|
| |
|
|
War on Terror: Jak válka proti terorismu ovlivnila americkou společnost a politické dění?
Sobotka, Tomáš ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Práce se soustředí na sociální a politické pozadí americké politiky War on Terror, konkrétně na operaci Neptune Spear vedoucí k cílenému zabití Usámy bin Ládina, jednoho z vůdčích osob teroristické organizace Al-Káida. Úvodní část stanovuje výzkumné otázky, hypotézu, metodologii a definuje pojem terorismus. Nastiňuje také problematiku získávání zdrojů relevantních pro toto téma, neboť velká část z nich stále spadá pod nejvyšší stupeň utajení a nebyla nikdy zveřejněna. Dále informuje o historickém pozadí War on Terror, připomíná události 11. září 2001 a popisuje průběh hledání a zabití Usámy bin Ládina. Zároveň slouží jako předmluva k výzkumné části. Samotná výzkumná část analyzuje dostupné zdroje týkající se operace Neptune Spear. Mezi zkoumané prameny patří oficiální prohlášení tehdejšího prezidenta Spojených států amerických Baracka Obamy, postoje vlády, tisková konference a komentáře Obamových předchůdců, Billa Clintona a George W. Bushe, původního iniciátora politiky War on Terror. Následně analyzuje veřejné mínění americké společnosti prostřednictvím odborné literatury, archivů tradičních i moderních médií, vydaných článků, průzkumů veřejného mínění a dalších. V závěru práce jsou shrnuty výsledky analýzy, zodpovězeny výzkumné otázky, potvrzena či vyvrácena předem stanovená hypotéza. Je zde...
|
|
|
Dopady americké invaze na irácké školství v letech 2003-2010
Jaškina, Anna ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato práce se zabývá dopady americké invaze do Iráku v roce 2003. Jelikož je téma poměrně široké a obecné, tak se text zaměřuje především na vliv této intervence na irácké školství v letech 2003-2010. Práce klade důraz na důležitost vzdělávání jako klíčového faktoru pro obnovu a uzdravení Iráku. V jednotlivých kapitolách je uveden historický kontext zahrnující období před invazí, včetně vlády Saddáma Husajna, kvůli kterému byly školy politizovány, ale zároveň byl irácký systém v 80. letech jedním z nejlepších v regionu Blízkého východu. Dále proběhla válka v Perském zálivu a následně se Irák musel potýkat s mezinárodními sankcemi uvalenými ze strany OSN, které postihly všechny aspekty iráckého života. Poté práce mapuje období invaze a navazující okupace, přičemž zkoumá vzniklý chaos a destrukci místního života a systému. Jádrem je analýza dopadů konfliktu na základní a střední školy, především pak na univerzity, kdy Spojené státy sice ukončily autoritářský režim Saddáma Husajna, ale nevytvořily stabilní prostředí pro obnovu vzdělávacího sektoru. Součástí práce je i část věnující se sociálním dopadům a jejich vlivu na děti a mladistvé. Není opomenuta ani mezinárodní humanitární pomoc, která byla pro Irák zásadní. Konkrétně je popsáno působení Agentury Spojených států pro mezinárodní rozvoj neboli...
|
|
|
The Influence of US Military Units on the Peruvian Communist Movements Sendero Luminoso and MRTA during the Fujimori Era
Božiková, Natália ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Táto bakalárska práca s názvom "Vplyv amerických vojenských jednotiek na peruánske komunistické hnutia Sendero Luminoso a MRTA počas Fujimoriho režimu" analyzuje obdobie v rozmedzí rokov 1990 a 2000 počas mandátu Alberta Fujimoriho. Práca skúma toto obdobie z pohľadu vojenského, špeciálne vplyv amerických jednotiek a jednotiek spravodajskej služby na porazenie povstaleckých komunistických skupín Sendero Luminoso a MRTA. Snaží sa zistiť, či mali americké vojenské a spravodajské zložky vplyv na porazenie týchto hnutí. Ďalším aspektom, ktorým sa táto práca zaoberá je podpora procesu demokratizácie v Peru americkou vládou. Americká vláda mala dve hlavné priority v južnej pologuli: protidrogová agenda a podpora demokratizácie. Táto práca skúma, ktorá priorita bola pre Spojené štáty dôležitejšia.
