Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 18 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Extrémní metal - subkultura a identita
Pospíšilová, Anna ; Doubek, David (vedoucí práce) ; Lipský, Matěj (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo zkoumat identitu extrémně metalových muzikantů. V teoretické části byly vymezeny pojmy identita, žánr, subkultura a byla nastíněna stručná historie extrémního metalu. V empirické části byl prezentován výzkum, ve kterém bylo kvalitativními metodami analyzováno 8 polostrukturovaných rozhovorů s muzikanty grindcoru, black metalu, trash metalu a death metalu. Následně byla provedena analýza rozhovorů, ze které vzešlo 11 hlavních kategorií, které charakterizují individuální zkušenost extrémně metalových muzikantů. Na základě získaných výsledků a dat ze zúčastněného pozorování vznikla kapitola identita extrémně metalového muzikanta v rámci které vyvstaly 2 hlavní oblasti, čistota metalu a energie metalu, které tvoří základní pilíře identity extrémně metalového hudebníka. V následující kapitole byly získaná data zasazena do širšího kontextu pomocí komparace s teoretickými východisky práce. KLÍČOVÁ SLOVA Metalová hudba, identita, subkultura, etnografie, analýza rozhovorů
Analýza údajů o klientech Společnosti pro ranou péči za období říjen 2001 - září 2006
Pavlisová, Lucie ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Lipský, Matěj (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na zpracování dat o klientech Společnosti pro ranou péči, a jejich srovnání s předchozími pracemi na toto téma. Data se týkají zrakových diagnos, etiologie postižení a dalších přidružených diagnos u klientům s kombinovaným postižením, a také věku klientů při zahájení a ukončení spolupráce se Společností pro ranou péči. První kapitola práce představuje činnost Společnosti pro ranou péči. Druhá kapitola charakterizuje vývoj dítěte s těžkým zrakovým postižením a jeho rodinu. Třetí kapitola se zaměřuje na dítě s kombinovaným postižením a jeho rodinu. Kapitola čtyři je věnována analýze údajů o klientech Společnosti pro ranou péči za období říjen 2001 - září 2006. Poslední, pátá kapitola je věnována "Transition programu", pro klienty Společnosti pro ranou péči, u nichž byla péče ukončena v období 1996 - 2001.
Mapování historie muzikoterapie v Čechách formou interview
Koukl, Jonáš ; Lipský, Matěj (vedoucí práce) ; Weber, Jana (oponent)
Diplomová práce je zaměřena především na zachycení a přiblížení historického vývoje muzikoterapie v České republice pomocí interview s některými osobnostmi, které byly u zrodu muzikoterapie v naší zemi anebo se nějakým dílem podílely na jejím vývoji. V Teoretické části je nejprve čtenář uveden do problematiky samotného definování pojmu muzikoterapie pomocí citací definic institucí a osobností z celého světa. V další kapitole se práce zabývá různými druhy muzikoterapie a ve třetí kapitole jsou uvedeny důležité události a osobnosti, které byly či jsou nějakým způsobem spjaty s muzikoterapii od pravěku až po současnost. Praktickou část pak tvoří přepisy již zmiňovaných interview, konkrétně s těmito lidmi: Josef Krček, zastupující anthroposofickou muzikoterapii, Dr. Jitka Vodňanská. PhDr. Viktor Zappner a PhDr. Jana Procházková jako průkopníci klinické muzikoterapie. Mgr.. Mgr. Zdeněk Šimanovský se svým systemickým pojetím muzikoterapie a na závěr Vlastimil Marek, kterého odborníci považují za nejdůležitější osobnost muzikoterapie esoterické. Na základě těchto přepisů je ke konci práce uveden aktuální přehled rozdílných druhů a pohledů na muzikoterapii v České republice.
