Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Reprezentace ženských protagonistek na plakátech animovaných filmů od společnosti Disney
Matoušková, Markéta ; Dvořáčková, Věra (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá sémiotickou analýzou reprezentace ženských hrdinek v rámci plakátů animovaných filmů od společnosti Disney od prvního z roku 1937 až po současné. Teoretická část práce je rozdělena na tematickou a sémiotickou. Tematická část se věnuje pojmům souvisejícím s tématem feminismu, historickému vývoji postavení žen, filmovým plakátům, reprezentaci žen ve filmu, ale také klíčovým aspektům ve vývoji společnosti Disney. V sémiotické části se práce zaměřuje na sémiotické analytické koncepty vhodné pro následující výzkum. V rámci výzkumné části diplomové práce je analyzován výzkumný vzorek skládající se z osmi plakátů k animovaným filmům. S využitím sémiotických nástrojů je analýza provedena s ohledem na okolnosti vzniku filmů, děj příběhů, charakteristiky hlavních postav, obrazový mód, barvy a text. Tyto poznatky jsou následně vzájemně porovnávány, a na základě tohoto porovnání jsou interpretovány závěry těchto zjištění. V závěru celé práce je shrnuto, jakým způsobem jsou ženské hrdinky na plakátech zobrazovány, a jak se mění jejich zobrazení v závislosti na době vzniku a vývojové fázi feminismu.
Modularita jako vlastnost mediální sémiotiky a dalších metod
Podzimek, Jan ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Dvořáčková, Věra (oponent) ; Ducháček, Milan (oponent)
Tato dizertační práce zkoumá specifika mediální sémiotiky coby metody analýzy mediálních obsahů. Základním zkoumaným materiálem jsou mediálněsémiotické studie, sekundárním i studie z jiných aplikovaných sémiotik a metodické publikace z oboru. Použitou metodou je analýza diskurzu, provedená na všech úrovních od mikrostruktur po makrostruktury, konkrétně na rovinách jazyka, intertextuality, narativity, diskuzí, diskurzivních modelů a diskurzů. Zohledňovány byly i interdiskurzivní vztahy mediální sémiotiky k mediálním studiím, k teoretické sémiotice a k dalším souvisejícím oborům, stejně jako otázka, zda při přebírání konceptů z uvedených oblastí do oblasti mediální sémiotiky dochází k nějakým transformacím těchto konceptů a jak tyto transformace souvisejí s povahou daných diskurzů. Hlavním přínosem této dizertační práce je představení principu modularity. Jedná se o specifický způsob zapojování analytických funkcí do analytického aparátu, který se vyskytuje ve všech zkoumaných mediálněsémiotických studiích, ale také ve studiích, které spadají do dalších aplikovaných sémiotik (filmová sémiotika, antropologická sémiotika, sémiotika práva) a do analýzy diskurzu. Modularita je samostatný princip, který ve výše uvedených metodách musí být vždy nutně přítomný. Přesto se jedná o princip, který není vůbec...
Přínos ÚJČ ČSAV a jeho předchůdců české lingvistice (Dějiny ÚJČ ČSAV a jeho předchůdců ve světle archivních pramenů)
Dvořáčková, Věra ; Oliva, Karel (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent) ; Uhlířová, Ludmila (oponent)
V letošním roce 2011 slaví Ústav pro jazyk český (ÚJČ) sté výročí vzniku svého přímého předchůdce, Kanceláře Slovníku jazyka českého (KSJČ), která administrativně zastřešila ambiciózní lexikografický projekt, na němž již od roku 1905 pracovala lexikografická a dialektologická komise České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění (od roku 1918 Česká akademie věd a umění). Ačkoli byla v meziválečném období podniknuta řada kroků, které měly vést k založení státního jazykovědného ústavu, tj. instituce, kde by byl soustředěn všestranný výzkum jazyka a systematická péče o národní jazyk, zejména z finančních důvodů nebyl Ústav pro jazyk český založen již před druhou světovou válkou, ale až v roce 1946. O šest let později vznikla Československá akademie věd (ČSAV), jejíž součástí se stal také ÚJČ. Jeho organizační struktura podléhala mnoha změnám, jejichž příčinou nebyly pouze čistě lingvistické potřeby, ale také dobové události, související s upevňováním totalitního komunistického režimu. Vrcholní straničtí představitelé mnohdy zasahovali také do personálních záležitostí pracoviště, ovlivňovali charakter vědeckého bádání i běžný chod Ústavu. Výsledky práce ÚJČ, jichž bylo ve vymezeném období (tj. 1911- 1992) dosahováno v jednotlivých lingvistických disciplínách, však navzdory všem...
