|
| |
|
|
Souhrnná výzkumná zpráva o řešení smluvního výzkumu, Vypracování vrstvy poskytování vybraných ekosystémových služeb v zájmovém území měst Liberec a Děčín
Cudlín, Pavel ; Pechanec, V. ; Purkyt, Jan ; Štěrbová, Lenka ; Cudlín, Ondřej ; Včeláková, Renata
Většina nástrojů k hodnocení ekosystémových služeb se snaží kvantifikovat služby v krajinném měřítku za použití zjednodušených biofyzikálních modelů nebo ekologických funkcí. Nejčastěji používané klasifikace ekosystémů jsou land use/land cover nebo habitat, jež lze kombinovat s dalšími informacemi, jako je půdní typ nebo biomasa vegetace. Cílem studie bylo kvantifikovat vybrané ekosystémové funkce na území měst Liberce a Děčína. Pro hodnocení biodiverzity biotopů byl již v roce 2003 pro ČR připraven úplný seznam typů biotopů, který zahrnuje biotopy zpracované v rámci příprav podkladů pro vytvoření národního návrhu evropsky významných lokalit soustavy NATURA 2000 (Katalog biotopů ČR 2001 a 2010) a podrobnější členění nepřírodních biotopů (Seják et al., 2003, Seják et al., 2017). Pro 21 funkčních skupin typů biotopů byla odhadnuta jejich produkční funkce, včetně produkce kyslíku a schopnost minimalizovat výkyvy teploty (snižovat množství vyzařovaného tepla) a poskytovat tak podpůrné a regulační služby ekosystémů (Seják a kol. 2010). Podle zadání studie, Vypracování vrstvy poskytování vybraných ekosystémových funkcí a služeb v zájmovém území měst Liberec a Děčín, jsou v příloze tabulárně i mapově zpracovány hodnoty biodiverzity stanovené podle metody BVM, roční produkce biomasy, kyslíku a evapotranspirace pro celé katastrální území Liberce, pro modelové území Kunratická a přehrada Harcov a pro katastrální území Děčína.\n
|
|
|
Udržitelné využívání přírodních zdrojů v Krkonošském národním parku v podmínkách klimatické změny
Jakubínský, Jiří ; Cudlín, Ondřej ; Plch, Radek ; Purkyt, Jan ; Hellerová, S. ; Cudlín, Pavel
Míra antropogenního ovlivnění přírodních hodnot Krkonošského národního parku (dále KRNAP) byla v rámci představené studie analyzována prostřednictvím metodologického rámce DPSIR, jež spočívá v řešení řetězce kauzálních vztahů mezi hybnými silami vývoje (angl. „Driving forces“), vyvolanými tlaky („Pressures“), následným stavem ekosystému či analyzovaného území („State“) a vlastními dopady na strukturu a funkce ekosystému („Impacts“), (někdy dotaženými až na dopady na poskytování zisků pro společnost), které obvykle vedou také k určitým odezvám společnosti („Responses“) na tento stav (OECD, 1993, De Stefano, 2010). Na základě aplikace uvedeného konceptu na čtveřici vybraných odvětví lidské činnosti bylo možné posoudit, zda je dlouhodobé využívání přírodních zdrojů horských ekosystémů Krkonoš udržitelné, a to i v podmínkách změny klimatu. Zodpovězení této otázky představuje i cíl předloženého příspěvku. Za uvedená odvětví lidských aktivit, které se na využívání přírodních zdrojů horských lesů a subalpínských luk nejvíce podílejí, byla považována (1) sídlení struktura a turismus, (2) lesnictví, (3) zemědělství a (4) vodní hospodářství. Pro zajištění relevantních informací za jednotlivá řešená odvětví bylo využito velmi široké spektrum datových zdrojů, získaných rešeršemi odborné literatury, existujících databází i dalších informací, poskytnutých ze strany Správy KRNAP.\n
|
|
|
Predikce změn vývoje krajiny a biodiverzity jako významných faktorů pro udržení současného stavu lesních ekosystémů
Cudlín, Ondřej ; Pechanec, V. ; Purkyt, Jan ; Štěrbová, Lenka ; Holá, Š. ; Cienciala, E. ; Cudlín, Pavel
Pro analýzu změny a predikci vývoje využití krajiny (land use), ukládání uhlíku a hodnocení stavu biodiverzity v kulturní krajině jsme využili kombinaci několika analytických nástrojů. Nejprve byla vytvořena mapa krajinného pokryvu. Biotopy přírodní a přírodě blízké byly převzaty z Vrstvy mapování biotopů 2014 © AOPK ČR a více antropicky ovlivněné biotopy z vrstvy CORINE Land Cover 2012. Analýzu změn využití krajiny s následnou predikcí vývoje jsme modelovali pomocí nástroje Land Change Modeler, který predikuje scénáře budoucího stavu na základě časové série dat krajinného pokryvu (nebo využití území) z několika historických období a ze současnosti. Se změnou vývoje využití krajiny souvisí i změna množství uloženého uhlíku v krajině. Pro stanovení stávajících zásob uhlíku a množství uhlíku zachyceného v průběhu času jsme použili celosvětově užívaný model InVEST 3.0 – carbon. Celková změna ukládaného uhlíku byla vypočtena ze čtyř složek