|
|
Problems of Russian-Chinese cooperation in energy sphere 2000-2010. The issue of oil and natural gas
Imrich, Jakub ; Pečenka, Marek (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Bakalárska práca Úskalia rusko-čínskej spolupráce v oblasti energií 2000-2010: Otázka ropy a zemného plynu. je práca rozoberajúca hlavné problémy spolupráce najväčšieho producenta a najväčšieho konzumenta energií na svete. Mojím cieľom je analyzovať tieto problémy a odpovedať na otázku, prečo sa vzájomné energetické vzťahy nevyvíjajú tak, ako by sme mohli logicky predpokladať. Jedným z cieľov však nebude zachádzanie do vzájomných politických sporov oboch krajín. Prvá časť práce poskytne stručný exkurz do minulosti a poukáže na vzájomné vzťahy v minulosti, ktoré neboli príliš dobré. Druhá kapitola hovorí o rozdielnom význame energie pre Ruskú federáciu a Čínsku ľudovú republiku a obsahuje aj faktografiu o vzájomnom obchode s ropou a zemným plynom. Tretia kapitola je najobsiahlejšia a je pre bakalársku prácu nosná. Analyzuje problémy kooperácie a do hĺbky ich rozoberá, táto časť práce skúma vnútorné problémy Ruska, vnútorné problémy Číny a tiež aj hlavné vonkajšie faktory, ktoré majú vplyv na energetické sa zbližovanie týchto krajín. Závery z rozobraných problémov sú potom zhrnuté v poslednej kapitole, kde sú tiež uvedené vyhliadky do budúcnosti a smery, ktorými by sa obchod s ropou a zemným plynom medzi Čínou a Ruskom mohol uberať. V závere práce sú stručne uvedené výsledky celého výskumu a taktiež...
|
|
| |
|
|
Trojúhelníková diplomacie - vzájemný vliv americko-čínských a americko-sovětských vztahů za Nixonovy administrativy
Pečeňa, Michal ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Pečenka, Marek (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou trojúhelníkové diplomacie, tj. Nixonovy a Kissingerovy zahraničněpolitické strategie, která cílevědomě pracuje s propojeností čínsko-amerického sblížení s politikou uvolňování napětí se Sovětským svazem. Rozhodli jsme se sesbírat informace z různých zdrojů a spojit je do soudržné podoby. Analyzujeme mezinárodní kontext, který předcházel vzniku trojúhelníkové diplomacie a do něhož byla zasazena, dále vysvětlujeme vztahy mezi klíčovými hráči - USA, SSSR a komunistickou Čínou. Práce rovněž věnuje pozornost tvůrcům konceptu - Henrymu Kissingerovi a Richardu Nixonovi - a jejich vzájemnému vztahu. Rozebíráme všechny klíčové aspekty trojúhelníkové diplomacie, tj. principy, na nichž je postavena, její mechanismus a její cíle. Vysvětlujeme také, jakým způsobem navazuje na strategie předchozí a v čem se od nich naopak liší. Práce též obsahuje širokou škálu příkladů - a používá mnoha přímých citací - na nichž se mechanismus trojúhelníkové diplomacie má možnost vyjevit. Došli jsme k závěru, že tento princip skutečně fungoval, tj. že sblížení s Čínou skutečně ovlivnilo americké vztahy se Sovětským svazem a naopak.
|
|
|
Britská politika vůči Malajsku a jeho dekolonizace v letech 1945 až 1971
Hladíková, Kristýna ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Pečenka, Marek (oponent)
Bakalářská práce pojednává o politice Velké Británie vůči Malajsku a jeho dekolonizaci v letech 1945 až 1971. Jejím cílem je zjistit a popsat, jak britské vlády přistupovaly ve zvoleném období k Malajsku, a charakterizovat cíle monarchie pro toto území, jež se v průběhu let měnily nebo značně upravovaly. Věnuje se také tomu, jaké okolnosti (národní požadavky Malajců, špatná vnitřní ekonomická situace, upadající postavení na mezinárodní scéně, její rostoucí globální závazky vůči impériu, studená válka a zvláštní vztah s USA), ji vedly ke změnám a úpravám jejích plánů. Všechny tyto otázky pak bere v potaz při posouzení, zda zde Británie opravdu svých vytyčených cílů dosáhla a jaké prostředky k tomu použila a proč. Na základě toho se snaží v závěru zhodnotit, jak byla v tomto smyslu Británie v Malajsku úspěšná, a zda zde byla dekolonizace zdařilá, či nikoliv.
|
|
| |
|
|
Harold Wilson a proměna vztahu k EHS mezi lety 1964-1967
Pažitný, Tomáš ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Pečenka, Marek (oponent)
Bakalářská práce "Harold Wilson a proměna vztahu k EHS mezi lety 1964-1967" zkoumá úlohu britského premiéra a jeho motivace v zásadní proměně zahraniční politiky Velké Británie. Oproti původnímu postoji k EHS, který Harold Wilson zastával při nástupu do funkce v roce 1964, došlo během jeho premiérského období k bezprecedentnímu obratu směrem k Evropskému hospodářskému společenství. Práce s pomocí interpretativního výzkumného přístupu zkoumá důležitost jednotlivých faktorů ve Wilsonově rozhodovacím procesu. Ve hlavní části postupuje práce chronologicky po jednotlivých vnitropolitických a ekonomických okolnostech, které se udály mezi lety 1964-1967. Jde zejména o neklidnou situaci uvnitř Labouristické strany a Kabinetu a v ekonomických záležitostech je kladen důraz na ohrožené postavení libry a zápornou platební bilanci zahraničního obchodu. Tyto vnitropolitické faktory doplňují vnější okolnosti, jakými bylo zhoršení vztahů se státy v rámci Commonwealthu, proměna objemu zahraničního obchodu vůči jednotlivým partnerům a otázka britských závazků ve světě. V závěru práce využívá poznatky interpretativního výzkumu a analyzuje kroky, které byly Haroldem Wilsonem učiněny v sledovaném období a hodnotí jejich dopad na proměnu politiky vůči Evropskému hospodářskému společenství.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.