|
Umění a rituál: Návrat umění do rituálu
SLUKOVÁ, Tereza
Ve své bakalářské práci se studentka bude zabývat vztahem umění a rituálu, změnami, jimiž oba pojmy prochází a jejich vzájemnou existencí a kooperací v průběhu kulturních a časových proměn. Bude vycházet z určení možných způsobů vymezení obsahu obou pojmů a pokusí se především odhalit momenty, kdy lze uvažovat o jejich vzájemné souhře. V další části práce identifikuje moderní snahy o návrat umění k jeho rituální funkci a z toho plynoucí důsledky pro změnu tradičních způsobů jeho utváření, prezentace a vnímání.
|
|
Vztah k času a strategie jeho užívání u autorů soudobého českého videoartu
Žaludová, Klára ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Novotná, Eva (oponent)
Rezumé: Původním záměrem mé práce byl průzkum způsobů, jakými autoři českého soudobého videoartu reflektují fenomén času a pracují s ním. Dále jsem studovala přesahy do příbuzných disciplín a médií. Pokusila jsem se nastínit podstatu a uvést rozdíly mezi videoartem a filmovým uměním, ať již po technologické stránce, tak i vzhledem k vnímání společné časové dimenze. Poukazuji zde též na to, že navzdory obrovské blízkosti filmu a videa, jsou přístupy z obou oblastí velice odlišné. Ať již jde o způsob využívání estetických kvalit samotného obrazu a nebo o formu zpracování určitého konceptu. Zabývám se též pomalostí a rychlostí u pohyblivých obrazů, u kterých dochází k překračování běžně prožívaného času a rychlostí, jako jedním z důležitých faktorů navozujících subjektivní emocionální divácký prožitek. Taktéž se snažím objevit hranice, kdy je ještě film a video s omezenou narací filmem a videem a kdy už je začínáme vnímat jako statické obrazy a fotografie. Poukazuji na nástup nových technologií, které změnili možnosti pronikání do času a začalo docházet k vytváření virtuálních sfér zvukových obrazů. Podrobněji se zabývám oblastí Vjingu, která v sobě pojímá všechny předchozí uváděné oblasti umění. Vybrala jsem z široké škály Vjů působících na současné české scéně ty, kteří jsou nejvýraznější a nejprogresivnější...
|
|
Aesthetics of Arts
Garila, Athina ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blecha, Zbyněk (oponent)
This Bachelor work has no intention to analysis the History of art, either to explain the terminology of philosophy thru time; Great Masters did this before and compare with them will be completely useless. The purpose of this work is to prove that aesthetics there for arts, are extremely important in our days not only because art domesticates the ferocious beast (humans included), but also because aesthetics is ethics. In order of course to understand this association between this triangle aesthetics-art-ethics, a short historical preview is necessary as well as the explanation of main terminology is require; At the end however when we see our course as human kind from the beginning until now a question will be born; did we failure, did the modern time pays the price of our ancestors or our own? And if our time is actually the worst of all times can this failure be reverse? And how can this and the next generations do something to change the course of history since the luck of ethics is more than obvious in every corner of our world? This work will give the facts and at the end will show reality in a cruel and row way; but the answers for all this question is still yours...
|
|
Hieronymus Bosch a Benátky
Novotná, Věra ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Resumé Předložená bakalářská práce se zabývá osobností Hieronyma Bosche ve vztahu k Benátkám. Je předstupněm k dalšímu badatelskému zkoumání. Vědomě navazuje na eseje Jarmily Vackové, která jako jedna z mála v Čechách reflektovala postavu Hieronyma Bosche v širších souvislostech. Ke každému tématu nastolenému v jednotlivých kapitolách je proto zaznamenán výčet různých pohledů na probíranou problematiku. Práce je zaměřena především na shromáždění a vytvoření přehledu odkazů z literatury, která odráží jednotlivá témata nastolená v kapitolách této práce. Na jejím počátku stála otázka, v jakém vztahu byla osoba a dílo Hieronyma Bosche k Benátkám. S těmi několika málo Boschovými originálními malbami se setkáváme ve skvostném a okázalém Palazzo Ducale. Boschova v Benátkách dochovaná díla jsou naproti tomu spíše kontemplativní. Badatelé se jimi proto příliš nezabývali. Z toho vyplynuly metodické obtíže s nimiž se nejspíše setká každý, kdo se vydá po stopách osudů Boschových maleb vystavených v Benátkách. Naproti tomu stojí fakt, že Bosch má již v 16. století popularitu a některé významné obdivovatelé. Dochovaná literatura není systematická, tématu vztahu mistra a jeho díla k Benátkám a jejich umění se dosud v podstatě nikdo seriózně nevěnoval. Existuje pouze jediná práce, která přímo v jedné části pojednává o...
