|
|
Privatizace bezpečnosti v kontextu "války proti terorismu": analýza fenoménu soukromých vojenských společností
Vurbs, Jan ; Jireš, Jan (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
V Praze, dne 25. července 2013 ………………………………… Abstrakt Hlavním předmětem zájmu této diplomové práce je fenomén tzv. soukromých vojenských společností a jejich nasazení v rámci ozbrojených konfliktů vedených pod hlavičkou tzv. "Války proti terorismu". Cílem práce je podat čtenáři úvodní vhled do této problematiky, popsat působení konkrétních soukromých vojenských společností během operací v Afghánistánu a Iráku a odpovědět na výzkumné otázky týkající se jejich pozitivního či negativního přínosu k celkovým výsledkům těchto konfliktů a možného ovlivnění civilně- vojenských vztahů. Hlavní tezí práce je, že působení těchto společností nelze kategoricky hodnotit, protože je odlišné případ od případu. V rámci "Války proti terorismu" lze ovšem vysledovat určité obecnější trendy, které se týkají zejména nedostatečné kontroly soukromých vojenských společností ze strany státu. Práce je rozdělena do několika hlavních částí. První se věnuje historickému vývoji vedení válečných operací za pomoci finančně motivovaných nestátních subjektů. Tato část má vytvořit rámec pro lepší pochopení zkoumané problematiky. Druhá část se věnuje otázce teoretické klasifikace soukromých vojenských společností a jejich rozdělení na dílčí subkategorie. Třetí část je věnována případovým studiím tří konkrétních soukromých vojenských společností...
|
|
|
Národní bezpečnostní politika USA a zdroj její identity (mezi léty 1989-2008)
Štrobich, Filip ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Jireš, Jan (oponent)
Uplynulých 20let je obdobím, během něhož se vystřídaly tři administrativy amerických prezidentů: George H. Walker Bush, William Jefferson Clinton a George Walker Bush jr. Přesněji řečeno, hovoříme zde o dvou republikánských administrativách a jedné demokratické administrativě. V této práci bych rád popsal vývoj zdroje národní zahraničně-politické identity Spojených států na pozadí Národní bezpečnostní strategie v období mezi roky 1989 a 2008. Rámcově zde tak hovoříme přibližně o dvou dekádách, ve vývoji zahraniční politiky USA především v její bezpečnostní podobě.
|
|
|
Sociální nerovnost jako hrozba - Sekuritizace s odkazem ke Šluknovským událostem
Dederová, Nelly ; Jireš, Jan (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent)
Sociální nerovnost jako hrozba - Sekuritizace s odkazem ke Šluknovským událostem Bc. Nelly Dederová Diplomová práce Diplomová práce Sociální nerovnost jako hrozba - Sekuritizace s odkazem ke Šluknovským událostem se zabývá konstrukcí "problému" Šluknovského regionu na pozadí Šluknovských událostí (dva fyzické střety ve městech Nový Bor a Rumburk ze srpna 2011 a následující série protestů, demonstrací a shromáždění ve městech Šluknovského regionu trvajících až do roku 2012), na který nahlíží optikou teorie sekuritizace představitelů Kodaňské školy bezpečnostních studií Barryho Buzana, Ole Wævera a Jaap de Wilda. Výchozím předpokladem je, že se účastníci utvořeného politicko-bezpečnostního diskurzu odkazovali ke Šluknovským událostem za použití sekuritizačního jazyka, tj. označili určitý referenční objekt za ohrožený, navrhovali mimořádná opatření a požadovali legitimizaci jejich přijetí.
|
|
| |
|
|
Komparace bezpečnostní politiky USA a EU vůči hrozbě proliferace zbraní hromadného ničení
Kocková, Tereza ; Jireš, Jan (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Tématem této bakalářské práce je neproliferační politika Evropské unie a Spojených států amerických po 11. září, a jejich komparace na základě klíčových dokumentů. V první části se zaměřuje na zbraně hromadného ničení (ZHN); jejich definici, druhy, klíčové smlouvy a organizace bojující proti jejich proliferaci. Ve druhé a třetí části popisuje na důležitých dokumentech a případových studiích o přístupu k íránskému jadernému programu politiku nešíření EU a USA. V poslední části se pokouší analyzovat rozdíly v těchto dvou politikách.
