Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Milan Kundera a intertextualita
Grušová, Mariana ; Charvát, Martin (vedoucí práce) ; Češka, Jakub (oponent)
Diplomová práce Milan Kundera a intertextualita se zabývá aspekty intertextuality v jeho románech. V první části práce je nastíněna intertextualita obecně, teorie románu a přístupy několika literárních teoretiků k této problematice. Druhá polovina práce analýzou intertextuality v Kunderové síle v různých podobách, převážně na základě motivů snu a tělesnosti. Největší důraz je kladen na zkoumání odkazu Kafky v kontextu Kunderova díla, zejména v románech Žert a Kniha smíchu a zapomnění.
Milan Kundera a intertextualita
Grušová, Mariana ; Charvát, Martin (vedoucí práce) ; Češka, Jakub (oponent)
Diplomová práce Milan Kundera a intertextualita se zabývá aspekty intertextuality v jeho románech. V první části práce je nastíněna intertextualita obecně, teorie románu a přístupy několika literárních teoretiků k této problematice. Druhá polovina práce analýzou intertextuality v Kunderové síle v různých podobách, převážně na základě motivů snu a tělesnosti. Největší důraz je kladen na zkoumání odkazu Kafky v kontextu Kunderova díla, zejména v románech Žert a Kniha smíchu a zapomnění.
Milan Kundera a intertextualita
Grušová, Mariana ; Charvát, Martin (vedoucí práce) ; Češka, Jakub (oponent)
Diplomová práce Intertextualita v díle Milana Kundery se zabývá aspekty intertextuality v jeho románech v teoretické i praktické rovině. Tato práce se zabývá problematikou textu a vztahy mezi nimi, teorií románového žánru a jak na tuto problematiku nahlížejí čtyři významní teoretikové, Michail Bachtin, Julia Kristeva, Gerard Genette a Roland Barthes. U Kundery pak aplikuji stejné aspekty románu, které zkoumali Kristeva i Bachtin - román jako dialog, polyfonie či sokratovský dialog. Praktická část pak zkoumá samotné dílo Milana Kundery v intertextových vztazích a jeho přístup v literární teorii a teorii románu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Topičovo nakladatelství a jeho výtvarné salony
Grušová, Mariana ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Cílem této práce je pomocí deskripce a analýzy popsat historii a produkci Topičova nakladatelství, knižní edice, autory, které vydával a jak ovlivnil knižní trh do roku 1936, kdy František Topič prodal firmu nakladateli Františku Borovému. František Topič jako nakladatel využil svých obchodních dovedností a zájmu o českou literaturu, díky nimž se stal jedním ze zakladatelů moderní nakladatelské tradice. Uspěl například s levnými vydáními J. Nerudy, S. Čecha a dalších národních autorů, čímž zpřístupnil literaturu i méně movitým čtenářům a spolupracoval s předními českými výtvarníky a ilustrátory. Svým přístupem povýšil knihu na umělecké dílo. K Topičově nakladatelství neodmyslitelně patří i výstavní síň Topičův salon. Ta se stala jedním z center pražské kultury, vystavovali zde významní výtvarníci a setkávaly osobnosti kulturního života. Popisuji provoz uměleckých salonů, výstavní program a jeho výtvarníky a také jak se nakladatelská a výtvarná činnost navzájem ovlivňovaly. Součástí nakladatelského domu bylo i divadlo malé scény Divadélko Pro 99, kterému se také věnuji, i když jsem se zabývala především obdobím do roku 1936.

Viz též: podobná jména autorů
1 Grůšová, Markéta
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.