|
|
Historie českých škol v přírodě a jejich vývoj v posledních 50 letech z pohledu občanů ČR
Zimová, Tereza ; Turčová, Ivana (vedoucí práce) ; Bačáková, Radka (oponent)
Název: Historie českých škol v přírodě a jejich vývoj v posledních 50 letech z pohledu občanů ČR Cíl práce: Cílem bakalářské práce bylo zjistit vlastní zkušenost občanů ČR se školou v přírodě. Respondenti byli především dotázáni na cíl školy v přírodě, její formu, obsah a význam. Metody: Tato bakalářská práce je teoreticko-empirickou prací s kvantitativním šetřením, kdy výzkumnou technikou byla online anketa. Anketa měla 24 otázek, na které odpovídalo 151 respondentů, kteří absolvovali základní školu v České republice. Výsledky: Výsledky ukázaly, že většina škol v přírodě dnes trvá kolem jednoho týdne, což je výrazně kratší než v minulosti, kdy mohly trvat i několik týdnů. Nejčastěji se jezdí ve 4. třídě, ale jsou školy, které jezdí pravidelně v každém ročníku. 89,6 % respondentů odpovědělo, že na ŠVP se učili pouze v dopoledních hodinách a vyučování nejčastěji probíhalo uvnitř. Pokud jde o mimoškolní aktivity, respondenti nejčastěji uvedli turistiku a hry v přírodě jako běžné činnosti na školách v přírodě. Socializační cíl ŠVP byl respondenty zdůrazňová jako klíčový, tedy zlepšení vztahů mezi žáky i mezi žáky a učiteli. Další často zmiňovanou hodnotou byla možnost strávit čas v přírodě, což je obzvláště důležité pro děti z městských oblastí. Závěr: Školy v přírodě mají významný přínos pro rozvoj...
|
|
|
Motivace lezců k sportovnímu lezení
Brezina, David ; Turčová, Ivana (vedoucí práce) ; Baláš, Jiří (oponent)
Název: Motivace lezců k sportovnímu lezení Cíl: Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, co motivuje lezce k praktikování aktivity sportovního lezení. Dále jsme zjišťovali, jaký vliv má na motivaci lezců věk, pohlaví a doba praktikování sportovního lezení. Metody: Výzkum byl proveden anketním šetřením mezi 78 (37 žen a 41 mužů) sportovními lezci v ČR. Anketa se dotazovala na různé aspekty motivace k lezení, například osobní pohnutky, vnímání rizika a sociální faktory ovlivňující účast na lezecké činnosti. Šetření obsahovalo celkem 14 uzavřených či polouzavřených otázek s možností výběru. Výsledky byly zpracovány pomocí Microsoft Excel a Google Forms. Výsledky: Zjistili jsme, že nejčastějšími motivy k sportovnímu lezení jsou: překonávání osobních hranic a strachu, touha po fyzickém zlepšení, sociální aspekt - setkávání s přáteli a budování komunity a samotný lezecký výstup. Dále jsme zjistili, že mladší lezci mají větší tendenci vyhledávat dobrodružství a vzrušení. Starší lezci uvedli jako hlavní pohnutky pobyt v přírodě a samotný lezecký výstup. Obě pohlaví uváděla jako důležitou pohnutku společenský a sociální aspekt. Muži se dále více přikláněli k fyzické výzvě a překonávání strachu, ženy k pobytu v přírodě, překonávání osobních hranic či psychické výzvě. Muži častěji vybírali z kategorií...
