|
|
Unlearned Social Change: A Study of Transitory Order
Tomášek, Marcel ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent) ; Rasiński, Lotar (oponent) ; Červinková, Hana (oponent)
Práce je kvalitativní studií šedých zón a šedých aktivit na pomezí ekonomiky a politiky v České republice v letech 1995 až 2013. Všeobecně zakořeněný předpoklad, že závěrečnou tečkou za "přechodnou fází" byl proces evropeizace spojený s procedurami spojenými se vstupem do EU, je všeobecně rozšířen a považován za samozřejmost. Vzhledem k verifikaci tohoto předpokladu bylo výzkumné pole rozděleno na dvě výrazná dílčí období: první zkoumá praktiky, jak byly spojeny především s fází změny, kterou lze označit jako postprivatizační/sekundární privatizaci (1995-2004). Druhé sledované podobdobí (2004-2013) představuje období od vstupu do EU v roce 2004 do kolapsu české politické scény v roce 2013 po odhalení vládních, parlamentních a klanově-klientelistických struktur a demisi české vlády. Empirickými zdroji pro šetření byly především konkrétní případy dění a problematických situací na překryvu politiky a ekonomiky, jak jsou pro dané období 1995-2013 zaznamenány a zmiňovány v týdenících - Respekt, Ekonom. Teoretické ukotvení studie proběhlo prostřednictvím identifikace čtyř vln v konceptualizaci společenské změny ve střední a východní Evropě - v podobě "etapového schématu" (transformace-demokratická konsolidace; transformace-závislost na cestě; převzetí státu-evropeizace; verze kapitalismu-vlastní verze) a...
|
|
|
Sociální změna v Moldavsku (1991-2017) v sociálně vědní a politicko-expertní reflexi
Matei, Mihaela ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá koncipováním sociální změny a jejím zachycením v sociálně vědní a politicko-expertní literatuře z historického hlediska vývoje post komunistické Moldavské republiky. V první kapitole jsou definovány výzkumný design a hlavní hypotézy, kterými se daná diplomová práce bude řídit. V druhé kapitole budou představeny klasické a nové teorie sociální změny, které budou následně analyzovány. Cílem diplomové práce je identifikace těchto teorií v moldavské literatuře počínaje rokem 1991. Výsledky obsahové analýzy moldavské literatury budou prezentovány ve třetí kapitole. Poslední kapitola je věnovaná diskusi nad výsledky diplomové práce a možnosti jejich dalšího využití.
|
|
|
Časopis Revolver Revue jako společenský fenomén a jeho vývoj
Geisler, Michal ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Šmídová, Olga (oponent)
Revolver Revue je kulturní časopis založený v roce 1985. Vznikl v rámci prostředí subkultury českého undergroundu, zpočátku vycházel ilegálně jako samizdat a byl jednou z aktivit alternativní kultury tehdejšího komunistického Československa. Po transformaci společenských poměrů v zemi se stal součástí oficiálního kulturního provozu a vychází dodnes. Následující text představuje pohled na Revolver Revue jako na společenský fenomén. Autor se snaží postihnout jeho hlavní prvky a vývoj, přičemž identifikuje a vysvětluje hlavní změny, ale i projevy kontinuity. Ve vzájemné provázanosti si všímá úrovní konkrétních aktérů, sociální skupiny, instituce, ale i společenského, politického a historického kontextu. Ústřední částí práce je představení kvalitativního empirického výzkumu založeného na analýze pořízených rozhovorů a na studiu dokumentů. Výstup byl proveden podle východisek a některých praktických postupů metody zakotvené teorie.
|
|
| |
|
| |
|
|
Způsoby vzniku a reprodukce historického vědomí na příkladu spolku Radecký Praha
Petrnoušková, Anna ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
Diplomová práce "Způsoby vzniku a reprodukce historického vědomí na příkladu spolku Radecký Praha" se zabývá historickým vědomím, jeho utvářením a reprodukcí na příkladu spolku Radecký Praha. V teoretické části práce je vedle historického vědomí věnována pozornost i tématům s ním souvisejícím jako je kolektivní paměť, historická paměť, místa paměti, či národní identita, jelikož hranice mezi těmito pojmy je často přinejmenším nejasná. Teoretická část diplomové práce pojednává o přístupech jednotlivých odborníků v této oblasti (jako jsou Maurice Halbwachs, Janu Assmann, Miroslav Hroch a Pierre Nora), které poskytují určité metodologické zázemí vlastního výzkumu. Součástí empirické části práce je výzkum spolku Radecký Praha, který usiluje o navrácení pomníku maršála Radeckého na Malostranské náměstí a neztotožňuje se zcela se současnou podobou historie. Výzkum se snaží prostřednictvím analýzy polostrukturovaných rozhovorů popsat a pochopit způsoby vzniku a reprodukce historického vědomí jeho členů. Závěr empirické části práce obsahuje shrnutí a komparaci výsledků výzkumu s tezemi autorů zabývajících se podobnou tematikou. Tato práce je přínosná především proto, že zůstává kdesi na pomezí historického a sociologického přístupu a názorně ukazuje vznik a reprodukce historického vědomí na příkladu spolku...