Využití muzikoterapie u tělesně postižených
Janyška, Jan ; Valešová Malecová, Barbara (vedoucí práce) ; Lipský, Matěj (oponent)
Název práce: Využití muzikoterapie u tělesně postižených Autor práce: Bc. Jan Janyška Vedoucí práce: Mgr. Barbara Valešová Malecová, Ph. D. Abstrakt Diplomová práce se snaží objasnit podstatu stále se rozvíjejícího oboru muzikoterapie, konkrétně muzikoterapie u osob se specifickými potřebami. V úvodu teoretické části je zmíněn psychologický význam tělesného postižení s užším zaměřením na dětskou mozkovou obrnu. Teoretická část dále objasňuje působení zvuku a hudby na lidský organismus a dává náhled do muzikoterapie. Praktická část se zaměřuje na návrh muzikoterapeutického programu následně vyzkoušeného v praxi s osobami s tělesným postižením. Klíčová slova Tělesné postižení, dětská mozková obrna, zvuk, hudba, muzikoterapie
Muzikoterapie jakožto podpora studenta s Downovým syndromem
Koucun, Jan ; Lipský, Matěj (vedoucí práce) ; Pejřimovská, Jitka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá úlohou muzikoterapie, jako podpůrného prostředku pro člověka, který potřebuje pomoc na cestě životem. Popisuje průběh a vývoj jednotlivých muzikoterapeutických setkání, jejich dopad na klienta při uvědomování si vlastních hodnot a jejich transformaci do osobního a studentského života. Práce byla vypracována na základě vývoje kazuistiky v čase, rozhovorů a reflexe celé práce. Klíčová slova: Muzikoterapie, Klient, Muzikoterapeut, Hudba, Edukace, Downův syndrom, Mentální postižení Abstract This thesis describing with the role of music therapy as a means of support for someone who needs help along the way. It describes the progress and development of individual music therapy meetings, their impact on the client in recognizing one's own values and their transformation into a personal and student life. The work was developed based on the development of case reports in time, interviews and reflection of the whole work. Keywords: Music therapy, Client, Music therapist, Music, Education, Down syndrome, Mental disability
Hudební komunikace, projekce a analogie v muzikoterapeutické praxi u dětí se zdravotním postižením
Lipský, Matěj ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Mastnak, Wolfgang (oponent) ; Weber, Jana (oponent)
/ ABSTRAKT HUDEBNÍ KOMUNIKACE, PROJEKCE A ANALOGIE V MUZIKOTERAPEUTICKÉ PRAXI U DĚTÍ SE ZDRAVOTNÍM POSIŽENÍM Prezentovaná práce se zabývá tématem hudebního obsahu u dětí se zdravotním postižením v muzikoterapeutické praxi v rámci metody improvizace, techniky vystupování. V teoretické části představujeme filosofická východiska pro muzikoterapii ve speciální pedagogice a výzkumu. Ta spatřujeme v gnoseologických úvahách kritického realismu a radikálního konstruktivismu. Následně představujeme muzikoterapeutickou terminologii a klasifikaci ve vztahu k našemu výzkumnému projektu. Prezentujeme tři muzikoterapeutické modely, které kladou důraz na obsah hudby klientů. Jsou jimi Morfologická muzikoterapie z Německa, Analogická muzikoterapie z Holandska a muzikoterapie Geneape z České republiky. Dále se zabýváme obecným využitím muzikoterapie u klientů s mentálním postižením, s poruchou autistického spektra a se zrakovým postižením, neboť tato specifická skupina klientů odpovídá našemu výzkumnému vzorku. V závěru teoretické části představujeme hudební komunikaci, projekci a analogii, neboť v teoretické rovině jsou tyto termíny vždy spjaté s hudebním obsahem. Tato skutečnost se potvrdila i v našem výzkumu. Výzkumná studie vychází ze dvou částí náběru dat. V první jsme se zaměřili na pořízení hudební nahrávky...