|
|
|
Projekt cykloturistické naučné trasy v okolí Řevničova
Pospíšilová, Veronika ; Turčová, Ivana (vedoucí práce) ; Šafránek, Jiří (oponent)
Název: Projekt cykloturistické naučné trasy v okolí Řevničova Cíle: Cílem této diplomové práce bylo navrhnout cykloturistickou trasu v okolí Řevničova, která propojí zajímavá místa v okolí. Součástí návrhu jsou informační texty o zajímavých zastaveních na trase. Dílčím cílem bylo praktické projetí skupinou lidí s následným dotázáním na jejich zpětnou vazbu. Metody: Praktické ověření (projetí) cykloturistické trasy skupinou lidí. Anketa pro skupinu lidí, která projela navrženou cykloturistickou trasu. Anketa zjišťovala zpětnou vazbu k navrženému projektu. Výsledky: Výsledkem práce je návrh chybějící cykloturistické naučné trasy v okolí obce Řevničov. Návrh obsahuje informační texty o zajímavých zastaveních na trase. Závěr: Navržená cykloturistická trasa zaplňuje chybějící cykloturistickou infrastrukturu v regionu. Návrh má podporu místních samospráv a v budoucnu by mohlo dojít k realizaci informačních tabulí na základě této práce spolu s upravením povrchů cest pro bezpečnější a pohodlnější jízdu. Klíčová slova: cyklostezka, Středočeský kraj, okres Rakovník
|
|
|
Environmentální výchova a klimatická krize z pohledu studentů víceletých gymnázií
Taušl, Pavel ; Turčová, Ivana (vedoucí práce) ; Dlouhá, Jana (oponent)
Název: Environmentální výchova a klimatická krize z pohledu studentů gymnázií. Cíle: Hlavním cílem bylo zjistit pohled studentů českých gymnázií na klimatickou krizi a environmentální výchovu. Dílčím cílem bylo dotázat studenty na jejich vztah k přírodě. Metody: Na základě studia literatury byl sestaven nestandardizovaný polostrukturovaný anonymní dotazník. Ten obsahoval 9 otázek týkajících se klimatické krize a 10 otázek týkajících se environmentální výchovy. Dotazník byl nejprve pilotně vyzkoušen u 10 respondentů a následně byly odstraněny veškeré nejasnosti. Poté byl dotazník elektronicky rozeslán gymnáziím z 6 krajů v ČR. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 460 studentů/ek a absolventů/ek českých gymnázií ve věku 18-25 let. Gymnázia byla vybraná záměrně na základě zájmu jejich vedení se na výzkumu podílet. Výsledky: Z odpovědí na otázky týkající se pohledu respondentů na klimatickou krizi vyplynulo, že 98 % z 460 respondentů slyšelo o klimatické krizi, 57 % respondentů souhlasí s tím, že klimatickou krizi způsobuje člověk, 61 % respondentů se zajímá o dopady a příčiny klimatické krize a 60 % respondentů věří tomu, že ji lidstvo zpomalí, případně zastaví. Z odpovědí na otázky týkající se pohledu respondentů na environmentální výchovu vyplynulo, že 49 % z 460 respondentů se na škole učilo o...
|
|
|
Změny nálad při chůzi v modrém prostředí
Horký, Matouš ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Turčová, Ivana (oponent)
Cíl: Cílem práce bylo analyzovat, jak různé typy přírodních prostředí ovlivňují fyzické a duševní zdraví jedinců. Metody: Do výzkumu se zapojilo 7 studentů UK FTVS. Účastníci navštívili přírodní prostředí (modrý prostor) v pražské Troji a laboratoř v budově UK FTVS. Při návštěvě těchto prostředí podstoupili: 10 min Stroopův test k navození kognitivního stresu a 40 minut chůze vlastně zvoleným tempem. Aktuální psychické stavy a emoce byly sledovány pomocí standardizovaného dotazníku POMS (Profile of Mood State), který byl v průběhu návštěvy vyplňován celkem čtyřikrát. Výsledky: Z průměrných výsledků dotazníku POMS (na škále 0-4, 0= vůbec ne, 4= velmi značně) bylo získáno, že míra naštvanosti v laboratorním prostředí činila 0,68 a v modrém prostředí 0,39. Úroveň únavy 1,17 v laboratoři a 1,19 u vody. Hodnoty deprese v laboratoři 0,67 a u vody 0,54. Zmatenost byla v laboratoři na hodnotě 0,88 proti modrému prostředí 0,55. Napětí v laboratoři 1,02 a v modrém prostředí 0,60. Vitalita ve vodním prostředí 1,51 a v laboratoři 1,29. Průměrné hodnoty jednotlivých dimenzí POMS v průběhu času činily (modrý prostor) po úvodním měření: naštvanost 0,40, únava 0,95, deprese 0,59, zmatenost 0,54, napětí 0,50, vitalita 1,79. Stroopův test ve 2. měření zvýšil všechny hodnoty kromě vitality: naštvanost 0,83, únava...