|
|
| |
|
|
Contemporary American Conservatism in Historical Perspective: A Comparative Analysis of the Conservative Political Discourse in 1960-1980 and 2011-2020
Sedláčková, Jolana ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato práce zkoumá ukazatele konzervativního odporu v diskurzu prezidentských kampaní tím, že kontrastuje současnou konzervativní rétoriku let 1960-1980 s tou od roku 2011-2020. Tato práce, ukotvená v teoretickém rámci tzv. "Backlash politics" (Reakční politiky) zkoumá vzestup konzervatismu v 60. a 70. letech 20. století a jeho obnovení ve 21. století optikou kritické analýzy diskurzu. Analýzou veřejných prohlášení konzervativních prezidentských kandidátů v období 1960-1980 a 2011-2020 zkoumá tato práce obnovu amerického konzervatismu identifikací trvalých témat v konzervativním diskurzu. Dominantní témata v konzervativním diskurzu, jako jsou individuální svobody, omezená federální vláda, principy volného trhu, tradiční rodinné hodnoty a obavy o národní bezpečnost, jsou zkoumána za účelem identifikace podobností a rozdílů mezi diskurzem 20. a 21. století. Tato práce odhaluje použité faktory reakční politiky prostřednictvím analýzy tiskových zpráv a prohlášení vydaných během prezidentské kampaně pěti konzervativních prezidentských kandidátů z každého období. Konzervativní politický diskurz v letech 1960-1980 toužil po návratu k zakladatelským principům a volal po institucionální přestavbě, aby zabránil autoritativní formě vlády. Konzervativní prezidentští kandidáti v letech 2011-2020 kladli výrazný...
|
|
|
Invaze na Grenadu - Reaganův pokus o prosazení demokracie?
Hřivna, Václav ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Práce se zabývá americkou zahraniční politikou po nástupu Ronalda Reagana do funkce prezidenta. Konkrétně zkoumá, zda invaze USA na Grenadu, ke které došlo v říjnu roku 1983, vyplývala z předem stanovených zahraničněpolitických cílů. Cílem práce je najít a vysvětlit příčiny, proč se USA v čele s Ronaldem Reaganem rozhodly k invazi na Grenadu. Kromě obecné koncepce Reaganovy zahraniční politiky, která je důležitá k pochopení průběhu událostí, je přímo analyzována politika USA vůči Latinské Americe. Práce dále nastiňuje vztahy mezi USA a Grenadou, a to od roku 1979, kdy na Grenadě došlo k levicovému převratu, až do samotné invaze. Současně je zkoumána i vnitropolitická situace Grenady, která sehrála velmi důležitou roli v celém kontextu americké invaze. Ta totiž přišla právě v důsledku chaosu, který vnitrostranické spory a boj o politickou moc na Grenadě vyvolal. Práce se také zabývá důsledky americké akce, a to především otázkou debat o legitimitě operace, které probíhaly v různých sférách jak na vnitrostátní, tak na mezinárodní úrovni.
