|
|
Vlastnosti a věk stromů s výjimečnými epifytickými lišejníky v lesním prostředí tradičně osídlené krajiny na příkladu NPR Týřov
Minářová, Ludmila ; Hofmeister, Jan (vedoucí práce) ; Halda, Josef (oponent)
Pro zachování druhového bohatství epifytických lišejníků ve střední Evropě je zapotřebí porozumět environmentálním podmínkám, které zejména vzácné druhy lišejníků s užší ekologickou nikou nebo omezenou schopností šíření vyhledávají. Cílem diplomové práce bylo zhodnotit význam věku různých druhů dřevin a s ním souvisejících faktorů, jako je pH kůry a hrubost kůry, pro vzácné druhy epifytických lišejníků. Pro zahrnutí co největšího spektra potenciálně významných vysvětlujících proměnných byly zkoumány také světelné podmínky a plocha rezervace v okolí daného stromu. Data byla sbírána na lokalitě Národní přírodní rezervace Týřov, která byla ve výzkumu Vondráka et al. (2022) popsána jako unikátní hotspot biodiverzity lišejníků, neboť na ní nalezli 787 druhů lišejníků a příbuzných taxonů. Výzkumný vzorek tvořilo 55 stromů pěti druhů - javor mléč (Acer platanoides), habr obecný (Carpinus betulus), buk lesní (Fagus sylvatica), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a dub zimní (Quercus petraea), u nichž byl v rámci výzkumu Vondrák et al. (2022) proveden inventarizační soupis druhů a které patřily ke středně až mimořádně bohatým na vzácné druhy lišejníků. Vzácnost lišejníků byla posuzována dle Červeného seznamu lišejníků České republiky (Liška & Palice, 2010). K určení věku zahrnutých stromů byla využita...
|
|
|
Vliv lesnického hospodaření na přítomnost mikrostanovišť významných pro biodiverzitu lesních organismů
Heřmánková, Valentýna ; Hofmeister, Jan (vedoucí práce) ; Kozák, Daniel (oponent)
Velká část ubývající lesní biodiverzity (saproxylický hmyz, ptáci, houby, mechorosty, lišejníky atd.) je vázána na mikrostanoviště, které vznikají na strukturách typických pro staré lesy a jsou poměrně vzácná v lesích hospodářských. V posledních desetiletích se pomalu prosazují alternativní, přírodě bližší způsoby hospodaření, jejichž vliv na mikrostanoviště, a tak i jejich potenciální hodnota pro lesní biodiverzitu dosud nebyly hodnoceny. Proto jsem provedla srovnání výskytu a kvality mikrostanovišť na 4 lesních plochách (s rozlohou 8,3 až 42,5 ha) reprezentujících odlišné způsoby lesnického hospodaření (tradiční pasečné hospodaření, alternativní výběrné hospodaření a rezervace v době sběru dat 65 let bez zásahu) v přírodních podmínkách pahorkatin středních Čech. Na plochách jsem pomocí převzatých metodik provedla inventarizaci přítomnosti mikrostanovišť na živých stromech a inventarizaci mrtvého dřeva a jejich zhodnocení. Nejvyšší zastoupení a kvalita mikrostanovišť a mrtvého dřeva byly v rezervaci, která zároveň zcela vyčerpala gama diverzitu všech zkoumaných ploch. Výskyt mikrostanovišť v pasečných a výběrných hospodářských lesích byl srovnatelný a většinou i srovnatelně nízký. Jako pozitivní faktory ovlivňující přítomnost a heterogenitu mikrostanovišť se ukázaly absence lesnického hospodaření,...
|
|
|
Vývoj početnosti lesních ptáků v České republice
Szarvas, Filip ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Hofmeister, Jan (oponent)
V současnosti se většina vědecké pozornosti zaměřené na změny početnosti ptáků věnuje ptákům zemědělské krajiny. Výzkumům lesních ptáků je naopak věnováno daleko méně prostoru, a to i přes fakt, že lesy v Evropě tvoří v některých částech podstatnou část krajiny. Navíc v celé Evropě, a zejména v České republice, prochází razantními změnami. Ve druhé polovině 20. století docházelo ke zhoršování jejich kvality znečištěným ovzduším, později porosty regenerovaly, avšak čelily dalším výzvám, jako jsou globální změny klimatu a epidemie dřevokazného hmyzu. Lze tedy předpokládat jejich zásadní vliv na populace lesních ptáků. Většina prací zkoumající vlivy lesního prostředí a lesního hospodaření na ptačí populace je však jen velmi lokální, omezená na ekologicky hodnotná, a tedy dosti specifická, stanoviště, nebo zkoumá pouze malé množství druhů ptáků. Přitom se však údaje o vývoji stavu lesních ptáků v celé Evropě různí. Například ve Finsku lesní ptáci ubývají, kdežto v sousedním Švédsku je tomu naopak. V této práci jsem si dal za cíl lépe zmapovat, jaké vlastnosti lesních porostů ovlivňují konkrétní druhy ptáků, v rámci výzkumu provedeného na celém území České republiky. Rozhodl jsem se prozkoumat všechny typy lesů všech nadmořských výsek, lesy ochranářsky zajímavé, lesy v horských územích i lesy čistě...
