|
|
Kompoziční a tematická výstavba textu povídek Júsufa Idríse
Provazníková, Adéla ; Ondráš, František (vedoucí práce) ; Oliverius, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se věnuje uměleckému vývoji egyptského spisovatele Júsufa Idríse (1927-1991). Na základě dvou povídkových sbírek charakterizuje zejména proměny jeho přístupu od šedesátých do osmdesátých let 20. století. K tomuto účelu používá terminologii teorie fikčních světů Lubomíra Doležela, která dokáže vhodně uchopit problematiku tematické a kompoziční výstavby. Popsány jsou i Idrísovy rané realistické světy a vysvětlena je zásadní změna v jeho poetice od konce 50. let, zmíněn je stručně i politický a společenský kontext. S pomocí detailní textové analýzy dochází práce k závěru, že autorovy povídkové světy z osmdesátých let jsou temnější, uzavřenější a komplikovanější, navzdory určité kontinuitě témat i technik napříč celou Idrísovou tvorbou.
|
|
|
Grimdark - studie výskytu a aplikace nového podžánru v moderní fikci
VITEK, Michal
Tématem práce bude grimdark, uchopený jako nový subžánr fikce, spojovaný především s universem Warhammer 40 000. Práce se zaměří primárně na rozbor otázky možností smysluplného definování tohoto subžánru, sledování způsobů aplikace těchto vymezení směrem k universu Warhammer 40 000 a vývoj rysů, které přispívají k vymezování subžánru v časové ose fikčních světů. S reflexí médií, ve kterých jsou prezentovány. Tato problematika subžánrového vymezování bude zasazena do rámce standartních estetických kategorií a naratologie. Dále bude práce řešit výskyt daných subžánrových rysů ve vybraných jiných universech. Jak v literární, tak audio, filmové či videoherní podobě, se snahou odstínit subžánrové vymezení grimdarku od jiných podžánrů a analyzovat možnosti přidat pod křídlo grimdark i fikce dosud tímto termínem neoznačené.
|
|
|
Vliv a způsoby využívání Lovecraftova hororu v soudobé kulturní produkci
VITEK, Michal
Téma bakalářské práce stojí na kosmickém hororu, pod-žánru fantasy vytvořeném Howardem Phillipsem Lovecraftem. Práce započíná seznámením s autorem, řečeným hororem, ikonickými charaktery, lidmi a médii. Většina práce rozebírá příklady různorodé formy moderní produkce, které buď adaptují originální díla Lovecrafta, jsou jimi inspirovány, či na jeho tvorbu ve vybraných náznacích referují. Čtenář bude seznámen se škálou mnohých zpracování, která jsou dnes klíčovými díly internetové, hororové a fikční popkultury, čímž mu budou představeny vliv a způsoby využívání Lovecraftova hororu v soudobé kulturní produkci.
|
|
|
Středozemě vs. Západozemí
OPATRNÁ, Lenka
Tato práce se věnuje dvěma fikčním univerzům, která zanechala významnou stopu v kánonu fantasy literatury. Prvním z nich je Tolkienova Středozemě, druhým pak Martinovo Západozemí. Pro práci je čerpáno primárně z jejich románových děl, abychom mohli lépe porovnat jejich naratologické postupy. U Tolkiena je to pak i z toho důvodu, že kromě trilogie Pána prstenů a Hobita vyšly všechny knihy ze Středozemě až po jeho smrti, a proto můžeme o konečné podobě, kterou by jim sám dal, jen spekulovat. Z Martinova díla je pro tuto práci stěžejní sága Píseň ledu a ohně. Jako teoretické východisko práce slouží především dílo Seymoura Chatmana, Shlomith Rimmonové-Kenanové a Lubomíra Doležela. Skrze jejich teorie je nahlíženo na oba fikční světy a postupně jsou ukazovány rozdíly, kterých si můžeme všimnout při jejich čtení, a to především na úrovni vypravěče příběhu a typovosti