Přínos ÚJČ ČSAV a jeho předchůdců české lingvistice (Dějiny ÚJČ ČSAV a jeho předchůdců ve světle archivních pramenů)
Dvořáčková, Věra ; Oliva, Karel (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent) ; Uhlířová, Ludmila (oponent)
V letošním roce 2011 slaví Ústav pro jazyk český (ÚJČ) sté výročí vzniku svého přímého předchůdce, Kanceláře Slovníku jazyka českého (KSJČ), která administrativně zastřešila ambiciózní lexikografický projekt, na němž již od roku 1905 pracovala lexikografická a dialektologická komise České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění (od roku 1918 Česká akademie věd a umění). Ačkoli byla v meziválečném období podniknuta řada kroků, které měly vést k založení státního jazykovědného ústavu, tj. instituce, kde by byl soustředěn všestranný výzkum jazyka a systematická péče o národní jazyk, zejména z finančních důvodů nebyl Ústav pro jazyk český založen již před druhou světovou válkou, ale až v roce 1946. O šest let později vznikla Československá akademie věd (ČSAV), jejíž součástí se stal také ÚJČ. Jeho organizační struktura podléhala mnoha změnám, jejichž příčinou nebyly pouze čistě lingvistické potřeby, ale také dobové události, související s upevňováním totalitního komunistického režimu. Vrcholní straničtí představitelé mnohdy zasahovali také do personálních záležitostí pracoviště, ovlivňovali charakter vědeckého bádání i běžný chod Ústavu. Výsledky práce ÚJČ, jichž bylo ve vymezeném období (tj. 1911- 1992) dosahováno v jednotlivých lingvistických disciplínách, však navzdory všem...
Přínos ÚJČ ČSAV a jeho předchůdců české lingvistice (Dějiny ÚJČ ČSAV a jeho předchůdců ve světle archivních pramenů)
Dvořáčková, Věra ; Oliva, Karel (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent) ; Uhlířová, Ludmila (oponent)
V letošním roce 2011 slaví Ústav pro jazyk český (ÚJČ) sté výročí vzniku svého přímého předchůdce, Kanceláře Slovníku jazyka českého (KSJČ), která administrativně zastřešila ambiciózní lexikografický projekt, na němž již od roku 1905 pracovala lexikografická a dialektologická komise České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění (od roku 1918 Česká akademie věd a umění). Ačkoli byla v meziválečném období podniknuta řada kroků, které měly vést k založení státního jazykovědného ústavu, tj. instituce, kde by byl soustředěn všestranný výzkum jazyka a systematická péče o národní jazyk, zejména z finančních důvodů nebyl Ústav pro jazyk český založen již před druhou světovou válkou, ale až v roce 1946. O šest let později vznikla Československá akademie věd (ČSAV), jejíž součástí se stal také ÚJČ. Jeho organizační struktura podléhala mnoha změnám, jejichž příčinou nebyly pouze čistě lingvistické potřeby, ale také dobové události, související s upevňováním totalitního komunistického režimu. Vrcholní straničtí představitelé mnohdy zasahovali také do personálních záležitostí pracoviště, ovlivňovali charakter vědeckého bádání i běžný chod Ústavu. Výsledky práce ÚJČ, jichž bylo ve vymezeném období (tj. 1911- 1992) dosahováno v jednotlivých lingvistických disciplínách, však navzdory všem...
K počátkům institucionalizace českého jazykovědného bádání
Dvořáčková, Věra
V roce 2011 oslavil Ústav pro jazyk český sté výročí založení svého přímého předchůdce, Kanceláře Slovníku jazyka českého (KSJČ), která administrativně zaštítila ambiciózní lexikografický projekt, zahájený již roku 1905 lexikografickou a dialektologickou komisí při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění (od roku 1918 při České akademie věd a umění). Navzdory veškerým meziválečným snahám o založení akademického ústavu, který by systematicky zastřešil výzkum v oblasti národního jazyka, vznikl Ústav pro jazyk český (především z finančních důvodů) až v roce 1946. Do té doby jeho úlohu do značné míry suplovala právě Kancelář Slovníku jazyka českého.Tento článek předkládá některá méně známá, či zcela neznámá fakta týkající se KSJČ, získaná z archivních pramenů.

Viz též: podobná jména autorů
2 DVOŘÁČKOVÁ, Vendula
4 DVOŘÁČKOVÁ, Veronika
1 DVOŘÁČKOVÁ, Viktorie
2 Dvořáčková, Vendula
4 Dvořáčková, Veronika
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.