|
|
|
Dynamika uvolňování živin v průběhu procesu dekompozice smrkového dřeva v prostředí horského lesa
Višňová, Anna ; Hofmeister, Jan (vedoucí práce) ; Choma, Michal (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na doplnění poznatků o významu mrtvého dřeva pro biogeochemické cykly látek v horských lesních ekosystémech střední Evropy. Cílem diplomové práce bylo stanovení koncentrací prvků (C, N, P, Ca, Mg, K, Na, Mn, Al a Fe) ve vzorcích mrtvého smrkového dřeva rozdílného stáří a různého stupně dekompozice odebraných na modelových lokalitách v NP Šumava. Sledovala rovněž rychlosti, jakými jsou jednotlivé živiny z mrtvého dřeva uvolňovány. Určení množství živin v mrtvém dřevě a rychlost jejich uvolňování je důležitým a dosud málo známým bodem mozaiky biogeochemických cyklů prvků v horském lese. Koncentrace prvků N, P, Al a Fe v mrtvém dřevě se zvyšovala s postupujícím rozkladem, naopak koncentrace K se snižovala během rozkladu a koncentrace ostatních prvků (C, N, Ca, Mg, Mn) byly proměnlivé. Koncentrace C se pohybovala kolem 50 hmotnostních % u všech analyzovaných vzorků. Jednou z částí diplomové práce byl dekompoziční pokus, kdy byla sledována rychlost respirace CO2 z mrtvého dřeva a množství uvolněného uhlíku ve formě CO2 v laboratorních podmínkách po dobu šesti měsíců. Bylo shledáno, že na začátku pokusu se uvolnilo nejvíce CO2 a s postupujícím časem množství uvolňovaného CO2 klesalo. Objemová hmotnost zkoumaných vzorků odpovídala objemovým hmotnostem zjištěných v dříve...
|
|
|
Formulace zásad lesnického hospodaření a péče o půdu s ohledem na dlouhodobou acidifikaci‚ nutriční degradaci a eutrofizaci lesních půd
Správa chráněných krajinných oblastí ČR, Praha ; Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a environmentální, Praha ; Česká geologická služba, Praha ; Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR, České Budějovice ; Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o., Jílové u Prahy ; Pařez, Jan ; Vršovský, Vladimír ; Černý, Martin ; Alptauer, Jan ; Havlíček, František ; Moravec, Ivo ; Hofmeister, Jan ; Cudlín, Pavel ; Hušek, Jiří ; Podrázský, Vilém ; Hruška, Jakub ; Cienciala, Emil
Zpráva obsahuje stručné závěry projektu, shrnutí jednotlivých výstupů a finální výstupy projektu. Výstup 1: Stanovení kritických zátěží síry a dusíku pro lesní ekosystémy, Výstup 2: Dlouhodobé změny půdního chemismu, poškození půd a výhled do budoucna, Výstup 3: Retrospektivní sledování defoliačních a regeneračních procesů asimilačních orgánů smrku ztepilého, Výstup 4: Doporučení chemické a biologické meliorace pro hlavní SLT, Výstup 5: Rizikové faktory vývoje lesních půd v oblasti Jizerských hor, Výstup 6: Současný stav porostů náhorní plošiny, Výstup 7: Bioindikace pomocí výsadby cílových dřevin, Výstup 8: Určení naléhavosti lesopěstebních opatření, Výstup 9: Lesopěstební postupy a jejich diferenciace na porostní situace.
|
|
|
Formulace zásad lesnického hospodaření a péče o půdu s ohledem na dlouhodobou acidifikaci‚ nutriční degradaci a eutrofizaci lesních půd
Správa chráněných krajinných oblastí ČR, Praha ; Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a environmentální, Praha ; Česká geologická služba, Praha ; Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR, České Budějovice ; Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o., Jílové u Prahy ; Hofmeister, Jan ; Hošek, Jan ; Hruška, Jakub ; Alptauer, Jan ; Cienciala, Emil
Příloha 4.1: Společná práce řešitelského týmu VaV/620/1/02 obsahuje informace o exkurzním semináři Jizerské hory a zápis z jednání expertní rady projektu. Příloha 4.2: Česká geologická služba obsahuje studii Stanovení kritických zátěží síry a dusíku a jejich překročení v Jizerských horách, dlouhodobé poškození půd a řešení situace. Příloha 4.3: Česká zemědělská univerzita obsahuje rešerši disponibilních podkladů týkajících se chemické meliorace a zhodnocení konkrétních aplikací v pilotní oblasti projektu a rešerši projektů řešených v oblasti Jizerských hor.
