|
|
Oltář v české secesi
Cachová, Tereza ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Práce se věnuje projevům secese v oltářní tvorbě českého řezbáře Jana Kastnera a začlenění secesního oltáře do kontextu soudobého chrámového interiéru. První kapitola se zabývá osobností J. Kastnera a jeho dílem a návrhy včetně exponátů vystavených na světových výstavách, především však oltářní tvorbou. Kastnerovy oltáře byly vytvořeny v secesním či neogotickém stylu, některé však specifickým způsobem kombinují prvky secese a pozdní gotiky. Druhá kapitola představuje tři ukázky chrámů se třemi hlavními oltáři, vytvořenými v různých variantách secese, a s jednotným secesním vybavením. Jde o kostel Povýšení svatého Kříže v Jablonci nad Nisou od Josefa Zascheho, kostel sv. Cyrila a Metoděje v Kroměříži od Huberta Gessnera a Mohylu míru v Praci u Brna od Josefa Fanty. Poslední se pak snaží najít kritéria, jimiž by bylo možno definovat sakrální umělecké dílo jako secesní. Příloha shrnuje historický vývoj křesťanského oltáře.
|
|
|
Ženy v Asociaci protifašistických skupin aneb "Nejde jen o to, aby i holky mohly mlátit nácky" (Analýza postavení žen-antifašistek ve vybrané antifašistické organizaci)
Cachová, Tereza ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Kolářová, Marta (oponent)
Cílem mé diplomové práce je zjistit, jaké je postavení ženy v české Asociaci protifašistických skupin (APFS). Zajímá mne, jak gender ovlivňuje a limituje účast žen na životě hnutí. Diplomová práce si současně klade záměr popsat vnitřní fungování vybrané antifašistické organizace. V teoretické části se věnuji představení konceptu subkultur a sociálních hnutí, jehož je Asociace protifašistických skupin (APFS) součástí. Čtenářům a čtenářkám nabídnu i genderovou perspektivu výzkumů subkultur a ženskou participaci v nich. Empirická část popisuje zvolené metody výzkumu - především semi-strukturované interview a sémiotickou analýzu obsahu - a jejich využití v praxi. Tato část diplomové práce zároveň tematizuje etické diskuze výzkumu a výzkumnou sebereflexivitu badatelky. Následně analyzuji výzkumná data a prezentuji závěry z nich vyplývající. V práci se zaměřuji na "obrození" Asociace antifašistických skupin (APFS) a jeho možný dopad na početnější zapojení žen.
|
|
|
Ukončování bezdomovectví v České republice: aplikace modelu Housing First na české prostředí
Cachová, Tereza ; Klvačová, Petra (vedoucí práce) ; Pěnkava, Pavel (oponent)
V současné době, kdy v České republice výrazně narůstá počet lidí v bytové nouzi a stále se nedaří vytvořit a prosadit zákon o sociálním bydlení, sem proniká ze západních států model Housing First (Bydlení především). Ten by se mohl stát pro řadu lidí řešením jejich bytové situace a základem pro další zlepšení kvality života. Metoda vznikla v 90. letech v USA především pro lidi bez domova, kteří trpí duševní poruchou a zároveň závislostí na návykových látkách. Pracuje s ideou, že bydlení nemá být odměnou za úspěšné vyřešení životních problémů, nýbrž je něčím, co člověk nezbytně potřebuje, aby mohl začít své potíže řešit. Pokud je člověku poskytnut byt za snížené nájemné, velmi často si jej dokáže s pomocí sociálního pracovníka udržet a získává příležitost věnovat se svým problémům přidruženým k bezdomovectví. Efektivita modelu je zkoumána prostřednictvím experimentálních projektů, v nichž se zjišťuje nejen procento lidí, kteří si bydlení udrží, ale také pozitivní dopady na jejich zdraví či zaměstnanost. S rozšiřováním této metody do Kanady, Evropy a Austrálie jsou však některé principy Housing First obměňovány a model je přizpůsobován místním kontextům. Mnohé projekty využívají jen dílčí prvky modelu. V této bakalářské práci jsou představeny tři české projekty ukončování bezdomovectví: brněnský...
