|
|
Špionážní aktivity berlínské CIA a jejich vliv na mezinárodní postavení USA mezi léty 1945-1961
Motyčková, Hana ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Pečenka, Marek (oponent)
Studená válka eskalovala během éry jaderných zbraní, jejichž použití by znamenalo válku totální s nejistým výsledkem pro všechny zúčastněné. Ke slovu tak během druhé poloviny 20. století přišly nové nekonvenční zbraně. Jednou z nich byly informace. Ty se staly nezbytně důležitým artiklem, za který soupeřící země neváhaly utratit stovky miliónů dolarů. S potřebou získat citlivé informace, které by se daly použít proti nepříteli, se rozrůstal počet tajných služeb, špiónů i výzvědných operací. Tajné služby vyvíjely nové techniky špionáže a obsazovaly strategická místa, která špehování konkurentů usnadňovala. Jedním z těchto strategických míst se během studené války stal i Berlín. Berlín byl Protokolem o zónách z roku 1944 rozdělen do čtyř sektorů, které byly spravovány vždy jedním ze Spojenců. Na celém území města pak fungoval společný okupační režim. Velice záhy se tak Berlín proměnil v město s hustou sítí tajných služeb. Zejména americké a sovětské tajné služby se zde střetávaly na denním pořádku. Přestože dnes Spojené státy disponují patrně nejefektivnější sítí tajných služeb na světě, v počátcích jejich působení na špionážní scéně v Berlíně byly výkonnostně daleko za Sověty. Tato bakalářská práce se věnuje problematice fungování CIA a její Berlin Operations Base. Cílem práce je zanalyzovat, zda a...
|
|
|
Vliv americké zahraniční politiky na palestinsko-izraelský konflikt v letech 1989 až 1997
Bokša, Michal ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Cílem práce je komparovat G. H. W. Bushovu a W. J. Clintonovu zahraniční politiku v rámci izraelsko-palestinského mírového procesu mezi lety 1989 až 1997. Práce se tak věnuje především období Madridské mírové konference a uzavření dohod z Osla. První dvě kapitoly se zaměřují na základní a klíčové aspekty jak Bushovy, tak Clintonovy blízkovýchodní politiky. Třetí kapitola je poté komparací jejich zahraničních politik ve třech základních oblastech. Jedná se o komparaci jejich aktivního a pasivního přístupu uplatňovaného jak při zajišťování mírových rozhovorů, tak při jejich průběhu; komparaci jejich přístupu k izraelské politice budování osad, která představovala hlavní překážku mírových rozhovorů a komparaci vztahu Bushovy i Clintonovy administrativy k rezolucím č. 242 a 338, které tvoří základ pro řešení palestinsko-izraelského konfliktu. Závěr práce se věnuje výsledkům komparace, ze kterých vyplývá, že se Bushova zahraniční politika ukázala být ve sledovaném období úspěšnější.
|
|
|
Americká okupace Japonska: cíle a prostředky americké zahraniční politiky v 1. období okupace 1945-47
Štverková, Iva ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Sýkora, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Americká okupace Japonska: cíle a prostředky americké zahraniční politiky v 1. období okupace 1945-1947" pojednává o způsobu provedení okupace Japonska v letech 1945-47 Spojenými státy, o její struktuře a vývoji a také o diplomatických krocích, které Spojené státy podnikly, aby si zajistily hlavní a v praxi i jediné slovo při provádění okupace. Cílem práce je zodpovědět, jaký mělo Japonsko pro Spojené státy v tomto období význam: bylo pouze poraženým státem, od kterého se USA snažily získat reparace nebo bylo vnímáno jako možný ekonomický partner či dokonce jako strategický spojenec v Asii? Jak a proč se americký postoj k Japonsku proměňoval? Proto je klíčové zodpovědět, jaké byly alternativní scénáře okupace, proč USA zvolily právě takovou formu okupace a jaké prostředky využily, aby dosáhly svých cílů. Za tímto účelem práce zkoumá, proč Spojené státy usilovaly o to, aby byly jedinou mocností s vlivem nad poválečným Japonskem a jeho rekonstrukcí, proč se rozhodly nevytvořit okupační zóny nebo nepřenechaly zodpovědnost provést okupaci Společnosti národů. Cílem práce je také určit, zda byla okupace z pohledu Američanů provedena úspěšně vzhledem k cílům, které si Spojené státy vytyčily. První část práce se zabývá aktivitami USA na mezinárodním poli s ohledem na Japonsko a především...