|
|
| |
|
|
Proměna hrdinství práce za socialismu
Navrátilová, Marcela ; Vávra, Martin (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
Marcela Navrátilová, Proměna hrdinství práce za sociliasmu Abstrakt: Předkládaná diplomová práce je zaměřená diskurz hrdinství práce za socialismu, jak byl prezentovaný na stránkách Rudého práva. Zaměřila jsem se na zachycení čtyř období, která jsou pro vývoj socialismu v Československu signifikantní. Jedná se o počátek 50. let, tedy období stalinismu a počátečního budování socialismu, druhou polovinu 60. let, nazvanou také "obdobím tání", kdy docházelo k postupnému uvolňování režimu, polovinu 70. let, která bývá nazývána "normalizace", kdy se režim opětovně upevňoval a konečně druhou polovinu 80. let, kdy se režim pomalu rozkládal. Tyto čtyři etapy mi sloužily jako platformy pro porovnání proměny a vývoje hrdinství práce. Analytické části předchází metodologický úvod, který si klade za cíl představení použité metody a teoretický úvod, jehož obsahem je širší zarámování pojmu práce, socialistického diskurzu a Rudého práva. Klíčová slova: socialismus - diskurzivní analýza - diskurz - práce - hrdina práce - Rudé právo
|
|
|
Konverze a kontinuita komunistické politické identity v českých zemích s důrazem na transformace po roce 1989
Krůsová, Martina ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá konverzí a kontinuitou komunistické politické identity v českých zemích. Klade důraz na transformace, které proběhly po roce 1989. Politickou identitu KSČM však nelze zkoumat bez znalosti širšího historického kontextu. Část práce se proto zaměřuje i na KSČ. Snaží se zodpovědět otázku: k jakým došlo proměnám politické identity KSČM za jejího působení v demokratické společnosti za dvacet pět let, a to na základě zkoumání její ideově-programové orientace, organizační struktury, politických strategií, volební úspěšnosti, vztahu k předlistopadové minulosti či snahy vyrovnat se se svou minulostí. Identita strany však není utvářena pouze na úrovni národní, proto se tato práce zaměřuje i na úroveň komunální a reflektuje názory i členské základny. K zodpovězení výzkumné otázky byly použity kvalitativní metody, a to studium dokumentů a rozhovory. Klíčová slova: Ideologie, socialismus, komunismus, politická identita, paměť, Komunistická strana Československa, Komunistická strana Čech a Moravy, volební geografie, komunální politika
|
|
|
Historical Sociology of the Romani Nationalism: Foundations, Development and Challenges
Sambati, Douglas Neander ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Szaló, Csaba (oponent) ; Marushiakova, Elena (oponent)
in Czech Language Douglas Neander Sambati Abstrakt Tato práce rozvíjí historicko-sociologický přístup analyzující obecné postupy, strategie, akce a diskurzy romských a Romům přátelských organizací prostřednictvím teorií o nacionalismu. Zaměřuje se na překrývání se a rozpory mezi různými aktéry romského nacionalismu. Tento text definuje romský nacionalismus jako hnutí, které nemá jasného předchůdce a nemá jednotnou perspektivu a inklinace, a to bez ohledu na dohodu neusilovat o založení romského státu. Pro lepší pochopení této dynamiky byly výzkumné otázky a kapitoly rozděleny do tří hlavních oblastí. První část je věnována otázce zda rámec romských a Romům přátelských organizací může být považován za nacionalistický, na základě názorů v dílech autorů jako Gellner (1983), Smith (2008) a další. Srovnání s Hrochovým (2000) modelem analýzy nacionalismu indikuje existenci struktury, která není (pouze) nacionalistickým hnutím, ale také protirasistickou mobilizací, využívající nacionalistické nástroje. Druhá část analyzuje romský národ v rámci souboru prezentací, které lze analyticky rozdělit na pan-romské a sociálně- politické: první, prosazující myšlenku příbuzenství mezi všemi Cikány/Romy; druhý, zdůrazňující společné sociální, politické a ekonomické výzvy. Tyto soubory prezentací o romském národě...
|
host ::
RSS.