|
|
Divadelní umění na Bali
Vozábová, Jana ; Stehlíková, Eva (vedoucí práce) ; Pšenička, Martin (oponent)
V me praci jsem prozkoumala siroke spektrum divadelnich projevu, s nimiz se lze setkat na ostrove Bali. Vzhledem k obsahlosti tematu, jsem podrobneji zkoumala pouze loutkove divadlo a nektere druhy tanecniho dramatu. Ve vsech castech jsem se venovala pouze tradicnimu divadlu, ktere na Bali prevlada. Modemi proudy balijskeho divadla nebyly predmetem meho zajmu, ackoli postupne se zapadni pristup k divadlu zacina na ostrove, alespoii mezi studenty umeleck:ych skol, uplamovat. Ma prace jasne ukazuje, jak je balijske divadlo uzce spjato s nabozenstvim a ritualy. V nekterych pfipadech je sarno ritualem. Hinduismus a s tim spojene nabozenske Ukony obyvatel ostrova doslova formuji podobu vsech typu balijskeho divadla. Urcuji, kdy se rna divadlo hrat, pro koho, s jak:ymi kosrymy a tematem. Prave diky teto sevrenosti s nabozenstvim a ka.zdodennim zivotem jsou divadelni predstaveni pro vsechny bemou zalezitosti hojne poradanou po celem ostrove. Po mnoha staleti byla balijska kultura temer uzavrena okolnimu svetu a jeho vlivilm. V divadelnim, tanecnim i vytvamem umeni bylo Bali az do 20.stoleti velmi konzervativni. Teprve v 60.letech 20.stoleti, kdy v Denpasaru byla zalozena Vysoka skola umen!, dnes lSI, se tradicnimu balijskemu umeni otevrela cesta k norym formam a pristupilm zapadniho sveta. Byl to pocatek vzniku...
|
|
Evoluční psychologie umění
Lačev, Alek ; Štětovská, Iva (oponent) ; Šípek, Jiří (vedoucí práce)
V této práci se zabývám fenoménem umění z hlediska evoluční psycholo-gie. Tento fenomén zjevně přesahuje pouhou funkčnost a jako takový "volá po vysvětlení". Uvádím, že evoluční teorie umění vnímají umění ve světle vědec-kého pokusu vysvětlit lidskou přirozenost. A v souladu s tím se i tážu, proč umění vůbec existuje a proč má tvůrčí činnost nezastupitelné místo v lidském chování. Evolučních teorií umění existuje celá řada. Já se zaměřím na čtyři nejvý-znamnější z nich a na jejich zastánce: (1) umění nikoliv jako adaptace, ale jako vedlejší produkt evoluce lidského mozku přírodním výběrem (Steven Pinker); (2) umění jako produkt nikoliv přírodního, nýbrž pohlavního výběru (Geoffrey Miller); (3) umění jako adaptace sociální soudržnosti (Ellen Dissanayake) nebo (4) umění jako adaptace individuální organizace mysli (John Tooby a Leda Cosmides). V empirické části práce dále zkoumám jednu z výše uvedených teorií. Na základě Millerovy hypotézy jsou navrhnuty dvě hypotézy a empiricky testová-ny ve formě inzerátů v seznamkách. Výsledky však naznačují, že však na inzeráty obsahující vyjádření umělecké vlohy nereagují ani mladší ženy ani tyto inzeráty neobdrží větší počet reakcí, což není ve shodě s předpovědí vytvoře-nou na základě Millerovy teorie. Diskuse shrnuje možné příčiny takového výsledku a také etické otázky...
|
|
Origin, evolution and essence of the Puppet Guignol in French theatre and its contemporary adaptation
Lamperová, Zuzana ; Pohorský, Aleš (oponent) ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce)
Guignol, francúzska bábka narodená na začiatku devätnásteho storočia v rukách Laurenta Mourgueta, tkáča hodvábu nezamestnaného počas Revolúcie, oslavuje v roku 2008 svoje dvesté výročie existencie. Sprevádzaný svojou ženou, hašterivou Madelon, a svojím najlepším priateľom, opilcom Gnafronom, improvizujúc komentáre k novinkám dňa, Guignol sa stal veľmi populárnym v celom Francúzsku. Na rozdiel od svojich kolegov z Commedie dell'Arte, sa dokázal priblížiť každodennému životu robotníckeho publika. Tradície ostatných francúzskych regionálnych bábok sa vytrácajú, Guignol sa stále pravidelne objavuje na pódiách francúzskych divadiel. V mojej štúdii som najprv vysvetlila pôvod a vývoj divadla Guignol. Tiež som sa pokúsila poodhaliť identitu a správanie lyonskej najznámejšej bábky v jednej z hier tradičného repertoáru, Le Déménagement (Sťahovanie). Guignol tu vystupuje ako chudobný, nešťastný a nezamestnaný tkáč hodvábu, ktorý príde o bývanie, ak majiteľovi nezaplatí nájomné. Guignol sa nevzdáva, snaží sa udržať si právo zostať v byte slovami, a keď nepomáhajú, tak aj bitkou úradníkov.Guignolove predstavenia sú komédiami, ale majú tiež sociálny odkaz. Existuje niekoľko publikácií ohľadne Guignolovej histórie, ale ani jedna z nich nestavia Guignola do kontextu iných bábok francúzskeho moderného divadla. Preto som,...
