|
|
Prevence vzniku a šíření přírodních požárů v bezprostředním okolí\npovrchových zdrojů pitné vody včetně metod pro odhad důsledků \npřípadného výskytu
Beranová, J. ; Čermák, Petr ; Albert, J. ; Cienciala, Emil ; Zatloukal, V. ; Kudláčková, Lucie ; Novotný, Jan ; Zeman, Evžen ; Kuráž, M. ; Vizina, Adam ; Trnka, Miroslav
Cílem metodiky je vytvoření pragmatického postupu hodnocení rizik vzniku a šíření přírodních požárů\nv bezprostředním okolí povrchových zdrojů pitné vody. V metodice jsou navrženy metody pro odhad\ndůsledků výskytu přírodních požárů na jakost povrchové vody, prognózu změny rizika výskytu požárů\nv důsledku klimatických změn a postup stanovení rizika sekundárního znečištění nádrží v důsledku\nzměny odtokových poměrů po přírodním požáru. Na tomto základě metodika navrhuje a diverzifikuje\npreventivní a operativní opatření.
|
|
|
Vyhodnocení rizika a předpověď přírodních požárů v bezprostředním okolí \npovrchových zdrojů pitné vody.
Trnka, Miroslav ; Kudláčková, Lucie ; Čermák, P. ; Balek, Jan ; Novotný, Jan ; Homolová, Lucie ; Semerádová, Daniela ; Brovkina, Olga ; Štěpánek, Petr ; Zahradníček, Pavel ; Skalák, Petr ; Bláhová, Monika ; Benáček, Patrik ; Fischer, Milan ; Sedlák, Pavel ; Janouš, Dalibor ; Žalud, Zdeněk ; Marek, Michal V. ; Možný, M. ; Hájková, L. ; Chuchma, F. ; Knozová, G. ; Beranová, J. ; Zatloukal, V. ; Albert, J. ; Mašková, R. ; Cienciala, E. ; Vizina, A. ; Nesládková, M. ; Melišová, E. ; Hanel, M.
Metodika formuluje postup hodnocerí rizika vzniku a šíření přírodních požárů v bezprostředním okolí povrchových zdrojů pitné vody. V metodice jsou navrženy metody pro odhad důsledků výskytu\npřírodních požárů na jakost povrchové vody, prognózu změny rizika výskytu požárů v důsledku klimatických změn a postup stanovení rizika sekundárního znečištění nádrží v důsledku změny odtokových poměrů po přírodním požáru. Na tomto základě metodika navrhuje a diverzifikuje preventivní a operativnÍ opatření. Opatřerí byla navržena v návaznosti na výsledky modelování na pilotní lokalitě Hadce v blízkosti nádrže Švihov a rovněž v návaznosti na zkušenosti s nepříznivými dopady rozsáhlého odlesnění na jakost vody v nádržích Vranov a Vír.
|
|
|
Systém indikátorů rizik přírodních požárů (ověření různých postupů stanovení rizika vzniku přírodních požárů) včetně návodu na použití integrovaného předpovědního systému
Trnka, Miroslav ; Čermák, Petr ; Kudláčková, Lucie ; Balek, Jan ; Semerádová, Daniela ; Brovkina, Olga ; Zemek, František ; Štěpánek, Petr ; Zahradníček, Pavel ; Skalák, Petr ; Bláhová, Monika ; Jurečka, František ; Janouš, Dalibor ; Žalud, Zdeněk ; Marek, Michal V. ; Cienciala, Emil ; Beranová, J. ; Zatloukal, V. ; Albert, J. ; Tumajer, J. ; Možný, M. ; Hájková, L. ; Chuchma, F.
Předkládaná metodika představuje vylepšení doposud používaného systému sledování a předpovědi rizika meteorologických podmínek vhodných pro vznik přírodních požárů. Na základě obšírného testování definuje dva indexy požárního počasí, jejichž kombinací lze dospět k robustním odhadům požárního rizika. Oba indexy byly použity pro generování předpovědi požárního počasí, ale také ke kvantifikaci vztahu mezi četností příznivých podmínek pro vznik přírodních požárů a jejich reálného počtu, a to v několika časových krocích (od 1 dne po sezónu). Metodika je nyní rutinně implementována v rámci portálu www.firerisk.cz , kde slouží jako nástroj operativní předpovědi požárního rizika. Text metodiky tak zároveň obsahuje i návod na použití portálu firerisk.cz.
