|
|
Vztah komedie a "vážných umění" v myšlení Herního Bergsona
Pavelková, Veronika ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
v českém jazyce: Bakalářská práce se zabývá vztahem komedie a vážných umění v myšlení Henriho Bergsona. Je rozdělena na tři hlavní sekce. V první zkoumám Bergsonovo chápání vážných umění tak, jak je vyloženo primárně v knize Dvojí pramen mravnosti a náboženství a Smích. Ve druhé části se zabývám Bergsonovou teorií smíchu. Ve třetí tyto dva okruhy porovnávám a vyvozuji z nich závěry týkající se Bergsonovo pojetí obou témat a vztahu mezi nimi.
|
|
|
Temporalita empatie
Konyševa, Alina ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Ševčík, Miloš (oponent)
Tato bakalářská práce, jak to plyne z názvu, se zabývá tématem temporality empatie neboli časovostí vciťování.1 Fenomén empatie v zásadě souvisí s vědomím času, s tím, jak vnímáme čas, s kontinuitou a s porozuměním chování druhého. Ve středu fenomenologického chápání bytí a světa leží koncept, protože vše, co existuje a co nám může být odhaleno jako fenomén, existuje v čase a je vnímáno přes čas. Pro zkoumání si nevystačíme s takzvaným objektivním časem - časem hodin -, proto musíme brát v potaz vnitřní časové vědomí. Vzhledem k tématu je přirozené, že se v práci opíráme o fenomenologický aparát a metodu otce zakladatele fenomenologie, kterým je Edmund Husserl. Práce bude mít tři části. V první části představíme Husserlův koncept temporality a fenomenologie časovosti. Ve druhé části představíme empatii jako analogizující apercepci v Husserlově teorii intersubjektivity. Představíme empatii jako nástroj pro porozumění (kontinuity) jiného. Ve třetí části ukážeme potenciální aplikace tohoto tématu na teorie umění a rozšíření teorie vcítění nástupem temporálního pojetí. Klíčová slova: Temporalita (zeitlichkeit), empatie (einfůhlung), E. Husserl, W. Worringer, T. Lipps, intersubjektivita, vnitřní časové vědomí, fenomenologie 1 Terminologická poznámka: standardně převádíme původní termín Einfühlung,...
|
|
|
Patočkovy estetické interpretace Hegelových filozofických a estetických úvah
Vydrová, Tereza ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
V diplomové práci se zabývám Patočkovým pojetím umění na základě časovosti. Patočka se ve své filozofii umění vztahuje k Hegelově tezi o minulostní povaze umění a s odkazy na Hegelovu filozofii času a Hegelův popis zkušenosti s krásným předmětem formuluje teorii umění založeného na původní časovosti. Později však toto pojetí zpochybňuje, což nabízí prostor k úvahám o podstatě umění, a především o tom, jakým způsobem se umění v průběhu vývoje lidstva měnilo. K postihnutí této problematiky využívám Patočkovo pojetí subjektivity, mýtu, dramatičnosti a epičnosti, které řeším na základě Patočkova pojetí času jako jednoty časových dimenzí. V poslední části práce se věnuji Patočkovým vyjádřením o současném umění, jeho blízkosti k životu, a ne zcela jednoznačné tezi o potenciálu současného umění vymanit se z epické vázanosti.
|
|
|
Patočkova interpretace Ingardenovy koncepce vrstev obrazu a její využití
Čejka, Jan ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Zuska, Vlastimil (oponent)
Jan Patočka ve svých pozdních textech přichází s pozoruhodnou interpretací Ingardenova pojetí vrstev obrazu. Tento systém vrstev Patočka pojímá za univerzální metodu k charakterizaci malířského díla, přičemž tato metoda je podle Patočky vhodnější než metody dřívější, za které považuje různé analýzy uměleckých stylů (např. Rieglova nebo Wölflinnova). Do aplikace metody se však Patočka nikdy nepustil. Cílem práce je tedy metodu představit, zasadit ji do kontextu Patočkových myšlenek a pokusit se ji následně aplikovat na konkrétní umělecká díla. Práce se zejména pokusí prokázat nosnost této metody ve vztahu k vybraným dílům moderního umění. Klíčová slova moderní literatura, svoboda, dějinnost, pohyb pravdy, fenomenologie, obraz, malířství, umělecký styl, interpretace výtvarného umění
|
|
|
Nietzscheho Radostná věda a současná estetika
Samek, Tomáš ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Ševčík, Miloš (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl interpretovat estetické myšlení postavené na Nietzscheho Radostné vědě v rámci základních rysů jeho filozofie. Nejdříve reflektuje jak autorovo filozofické pozadí, jehož výraznými rysy jsou perspektivistický pluralismus a afirmace tohoto pluralismu, tak i konkrétní způsoby, jak se tyto myšlenky linou Radostnou vědou i skrze motiv smrti Boha. Na základě této reflexe potom staví autorovo estetické myšlení: kdy je (ať už umělecké nebo mimoumělecké) estetično chápáno Nietzschem jako něco, co tuto pluralitu a afirmaci reflektuje - ať už pozitivně, kdy jí přitakává, nebo negativně, kdy estetičnu hrozí nebezpečí, že se po smrti Boha stane novým zásvětím, kam se člověk bude odvracet. Tyto myšlenky budou následně konkretizovány na příkladech v rámci jednotlivých uměleckých druhů, které autor v knize zmiňuje. Klíčová slova: Friedrich Nietzsche, Radostná věda, pluralita, afirmace, perspektivismus, estetika, hodnota
|
|
|
Původní zkušenost v myšlení Maurice Blanchota
Pola, Petr ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Jarošová, Helena (oponent)
Cílem této práce je představit svérázné pojetí umění a jeho zkušenosti, které ve svém díle rozvíjí francouzský spisovatel a kritik Maurice Blanchot na konci čtyřicátých a v první polovině padesátých let dvacátého století. V tomto období u Blanchota vrcholí snaha zachytit literaturu, popřípadě umění jako takové, ve vztahu k "původní zkušenosti". Umělecké dílo, které má v původní zkušenosti svůj zdroj, je vyčleněno z běžné zkušenosti zasazené do rámce struktur světa. Umělecké dílo pak není pochopeno jako forma podílející se na uskutečňování světa, ale jako výsledek extrémní zkušenosti poukazující vně každého světa.