|
|
Znovuobjevení Nipponu. Obraz Japonska ve středoevropském modernismu 1920-1940
Čapková, Helena ; Švácha, Rostislav (oponent) ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce)
Vliv Japonska na evropský kontinent byl výjimečně silný v době japonismu, tedy ve druhé polovině 19. století. Proměna této téměř posedlosti Japonskem v sofistikovanou znalost japonského umění a filozofie na pozadí mezinárodní modernity dvacátých a třicátých let je námětem této práce. Co je japonského na modernismu a obecně na uměleckém výrazu meziválečného období? Zdá se, že je to projev japonské estetiky, která byla tehdy všudypřítomná a v kontextu daného období bychom ji mohli přirovnat k jedné z nití osnovy koberce dějin umění. Kvůli omezenému prostoru, který tato práce může obsáhnout, bude pozornost soustředěna na Střední Evropu a Japonsko. Japonská umělecká scéna se již na začátku 20. století stala aktivním účastníkem mezinárodních diskuzí o umění. Umělecká i politická situace v Japonsku byla zvláště důležitá při hledání výrazu modernismu, jehož se účastnila mnoho předních osobností uměleckého života, včetně těch ze Střední Evropy. Samostatné kapitoly jsou věnované umělcům, kteří výrazně zasáhli do této diskuze např. Johannes Itten, Bedřich Feuerstein nebo Bruno Taut.
|
|
Český divadelní plakát 1968-1989: vizuální sémiotika
Sýkorová, Lenka ; Holý, Bohuslav (oponent) ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce)
Posluchačka Lenka Sýkorová si zvolila jako téma své diplomové práce Český divadelní plakát v období normalizace let 1968 - 1989. K tomu, aby bylo možné přistoupit k hodnocení a významu zvoleného tématu, je nutné přiblížit si, jaký společensko-historický dosah má dramatické umění a jeho prezentace na kulturu, vzdělanost a myšlení českého národa. Vždy, když byl náš národ v krizi, svoji vzpruhu a sílu nacházel v divadelním projevu, který mu často přibližoval literárně výrazovými prostředky v analogiích reálných situací, jak by jeho existence měla být vnímána. Tento pocit duchovní posily prostupoval naší populací dlouhodobě, již od časů Josefa Kajetána Tyla, který jezdil se svojí společností po Čechách a šířil povědomí o myšlenkách, zprostředkovávaných jevištěm. Proto je určitě namístě, že si Lenka Sýkorová vzala téma právě divadelního plakátu v období tak zvané normalizace za objekt teoretického zpracování a rozhodla se tuto periodu pohledem významového výkladu grafické zkratky pojednat. Plakát měl vždycky svoji důležitost, jako sdělení veřejnosti. Upoutávka k určitému dění a souběžně jeho výrazová úroveň sdělovala, čemu by mělo obyvatelstvo věnovat pozornost. K zakázkám prezentační důležitosti byli zváni umělci nejvyšších kvalit. Období tak zvané normalizace předcházela doba postupného uvolňování a jakoby...
|
|
La tía Julia y el escribidor Maria Vargase Llosy
MIKOTOVÁ, Michaela
První část práce informuje o období, které ovlivnilo spisovatele narozené po roce 1930; nastiňuje vznik fenoménu "boom" a "postboom". Ve druhé části je představen spisovatel Mario Vargas Llosa nejen jako úspěšný autor románů, ale i v ostatních aspektech jeho tvorby. Třetí část práce se potom věnuje postupům a vyprávěcím teoriím Vargas Llosy. Součástí tohoto celku je i snaha naznačit souvislost mezi postmodernismem a skutečností a fikcí. Ve čtvrté části se zabývám rozborem vyprávěcí perspektivy románu Tetička Julie a zneuznaný génius. Práci uzavírá úvaha nad uměním a kýčem v souvislosti se zmíněným románem.
|
host ::
