|
|
Český funkcionalismus a jeho zeleň. Obytná zahrada 20. a 30. let.
Kahlová, Jacqueline ; Švácha, Rostislav (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Předmětem diplomové práce je doposud opomíjené téma zahradní tvorb souvislosti s funkcionalistickou obytnou architekturou. Časově si autorka vymezila období minulého století, prostorově území Čech a Moravy. Označení obytná zahrada vychází z dobového diskurzu, chápajícího zahradu jako rozšířený obývací prostor, a to se zvláštním důrazem na jeho rekreační využití. Typově se práce zaměří na zahradu vilovou a bude sledovat, jakým způsobem se vývoj funkcionalistického domu propsal do teorie a praxe krajinářské produkce meziválečných let. Popisu a interpretaci vybraných příkladů obytné zahrady předchází zevrubná analýza teoretického díla Otokara Fierlingera a Ladislava Žaka - výrazných propagátoru nového krajinářského slohu, který se měl stát ekvivalentem architektonického funkcionalismu. Diplomová práce se táže nejen po existenci takovéto zahrady, se také po širším významu přírody pro s
|
|
|
Ozvěny Louise I. Kahna v české architektuře.
Minka, Rudolf ; Švácha, Rostislav (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zmapování obrazu a architektonických motivů amerického architekta Louise Kahna v československé a české architektuře od roku 1958 do současnosti. Sleduje složité přijetí jeho obrazu v dobovém československém tisku a zdůvodňuje pozdní reakce. Práce zkoumá recepci motivů a myšlenek Louise Kahna u vybraných architektů, z jejichž tvorby je patrný obdiv k jeho dílu.
|
|
|
Beacon for Change: Umění na Festival of Britain 1951.
Scheinostová, Bohdana ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Švácha, Rostislav (oponent)
Tato bakalářská práce se bude zabývat zastoupením výtvarného umění na festivalu nazývaném Festival of Britain v roce 1951, který se konal v různých městech po celém Spojeném království. Po 2. světové válce utrpělo Spojené království Velké Británie a Severního Irska značné ztráty. Teror a devastace války se promítly i do každodenního života britské společnosti v 2. polovině 40. let, jež se domnívala, že se z této traumatizující skutečnosti již nikdy nezotaví. Právě z toho důvodu byla uspořádána událost, která by občanům Spojeného království vrátila sebevědomí a podpořila by britského ducha společně s myšlenkou, že se britská společnost dokáže vzpamatovat z poválečného období úpadku a nejistoty. Proto měl Festival of Britain prezentovat vše, čeho je britský lid i po takové kruté ráně schopen - od vědeckých objevů, přes nové technologické vymoženosti, koncerty orchestrální hudby, až po současnou malbu, sochařství, architekturu i užité umění. Festival of Britain se stal tzv. Beacon for Change - Majákem pro změnu neboli symbolem značící počátek nové éry. Tento festival tak patří mezi klíčové události poválečné britské historie a je zároveň jedním z faktorů, které přispěly k obnově víry v lepší budoucnost po celém Spojeném království. Tato bakalářská práce si klade za cíl pokus o vytvoření kompletního...
|
|
| |
|
|
Meziválečná architektura činžovních domů Jana Gillara
Volejníčková, Lucie ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Švácha, Rostislav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá architekturou činžovních domů jednoho z nejvýznamnějších zástupců a tvůrců českého vědeckého funkcionalismu - Jana Gillara. Činžovní domy vznikly ve třicátých letech 20. století na území Prahy, v době a prostoru, v němž lze zaznamenat velký stavební boom tohoto typu bydlení v intencích funkcionalistické architektury. Gillarovy činžovní domy jsou podrobně představeny, zejména je kladen důraz na vnitřní tvorbu prostoru, architektonické ztvárnění, technickou stránku a okolnosti vzniku stavby. Záměrem je podrobit domy hodnocení v rámci významné stavební produkce v Praze a současně je vsadit do kontextu Gillarovy architektonické tvorby. Klíčová slova Architektura, architektura 20. století, funkcionalismus, Jan Gillar, činžovní domy, Praha
|
|
|
Architektura Bohumila Böhma v Českém Krumlově
Štěpánová, Tereza ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Švácha, Rostislav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá architekturou Bohumila Böhma v jeho rodném Českém Krumlově. Tři architektovy českokrumlovské realizace - kino Družba (1968-1976), sídliště Plešivec II (1970- 1980) a někdejší sídlo OV KSČ (1976-1979) jsou představeny v kontextu československé poválečné architektury i autorovy tvorby. Zejména jsou ovšem zasazeny do urbanistického a architektonického kontextu města, jehož situace je díky bohatému historickému dědictví velmi specifická. Hlavním cílem práce je tak představit Böhmův architektonický přínos městu, dotýká se ovšem i řady dalších témat, jako jsou specifika práce regionálního architekta v centralizovaném stavebnictví, dobově aktuální zájem o propojení architektury a výtvarného umění či péče o architekturu z období normalizace. Klíčová slova architektura 20. století, architektura 70. let, Český Krumlov, Bohumil Böhm, Stavoprojekt České Budějovice
|
|
|
Sakrální prostor v díle Jana Sokola.