postav. Odlišnost fikčních univerz se nám ukazuje také v modálních omezeních, kterým podléhají. Největších rozdílů si můžeme všimnout především u rozlišení dobra a zla, které podléhá axiologickému omezení, a pak u deontického omezení, které nám předkládá normy a pravidla fikčních světů. Poslední část práce je věnována adaptacím našich literárních děl, tedy filmovým trilogiím Hobit a Pán prstenů, o které se postaral režisér Peter Jackson, a seriálu Hra o trůny z produkce HBO a tvůrčí dvojice David Benioff a D. B. Weiss. Díky změně média jsme narazili na některé nepopsané části příběhů, kterých si v literatuře jinak nevšimneme. A také se nám naskytl pohled na to, co se stane s příběhem, když změníme sdělovací prostředek. Každý literární příběh totiž musí projít změnami, které jsou vynuceny převedením na audiovizuální sdělení. V závěru práce je vznesena myšlenka, že bylo porovnáváno neporovnatelné. A to z toho důvodu, že kdybychom postupovali dle stanovených parametrů, museli bychom nutně dojít k závěru, že příběhy sepsané Tolkienem jsou vlastně pohádky pro děti a jsou podle toho i sdělovány. Oproti tomu je Píseň ledu a ohně velmi komplikované dílo, které vyžaduje zkušenějšího čtenáře a rozhodně se nedá považovat za dětskou literaturu.
|
|
|
Magický svět G. G. Márqueze
KRÁLÍKOVÁ, Veronika
Tato diplomová práce je zaměřena na analýzu děl Gabriela Garcíi Márqueze, která patří do oblasti magického realismu. Základem práce je specifikovat rysy magického realismu a jedním z důležitých textů pro tuto část práce je Zázračné reálno a magický realismus Evy Lukavské. Další kapitola z teoretické části je věnována rozboru fikce a fikčních světů. Pro tuto kapitolu využívám jako podklad dílo Heterocosmica Lubomíra Doležela a knihu Co dělá fikci fikcí od Dorrit Cohnové. Přínosným dílem pro tuto diplomovou práci je biografie Garcíi Márqueze od Geralda Martina. Pro diplomovou práci je zdrojem informací doplňující analýzy děl, ale taktéž částečně sama důvodem k rozboru. Analyzovanými díly jsou knihy Sto roků samoty, Zlá hodina, Plukovníkovi nemá kdo psát a povídky "Pohřeb Velké matky", "Oči modrého psa" a "Neuvěřitelný a tklivý příběh o bezelstné Eréndiře a její ukrutné babičce" ze stejnojmenných souborů. Zvolená díla vznikla v první polovině autorova tvůrčího období a jsou mezi nimi rozestupy pouze v řádu let. Objevují se v nich podobné či shodné tematické prvky a ty by mohly být odpovědí na otázku, jež je též součástí výzkumu v této diplomové práci, a sice otázku po kompaktnosti světa Gabriela Garcíi Márqueze - jedná se o jeden svět, či je jich vícero? Rozbor děl tvoří praktickou část práce, jejímž výstupem budou prvky magického realismu. Prvky budou též porovnány a zhodnoceny. Doplňující kapitolu práce tvoří návrh pojmout dílo Garcíi Márqueze k rozboru v rámci kulturní antropologie. Pro tuto kapitolu tvoří základní literaturu publikace Václava Soukupa.
|
|
|
Milan Kundera a intertextualita
Grušová, Mariana ; Charvát, Martin (vedoucí práce) ; Češka, Jakub (oponent)
Diplomová práce Milan Kundera a intertextualita se zabývá aspekty intertextuality v jeho románech. V první části práce je nastíněna intertextualita obecně, teorie románu a přístupy několika literárních teoretiků k této problematice. Druhá polovina práce analýzou intertextuality v Kunderové síle v různých podobách, převážně na základě motivů snu a tělesnosti. Největší důraz je kladen na zkoumání odkazu Kafky v kontextu Kunderova díla, zejména v románech Žert a Kniha smíchu a zapomnění.