|
|
|
Dopad nové Hedvábné stezky na geopolitický vliv USA v oblasti Blízkého východu
Šimek, Jan ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Práce se zabývá vlivem projektu Nové Hedvábné stezky na geopolitickou stabilitu Spojených států na Blízkém východě skrze vztahy s blízkými partnerskými státy v čele s Izraelem a Saudskou Arábií. Skrze teorii vzájemné závislosti poukazuje na snahu Čínské lidové republiky o zvýšení vlastního geopolitického vlivu na úkor Spojených států skrze výhodné ekonomické vazby a příslib dlouhodobé více úrovňové spolupráce. Ta pomáhá Číně získat větší důvěru zmíněných států a zajistit si tak ochotu k další spolupráci. Navíc rozvíjející se obchod mezi Čínou a státy na Blízkém východě dává východní velmoci prostor pro jednání s více stranami lokálních konfliktů a z podstaty této výhody i funkci moderátora případné diplomatické diskuse mezi státy v konfliktu. To výrazně ovlivňuje geopolitický vliv Spojených států a jejich vyjednávací pozici při jednáních s místními státy. Projekt Nové Hedvábné stezky navíc má kromě geopolitického nátlaku a převzetí ekonomické hegemonie od Spojených států za cíl i zajištění přísunu energií a paliv do Číny, čímž získává většina států vyvážejících ropu odbytiště, které s ustupujícím zájmem o spolupráci se Spojenými státy přeroste jejich obchodovaný obrat. Práce poukazuje na tuto problematiku a další detaily vzájemných vztahů Izraele, Saudské Arábie, Číny a Spojených států za vlády...
|
|
|
Zahraniční politika Spojených států amerických vůči Nikaragui po Kubánské revoluci
Černá, Kateřina ; Perutka, Lukáš (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zahraniční politikou Spojených států amerických vůči Nikaragui mezi lety 1961-1973. Při nástupu administrativy Johna F. Kennedyho v roce 1961 panovaly obavy z vývoje na Kubě a zejména možnosti, že podobný osud se bude opakovat ve státech Latinské Ameriky. Z tohoto znepokojení vznikl do té doby nejrozsáhlejší program zahraniční pomoci - Aliance pro pokrok. Přestože se jednalo o komplexní systém podpory zohledňující jak ekonomické, tak sociální otázky, výsledky Aliance jsou rozporuplné. Příkladem tomu byla i Nikaragua. K objasnění výsledků Aliance pro pokrok na příkladu Nikaraguy tato práce používá metodu případové studie. Syntézou literárních pramenů a sekundární literatury jsou vyhodnoceny jednotlivé cíle Aliance pro pokrok. První část práce se zabývá politickou situací Spojených států jak na domácí půdě, tak ve světovém měřítku. Druhá část práce popisuje charakter Aliance pro pokrok, naplnění jejích cílů a důsledky pro obyvatelstvo Nikaragujské republiky. Práce dochází k závěru, že v případu Nikaraguy, Aliance pro pokrok uspěla v ekonomické sféře. Drtivá většina sociálních otázek však zůstala nevyřešena a hlavní cíl Aliance, vymýtit bídu, nebyl nenaplněn.
|
|
|
Evoluce Open Source Intelligence
Pozan, Brian ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na evoluci Open Source Intelligence (OSINT), způsob zpravodajského sběru dat, který se stává stále více relevantní v digitálně době. Práce zkoumá historický vývoj OSINT, od jeho skromných počátků, kdy byl používán pro sledování cizí propagandy a pro vojenské účely, až po jeho současnou roli jako klíčového nástroje v mnoha oborech, jakými jsou například kybernetická bezpečnost, marketing, obchod, sociální vědy, právo nebo sport. Práce vysvětlí, že k rozvoji OSINT nepřispěly pouze nové technologie jako rádio, televize a internet, ale také bezpečnostní výzvy, jako druhá světová válka nebo útoky na obchodní světové centrum v New Yorku v roce 2001. Práce představí, jakým výzvám OSINT od svých počátků čelil a jak se tyto výzvy měnily. Dále práce ukáže na několika případových studiích, jak OSINT v jednotlivých obdobích fungoval. V závěru práce zhodnotím, jaké má OSINT výhody a nevýhody a vysvětlím, jakým směrem se bude OSINT dále rozvíjet vzhledem k neustále rostoucímu objemu veřejně dostupných dat.
|
host ::
RSS.