|
|
|
Doporučená adaptační a mitigační opatření v rizikových oblastech výskytu přírodních požárů s přihlédnutím k měnícímu se klimatu
Trnka, Miroslav ; Čermák, Petr ; Kudláčková, Lucie ; Balek, Jan ; Semerádová, Daniela ; Brovkina, Olga ; Zemek, František ; Štěpánek, Petr ; Zahradníček, Pavel ; Bláhová, Monika ; Cienciala, Emil ; Beranová, J. ; Zatloukal, V. ; Albert, J. ; Tumajer, J. ; Možný, M. ; Hájková, L. ; Chuchma, F.
Metodika formuluje odstupňovaná adaptační a mitigační opatření ke zmírnění požárního rizika a šíření požáru v krajině (les a zemědělská půda). K tomu je předkládán postup variantního posouzení požárního rizika podle datových možností uživatele. Algoritmizace požárního rizika v lesích vychází z lesnické typologie k posouzení stanoviště, a přidává charakteristiky lesní vegetace. Na zemědělské půdě pak agronomické faktory zahrnují druh plodiny, souvislost pokryvu, vlastnosti stanoviště a vodní režim. Pro obě územní kategorie jsou uvedeny předpokládané dopady změny klimatu na požární riziko stanoviště ve střednědobém horizontu (k roku 2050). Metodika závěrem na příkladové studii demonstruje možnosti uplatnění modelového nástroje FlamMap k analýze požárních charakteristik.
|
|
|
Predikce změn vývoje krajiny a biodiverzity jako významných faktorů pro udržení současného stavu lesních ekosystémů
Cudlín, Ondřej ; Pechanec, V. ; Purkyt, Jan ; Štěrbová, Lenka ; Holá, Š. ; Cienciala, E. ; Cudlín, Pavel
Pro analýzu změny a predikci vývoje využití krajiny (land use), ukládání uhlíku a hodnocení stavu biodiverzity v kulturní krajině jsme využili kombinaci několika analytických nástrojů. Nejprve byla vytvořena mapa krajinného pokryvu. Biotopy přírodní a přírodě blízké byly převzaty z Vrstvy mapování biotopů 2014 © AOPK ČR a více antropicky ovlivněné biotopy z vrstvy CORINE Land Cover 2012. Analýzu změn využití krajiny s následnou predikcí vývoje jsme modelovali pomocí nástroje Land Change Modeler, který predikuje scénáře budoucího stavu na základě časové série dat krajinného pokryvu (nebo využití území) z několika historických období a ze současnosti. Se změnou vývoje využití krajiny souvisí i změna množství uloženého uhlíku v krajině. Pro stanovení stávajících zásob uhlíku a množství uhlíku zachyceného v průběhu času jsme použili celosvětově užívaný model InVEST 3.0 – carbon. Celková změna ukládaného uhlíku byla vypočtena ze čtyř složek zásoby uhlíku: nadzemní biomasy, podzemní biomasy, mrtvé organické hmoty a půdního uhlíku, odvozených z literatury a experimentálních šetření. Stavem a změnou krajinného pokryvu je významně ovlivněna i biodiverzita. Pro zjištění současného stavu biodiverzity biotopů jsme nejprve vytvořili vrstvu oblastí se současným vysokým ohrožením biodiverzity na základě nízké přirozenosti biotopů. Poté jsme využili model GLOBIO3, který pracuje s 5 základními hybnými silami (přirozeností biotopů, fragmentací krajiny, vlivem infrastruktury, depozicí atmosférického dusíku a změnou klimatických charakteristik v podmínkách klimatické změny). Pro hodnocení dopadu každé hybné síly (vyjádřené v GIS prostředí) používá model indikátor MSA (průměrný počet druhů na jednotku plochy). S ohledem na podmínky ČR a veřejně nedostupná kompletní data Nálezové databáze ochrany přírody, jsme byli nuceni pozměnit indikátor MSA na MHV (průměrná hodnota biotopu na jednotku plochy), zohledňující míru ohroženosti území podle přirozenosti v něm se vyskytujících biotopů na základě metodiky hodnocení a oceňování biotopů BVM (Seják a kol., 2003). Výstupem je GIS vrstva, představující klasifikaci dopadů všech hybných sil na kvalitu biotopu a umožňující určit místa s vysokým stupněm ohrožení, která potřebují speciální management, zvláště pak s ohledem na přicházející klimatickou změnu. V další fázi analýzy byla vytvořena datová vrstva, která umožňuje vybrat prioritní plochy pro ochranu dosud nechráněných, přírodních a přírodě blízkých biotopů pomocí modelu Marxan. Model kombinuje existující kategorie ochrany zvláště chráněných území, hodnotu biodiverzity (vyjádřenou v korunách metodou BVM), penalizaci za případnou degradaci cenného biotopu vlivem nedostatečné ochrany a nálezová data (abundanci a distribuci) zájmových druhů (v naší modifikaci cenných a zachovalých biotopů). Místa vybraná tímto způsobem představují refugia pro zachování a šíření rostlin a živočichů do okolní krajiny, obzvláště v souvislosti s klimatickou změnou. Uvedené nástroje a komplexní postupy hodnocení stavu a změny využití krajiny, zásob uhlíku a biodiverzity mohu přispět ke zlepšení stavu lesních ekosystémů v české kulturní krajině.
