|
|
Specifika práce zahraničního zpravodaje Českého rozhlasu - komparativní případová studie
Linhart, Tomáš ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Specifika práce zahraničního zpravodaje Českého rozhlasu - komparativní případová studie Tomáš Linhart Abstrakt Diplomová práce se zabývá specifickými aspekty práce zahraničních zpravodajů Českého rozhlasu. Kromě identifikace, popisu a analýzy specifik zahrnuje sekundární výzkumné cíle: jak vypadá gatekeeping v praxi zahraničních zpravodajů, jak se jejich práce proměnila vlivem sociálních sítí a jak nahlížejí na postavení Rakouska ve zpravodajství, které jako jediné ze sousedních zemí Česka není pokrývané žádným stálým zpravodajem. Teoretická část rozebírá metodologický přístup, odbornou literaturu, gatekeeping v médiích, vliv sociálních sítí na novinářskou práci, dostupné poznatky o roli a postavení zahraničních zpravodajů a specifické postavení Rakouska. Na teoretická východiska navazuje analýza rozhovorů s jedenácti respondenti (šest současných zpravodajů Českého rozhlasu, tři bývalí a dva novináři s osobní zkušeností z Rakouska), které je rozdělena do devíti výzkumných celků. Analytická kapitola je zakončena reflexí získaných dat ve vztahu k popsané teorii. Hlavní přínos studie spočívá v jedenácti původních rozhovorech a relativně vysoké validitě výzkumu, jelikož zvolený vzorek respondentů obsahuje nadpoloviční většinu současných zahraničních zpravodajů Českého rozhlasu. Výsledky ukazují, že specifika...
|
|
|
Atmosféra v české a slovenské společnosti po rozpadu federace: pohled na událost v kontextu komentářů ve vysílání Českého a Slovenského rozhlasu (1.1.-31.12.1993)
Kobrlová, Eva ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Maršík, Josef (oponent)
Cílem této práce je zprostředkovat atmosféru v české a slovenské společnosti v době zániku České a Slovenské federativní republiky. Za tímto účelem byly analyzovány komentáře z pořadu Radiofórum Československého, respektive Českého rozhlasu, a z pořadu Vnútropolitický komentár týždňa, který vysílal Slovenský rozhlas. Autorka sledovala všechny takové příspěvky v období bylo od 1. července 1992 do 31. prosince 1993, které se k zániku federace vztahovaly, a to ať už jeho obhajobou, rozporováním, příčinami, následky nebo i prostým informováním o přípravách na něj. Ke zpracování komentářů byla zvolena metoda analytické indukce. Pro uvedení do širšího kontextu problematiky předchází samotné analýze stručný přehled událostí vztahujících se k zániku Československa ve sledovaném období. Zahrnuto je také zpětné zhodnocení problematiky perspektivou dvou hlavních aktérů rozdělení federace, tedy Vladimíra Mečiara a Václava Klause, a to prostřednictvím jejich publikací a veřejných výstupů. Pro uvedení nejen do kontextu atmosféry v české a slovenské společnosti, ale především v obou sledovaných médiích, je pak do práce také začleněn pohled tehdejších redaktorů Československého, Českého a Slovenského rozhlasu, Anny Sámelové a Jana Pokorného.
|
|
|
Rozhlasové vysílání jako komunitní nástroj městských subkultur
Míkovcová, Eliška ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
(abstrakt) Tato diplomová práce si klade za cíl popsat a vyložit fenomén komunitního rozhlasového vysílání. V České republice tento sektor není legislativně ukotven, aby doplnil duální systém komerčních a veřejnoprávních stanic, přesto zde stanice tohoto typu existují. Jako předmět případové studie jsem si zvolila internetové rádio zaměřené na vysílání městských subkultur - StreetCulture, které považuji za jedinečný úkaz na českém mediálním trhu. Stanice svou specifičnost dokazuje širokým obsahovým záběrem, protože působí jako platforma pro velké množství různých komunit a je propojena s veřejným prostorem, že kterého vysílá. V analytické části práce zjišťuji, jakým způsobem naplňuje rádio StreetCulture čtyři základní aspekty komunitních médií podle definice mediálního teoretika Nica Carpentiera: komunitní rozměr, alternativní rozměr, občanský rozměr a rhizomatický rozměr. U každého z těchto aspektů jsem se pokusila nastínit, jakým způsobem se vztahuje ke stanici StreetCulture z hlediska fungování organizace, jak se promítá v obsahové složce vysílání a jakým způsobem jsou jednotlivé aspekty reflektovány také v mimovysílacích aktivitách této občansky prospěšné společnosti. Cílem této práce není vyvodit všeobecně platné závěry, které by bylo možné aplikovat na ostatní komunitní stanice u nás, ale...
