|
|
Špionážní aktivity berlínské CIA a jejich vliv na mezinárodní postavení USA mezi léty 1945-1961
Motyčková, Hana ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Pečenka, Marek (oponent)
Studená válka eskalovala během éry jaderných zbraní, jejichž použití by znamenalo válku totální s nejistým výsledkem pro všechny zúčastněné. Ke slovu tak během druhé poloviny 20. století přišly nové nekonvenční zbraně. Jednou z nich byly informace. Ty se staly nezbytně důležitým artiklem, za který soupeřící země neváhaly utratit stovky miliónů dolarů. S potřebou získat citlivé informace, které by se daly použít proti nepříteli, se rozrůstal počet tajných služeb, špiónů i výzvědných operací. Tajné služby vyvíjely nové techniky špionáže a obsazovaly strategická místa, která špehování konkurentů usnadňovala. Jedním z těchto strategických míst se během studené války stal i Berlín. Berlín byl Protokolem o zónách z roku 1944 rozdělen do čtyř sektorů, které byly spravovány vždy jedním ze Spojenců. Na celém území města pak fungoval společný okupační režim. Velice záhy se tak Berlín proměnil v město s hustou sítí tajných služeb. Zejména americké a sovětské tajné služby se zde střetávaly na denním pořádku. Přestože dnes Spojené státy disponují patrně nejefektivnější sítí tajných služeb na světě, v počátcích jejich působení na špionážní scéně v Berlíně byly výkonnostně daleko za Sověty. Tato bakalářská práce se věnuje problematice fungování CIA a její Berlin Operations Base. Cílem práce je zanalyzovat, zda a...
|
host ::
RSS.