|
|
|
Formulace zásad lesnického hospodaření a péče o půdu s ohledem na dlouhodobou acidifikaci‚ nutriční degradaci a eutrofizaci lesních půd
Správa chráněných krajinných oblastí ČR, Praha ; Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a environmentální, Praha ; Česká geologická služba, Praha ; Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR, České Budějovice ; Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o., Jílové u Prahy ; Pařez, Jan ; Vršovský, Vladimír ; Černý, Martin ; Alptauer, Jan ; Havlíček, František ; Moravec, Ivo ; Hofmeister, Jan ; Cudlín, Pavel ; Hušek, Jiří ; Podrázský, Vilém ; Hruška, Jakub ; Cienciala, Emil
Zpráva obsahuje stručné závěry projektu, shrnutí jednotlivých výstupů a finální výstupy projektu. Výstup 1: Stanovení kritických zátěží síry a dusíku pro lesní ekosystémy, Výstup 2: Dlouhodobé změny půdního chemismu, poškození půd a výhled do budoucna, Výstup 3: Retrospektivní sledování defoliačních a regeneračních procesů asimilačních orgánů smrku ztepilého, Výstup 4: Doporučení chemické a biologické meliorace pro hlavní SLT, Výstup 5: Rizikové faktory vývoje lesních půd v oblasti Jizerských hor, Výstup 6: Současný stav porostů náhorní plošiny, Výstup 7: Bioindikace pomocí výsadby cílových dřevin, Výstup 8: Určení naléhavosti lesopěstebních opatření, Výstup 9: Lesopěstební postupy a jejich diferenciace na porostní situace.
|
|
|
Monitoring a modelování reakce lesa na znečištění ovzduší a acidifikaci půd
Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o., Jílové u Prahy ; Procházka, Dušan ; Michalec, Miroslav ; Skořepová, Irena ; Tesař, Miroslav ; Fottová, Daniela ; Cudlín, Pavel ; Vopěnka, Petr ; Holá, Šárka ; Cienciala, Emil ; Beranová, Jana ; Černý, Martin
Cílem projektu je vyjasnit, jaký je zdravotní stav lesních porostů a jaká je dynamika změn zdravotního stavu v Národním parku Šumava a Krkonošském národním parku. Víceleté řady údajů o zdravotním stavu lesních porostů navíc umožní analyzovat dlouhodobé trendy ve vývoji lesních porostů, charakter těchto změn a hlavní příčiny těchto změn. Projekt je přímým pokračováním projektů, které byly řešené Ústavem pro výzkum lesních ekosystémů (IFER) v letech 1993-2000. V rámci uvedených projektů byly vybudovány a udržovány v obou národních parcích sítě monitoračních ploch ve sponu 1x1 km a byl shromážděn rozsáhlý datový materiál, který je managementem parků prakticky využíván. Pro zachování kontinuity získávaných údajů a možnosti vyhodnotit dlouhodobější časové řady je nezbytné zachovat v návrhu projektu kompatibilní metodické řešení. Třetí rok řešení (2004) byl zaměřen na dokončení úkolů, které se týkaly Národního parku Šumava: plošné hodnocení zdravotního stavu lesních porostů, dendrometrická měření v optimalizované síti ploch v NPŠ včetně trvalé fixace ploch pomocí technologie Field-Map, analýza trendů vývoje parametrů zdravotního stavu smrkových porostů v NPŠ, analýza vývoje vybraných faktorů prostředí (depoziční zátěž, usazené srážky, srážkoodtokové poměry, výpočet kritických zátěží aj.) na území NPŠ. Využití údajů ze sítě GEOMON (Česká geologická služba, dále ČGS) a údajů zjištěných v rámci jiných výzkumných projektů, dendroekologická analýza, odvození historie sledovaných porostů na působení stresových faktorů v uplynulých 30 letech. Vytipování hlavní stresových faktorů, ovlivňujících sledované smrkové ekosystémy a odhad regeneračního potenciálu těchto ekosystémů, analýza vývoje zdravotního stavu smrkových porostů ve vztahu k vývoji vybraných faktorů prostředí.