|
|
|
Hrdina v totalitních médiích : srovnávací analýza olympijských vítězství Emila Zátopka (1948, 1952)
Dušek, Petr ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Šoltys, Otakar (oponent)
Diplomová práce "Hrdina v totalitních médiích: srovnávací analýza olympijských vítězství Emila Zátopka (1948, 1952)" pojednává o propagandě ve sportovní žurnalistice. Jejím cílem je posoudit, jakým způsobem informoval československý tisk o úspěších jednoho z nejlepších domácích atletů, Emila Zátopka, na olympijských hrách v Londýně a Helsinkách. Na základě odborné literatury a pozorování jsem stanovil hypotézu, že novináři využili Zátopkových triumfů k propagandistickým účelům a z úspěšného sportovce vytvořili socialistického hrdinu. Tuto hypotézu jsem ověřoval kvantitativní obsahovou analýzou v denících Rudé právo a Lidová demokracie. Zároveň jsem zformuloval dvě vedlejší hypotézy: Olympijské hry v roce 1952 měly výrazněji propagandisticky zatížené zpravodajské pokrytí než olympijské hry v roce 1948 a zpravodajské pokrytí obou olympijských her bylo výrazněji propagandisticky zatížené v Rudém právu než v Lidové demokracii. V analýze měřím propagandistickou zatíženost zpravodajských příspěvků, fotografií a reprezentací Emila Zátopka. Veškerý výzkum se opírá o bohatý teoretický základ, který zahrnuje definici propagandy, představení kulturní politiky v období 1948-1952 a vymezení termínu "hrdina" podle odlišných tradic na obou stranách železné opony.
|
|
|
Soukromé rozhlasové vysílání v Libereckém kraji v letech 1989-1999
Hosenseidlová, Petra ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Maršík, Josef (oponent)
Práce pojednává o vývoji privátního rozhlasového sektoru v Libereckém kraji v prvních deseti letech po listopadu 1989. Vzhledem ke svému časovému vymezení se práce zaměřuje na období konstituování soukromého rozhlasového vysílání v oblasti. Popisuje obecné podmínky pro vznik privátního rozhlasového sektoru po roce 1989, což zahrnuje stručné shrnutí polistopadového vývoje v rozhlasové části mediální krajiny a úvodní fáze utváření duálního systému vysílání. Dále definuje základní okruh formátů rozhlasových stanic, jenž se stává východiskem pro programovou analýzu příslušných stanic. Stěžejní část práce pak sleduje vznik, rozvoj a postupnou stabilizaci privátního sektoru v Libereckém kraji. Práce zahrnuje pouze soukromé rozhlasové stanice působící přímo na území kraje, nezabývá se celoplošnými vysílateli nebo stanicemi, jejichž signál na území příslušného kraje přesahuje ze sousedních krajů. Vznik a proměny soukromých rozhlasových stanic přitom sleduje ve třech rovinách - institucionální, ekonomické a programové. Metodami práce jsou chronologická deskripce a programová analýza.