|
|
|
Formulace zásad lesnického hospodaření a péče o půdu s ohledem na dlouhodobou acidifikaci‚ nutriční degradaci a eutrofizaci lesních půd
Správa chráněných krajinných oblastí ČR, Praha ; Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a environmentální, Praha ; Česká geologická služba, Praha ; Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR, České Budějovice ; Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o., Jílové u Prahy ; Vršovský, Vladimír ; Ulbrichová, Iva ; Remeš, Jiří ; Ponikelský, Jaroslav ; Krám, Pavel ; Hofmeister, Jan ; Beranová, Jana ; Černý, Martin ; Purdon, Mark ; Alptauer, Jan ; Cudlín, Pavel ; Hušek, Jiří ; Podrázský, Vilém ; Hruška, Jakub ; Cienciala, Emil
Cílem projektu je navrhnout optimální skladbu praktických lesopěstebních a melioračních opatření pro lesnické obhospodařování v oblasti výrazného antropogenního narušení lesních půd.K tomu je nezbytné kvalifikovaně vyhodnotit efekt dosavadních praktických lesopěstebních a melioračních opatření a vliv na stav lesů a lesních půd v konkrétních podmínkách jednotlivých porostů. Projekt bude zaměřen na pilotní oblast, kterou bude území CHKO Jizerské hory reprezentující území s charakteristickým vývojem imisních škod v republice. Výstupem projektu jsou pro praxi srozumitelná doporučení a opatření pro další obhospodařování lesů v oblastech významného narušení lesních půd, které dlouhodobě povede k regeneraci lesních půd a trvale udržitelnému hospodaření v lesích při plnění celého spektra funkcí. Projekt reprezentuje syntetický přístup k řešení problematiky a na jeho řešení se proto podílí široké spektrum významných vědeckých a prakticky orientovaných subjektů a externích konzultantů. Zprávy jednotlivých spoluřešitelů za rok 2003.
|
|
|
Formulace zásad lesnického hospodaření a péče o půdu s ohledem na dlouhodobou acidifikaci‚ nutriční degradaci a eutrofizaci lesních půd
Správa chráněných krajinných oblastí ČR, Praha ; Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a environmentální, Praha ; Česká geologická služba, Praha ; Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR, České Budějovice ; Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o., Jílové u Prahy ; Vršovský, Vladimír ; Ulbrichová, Iva ; Remeš, Jiří ; Ponikelský, Jaroslav ; Krám, Pavel ; Hofmeister, Jan ; Beranová, Jana ; Černý, Martin ; Purdon, Mark ; Cudlín, Pavel ; Hušek, Jiří ; Podrázský, Vilém ; Hruška, Jakub ; Cienciala, Emil
Cílem projektu je navrhnout optimální skladbu praktických lesopěstebních a melioračních opatření pro lesnické obhospodařování v oblasti výrazného antropogenního narušení lesních půd.K tomu je nezbytné kvalifikovaně vyhodnotit efekt dosavadních praktických lesopěstebních a melioračních opatření a vliv na stav lesů a lesních půd v konkrétních podmínkách jednotlivých porostů. Projekt bude zaměřen na pilotní oblast, kterou bude území CHKO Jizerské hory reprezentující území s charakteristickým vývojem imisních škod v republice. Výstupem projektu jsou pro praxi srozumitelná doporučení a opatření pro další obhospodařování lesů v oblastech významného narušení lesních půd, které dlouhodobě povede k regeneraci lesních půd a trvale udržitelnému hospodaření v lesích při plnění celého spektra funkcí. Projekt reprezentuje syntetický přístup k řešení problematiky a na jeho řešení se proto podílí široké spektrum významných vědeckých a prakticky orientovaných subjektů a externích konzultantů. Zprávy jednotlivých spoluřešitelů za rok 2002: ČGS - kritické zátěže; LF ČZU - vliv vápnění na lesní ekosystémy, biologická meliorace lesních stanovišť, přehled výzkumných aktivit v Jizerských horách, demonstrační objekty - obnova funkčních lesních ekosystémů Jizerských hor; SCHKO Jizerské hory - návrh trasy terénní exkurze při setkání řešitelů projektu a expertní rady.
|
host ::
RSS.