|
|
|
Ideologické základy americké zahraniční politiky: liberalismus Johna Locka
Kárník, Jan ; Franěk, Jakub (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá vlivem Lockovy politické teorie na americkou zahraniční politiku. Jejím cílem je jednak ukázat Lockovu teorii v koloniálním kontextu jejího vzniku jako zdroj amerického excepcionalismu a dále vysledovat principy jeho teorie ve "válce proti teroru" a tzv. "Bushově doktríně". Pozornost je věnována dvěma dichotomiím, které jsou pro studium americké zahraniční politiky obvyklé - dichotomii realismus-idealismus a izolacionismus- expanzionismus. Pro jejich lepší uchopení je část práce věnována historii rané americké republiky se zvláštním zaměřením na tzv. Monroeovu doktrínu. Práce uzavírá zjištěním, že americké zahraniční politice je vlastní spíše expanzionistická a unilateralistická tradice a že ji nelze přesně vymezit dichotomií realismus-idealismus. Lockova politická teorie je identifikována jako jeden z kořenů amerického excepcionalismu a idealismu a principy jeho teorie jsou nalezeny ve válce proti teroru i v Bushově doktríně. Závěr práce poukazuje na nutnost brát v úvahu eurocentrismus Lockovy politické teorie a ideologickou podstatu amerického excepcionalismu při studiu americké zahraniční politiky.
|
|
|
Spojené státy a Evropa: příčiny vzniku a zániku strategie regionální hegemonie
Přikryl, Pavel ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent) ; Kovář, Martin (oponent)
Politika Spojených států vůči evropskému integračnímu procesu od jeho počátku do současnosti vyznívá dvojznačně: na jedné straně lze pozorovat aktivní podporu sjednocení kontinentu, na straně druhé snahu o specifické směřování a zadržování některých evropských ambicí. Disertační práce si klade za cíl představit možné obecnější vysvětlení dlouhodobé politiky Spojených států vůči evropskému integračnímu procesu a potažmo evropskému regionu obecně. Práce představuje tezi, že politiku Spojených států vůči Evropě od konce Druhé světové války dodnes lze konzistentně vysvětlit v rámci teoretického konceptu "strategie regionální hegemonie". Koncept, představený v úvodní části práce, vychází z neorealistických i neoliberálních interpretací hegemonie, které jsou aplikovány na tvorbu americké grand strategy. Teoretická část identifikuje sadu nezávislých proměnných s vlivem na formování americké strategie a zároveň operacionalizuje předpokládanou strategii do podoby dílčích cílů. Vlastní práce se pak soustředí na dvojí testování stanovené hypotézy. V první části provádí analýzu identifikovaných proměnných a v následující kapitole pak testuje kauzalitu mezi jejich historickým vývojem a vývojem americké grand strategy se zaměřením na evropský region. V dalších částech se pak soustředí na vybraný komponent realizace...
|
|
|
Válka s terorismem a strategie zadržování
Etčer, Tomáš ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá povahou boje proti terorismu administrativy Baracka Obamy. Cílem práce je ověřit hlavní hypotézu, jež zní: "proměna války s terorismem po nástupu Baracka Obamy do funkce prezidenta Spojených států má znaky strategie zadržování v pojetí Iana Shapira". Ověření bude probíhat srovnáním moderní strategie zadržování dle pojetí Iana Shapira s americkou strategií války s terorismem, uplatňovanou administrativou Baracka Obamy v období od jeho nástupu do prezidentské funkce v lednu 2009. V Obamově strategii války proti terorismu bude tato práce hledat rysy moderní doktríny zadržování a následně hodnotit Obamovu strategii a celkové pojetí národní bezpečnosti z této pozice.