|
|
|
Versailleský mezinárodní systém
Bartoš, Dalibor ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Jireš, Jan (oponent)
Tato práce bude analýzou mezinárodních vztahů v Evropě, resp. ve světě, mezi léty 1919-1939. V žádném případě se nebude jednat o historickou práci, protože si myslíme, že dané období bylo historiky velmi pečlivě prozkoumáno. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí - historické a teoretické. Historická analýza má za úkol přinést hlubší vhled do vztahů mezi státy, přinést nám jakési porozumění unikátní historické skutečnosti. Teorie nám pomáhá chápat realitu z určitého hlediska. Velmi mnoho specifických aspektů té které doby je teorií odsunuto do pozadí, aby mohl vzniknout soubor principů, podle kterých lze realitu mezinárodních vztahů uchopit. Na druhou stranu historici jsou opatrní, aby vymýšleli obecné teorie chování mezi státy a dávají přednost popisu konkrétních historických událostí, při kterém využívají jiný pojmový aparát než teoretici mezinárodních vztahů. Nám půjde v tomto textu o syntézu obou přístupů a nesnažíme se stranit ani jednomu táboru. Z této perspektivy proti sobě postavíme dvě období - vídeňský koncert a versailleský systém a budeme se snažit odhalit nej důležitější rysy těchto dvou mezinárodních systémů. Proti sobě bude postaven systém mocenské rovnováhy (evropský koncert) a versailleský systém s vírou v univerzální hodnoty. V analýze principů mocenské rovnováhy se opíráme o myšlenky...
|
|
|
Strukturální politika v České republice - možnosti a limity přístupu multi-level governance
Nigová, Eva ; Polášek, Martin (vedoucí práce) ; Jireš, Jan (oponent)
Tato práce je případovou studií, která se v teoretické části zabývá rozborem koncepce multi- level governance a její využitelností pro studium strukturální politiky v České republice. Základní postuláty tohoto přístupu jsou v empirické části aplikovány na fungování strukturální politiky v ČR a následně přezkoumávány. K empirickému přezkumu jsou použity dva projekty financované pomocí strukturálních fondů EU. Na těchto příkladech je zkoumáno, zda a případně v jaké míře či v jakém smyslu můžeme základní postuláty přístupu multi-level governance pokládat za platné. Dle nastavených kritérií a následném zhodnocení realizovaných projektů, se tento přístup pro fungování strukturální politiky v ČR nepotvrzuje. Klíčová slova: víceúrovňové vládnutí, strukturální politika, regionální politika, strukturální fondy
|
|
| |
|
|
Švédsko a evropská integrace v bezpečnostní sféře
Burda, Tomáš ; Jireš, Jan (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Diplomová práce "Švédsko a evropská integrace v bezpečnostní sféře" se zabývá úlohou Švédska ve vojenské dimenzi společné bezpečnostní politiky Evropské unie. Práce využívá koncept integračního dilematu, který tvoří základ teorie integrační politiky států zformulované Nikolajem Petersenem. Práce vychází z Petersenovy premisy, podle níž všechny státy zapojené do integrace dříve či později pocítí integrační dilema dané obtížnou volbou mezi zachováním autonomie a uplatněním vlivu na ostatní účastníky. Závažnost integračního dilematu se dle Petersena u jednotlivých států liší, neboť závisí na jejich ovlivňovacím potenciálu, citlivosti na vnější tlaky a na stupni jejich identifikace s ideovými zdroji integrace. Petersen tvrdí, že při řešení zmíněného dilematu národní vlády nejpravděpodobněji využijí adaptační strategie příznačné pro politický styl vyvažování. Petersen rovněž předpovídá, že země vyznačující se vysokou citlivostí na vnější tlaky, omezeným ovlivňovacím potenciálem a odstupem vůči étosu evropské integrace budou integrační dilema vnímat jako zvlášť závažné. Podle Petersena lze tedy předpokládat, že politika těchto zemí bude zahrnovat i strategie příznačné pro podřizování se či pasivitu. Petersenovy hypotézy jsou ověřovány analýzou integrační politiky praktikované Švédskem, které lze pokládat...
|
|
|
Dědictví finlandizace v éře změn: finská bezpečnostní politika po studené válce
Jireš, Jan ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Bureš, Jan (oponent)
V Evropě dnes existuje pět států, se kterými se pojí dlouhá tradice neutralitní politiky - Švýcarsko, Švédsko, Irsko, Rakousko a Finsko.1 Prostřednictvím své neutrality všechny tyto země vyjadřovaly záměr působit v mezinárodních vztazích pokud možno nezávisle, vyhnout se soupeření velmocí a stát mimo jakékoli vojenské aliance. Všech pět zmíněných zemí zastávalo neutralitní politiku po mnoho desítek nebo dokonce stovek let a je proto jasné, že konkrétní podmínky, za kterých neutralitu přijaly a po většinu doby praktikovaly, už dnes neexistují. Posledním ze zásadních mezníků v evropském mocenském a bezpečnostním uspořádání byl konec studené války a kolaps Sovětského svazu. V souvislosti s tím, že po roce 1991 už v Evropě žádné velmocenské soupeření neprobíhá (alespoň ne v takové podobě, jakou známe z předchozí éry), prochází koncept neutrality v každé dříve neutrální zemi zásadním přehodnocováním, které má najít odpověď na elementární otázku, zda má neutralitní politika v současné Evropě ještě vůbec nějaký smysl. A pokud má, tak v jaké podobě. V důsledku toho, že dnes jsou "bývalé" evropské neutrální státy2 - zejména ty, které jsou členy EU - často považovány za sobě navzájem velmi podobné a v některých záležitostech skutečně tvořící jeden politický blok, poněkud zaniká skutečnost, že z historického a...
|
host ::
RSS.