|
|
|
CzechCarbo - studium cyklu uhlíku v terestrických ekosystémech ČR
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Brandýs nad Labem ; Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. , Strašice ; Jihočeská univerzita České Budějovice ; Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně ; Ústav fyziky atmosféry AV ČR, Praha ; Ústav ekologie krajiny AV ČR, České Budějovice ; Lapka, Miroslav ; Zemek, František ; Cudlín, Pavel ; Macků, Jaromír ; Henžlík, Vladimír ; Cienciala, Emil ; Janouš, Dalibor ; Šantrůčková, Hana ; Vránová, Valerie ; Formánek, Pavel ; Urban, Otmar ; Dubrovský, Martin ; Pokorný, Radek ; Marek, Michal V.
Projekt CzechCarbo představuje integrační projekt řešící problematiku studia cyklu uhlíku v terestrických ekosystémech ČR s využitím metodických přístupů umožňujících pochopit, predikovat a oceňovat bilanci uhlíku v ČR . Projekt je rozdělen do 8 pracovních segmentů. 1. Scénáře vývoje klimatu na území ČR s ohledem na globální změnu klimatu. 2. Studium mechanismů fyziologických procesů kontrolujících příjem a metabolismus uhlíku (účinkové procesové studie). 3. Rozvoj observační sítě "fluxes towers" umožňujících sledovat toky CO2 v základních typech ekosystémů ČR (lesy, louky, mokřady, agro-ekosystémy). 4. Zdokonalení regionálního území (území ČR) systému pro stanovení uhlíkové bilance terestrických (především lesních) ekosystémů, který lze použít při verifikaci a naplňování závěrů Kjótského protokolu. 5. Vypracování metodologie, která by byla schopna předpovídat budoucí vývoj a chování terestrických uhlíkových "sinků" v měřítku ČR. 6. Management lesních, lučních, mokřadních, vodních ekosystémů a agroekosystémů, snižující důsledky GHG (skleníkových plynů) a zvyšující příjem a ukládání C v krajině. 7. Změny koloběhu uhlíku v kontextu změny využití krajiny ČR (resp. globálních společenských a přírodních změn). 8. Sociální a ekonomické důsledky globální změny klimatu s ohledem na "land-use changes" a strategické chování společnosti.Ve zprávě jsou popsány výsledky, kterých bylo dosaženo v roce 2004 v jednotlivých segmentech.
|
|
| |
|
|
Formulace zásad lesnického hospodaření a péče o půdu s ohledem na dlouhodobou acidifikaci‚ nutriční degradaci a eutrofizaci lesních půd
Správa chráněných krajinných oblastí ČR, Praha ; Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a environmentální, Praha ; Česká geologická služba, Praha ; Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR, České Budějovice ; Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o., Jílové u Prahy ; Hofmeister, Jan ; Hošek, Jan ; Hruška, Jakub ; Alptauer, Jan ; Cienciala, Emil
Příloha 4.1: Společná práce řešitelského týmu VaV/620/1/02 obsahuje informace o exkurzním semináři Jizerské hory a zápis z jednání expertní rady projektu. Příloha 4.2: Česká geologická služba obsahuje studii Stanovení kritických zátěží síry a dusíku a jejich překročení v Jizerských horách, dlouhodobé poškození půd a řešení situace. Příloha 4.3: Česká zemědělská univerzita obsahuje rešerši disponibilních podkladů týkajících se chemické meliorace a zhodnocení konkrétních aplikací v pilotní oblasti projektu a rešerši projektů řešených v oblasti Jizerských hor.
|
host ::
RSS.