|
|
Predikce změn vývoje krajiny a biodiverzity jako významných faktorů pro udržení současného stavu lesních ekosystémů
Cudlín, Ondřej ; Pechanec, V. ; Purkyt, Jan ; Štěrbová, Lenka ; Holá, Š. ; Cienciala, E. ; Cudlín, Pavel
Pro analýzu změny a predikci vývoje využití krajiny (land use), ukládání uhlíku a hodnocení stavu biodiverzity v kulturní krajině jsme využili kombinaci několika analytických nástrojů. Nejprve byla vytvořena mapa krajinného pokryvu. Biotopy přírodní a přírodě blízké byly převzaty z Vrstvy mapování biotopů 2014 © AOPK ČR a více antropicky ovlivněné biotopy z vrstvy CORINE Land Cover 2012. Analýzu změn využití krajiny s následnou predikcí vývoje jsme modelovali pomocí nástroje Land Change Modeler, který predikuje scénáře budoucího stavu na základě časové série dat krajinného pokryvu (nebo využití území) z několika historických období a ze současnosti. Se změnou vývoje využití krajiny souvisí i změna množství uloženého uhlíku v krajině. Pro stanovení stávajících zásob uhlíku a množství uhlíku zachyceného v průběhu času jsme použili celosvětově užívaný model InVEST 3.0 – carbon. Celková změna ukládaného uhlíku byla vypočtena ze čtyř složek zásoby uhlíku: nadzemní biomasy, podzemní biomasy, mrtvé organické hmoty a půdního uhlíku, odvozených z literatury a experimentálních šetření. Stavem a změnou krajinného pokryvu je významně ovlivněna i biodiverzita. Pro zjištění současného stavu biodiverzity biotopů jsme nejprve vytvořili vrstvu oblastí se současným vysokým ohrožením biodiverzity na základě nízké přirozenosti biotopů. Poté jsme využili model GLOBIO3, který pracuje s 5 základními hybnými silami (přirozeností biotopů, fragmentací krajiny, vlivem infrastruktury, depozicí atmosférického dusíku a změnou klimatických charakteristik v podmínkách klimatické změny). Pro hodnocení dopadu každé hybné síly (vyjádřené v GIS prostředí) používá model indikátor MSA (průměrný počet druhů na jednotku plochy). S ohledem na podmínky ČR a veřejně nedostupná kompletní data Nálezové databáze ochrany přírody, jsme byli nuceni pozměnit indikátor MSA na MHV (průměrná hodnota biotopu na jednotku plochy), zohledňující míru ohroženosti území podle přirozenosti v něm se vyskytujících biotopů na základě metodiky hodnocení a oceňování biotopů BVM (Seják a kol., 2003). Výstupem je GIS vrstva, představující klasifikaci dopadů všech hybných sil na kvalitu biotopu a umožňující určit místa s vysokým stupněm ohrožení, která potřebují speciální management, zvláště pak s ohledem na přicházející klimatickou změnu. V další fázi analýzy byla vytvořena datová vrstva, která umožňuje vybrat prioritní plochy pro ochranu dosud nechráněných, přírodních a přírodě blízkých biotopů pomocí modelu Marxan. Model kombinuje existující kategorie ochrany zvláště chráněných území, hodnotu biodiverzity (vyjádřenou v korunách metodou BVM), penalizaci za případnou degradaci cenného biotopu vlivem nedostatečné ochrany a nálezová data (abundanci a distribuci) zájmových druhů (v naší modifikaci cenných a zachovalých biotopů). Místa vybraná tímto způsobem představují refugia pro zachování a šíření rostlin a živočichů do okolní krajiny, obzvláště v souvislosti s klimatickou změnou. Uvedené nástroje a komplexní postupy hodnocení stavu a změny využití krajiny, zásob uhlíku a biodiverzity mohu přispět ke zlepšení stavu lesních ekosystémů v české kulturní krajině.
|
host ::
RSS.