|
|
|
Kritické reakce na koncepci psychické distance Edwarda Bullougha
Adámková, Veronika ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
V této práci se zabýváme pojmem psychické distance představeným ve studii Edwarda Bullougha ""Psychická distance" jako faktor v umění a estetický princip". Na koncept psychické distance reagovalo průběžně množství autorů, někteří pojem odmítli a jiní se jej snažili obhájit. Nejprve jsme poskytli stručnou interpretaci Bulloughovy studie, se zaměřením na pasáže, které jsou nejčastěji citovány a zkoumány v uvedených interpretacích. Postupně interpretujeme a komparujeme nejznámější příspěvky k dané problematice s ohledem na Bulloughovou originální koncepci. Poukazujeme na rozdíl mezi pojmem psychické distance a estetického postoje, protože jsou řadou autorů zaměňovány. Práce se snaží přinést nový pohled na některé příspěvky reagující na Bulloughovu koncepci.
|
|
|
Sémiotická interpretace Kantovy estetiky
Šlerka, Josef ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Ševčík, Miloš (oponent)
Práce Sémiotická interpretace Kantovy estetiky je věnována souvislostem mezi Peirceovou koncepcí sémiotiky a některými aspekty Kantovy filosofie a estetiky. První část práce nazvaná Peirce a jeho .filosofie se věnuje osvětlení základních pojmů a koncepcí Peirceovy filosofie. Druhá část nazvaná Kantova estetika ztotožňuje některé prvky Peirceova a Kantova přístupu. Díky tomu interpretuje některé základní koncepce Kantovy filosofie a estetiky jako teorie sémiotické, především se zaměřuje na vymezení krásy a vznešena pomocí Peirceova rozlišení ikonu a indexu. V dalším rozboru se text zaměřuje na aspekt subjektivace a tělesnosti v prožitku krásy a vznešena. Konečně pak třetí část nazvaná Roviny myšlení ukazuje, že takováto interpretace patří do širšího kontextu rovin lidského myšlení založeného na osách iracionality/racionality a absurdity/činné skepse.
|
|
|
Umělec jako genderový koncept: genderové stereotypy v estetice
Šlaufová, Markéta ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Ševčík, Miloš (oponent)
Diplomová práce Umělec jako genderový koncept: genderové stereotypy v estetice se zabývá problémem přítomnosti genderových stereotypů v estetických teoriích a pojmech, se kterými estetika běžně pracuje. Gender, tedy sociální konstrukce pohlaví, silně ovlivnil teorie o umění, umělecké tvorbě a umělci. Konotace maskulinity a femininity přítomné v estetických teoriích a pojmech však vycházejí ze stereotypů: příkladem takového stereotypu je mýtus, že muž je "creative", umělecky kreativní a osvobozený od biologického údělu; žena je "procreative", tedy "plodná", ovšem jen v biologickém smyslu. Nejen tento stereotyp pak způsobuje, že umění a umělec jsou dosud vnímány spíše jako maskulinní záležitosti. Proto je potřebné reflektovat estetiku z feministického pohledu a napomáhat odstraňovat bariéry, které jsou v umění a v estetických teoriích díky přenášení stereotypů stále patrné.
|
|
|
Umění a móda
Vlášková, Veronika ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Jarošová, Helena (oponent)
Tématem diplomové práce je vztah umění a módy z hlediska estetiky. K problému přistupuje systematicky. První kapitola práce zkoumá princip módy na podlkadě klasiků sociologie, G. Simmela, R. Königa, T. Veblena a G. Lipovetského. Dospívá k vymezení podstaty módy jako sociologické, tj. jakožto dvojpohybu společenského vyčlenění a integrace. Tento smysl (móda jako princip) je v práci odlišen od významu oděvní módy jakožto celku módních oděvů. Estetická složka v módě může vystupovat pouze jako druhotná. Druhá kapitola navazuje na tyto výsledky a podkládá je funkcionálně strukturalistickými principy v podání J. Mukařovského. Toto spojení umožňuje definovat módní oděv jako oděv s dominantní módní funkcí, umožňující sociální diferenciaci. Jakožto u oděvu u něj musí také existovat možnost obléknutí. Díky tomu módní oděv nemůže spadat do oblasti umění, kde dominuje funkce estetická, resp. pouze za cenu ztráty dominance módní funkce. Možné příčiny této ztráty zkoumá kapitola třetí. Ve čtvrté kapitole je nejprve krátce nastíněna Genettova koncepce modu transcendence uměleckého díla, která je poté aplikována na diskutovanou problematiku. To umožňuje vysvětlit možné přesahy uměleckých děl či žánrů do oděvů z hlediska extrafunkcionálního.
|
host ::
RSS.