|
|
|
Učení prožitkem v přírodě v mateřských školách
Mikulášková, Adéla ; Turčová, Ivana (vedoucí práce) ; Brtník, Tomáš (oponent)
Název práce: Učení prožitkem v přírodě v mateřských školách Cíle práce: Cílem práce bylo zjistit, které aktivity v přírodě využívající učení pomocí přímého prožitku zařazují učitelé MŠ do předškolního vzdělávání a v jaké formě. Metoda práce: Kvalitativní polostrukturovaný rozhovor se 3 učitelkami mateřských škol ve dvou městech (1,3 mil. a 11 000 obyvatel) a jedné vesnici (910 obyvatel) v ČR. Rozhovor byl tvořen 18 otázkami, které byly v průběhu rozhovoru doplňovány dalšími dotazy vyplývajícími ze situace. Výzkumný materiál získaný z rozhovorů byl roztříděn do předem vytvořených kategorií a následně interpretován. Výsledky: Výsledky rozhovoru ukázaly, že při pobytu venku učitelky spíše preferují neřízenou spontánní činnost dětí, kdy se děti samy realizují a učí pomocí přímého prožitku. Děti během spontánní hry zkoumají okolí, hrají si na pískovišti či na průlezkách. Když mají při pobytu venku řízenou činnost, tak jsou to nejčastěji pohybové hry či hry s míčem (např. honička). Závěr: Nejčastější aktivitou v přírodě využívající metodu zkušenostního učení je neřízená spontánní činnost dětí na zahradě nebo na zelených plochách v okolí školky. Klíčová slova: výchova v přírodě, aktivity v přírodě, RVP PV
|
|
|
Výuka venku v hodinách tělesné výchovy na základních školách v ČR
Kobr, Vojtěch ; Turčová, Ivana (vedoucí práce) ; Psohlavec, Lukáš (oponent)
Název: Výuka venku v hodinách tělesné výchovy na základních školách v ČR Cíle: Cílem této práce bylo zmapovat současný stav výuky venku v hodinách tělesné výchovy ve vybraných základních školách v ČR. Dále pak analyzovat a porovnat výuku v městských a venkovských školách. Metody: V naší práci jsme použili metodu dotazování. Anketní šetření bylo určeno učitelům tělesné výchovy. Bylo využito kvantitativního přístupu k výzkumu. Výzkumný soubor tvořilo 27 učitelů tělesné výchovy ze 4 městských a 5 venkovských základních škol České republiky. Výsledky: Zjistili jsme, že venkovní výuku tělesné výchovy využívají všichni učitelé, pokud jim to časové rozhraní hodiny a počasí dovolí. Využívají tuto možnost z důvodu většího prostoru, více možností aktivit, a také protože se uplatňují benefity venkovní výuky. Během venkovní výuky tělesné výchovy dochází nejčastěji k aktivitám jako je atletika, míčové sporty a sportovní hry. Aktivity v přírodním prostředí se vyskytují v tělesné výchově v menší míře. Rozdíl ve venkovní výuce tělesné výchovy mezi městskými a vesnickými základními školami je minimální. Závěr: Venkovní výuka se dle zjištěných výsledků vyskytuje na vybraných ZŠ v dostatečné míře. Někteří učitelé TV si jsou vědomi benefitů, které výuka v přírodě nabízí, avšak během venkovní výuky TV převažují...
|
|
|
Sborník her na lezecké stěně pro děti ve věku 3-6 let
Schierová, Daniela ; Turčová, Ivana (vedoucí práce) ; Baláš, Jiří (oponent)
Název práce: Sborník her na lezecké stěně pro děti ve věku 3-6 let Cíl práce: Vytvořit sborník lezeckých her pro předškolní děti na základě literatury a vlastní zkušenosti. Metody: Sborník lezeckých her vznikl na základě osobní zkušenosti s lezeckými hrami a rešerše francouzské, anglické a české literatury (Baláš et al., 2008; Beroujon et al., 2001; BMC School Activity Cards, 2022; Vomáčko & Boštíková, 2003). Hry byly vybírány na základě několika klíčových kritérií. Hlavním kritériem byla adekvátnost pro děti ve věku 3-6 let, což zahrnovalo jejich schopnost zaujmout a zároveň přiměřeně rozvíjet dovednosti dětí v této věkové kategorii. Dále byly brány v úvahu didaktické hodnoty her, jako je rozvoj motorických schopností, týmové spolupráce, kreativity a schopnosti řešit problémy. Dalším kritériem byla flexibilita v úpravě obtížnosti, aby bylo možné hry bezpečně a snadno realizovat v různých prostředích. Vybrané hry byly následně modifikovány na základě vlastní zkušenosti s výukou lezení předškolních dětí. Výsledky: Sborník 38 lezeckých her, které mají největší uplatnění u dětí předškolního věku. Závěr: Bakalářská práce představila komplexní sbírku her na lezecké stěně určenou pro děti ve věku 3-6 let, která je nejen zábavná, ale i bezpečná, přínosná pro rozvoj motorických schopností a celkové...
