěšně podporuje slaďování rodinného a profesního života. V práci jsou analyzovány důsledky zavedení ročního rodičovského příspěvku, jehož výše je závislá na předchozím příjmu a jenž je v případě vystřídání obou rodičů prodloužen o dva měsíce. Druhým zkoumaným opatřením je masivní podpora mimorodinné péče o děti do tří let. Práce ukazuje, že míra úhrnné plodnosti zatím nezaznamenala výraznější změnu, došlo ale k zastavení poklesu specifické plodnosti vysokoškolsky vzdělaných žen a zvýšení zaměstnanosti matek. Celkové důsledky však bude možné komplexně hodnotit teprve v delším časovém horizontu.
|
|
|
Útěk pronásledovaných židů z Vídně v roce 1942. Interpretativní komentář deníku.
Kordová, Magdalena ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Filipová, Lucie (oponent)
Diplomová práce "Útěk pronásledovaných židů z Vídně v roce 1942. Interpretativní komentář deníku" pojednává o útěku ženy a muže přes Alpy do Itálie. Práce má dvě roviny, zabývá se fenoménem uprchlictví a zpracovává autobiografický pramen, deník. Různost prostředí, ve kterých se děj deníku odehrává, vedla к důkladnému promyšlení všech možností sběru pramenů a způsobů verifikace deníku. Používá jak archivních dokumentů, tak i tištěných pramenů a artefaktů. Deník je nutno vidět jako pramen, který jednak zaznamenává událost samotnou, dále pak ukazuje, jak událost vnímal člověk, který ji prožíval. Tento interpretativní komentář představuje nejenom doposud neznámou trasu ilegálního přechodu přes rakousko-italskou hranici, ale ukazuje i vztah muže a ženy v mezních podmínkách a rozdílné prožívání války v různých prostředích. Ukazuje, že pojem emigrace není ve všech případech opuštění země přesný, především pokud se týká o nelegálního opuštění země, o útěk. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
A Holistic analysis of polish return migration programs
Chlebek, Claudia Maria ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Filipová, Lucie (oponent)
Předložená disertace analyzuje s využitím migračních teorií a jejich ekonomických aspektů efektivitu tří polských vládních programů pro re-emigranty. Zkoumá motivaci těchto programů a jimi zaváděných služeb, projektů a iniciativ, jejichž cílem je oslovit potřeby nových i stávajících migrantů, zlepšit komunikaci s nimi a zejména pak rozvíjet prostředí, metody a pobídky povzbuzující migranty k návratu do vlasti. Neúspěch při rozpoznání a oslovení potřeb, přání a aspirací migrantů ve struktuře programů, které se touto problematikou zabývají, podstatně limituje úspěch dalších podobných programů menší účastí na nich a jejich sníženým sociálním dopadem.
|
host ::
RSS.