|
|
Extrémní metal - subkultura a identita
Pospíšilová, Anna ; Doubek, David (vedoucí práce) ; Lipský, Matěj (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo zkoumat identitu extrémně metalových muzikantů. V teoretické části byly vymezeny pojmy identita, žánr, subkultura a byla nastíněna stručná historie extrémního metalu. V empirické části byl prezentován výzkum, ve kterém bylo kvalitativními metodami analyzováno 8 polostrukturovaných rozhovorů s muzikanty grindcoru, black metalu, trash metalu a death metalu. Následně byla provedena analýza rozhovorů, ze které vzešlo 11 hlavních kategorií, které charakterizují individuální zkušenost extrémně metalových muzikantů. Na základě získaných výsledků a dat ze zúčastněného pozorování vznikla kapitola identita extrémně metalového muzikanta v rámci které vyvstaly 2 hlavní oblasti, čistota metalu a energie metalu, které tvoří základní pilíře identity extrémně metalového hudebníka. V následující kapitole byly získaná data zasazena do širšího kontextu pomocí komparace s teoretickými východisky práce. KLÍČOVÁ SLOVA Metalová hudba, identita, subkultura, etnografie, analýza rozhovorů
|
|
|
"Zájmové subkultury mezi námi aneb je to ještě koníček?" Rozhlasové reportáže o životě komunit, které spojuje způsob trávení volného času
Podjukl, Vojtěch ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Gulda, Jana (oponent)
Praktická bakalářská práce "Zájmové subkultury mezi námi aneb je to ještě koníček?" Rozhlasové reportáže o životě komunit, které spojuje způsob trávení volného času pojednává o dvou vybraných zájmových subkulturách. Jejich členové se od zbytku společnosti odlišují způsobem trávení volného času. Vybranými subkulturami jsou radioamatéři a fanoušci hromadné dopravy. V teoretické části popisuji žánr, který jsem pro referování o těchto subkulturách vybral, a tím je reportáž. Dále zmiňuji specifika rozhlasové tvorby, se zaměřením právě na reportáž, věnuji se formátu podcastu a vymezuji pojmy subkultura a komunita. Věnuji se i popisu zmíněných subkultur. V praktické části pak využívám poznatků z části teoretické k vytvoření základu rozhlasové série reportáží. Pro tuto bakalářskou práci jsem vyrobil první dva díly. Zaměřují se na detailní popis činností, které dané subkultury spojují, na vysvětlování jejich motivace, problémů, se kterými se potýkají, vnitřních vztahů mezi jejich členy a jejich vlastního pohledu na subkulturu.
|
|
| |
|
|
Rozhlasové vysílání jako komunitní nástroj městských subkultur
Míkovcová, Eliška ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
(abstrakt) Tato diplomová práce si klade za cíl popsat a vyložit fenomén komunitního rozhlasového vysílání. V České republice tento sektor není legislativně ukotven, aby doplnil duální systém komerčních a veřejnoprávních stanic, přesto zde stanice tohoto typu existují. Jako předmět případové studie jsem si zvolila internetové rádio zaměřené na vysílání městských subkultur - StreetCulture, které považuji za jedinečný úkaz na českém mediálním trhu. Stanice svou specifičnost dokazuje širokým obsahovým záběrem, protože působí jako platforma pro velké množství různých komunit a je propojena s veřejným prostorem, že kterého vysílá. V analytické části práce zjišťuji, jakým způsobem naplňuje rádio StreetCulture čtyři základní aspekty komunitních médií podle definice mediálního teoretika Nica Carpentiera: komunitní rozměr, alternativní rozměr, občanský rozměr a rhizomatický rozměr. U každého z těchto aspektů jsem se pokusila nastínit, jakým způsobem se vztahuje ke stanici StreetCulture z hlediska fungování organizace, jak se promítá v obsahové složce vysílání a jakým způsobem jsou jednotlivé aspekty reflektovány také v mimovysílacích aktivitách této občansky prospěšné společnosti. Cílem této práce není vyvodit všeobecně platné závěry, které by bylo možné aplikovat na ostatní komunitní stanice u nás, ale...
|
|
| |
|
|
Ženy v Asociaci protifašistických skupin aneb "Nejde jen o to, aby i holky mohly mlátit nácky" (Analýza postavení žen-antifašistek ve vybrané antifašistické organizaci)
Cachová, Tereza ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Kolářová, Marta (oponent)
Cílem mé diplomové práce je zjistit, jaké je postavení ženy v české Asociaci protifašistických skupin (APFS). Zajímá mne, jak gender ovlivňuje a limituje účast žen na životě hnutí. Diplomová práce si současně klade záměr popsat vnitřní fungování vybrané antifašistické organizace. V teoretické části se věnuji představení konceptu subkultur a sociálních hnutí, jehož je Asociace protifašistických skupin (APFS) součástí. Čtenářům a čtenářkám nabídnu i genderovou perspektivu výzkumů subkultur a ženskou participaci v nich. Empirická část popisuje zvolené metody výzkumu - především semi-strukturované interview a sémiotickou analýzu obsahu - a jejich využití v praxi. Tato část diplomové práce zároveň tematizuje etické diskuze výzkumu a výzkumnou sebereflexivitu badatelky. Následně analyzuji výzkumná data a prezentuji závěry z nich vyplývající. V práci se zaměřuji na "obrození" Asociace antifašistických skupin (APFS) a jeho možný dopad na početnější zapojení žen.