Hudební komunikace, projekce a analogie v muzikoterapeutické praxi u dětí se zdravotním postižením
Lipský, Matěj
/ ABSTRAKT HUDEBNÍ KOMUNIKACE, PROJEKCE A ANALOGIE V MUZIKOTERAPEUTICKÉ PRAXI U DĚTÍ SE ZDRAVOTNÍM POSIŽENÍM Prezentovaná práce se zabývá tématem hudebního obsahu u dětí se zdravotním postižením v muzikoterapeutické praxi v rámci metody improvizace, techniky vystupování. V teoretické části představujeme filosofická východiska pro muzikoterapii ve speciální pedagogice a výzkumu. Ta spatřujeme v gnoseologických úvahách kritického realismu a radikálního konstruktivismu. Následně představujeme muzikoterapeutickou terminologii a klasifikaci ve vztahu k našemu výzkumnému projektu. Prezentujeme tři muzikoterapeutické modely, které kladou důraz na obsah hudby klientů. Jsou jimi Morfologická muzikoterapie z Německa, Analogická muzikoterapie z Holandska a muzikoterapie Geneape z České republiky. Dále se zabýváme obecným využitím muzikoterapie u klientů s mentálním postižením, s poruchou autistického spektra a se zrakovým postižením, neboť tato specifická skupina klientů odpovídá našemu výzkumnému vzorku. V závěru teoretické části představujeme hudební komunikaci, projekci a analogii, neboť v teoretické rovině jsou tyto termíny vždy spjaté s hudebním obsahem. Tato skutečnost se potvrdila i v našem výzkumu. Výzkumná studie vychází ze dvou částí náběru dat. V první jsme se zaměřili na pořízení hudební nahrávky...
Využití muzikoterapie v gerontologické praxi
Volková, Sandra ; Lipský, Matěj (vedoucí práce) ; Volemanová, Marja Annemiek (oponent)
Předmětem této diplomové práce, jak již název napovídá, je využití muzikoterapie v gerontologické praxi. Konkrétně se práce zaměřuje na využití vhodných muzikoterapeutických technik u klientů Domova seniorů Panorama v Tachově. Teoretická část charakterizuje obor muzikoterapie, její historii a současnost také v České republice. Dále čtenáře seznamuje s formami, metodami a technikami muzikoterapeutické práce. Další část práce stručně nastiňuje problematiku stáří. Věnuje se projevům stáří, demografickým faktům, nebo systému péče o seniory v České republice. Empirická část práce je již věnována praktickému využití muzikoterapie při práci se seniory. V úvodu jsou stanoveny cíle práce v ohledu na cílovou skupinu klientů. Prostřednictvím metody nestrukturovaného pozorování je zjištěno, zda muzikoterapeutické techniky naplňují předem stanovené cíle a v závěru práce je pak zhodnocena přínosnost muzikoterapie tomuto oboru.
Hudební komunikace, projekce a analogie v muzikoterapeutické praxi u dětí se zdravotním postižením
Lipský, Matěj
/ ABSTRAKT HUDEBNÍ KOMUNIKACE, PROJEKCE A ANALOGIE V MUZIKOTERAPEUTICKÉ PRAXI U DĚTÍ SE ZDRAVOTNÍM POSIŽENÍM Prezentovaná práce se zabývá tématem hudebního obsahu u dětí se zdravotním postižením v muzikoterapeutické praxi v rámci metody improvizace, techniky vystupování. V teoretické části představujeme filosofická východiska pro muzikoterapii ve speciální pedagogice a výzkumu. Ta spatřujeme v gnoseologických úvahách kritického realismu a radikálního konstruktivismu. Následně představujeme muzikoterapeutickou terminologii a klasifikaci ve vztahu k našemu výzkumnému projektu. Prezentujeme tři muzikoterapeutické modely, které kladou důraz na obsah hudby klientů. Jsou jimi Morfologická muzikoterapie z Německa, Analogická muzikoterapie z Holandska a muzikoterapie Geneape z České republiky. Dále se zabýváme obecným využitím muzikoterapie u klientů s mentálním postižením, s poruchou autistického spektra a se zrakovým postižením, neboť tato specifická skupina klientů odpovídá našemu výzkumnému vzorku. V závěru teoretické části představujeme hudební komunikaci, projekci a analogii, neboť v teoretické rovině jsou tyto termíny vždy spjaté s hudebním obsahem. Tato skutečnost se potvrdila i v našem výzkumu. Výzkumná studie vychází ze dvou částí náběru dat. V první jsme se zaměřili na pořízení hudební nahrávky...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 18 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.