|
|
|
Uplatnění dialogických forem v rozhlasové publicistice pro posluchače mladších věkových kategorií
Trachtová, Zdeňka ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Maršík, Josef (oponent)
Bakalářská práce "Uplatnění dialogických forem v rozhlasové publicistice pro posluchače mladších věkových kategorií" pojednává o dialogických typech v pořadech rozhlasových stanic pro mladé posluchače. Stěžejní kapitoly teoretické části práce představují nástin vývoje Radia 1 a ČRo Radia Wave od jejich počátků do současnosti, sociologickou charakteristiku mladých posluchačů, teorii žurnalistických žánrů a metod analýzy. Cílem výzkumné části je pomocí sledování týdenního úseku programu Radia Wave a Radia 1 analyzovat jazyk, žánry a obsahy uplatňované v pořadech těchto stanic a zaznamenat jejich vlastnosti. Práce se zabývá především rozhovory vysílanými na těchto rozhlasových stanicích. Text se snaží nabídnout co nejkompletnější představu o podobě dialogických pořadů pro mladé posluchače. Dalším cílem je zjistit, jakým způsobem je používán jazyk na veřejnoprávní rozhlasové stanici (Radio Wave) a ve vysílání soukromého radia (Radio 1). Na základě shromážděných poznatků a dat vyvozuje shodné a rozdílné prvky ve vysílání těchto dvou stanic. Práce je tak příspěvkem ke studiu rozhlasového vysílání pro posluchače mladších věkových kategorií.
|
|
|
Zpravodajství a publicistika ve vysílání Rádia Česko
Baumová, Anna ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Bakalářská práce pojednává o novém digitálním okruhu Českého rozhlasu formátu All News. Několik kapitol je věnováno vzniku a vývoji vysílání této stanice. Největší důraz však autorka klade na deskripci hlavních zpravodajských a publicistických pořadů Rádia Česko. Zkoumá je jak z tematického, tak z formálního hlediska. Práce se dále zabývá charakteristikou stanice, organizací práce v redakci, spoluprací s ostatními okruhy Českého rozhlasu, specifickými rysy moderace na Rádiu Česko, ale také poslechovostí a výzkumem posluchačů této stanice. Vedle novinářských aspektů se autorka práce zajímá také o marketing a public relations (PR) Rádia Česko nebo o webové stránky stanice. Nechybí ani kapitola o možné budoucnosti tohoto okruhu Českého rozhlasu. Pro lepší ilustraci problematiky nabízí práce několik příloh - tematicky se dotýkají poslechovosti stanice, mediálních kampaní nebo programového schématu. Na úplný závěr zařadila autorka práce dva rozhovory s vedoucími pracovníky Rádia Česko, s ředitelkou zpravodajských stanic Českého rozhlasu Hanou Hikelovou a s šéfredaktorem Robertem Břešťanem. Práce si klade za cíl deskripci a obsahovou analýzu vysílání, stejně jako nastínění perspektiv další existence této zpravodajsko-publicistické stanice.
|
|
| |
|
| |
|
|
Analýza regionálního vysílání Českého rozhlasu : se zvláštním zřetelem na vysílání pro specifickou demografickou strukturu obyvatel hlavního města
Tomečková, Kateřina ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Úkolem této diplomové práce je potvrdit či vyvrátit následující hypotézy: Hlavní město Praha je v rámci České republiky výjimečné. Je centrem státní správy a za prací se do něj sjíždějí obyvatelé ze všech ostatních regionů. Na rozdíl od ostatních měst České republiky je místem, kde dlouhodobě žije, nebo alespoň delší čas pobývá, velké množství cizinců. Rozhlasové vysílání pro Prahu proto musí tato specifika akceptovat, a má proto jinou podobu než regionální vysílání veřejnoprávního rozhlasu v jiných regionech. Stejně tak se musí vysílání přizpůsobit odlišnému způsobu života obyvatel hlavního města Prahy. Zatímco v menších městech je životní tempo výrazně pomalejší, Praha je dynamická a požadavky na rozhlasové vysílání jsou odlišné. Regionální vysílání pro Prahu ovlivňuje také přítomnost mnoha konkurenčních rozhlasových stanic. ČRo Regina se v tomto konkurenčním boji pokouší obstát i pomocí změny programového schématu, ke které došlo v prvním pololetí roku 2006. Ze schématu po této změně vypadávají některé formáty zaměřené na starší posluchače a Regina se stává dynamičtější stanicí, která tak lépe plní poslání regionálního vysílání pro metropoli. Tato práce má za úkol porovnat bývalé a nové programové schéma a prokázat, že cesta, kterou se ČRo Regina vydala, lépe odpovídá potřebám posluchačů hlavního města....
|
host ::
RSS.