|
|
Bilancování dusíku v zemědělství
Klír, Jan ; Beranová, Jana ; Dědina, Martin ; Wollnerová, Jana
Metodika řešící problematiku bilance dusíku je vhodným nástrojem pro ověření správnosti zemědělského hospodaření a ukazuje spojitost mezi dusíkem používaným v zemědělství a jeho ztrátami v plynné formě do ovzduší nebo ve formě dusičnanů do povrchových a podzemních vod. Hodnocení bilance dusíku a emisí skleníkových plynů i znečišťujících látek spolu úzce souvisí, a proto vyžaduje kvantifikaci zdrojů dusíku používaných při zemědělském hospodaření. Synchronizace vstupních dat využívaných k hodnocení toků dusíku v zemědělství je klíčová pro zvýšení metodické úrovně vykazování dusíkové bilance, emisí skleníkových plynů a znečišťujících látek za ČR z hlediska požadavků mezinárodních organizací.
Plný text:  PDF
|
|
|
Prevence vzniku a šíření přírodních požárů v bezprostředním okolí\npovrchových zdrojů pitné vody včetně metod pro odhad důsledků \npřípadného výskytu
Beranová, J. ; Čermák, Petr ; Albert, J. ; Cienciala, Emil ; Zatloukal, V. ; Kudláčková, Lucie ; Novotný, Jan ; Zeman, Evžen ; Kuráž, M. ; Vizina, Adam ; Trnka, Miroslav
Cílem metodiky je vytvoření pragmatického postupu hodnocení rizik vzniku a šíření přírodních požárů\nv bezprostředním okolí povrchových zdrojů pitné vody. V metodice jsou navrženy metody pro odhad\ndůsledků výskytu přírodních požárů na jakost povrchové vody, prognózu změny rizika výskytu požárů\nv důsledku klimatických změn a postup stanovení rizika sekundárního znečištění nádrží v důsledku\nzměny odtokových poměrů po přírodním požáru. Na tomto základě metodika navrhuje a diverzifikuje\npreventivní a operativní opatření.
|
|
|
Vyhodnocení rizika a předpověď přírodních požárů v bezprostředním okolí \npovrchových zdrojů pitné vody.
Trnka, Miroslav ; Kudláčková, Lucie ; Čermák, P. ; Balek, Jan ; Novotný, Jan ; Homolová, Lucie ; Semerádová, Daniela ; Brovkina, Olga ; Štěpánek, Petr ; Zahradníček, Pavel ; Skalák, Petr ; Bláhová, Monika ; Benáček, Patrik ; Fischer, Milan ; Sedlák, Pavel ; Janouš, Dalibor ; Žalud, Zdeněk ; Marek, Michal V. ; Možný, M. ; Hájková, L. ; Chuchma, F. ; Knozová, G. ; Beranová, J. ; Zatloukal, V. ; Albert, J. ; Mašková, R. ; Cienciala, E. ; Vizina, A. ; Nesládková, M. ; Melišová, E. ; Hanel, M.
Metodika formuluje postup hodnocerí rizika vzniku a šíření přírodních požárů v bezprostředním okolí povrchových zdrojů pitné vody. V metodice jsou navrženy metody pro odhad důsledků výskytu\npřírodních požárů na jakost povrchové vody, prognózu změny rizika výskytu požárů v důsledku klimatických změn a postup stanovení rizika sekundárního znečištění nádrží v důsledku změny odtokových poměrů po přírodním požáru. Na tomto základě metodika navrhuje a diverzifikuje preventivní a operativnÍ opatření. Opatřerí byla navržena v návaznosti na výsledky modelování na pilotní lokalitě Hadce v blízkosti nádrže Švihov a rovněž v návaznosti na zkušenosti s nepříznivými dopady rozsáhlého odlesnění na jakost vody v nádržích Vranov a Vír.
|
|
|
Sokolovský zámek a jeho historie
Beranová, Jitka ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Vlnas, Vít (oponent)
Za hlavní přínos práce považuji shrnutí dosud známých poznatků o zámku v Sokolově a jejich určitou revizi. Zejména studiem archivního materiálu se mi podařilo získat nové poznatky opravující a obohacující dosavadní znalosti. Značnou pozornost jsem věnovala především zámeckým inventářům. Díky tomu bylo možno mimo jiné zpřesnit dataci a průběh klasicistní přestavby, uskutečněné již před rokem 1800, snad na počátku roku 1795, kdy nejprve došlo k rozdělení tzv. velkého sálu a následně jídelny v severním křídle. Stejně tak považuji za přínosné objevení fotografií interiérů zámku, případně jeho nejbližšího okolí, neboť tento materiál k jeho historii nebyl zatím odborně využit. Provedené sondy do rodinné korespondence, spadající zejména do 19. stol., naznačují, jaký vztah měli Nosticové ke zdejší oblasti, kdy zde pobývali či jak trávili čas. Tato korespondence nebyla doposud více využita, badatelé se o ni spíše zajímali ve vztahu k osobnosti Josefa Dobrovského. Zámek v Sokolově stál z hlediska Nosticů poněkud ve stínu jejich paláce v Praze či zámku v Měšicích, nenacházely se zde ani jejich hlavní sbírky, jako např. sbírka mědirytin, obrazů či nostická majorátní knihovna. Do konce 18. stol. sloužil spíše jako správní centrum a členové rodu zde příliš času netrávili. Určitá změna nastala na poč. 19. stol., kdy byl...