|
|
|
Časopis Revolver Revue jako společenský fenomén a jeho vývoj
Geisler, Michal ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Šmídová, Olga (oponent)
Revolver Revue je kulturní časopis založený v roce 1985. Vznikl v rámci prostředí subkultury českého undergroundu, zpočátku vycházel ilegálně jako samizdat a byl jednou z aktivit alternativní kultury tehdejšího komunistického Československa. Po transformaci společenských poměrů v zemi se stal součástí oficiálního kulturního provozu a vychází dodnes. Následující text představuje pohled na Revolver Revue jako na společenský fenomén. Autor se snaží postihnout jeho hlavní prvky a vývoj, přičemž identifikuje a vysvětluje hlavní změny, ale i projevy kontinuity. Ve vzájemné provázanosti si všímá úrovní konkrétních aktérů, sociální skupiny, instituce, ale i společenského, politického a historického kontextu. Ústřední částí práce je představení kvalitativního empirického výzkumu založeného na analýze pořízených rozhovorů a na studiu dokumentů. Výstup byl proveden podle východisek a některých praktických postupů metody zakotvené teorie.
|
|
|
Skateboarding - sport nebo životní styl
Juha, Michal ; Vomáčko, Ladislav (vedoucí práce) ; Turčová, Ivana (oponent)
Název: Skateboarding - sport nebo životní styl Cíle: Cílem práce je prozkoumat vazby, vztahy a důvody, proč skateboardisté jezdí na skateboardu a nezkresleně je vyobrazit v majoritní kultuře tak, abychom mohli pochopit myšlení skateboardistů. Pokusíme se popsat, co odlišuje skateboardisty od zbytku společnosti a jaký to má význam pro jejich identitu. Metody: Pomocí kvalitativních metod, v našem případě polostrukturovaným interview, jsme získali potřebné množství informací od 6 jezdců na skateboardu. Sběr dat probíhal od dubna do července roku 2015. Ze získaných informací jsme analyzovali vzorce chování, motivy, motivaci a myšlenky jezdců. Výsledky: Skateboardisté nikdy nepřemýšlejí o definicích, nemají ani zájem skateboarding nějakým způsobem kategorizovat. Někteří se ihned ztotožňují s tím, že je skateboarding jejich životním stylem, někteří si zase postupně uvědomují, že se zřejmě jejich styl života dá za skateboardový považovat, další namítají, že by si skateboardingový styl života představovali intenzivněji, než jakým způsobem se oni sami skateboardingu věnují. Přesto připouštějí, že se svým životem zřejmě přibližují něčemu, co by se dalo nazvat životním stylem skateboardisty. Proto, aby člověk nějaký životní styl mohl vyznávat, musí aktivitu provozovat déle, to aby zjistil, co mu přináší a v...
|
|
| |
|
|
Sociální a kulturní status digitální zábavy
Vnouček, Petr ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Práce nabízí pohled na představy české veřejnosti o kulturní a společenské roli digitální zábavy (tedy počítačových her a videoher) jakožto relativně nového interaktivního média. Autor se pokouší ověřit validitu předpokladu, že je digitální zábava předmětem kulturní stigmatizace, jíž zformovala součinnost řady, v práci blíže charakterizovaných, faktorů. Současný pohled veřejnosti na digitální zábavu vnímá jako produkt v historii pravidelně se opakující mediální paniky, stereotypních představ, snahy vládnoucích vrstev udržet status quo, boje sociálních skupin o kulturní dominanci a s tím související hierarchizace kulturního vkusu. Předpokládaným následkem kulturní stigmatizace digitální zábavy je společenská stigmatizace hráčů, kteří pod tlakem společnosti často přizpůsobují své chování obecnému vkusu. Zásadní součástí práce je výzkum, který vychází z kvalitativních a kvantitativních dat získaných mezi pedagogy, studenty osmiletých gymnázií a žáky základních škol. Výzkum, založený na sérii rozhovorů a širším dotazníkovém šetření na třech náhodně vybraných pražských základních školách a třech gymnáziích, potvrzuje generační podmíněnost negativního pohledu na digitální zábavu a odlišný pohled gymnazistů a žáků základních škol na specifické aspekty digitální zábavy a videoherní kultury.
|
host ::
RSS.