|
|
|
Role Střední Evropy v americké zahraniční politice po studené válce
Jireš, Jan ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Kořan, Michal (oponent) ; Ellinger, Jiří (oponent)
Hlavním cílem této práce je zmapovat americké pohledy na postavení Střední Evropy v americké zahraniční politice v období od skončení studené války. Její ambicí je systematizovat tu výseč amerického myšlení, jež se dotýká Střední Evropy a vztahů USA s tímto regionem, a porozumět tomu, jak jednotlivé americké myšlenkové směry a tradice na tuto tematiku pohlížely a pohlížejí. Za tímto účelem využívá dvě existující typologizace amerického zahraničněpolitického myšlení a následně se pokouší formulovat typologizaci vlastní, jež by byla vhodnější pro postižení spektra amerických pohledů na Střední Evropu. Práce nepopisuje, co se ve středoevropsko-amerických vztazích skutečně stalo, ale snaží se přispět k porozumění americkému zahraničněpolitickému myšlení, respektive jeho jedné tematické součásti: té, jež se týká středoevropsko-amerických vztahů a postavení Střední Evropy v mezinárodní politice. Prostředkem, jenž k tomuto účelu práce využívá, je analýza amerického diskursu o Střední Evropě po skončení studené války, přičemž práce nepředpokládá přímý kauzální vztah mezi touto diskusí a reálnou podobou americké zahraniční politiky. Předpokládá nicméně, že praktická podoba americké zahraniční politiky vůči Střední Evropě je touto diskusí ovlivňována, respektive že postoje, názory a návrhy v ní vyjádřené...
|
|
|
Bilance zahraniční a bezpečnostní politiky 43. amerického prezidenta
Pospíšil, Tomáš ; Eichler, Jan (vedoucí práce) ; Veselý, Zdeněk (oponent) ; Lacina, Karel (oponent) ; Krč, Miroslav (oponent)
Hlavním cílem disertační práce je provést bilanci americké zahraniční a bezpečnostní politiky v letech 2001 -- 2008 z pohledu bezpečnostní a strategické kultury. Bezpečnostní a strategická kultura (BSK) jsou relativně novými koncepty v oboru mezinárodních vztahů, avšak mezi akademiky se těší stále větší oblibě. Z nejrůznějších přístupů k BSK byla vybrána poststrukturalistická koncepce, která velice dobře umožňuje práci s bezpečnostním a strategickým diskurzem. V disertační práci jsou koncepty BSK na rovině teoretické šířeji ukotveny a odděleny. Na praktické rovině je zkoumáno, jakým způsobem ovlivňovala BSK klíčová rozhodnutí v daném období a jakou roli sehrály bezpečnostní a strategické elity při změnách BSK. Na bilanční úrovni je pak zkoumáno, jakým způsobem se změny BSK, které byly identifikovány na rovině praktické, promítly do americké zahraniční a bezpečnostní politiky a základních doktrinálních dokumentů. Pozornost je věnována především útokům z 11. září 2001, které zcela zásadně ovlivnily toto turbulentní období, válkám v Afghánistánu a Iráku, které byly vedeny v reakci na výše zmíněné útoky, a proměny zahraniční a bezpečnostní politiky USA v reakci na neúspěch globální války proti terorismu (GWOT).
|
|
|
Proměny americké zahraniční bezpečnostní politiky ve 21. století
Pospíšil, Tomáš ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Školkayová, Marta (oponent)
Diplomová práce identifikuje a analyzuje proměny americké zahraniční bezpečnostní politiky ve 21. století. Cílem práce je zároveň i analyzovat, zda Spojené státy americké vstoupily spolu s útoky 9/11 do nové éry a zda byla tzv. Bushova doktrína vhodnou odpovědí na globální terorismus. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola popisuje americké zahraniční bezpečnostní strategie od konce 2. světové války. Druhá kapitola analyzuje zahraniční politiku George W. Bushe a její proměnu oproti politikám předchozím. Poslední kapitola zpracovává zahraničněpolitickou koncepci Baracka Obamy a její rozdílnost oproti Bushově doktríně.
|
|
|
Americká zahraniční politika v období Madeleine K. Albrightové
Koblihová, Romana ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Práce se zaměřuje na Madeleine K. Albrightovou jakožto na významnou osobu mezinárodních vztahů. Cílem práce je odpovědět na dvě otázky a to jakou roli hrála Albrightová v rámci dvou Clintonových administrativ a jak její osobní životní zkušenosti ovlivnily její vnímání světa a názory na mezinárodní politiku. Práce je rozdělena do tří kapitol - první se věnuje aktérům americké zahraniční politiky, konkrétně prezidentovi, ministerstvu zahraničí a NSC, druhá se věnuje faktorům v životě MKA a třetí mapuje její počínání na poli americké zahraniční politiky.
|
host ::
RSS.