|
|
|
Vitráže Františka Urbana
Cachová, Tereza ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Mergl, Jan (oponent)
František Urban (1868-1919) se věnoval hlavně náboženské malbě, většinu jeho tvorby tvořily církevní zakázky. Mezi nimi bylo dosud nejméně pozornosti věnováno návrhům vitráží, s výjimkou jeho nejslavnějšího souboru v katedrále sv. Barbory v Kutné Hoře. Právě jeho vitráže byly přitom mezi objednavateli velmi ceněny a Urban nakreslil jejich návrhy pro téměř dvě desítky kostelů a kaplí. Orientaci ve vrcholné fázi tvorby usnadňuje dvoudílné reprezentativní album Urbanových návrhů pro výzdobu chrámů, vydané v letech 1907-1909. Zjednodušeně se Urbanovo dílo často řadí k secesi, ve skutečnosti ale malíř používal starší prvky a kompoziční schémata, která do umění přivedli Nazaréni na počátku 19. století. Ta stylizoval s využitím secesní plošnosti a jemné barevnosti, idealizace, zdobných motivů současné módy a především dobově oblíbených folklorismů. Ornamentální složkou se některých jeho maleb účastnila jeho manželka Marie Urbanová-Zahradnická. Diplomová práce se snaží o shromáždění souborů Urbanových vitráží, ucelení poznatků o nich a zařazení do kontextu malířů, navrhujících vitráže v podobném stylu. V některých případech porovnává vývoj návrhů mezi skicami a výslednými realizacemi. Spíše ojediněle objasňuje díky dochované Urbanově korespondenci historické okolnosti objednání vitráží. Dále představuje...
|
|
|
Oltář v české secesi
Cachová, Tereza ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Práce se věnuje projevům secese v oltářní tvorbě českého řezbáře Jana Kastnera a začlenění secesního oltáře do kontextu soudobého chrámového interiéru. První kapitola se zabývá osobností J. Kastnera a jeho dílem a návrhy včetně exponátů vystavených na světových výstavách, především však oltářní tvorbou. Kastnerovy oltáře byly vytvořeny v secesním či neogotickém stylu, některé však specifickým způsobem kombinují prvky secese a pozdní gotiky. Druhá kapitola představuje tři ukázky chrámů se třemi hlavními oltáři, vytvořenými v různých variantách secese, a s jednotným secesním vybavením. Jde o kostel Povýšení svatého Kříže v Jablonci nad Nisou od Josefa Zascheho, kostel sv. Cyrila a Metoděje v Kroměříži od Huberta Gessnera a Mohylu míru v Praci u Brna od Josefa Fanty. Poslední se pak snaží najít kritéria, jimiž by bylo možno definovat sakrální umělecké dílo jako secesní. Příloha shrnuje historický vývoj křesťanského oltáře.
|
|
|
Ženy v Asociaci protifašistických skupin aneb "Nejde jen o to, aby i holky mohly mlátit nácky" (Analýza postavení žen-antifašistek ve vybrané antifašistické organizaci)
Cachová, Tereza ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Kolářová, Marta (oponent)
Cílem mé diplomové práce je zjistit, jaké je postavení ženy v české Asociaci protifašistických skupin (APFS). Zajímá mne, jak gender ovlivňuje a limituje účast žen na životě hnutí. Diplomová práce si současně klade záměr popsat vnitřní fungování vybrané antifašistické organizace. V teoretické části se věnuji představení konceptu subkultur a sociálních hnutí, jehož je Asociace protifašistických skupin (APFS) součástí. Čtenářům a čtenářkám nabídnu i genderovou perspektivu výzkumů subkultur a ženskou participaci v nich. Empirická část popisuje zvolené metody výzkumu - především semi-strukturované interview a sémiotickou analýzu obsahu - a jejich využití v praxi. Tato část diplomové práce zároveň tematizuje etické diskuze výzkumu a výzkumnou sebereflexivitu badatelky. Následně analyzuji výzkumná data a prezentuji závěry z nich vyplývající. V práci se zaměřuji na "obrození" Asociace antifašistických skupin (APFS) a jeho možný dopad na početnější zapojení žen.
|
|
|
Podpora a rozvoj porozumění čtenému u žáků pátých ročníků
Cachová, Tereza ; Hník, Ondřej (oponent) ; Hausenblas, Ondřej (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou rozvoje porozumění čtenému, konkrétně u žáků pátých ročníků. Teoretická část práce vychází z vymezení pojmu čtenářské gramotnosti, v jehož rámci je uvedena i klasifikace určitých čtenářských dovedností, které tvoří jasný terminologický základ pro další části práce. Po vymezení požadavků na rozvoj čtenářských dovedností v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání následují rešerše pro tuto problematiku podstatných mezinárodních výzkumů i jednoho tuzemského projektu a rozhovory s učiteli. Na základě těchto rešerší i rozhovorů jsou stanoveny dovednosti rozvíjené během lekcí v praktické části. Popsány jsou také metody a formy práce, jejichž využití by mělo přispět k rozvoji čtenářské gramotnosti, opomenuty nezůstávají ani samotné čtenářské zájmy žáků prepubescentního věku. Závěrem teoretické části jsou stanovena východiska pro část praktickou. Praktická část se skládá ze dvou úzce propojených celků - příprav tří lekcí, jejichž cílem byl rozvoj tří vybraných dovedností, a analýzy jejich následné realizace.
|
host ::
RSS.