|
|
|
Prožitek na letním táboře a jeho význam v rámci dospívání
Fojtů, Jaroslav ; Bačáková, Radka (vedoucí práce) ; Turčová, Ivana (oponent)
Název práce: Dobrodružství a jeho význam v životě Cíl práce: Cílem práce je pomocí ankety zjistit, kde se běžná populace setkává s dobrodružstvím v rámci dospívání, jaké aktuální emoce při tom prožívá a jak vnímá dlouhodobý vliv těchto dobrodružství. Tato zjištění by spolu s teoretickými východisky měla poskytnout dostatek informací pro obohacení stávajících dobrodružných programů a dále sloužit jako podklad pro další vědeckou práci. Metody: Výzkum je tvořen metodou dotazníkového šetření za využití námi sestavené ankety "Dobrodružství a jeho vliv na dospívání" zjišťující emoce v rámci prožitého dobrodružství a subjektivní vnímání jeho dlouhodobého vlivu. Sběr dat proběhl od 15. 8. 2023 do 5. 9. 2023 a výzkumný vzorek čítal 127 respondentů starších 20 let věku. Následně byla anketa vyhodnocena. Výsledky: Respondenti nejčastěji zažili dobrodružství na letním táboře (48%) a v rámci turismu (44,1%). Uvedli, že v rámci dobrodružných aktivit zažili nejčastěji vzrušení (59,1%), adrenalin (52%) či opuštění komfortní zóny (40,2%). 96,7% respondentů si myslí, že na ně prožitá dobrodružství měla dobrý vliv. Nejčastěji uvedli, že na ně měla prožitá dobrodružství pozitivní vliv v oblasti zlepšení sebedůvěry (44,1%), fyzické odolnosti (36,2%) či řešení problémů (42,5%). Jako nejčastější negativní emoce zažívané...
|
|
|
Školy v přírodě v základním vzdělávání v Karlovarském kraji
Zápotocká, Hana ; Turčová, Ivana (vedoucí práce) ; Bačáková, Radka (oponent)
Název: Školy v přírodě v základním vzdělávání v Karlovarském kraji Cíl: Zjistit obsahovou náplň škol v přírodě na 1. stupni základních škol v Karlovarském kraji. Metody: Bakalářská práce využívá kvantitativního přístupu k výzkumu. Potřebné informace byly získány metodou anketního šetření. Výzkumný soubor tvořilo 20 učitelů ze základních škol v Karlovarském kraji. Výsledky: Základní školy v Karlovarském kraji organizují školy v přírodě, jejichž hlavní cíle jsou utužení třídního kolektivu a větší poznání žáků ve vztahu učitel a žák. Hlavní náplní škol v přírodě jsou výlety, pěší turistika a hry v přírodě. Denní program se skládá z dopolední výuky, odpoledního pobytu v přírodě a různých her, večerní program zahrnuje společenské hry a promítání. Závěr: Školy v přírodě jsou dle zjištěných výsledků oblíbenou součástí vzdělávání žáků v Karlovarském kraji mimo tradiční školní prostředí. U žáků je důležitá emocionální stránka, tedy prožitek a nové zkušenosti. Učitelé se zaměřují na sociální interakci mezi žáky a jejich učiteli. Škola v přírodě tedy představuje efektivní formu vzdělávání, která nabízí žákům možnost rozvoje jejich potenciálu a propojení s přírodou. Klíčová slova: výchova v přírodě, aktivity v přírodě, základní škola, 1. stupeň
|
host ::
RSS.