|
|
|
Postmoderní romány Alessandra Baricca
Přívozníková, Pavla ; Flemrová, Alice (vedoucí práce) ; Pelán, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce zmapuje románovou tvorbu současného italského spisovatele Alessandra Baricca. Úvodem bude představen autor v kontextu současné italské prózy. V další části práce nastíníme charakteristiku postmoderního románu, zejména pokud jde o tříštění či dekompozici prostoru, času, příběhu a s tím související žánrovou heterogennost textu. V centrální části práce rozebereme jednotlivá díla, přičemž se budeme soustředit jak na příběh, jeho hlavní motivy a témata, tak na jeho kompozici a strukturu. Ve čtvrté kapitole využijeme dílčích analýz jako východiska ke komparativnímu přístupu k textům a pokusíme se najít společné i odlišné konstrukční principy jejich výstavby a návratná témata či motivické konstanty Bariccových próz. Závěrem zhodnotíme přínos tvorby Alessandra Baricca pro současnou italskou prózu.
|
|
|
Transmediální vyprávění fikčního světa Star Wars
Vitoušová, Valérie ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Ve své práci se zaměřuji na problematiku transmediálního vyprávění, které může ovlivňovat původní příběh, i když jeho původním záměrem je příběh rozvíjet. Zásahy do příběhu mohou probíhat jak na samotné dějové úrovni, tak na úrovni teoretické, aplikujeme-li je na příběh. Na příkladu fikčního věta Star Wars, na něž lze vztáhnout teorie vyprávění Vladimíra Proppa, Josepha Campbella, J.R.R, Tolkiena, ale i mytologii v pojetí Rollanda Barthése, Na vybraných příkladech různých typů transmemédií představím, jak toto vyprávění zasahuje do původního příběhu prezentovaného hlavně filmy a také tz.v G-kánonem, přičemž pozměňuje i výše jmenované teoretické rámce, které jsou na původní příběh aplikovatelné. Chci tedy ukázat, že transmediální vyprávění má větší dosah, než který je běžně prezentovaný.
|
|
|
Virtuální realita - estetické konsekvence
Benda, Lubor ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Ševčík, Miloš (oponent)
V této studii se pokouším o aplikaci teorie fikc ních sve tu na sve ty vznikající v médiu virtuální reality. Souc ástí práce je vymezení hlavních pojmu teorie fikc ních sve tu , vymezení od- povídajích hlavních pojmu sve tu virtuální reality a jejich následné porovnání. Te žište m této práce je hranice mezi fikc ním sve tem a virtuální realitou. Me la by se tím ozrejmit a tak odhalit roz- díly i spolec né vlastnosti obou, což bude prínosné pro další studium virtuální reality jako média a virtuálních sve tu jako jeho obsahu.
|
|
|
Výtvarno jako konstitutivní prvek fikčních světů
Ruml, Lukáš ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Tématem této práce je výtvarno jako konstitutivní prvek fikčních světů. Metodologické východisko představuje srovnávací sémiotika, respektive výzkum intermediality. Cílem je postihnout některé z možných realizací intermediálních vztahů mezi literaturou a výtvarným uměním. Dílčí případové studie jsou zaměřeny na ekfrázi reprezentovanou v románu Václava Kaplického Kladivo na čarodějnice, transmedialitu jako přenos estetiky jednoho média do druhého na příkladu Tří próz Josefa Čapka, jež jsou tradičně vnímány jako kubistické, a ilustrační vztah mezi textem a obrazem u lyrické skladby Františka Hrubína Jobova noc. Zatímco v první studii se potvrdila v případě ekfratického vztahu schopnost výtvarného umění tematicky, ale i sémanticky obohatit možnosti literárního vyjádření skrze introspekci do vnitřních životů postav, které přispěly i k celkové reinterpretaci díla, v případě druhé studie zkoumající transmediální přenos u Čapkových próz tak jednoznačný závěr nevyplývá. Vzhledem ke složitosti receptivního procesu každého čtenáře je i s vědomím historického kontextu těžké přisoudit Třem prózám status literárního pandánu kubismu. Poslední studie demonstruje na komparaci dvou ilustrátorských přístupů Františka Hudečka a Evy Činčeřové, jak dokáže ilustrace obohatit čtenářův imaginativní prožitek a akcentovat...
|
host ::
RSS.