Název:
Středozemě vs. Západozemí
Překlad názvu:
Middle-earth versus Westeros
Autoři:
OPATRNÁ, Lenka Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok:
2020
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Tato práce se věnuje dvěma fikčním univerzům, která zanechala významnou stopu v kánonu fantasy literatury. Prvním z nich je Tolkienova Středozemě, druhým pak Martinovo Západozemí. Pro práci je čerpáno primárně z jejich románových děl, abychom mohli lépe porovnat jejich naratologické postupy. U Tolkiena je to pak i z toho důvodu, že kromě trilogie Pána prstenů a Hobita vyšly všechny knihy ze Středozemě až po jeho smrti, a proto můžeme o konečné podobě, kterou by jim sám dal, jen spekulovat. Z Martinova díla je pro tuto práci stěžejní sága Píseň ledu a ohně. Jako teoretické východisko práce slouží především dílo Seymoura Chatmana, Shlomith Rimmonové-Kenanové a Lubomíra Doležela. Skrze jejich teorie je nahlíženo na oba fikční světy a postupně jsou ukazovány rozdíly, kterých si můžeme všimnout při jejich čtení, a to především na úrovni vypravěče příběhu a typovosti postav. Odlišnost fikčních univerz se nám ukazuje také v modálních omezeních, kterým podléhají. Největších rozdílů si můžeme všimnout především u rozlišení dobra a zla, které podléhá axiologickému omezení, a pak u deontického omezení, které nám předkládá normy a pravidla fikčních světů. Poslední část práce je věnována adaptacím našich literárních děl, tedy filmovým trilogiím Hobit a Pán prstenů, o které se postaral režisér Peter Jackson, a seriálu Hra o trůny z produkce HBO a tvůrčí dvojice David Benioff a D. B. Weiss. Díky změně média jsme narazili na některé nepopsané části příběhů, kterých si v literatuře jinak nevšimneme. A také se nám naskytl pohled na to, co se stane s příběhem, když změníme sdělovací prostředek. Každý literární příběh totiž musí projít změnami, které jsou vynuceny převedením na audiovizuální sdělení. V závěru práce je vznesena myšlenka, že bylo porovnáváno neporovnatelné. A to z toho důvodu, že kdybychom postupovali dle stanovených parametrů, museli bychom nutně dojít k závěru, že příběhy sepsané Tolkienem jsou vlastně pohádky pro děti a jsou podle toho i sdělovány. Oproti tomu je Píseň ledu a ohně velmi komplikované dílo, které vyžaduje zkušenějšího čtenáře a rozhodně se nedá považovat za dětskou literaturu. This work deals with two fictional universes that have left a significant mark in the canon of fantasy literature. The first is Tolkien's Middle-earth, and the second is Martin's Westeros. The work draws primarily on their novels so that we can better compare their narratological practices. For Tolkien, it is also for the reason that all the books from Middle-earth, apart from the Lord of the Rings trilogy and The Hobbit, were published after his death, and therefore we can only speculate about the final form he would give them. From Martin's writing is fundamental for this thesis the saga A Song of Ice and Fire. As the theoretical basis of this work serves primarily the work of Seymour Chatman, Shlomith Rimmon-Kenan and Lubomír Doležel. Through their theories is taken look at both fictional worlds and gradually are shown their differences which we can notice while reading them. Especially at the level of storyteller and character type. The difference of fictional universes is also shown to us in the modal limitations to which they are subjected. We can notice the biggest differences especially in the distinction between good and evil, which is subjected to axiological limitation, and then in the deontic limitation, which presents us with the norms and rules of fictional worlds. The last part of the work is dedicated to adaptations of our novels, to the film trilogies The Hobbit and The Lord of the Rings, directed by Peter Jackson, and the TV series Game of Thrones produced by HBO and the creative duo David Benioff and D. B. Weiss. Thanks to a change of medium, we came across some undescribed parts of stories that we would not otherwise notice in the literature. And we also got a glimpse of what happens to the story when we change the media. Every literary story has to go through the changes that are forced by the conversion into an audio-visual message. At the end of the thesis is raised the idea that the incomparable was compared. This is because if we were to follow the set parameters, we would necessarily have to conclude that the stories written by Tolkien are actually fairy tales for children and are communicated accordingly. In contrast, A Song of Ice and Fire is a very complicated piece that requires a more experienced reader and certainly cannot be considered as children's literature.
Klíčová slova:
fantasy; fikční světy; George R. R. Martin; J. R. R. Tolkien; naratologie; Pán prstenů; Píseň ledu a ohně; vyprávění; A Song of Ice and Fire; fantasy; fictional worlds; George R. R. Martin; J. R. R. Tolkien; narration; narratology; The Lord of the Rings Citace: OPATRNÁ, Lenka. Středozemě vs. Západozemí. České Budějovice, 2020. diplomová práce (Mgr.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Filozofická fakulta
Instituce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
(web)
Informace o dostupnosti dokumentu:
Plný text je dostupný v digitálním repozitáři JČU. Původní záznam: http://www.jcu.cz/vskp/56368
host ::