zásoby uhlíku: nadzemní biomasy, podzemní biomasy, mrtvé organické hmoty a půdního uhlíku, odvozených z literatury a experimentálních šetření. Stavem a změnou krajinného pokryvu je významně ovlivněna i biodiverzita. Pro zjištění současného stavu biodiverzity biotopů jsme nejprve vytvořili vrstvu oblastí se současným vysokým ohrožením biodiverzity na základě nízké přirozenosti biotopů. Poté jsme využili model GLOBIO3, který pracuje s 5 základními hybnými silami (přirozeností biotopů, fragmentací krajiny, vlivem infrastruktury, depozicí atmosférického dusíku a změnou klimatických charakteristik v podmínkách klimatické změny). Pro hodnocení dopadu každé hybné síly (vyjádřené v GIS prostředí) používá model indikátor MSA (průměrný počet druhů na jednotku plochy). S ohledem na podmínky ČR a veřejně nedostupná kompletní data Nálezové databáze ochrany přírody, jsme byli nuceni pozměnit indikátor MSA na MHV (průměrná hodnota biotopu na jednotku plochy), zohledňující míru ohroženosti území podle přirozenosti v něm se vyskytujících biotopů na základě metodiky hodnocení a oceňování biotopů BVM (Seják a kol., 2003). Výstupem je GIS vrstva, představující klasifikaci dopadů všech hybných sil na kvalitu biotopu a umožňující určit místa s vysokým stupněm ohrožení, která potřebují speciální management, zvláště pak s ohledem na přicházející klimatickou změnu. V další fázi analýzy byla vytvořena datová vrstva, která umožňuje vybrat prioritní plochy pro ochranu dosud nechráněných, přírodních a přírodě blízkých biotopů pomocí modelu Marxan. Model kombinuje existující kategorie ochrany zvláště chráněných území, hodnotu biodiverzity (vyjádřenou v korunách metodou BVM), penalizaci za případnou degradaci cenného biotopu vlivem nedostatečné ochrany a nálezová data (abundanci a distribuci) zájmových druhů (v naší modifikaci cenných a zachovalých biotopů). Místa vybraná tímto způsobem představují refugia pro zachování a šíření rostlin a živočichů do okolní krajiny, obzvláště v souvislosti s klimatickou změnou. Uvedené nástroje a komplexní postupy hodnocení stavu a změny využití krajiny, zásob uhlíku a biodiverzity mohu přispět ke zlepšení stavu lesních ekosystémů v české kulturní krajině.
|
|
|
Modelování změn ekosystémových služeb
Cudlín, Pavel ; Pechanec, V. ; Purkyt, Jan ; Jakubínský, Jiří ; Štěrbová, Lenka ; Cudlín, Ondřej ; Plch, Radek ; Seják, J. ; Včeláková, Renata ; Brom, J.
Předložená souhrnná výzkumná zpráva představuje řešení, dosažená pracovníky Ústavu výzkumu globální změny ve spolupráci s Katedrou geoinformatiky University Palackého v Olomouci. Z hlavních aktivit lze jmenovat Podrobné mapování biotopů, zemědělských i nezemědělských ploch pro území Kopaninského potoka a okolí Vadčic dle postupů uvedených v Seják a kol. (2003) a Seják a kol. (2010), Výpočet indikátorů fragmentace území a ekologické stability pro území Kopanického potoka, Modelové hodnocení změn využití území z hlediska optimalizace plnění vybraných produkčních ekosystémových funkcí a poskytování vybraných produkčních a regulačních ekosystémových služeb, včetně finančního vyjádření a Vyhodnocení vazeb funkčního využití částí území z hlediska optimálního souladu územně plánovacího procesu rozvoje malých sídel a environmentálních (ochrana přírody, ochrana půdy a vody) požadavků na krajinu.
|
|
|
The influence of land cover changes and landscape fragmentation on provision of the carbon sequestration ecosystem service
Pechanec, V. ; Purkyt, Jan ; Cudlín, Pavel
The aim of our contribution is to analyse the influence of land cover changes and landscape fragmentation in two small catchments (Všeminka, Fryštácký potok) within the forest–agricultural landscape of eastern Moravia (Czech Republic) on the carbon sequestration ecosystem service. Fragmentation was analysed using landscapeecological indices within ArcGIS 10.x software using the Patch Analyst extension. Data about the carbon sequestration ecosystem service were processed in the InVEST model. In the Všeminka catchment, carbon sequestration increased over the entire period of observation of 1953–2012. In the Fryštácký potok catchment, carbon sequestration decreased from 1950 to 2005, but increased from 2005 to 2012. The changes in fragmentation were not significant between 1953 and 2012, and so changes in carbon sequestration were caused mostly by land cover changes. The relationships among land cover change, fragmentation, and carbon sequestration from 1953 to 2012 are discussed.
|
host ::
RSS.