|
|
|
Růst Mycobacterium smegmatis na agarovém médiu a agarovém médiu pokrytém celofánovou folií - morfologická a proteomová studie
Ramaniuk, Volha ; Weiser, Jaroslav (vedoucí práce) ; Beranová, Jana (oponent)
Tvorba biofilmů je jednou z nejčastěji používaných strategií umožňujících bakteriím přežít nepříznivé podmínky. Většina bakterií, včetně patogenů jako je například Mycobacterium tuberculosis, je schopna tvořit tyto trojrozměrné struktury. Zástupci rodu Mycobacterium se hojně vyskytují v přírodě, ale mohou způsobit i vážné problémy v případě výskytu ve zdravotnických zařízeních a na umělých náhradách v lidském těle. V našich experimentech jsme použili jako modelový organismus nepatogenní kmen Mycobacterium smegmatis mc2 155. Pomocí binokulární lupy a rastrovací elektronové mikroskopie jsme zkoumali morfologii tří- a šestidenních kolonií (v podstatě biofilmů) na agarových plotnách a agarových plotnách pokrytých celofánem. Zjistili jsme, že typ povrchu, stejně jako zdroj uhlíku, mají velký vliv na morfologii kolonií M. smegmatis. Následně jsme izolovali proteomy z kultur rostoucích na povrchu agaru a celofánu, a z planktonicky rostoucí kultury. Dvojrozměrná elektroforéza byla použita jako hlavní proteomická metoda. Proteinové profily, získané pomocí elektroforetických gelů, byly analyzovány pomocí softwaru PDQuest. Výsledky kvalitativních a kvantitativních analýz jsme porovnali pomocí Vennových diagramů. Identifikovali jsme 7 unikátních bílkovin, které by mohly být specifické pro adhezi M. smegmatis...
|
|
|
Delta podjednotka RNA polymerázy u Grampozitivních bakterií
Matějčková, Jitka ; Krásný, Libor (vedoucí práce) ; Beranová, Jana (oponent)
1 Abstrakt Aby bakteriální buňka přežila neustále se měnící podmínky, musí se na ně adaptovat. Tato adaptace je podmíněna změnou genové exprese. Klíčovým krokem genové exprese je transkripce. Hlavním enzymem bakteriální transkripce je RNA polymerasa (RNAP), což je esenciální vícepodjednotkový enzym. RNAP je nejvíce prostudována u Escherichia coli, modelového organismu gram negativních bakterií. Porovnala jsem E. coli a Bacillus subtilis (zástupce gram pozitivních bakterií) a shrnula jsem rozdíly v RNAP a transkripci. Jejich RNA polymerasy se liší přítomností podjednotky δ u gram pozitivních bakterií. Tato podjednotka zvyšuje promotorovou selektivitu, recykluje jádro RNAP a celkově stimuluje syntézu RNA. Podjednotka δ ovlivňuje sporulaci a virulenci některých bakterií. V této práci jsem shromáždila současné poznatky o jednotlivých částech genové exprese, zejména o regulaci iniciace transkripce a o podjednotce δ RNAP.
|
|
| |
|
|
Nekonveční bakteriální signální dráhy
Krupička, Jiří ; Branny, Pavel (vedoucí práce) ; Beranová, Jana (oponent)
Dvoukomponentové systémy byly tradičně považovány za hlavní fosforylační systémy bakterií zapojené v buněčné signalizaci. V poslední době se však pozornost stále více soustředí na bakteriální Ser/Thr proteinkinázy eukaryotického typu (eSTKs). Tyto proteinkinázy jsou strukturně podobné svým eukaryotickým protějškům. Některé eSTKs obsahují přídavné domény jako jsou extracelulární PASTA domény, které byly objeveny u různých grampozitivních bakterií. Bylo prokázáno, že tyto domény mohou sloužit jako senzory pro volné peptidoglykanové fragmenty. Naprostá většina vnějších signálních molekul však stále zůstává neznámá. eSTKs fosforylují široké spektrum substrátů, mezi které patří proteiny účastnící se různých buněčných procesů jako je virulence, biosyntéza buněčné stěny, buněčné dělení nebo centrální a sekundární metabolismus. Bylo také popsáno propojení mezi eSTKs a dvoukomponentovými systémy. Tato práce pojednává o současných poznatcích, které se týkají zejména eSTKs a jejich důležitých substrátů, jež byly identifikovány a charakterizovány u různých druhů bakterií.
|
|
|
Adheze bakterií k povrchům
Budil, Jakub ; Beranová, Jana (vedoucí práce) ; Kuthan, Martin (oponent)
Bakteriální adheze je děj, při kterém planktonní buňka přisedá k substrátu, a je nezbytným krokem předcházejícím tvorbě bakteriálního biofilmu. Většina bakteriálních druhů je schopna tvořit biofilmy. Bakterie v biofilmu mimo jiné získávají vyšší odolnost vůči antibakteriálním látkám a dalším vnějším vlivům, což značně ztěžuje jejich odstranění. Bakteriální adheze je velmi komplexní proces, který je ovlivněn řadou fyzikálně-chemických faktorů i přítomností adhezivních struktur na povrchu bakterie a substrátu. Správný popis těchto faktorů umožňuje navržení vhodných úprav substrátu a prostředí při přípravě antiadhezivních a antibakteriálních povrchů či zefektivnění biotechnologických procesů využívajících mikroorganismy. Snížení bakteriální adheze je žádoucí hlavně v medicíně, posílení adheze zase umožňuje zvýšení efektivity procesů využívajících bakterie, například při zpracování odpadních vod. Tato práce shrnuje teorie využívané k předpovědím bakteriální adheze, popisuje modelový průběh adheze a ovlivnění procesu adheze fyzikálními, chemickými a biologickými faktory. Součástí práce je také přehled antiadhezivních a antibakteriálních povrchů. Klíčová slova: Bakterie, adheze, pili, bičík, antiadhezivní a antibakteriální povrchy.
|
|
| |
host ::
RSS.