Vaculíková, Adéla ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Švácha, Rostislav (oponent)
Bakalářská práce se věnuje návrhům katolických kostelů Jana Sokola vytvořeným ve 20. až 60. letech 20. století pro účely architektonických soutěží nebo konkrétní zakázky. Ačkoliv nebyly převážně z politických důvodů nikdy realizovány, jsou významnými příklady použití moderních technologií i snaze definovat nový monumentální výraz. Návrhy Jana Sokola jsou v práci společně s jeho teoretickými texty kladeny do souvislostí s tvorbou a zaměřením dalších československých architektů činných v meziválečné a poválečné době. Klíčová slova architektura 20. století, Jan Sokol, sakrální architektura, katolický kostel, návrhy
|
|
|
Současné pojetí liturgického prostoru ve stavbách ČCE a jeho architektonické kořeny
Boučková, Anna ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Švácha, Rostislav (oponent)
Text práce se zaměřuje na specifikum současného liturgického prostoru s důrazem na jeho pojetí ve stavbách Českobratrské církve evangelické. Ústředním bodem celé práce jsou nejnovější realizace i nerealizované soutěžní projekty na úpravy bohoslužebných interiérů, které v sobě zrcadlí různé výchozí podmínky, architektonické přístupy, a především konkrétní potřeby daného sboru. Cílem práce je představit církev v roli investora a zadavatele, vysledovat její postoje k architektonické teorii i praxi a popsat dějinné aspekty, které položily základy současnému uvažování o sakrální architektuře. Důležité téma představuje také otázka obecných tendencí formujících evangelický liturgický prostor od roku 1989 do současnosti. Klíčová slova sakrální architektura, architektura 20. století, architektura 21. století, liturgický prostor, Českobratrská církev evangelická
|
|
|
Menší města v Čechách jako laboratoře památkové péče 19. a 20. století
Veverka, Lukáš ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Švácha, Rostislav (oponent)
Práce se zabývá památkářskou činností v rámci menších a středně velkých měst v Čechách na přelomu 19. a 20. století se zaměřením na architekturu a urbanismus. Uvedené časové období je klíčové pro vývoj domácí památkové péče v poválečné době (vyhlašování městských památkových rezervací od roku 1958), a tím zásadně ovlivňuje i její dnešní podobu. Formulace hlavních teoretických zásad a praktických postupů probíhala v době zápasů o konkrétní objekty a zachování charakterů daného města, právě na přelomu století. Menší měřítko je ideální díky "laboratornímu prostředí", které se zde vytvářelo a generovalo památkové precedenty pro další rozhodování na celostátní úrovni a formulaci názorů vedoucích postav památkového dění v této době. Pro pochopení těchto základů je důležitá reflexe dobových diskusí a střetů, které byly v pozdější době překryty lineárním výkladem dějepisu památkové péče v Čechách, a to až v době poválečné. Tento topos se práce pokusila ověřit, či revidovat, a zároveň hledala "variantní příběhy" vedoucí ke kýžené plošné ochraně měst. Nejedná se o pokus zpracovat téma plošně, katalogovým způsobem. Byl nutný kvalitní výběr případových studií konkrétních měst postihujících hlavní památkové problémy doby a jejich podložení rozsáhlou rešerší dalších příkladů potvrzujících dané obecné principy na...
|
|
|
Československá skupina CIAM po druhé světové válce
Hanáčková, Marcela ; Švácha, Rostislav (vedoucí práce) ; Klusáková, Luďa (oponent)
Mezinárodní kongresy moderní architektury (CIAM) měly velký vliv na vývoj moderní architektury jak v meziválečném, tak i v poválečném období. Československá skupina CIAM zaujímala v dějinách organizace poměrně významné místo, a to v obou jejích vývojových etapách. Zatímco meziválečné funkcionalistické období je již dobře zpracované a dnes máme velmi dobrou představu o činnosti československých architektů, o poválečném období toho víme jen velmi málo. Dosavadní literatura pouze opatrně a do značné míry nepodloženě naznačuje úspěch československé skupiny na prvním poválečném kongresu v Bridgwateru. O dalších osudech skupiny se mlčí a po únorovém převratu se v některých případech počítá s jejím zánikem nebo s tím, že jí přinejmenším bylo znemožněno účastnit se dalších kongresových jednání. Tato diplomová práce má dva hlavní cíle . Jednak pokusit se získat co možná nejvíce dostupných materiálů a následně zrekonstruovat osudy československé skupiny CIAM po druhé světové válce. Dalším úkolem je zjistit, nakolik a jakým způsobem se československá skupina zapojila do diskusí o čtyřech kongresových tématech: regionálním plánování, syntéze umění (Bridgwater), veřejných prostranstvích (Hoddesdon) a tématu habitat (Aix-en-Provence, Dubrovník). První kapitola nejdříve krátce popisuje vznik organizace a její první...
|
host ::
RSS.