|
|
Kontrola veřejnoprávních médiích. Historická analýza voleb členstva Rady ČT a Rady ČRo a jejich mediální reflexe
Gleichová, Tereza ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na kontrolu veřejnoprávních médií, přičemž poskytuje historický přehled členstva Rady ČT a Rady ČRo a zaměřuje se na mediální reflexi voleb členstva těchto mediálních rad. Cílem mediální reflexe o tématu voleb členstva Rady ČT a Rady ČRo je zjistit, jakým způsobem vybraná média o tématu referovala a jakými tématy se v souvislosti s volbami členstva Rady ČT a Rady ČRo zabývala. První část práce je zaměřena na veřejnoprávní média a jejich kontrolní orgány. Zprvu je vymezen pojem veřejnoprávní média, poté je pozornost zaměřena na česká veřejnoprávní média a jejich ukotvení v legislativě. Dále je zpracováno téma kontroly veřejnoprávních médií a jejich současného postavení a problémů. Na závěr první části je věnován prostor televizní krizi. Předmětem druhé části je historický přehled členstva Rady ČT a Rady ČRo od roku 2001 až do roku 2019. Grafy je vyjádřeno, jak se měnilo personální obsazení těchto mediálních rad, jaká byla délka mandátů jednotlivých členů a jejich případné funkce v předsednictvu. Třetí část práce se zabývá mediální reflexí tématu voleb členstva Rady ČT a Rady ČRo. Zde je v rámci analýzy veřejné debaty zkoumáno 12 médií. Zjišťována je četnost mediálních výstupů a prostor, který média tématu poskytla. Analyzována je tématika relevantních mediálních výstupů...
|
|
|
Eskalace krize v řecké veřejnoprávní televizi v letech 2013-2014
Srpová, Zuzana ; Köppl, Daniel (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Hlavním tématem této diplomové práce jsou veřejnoprávní média, obzvláště veřejnoprávní televizní vysílatelé. Po všeobecném vymezení základních pojmů souvisejících s uvedenou tematikou a vytyčení rozdílů mezi médii v soukromém a veřejném sektoru jsem dále blíže charakterizovala veřejnoprávní média ve vybraných evropských zemích. Jako tyto země jsem zvolila Velkou Británii, Německo, Itálii a Českou republiku. Tyto státy jsem zvolila z důvodu, že se jedná o země vyznačující se různými systémy ať po už ekonomické, politické či mediální stránce. Důkladnému rozboru je v práci podrobena historie, vývoj a současná situace veřejnoprávních médií v Řecku. V souvislosti se zařazením do historického kontextu práce plynule přechází ke krizi, která nastala v zemi v červnu roku 2013 v důsledku rozporuplného vládního zásahu do médií, kdy došlo k přerušení vysílání řecké veřejnoprávní televize ERT. Praktická část práce je následně věnována analýze sledovanosti řecké televize na základě dostupných dat v období před, během a po této situaci z června 2013. Hlavním úkolem práce je ukázat, zda se vládní jednání projevilo na sledovanosti televize řeckou veřejností.
|
|
|
Volby ředitelů veřejnoprávních médií pohledem vybraných deníků a zpravodajských serverů
Zemanová, Veronika ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou veřejnoprávních médií a způsobem jejich reprezentace ve vybraných denících a na zpravodajských serverech. Vzhledem k důležitosti veřejnoprávního média jako záruky vyváženého a nestranného zpravodajství a jeho specifikům vůči médiím komerčním se práce zaměřuje na to, jakým způsobem o veřejnoprávních médiích referují ostatní média, a to na příkladu posledních voleb ředitelů veřejnoprávních médií. První část práce vysvětluje specifika veřejnoprávních médií, jejich vývoj, současné postavení a problémy. Dále se věnuje konkrétním, českým veřejnoprávním médiím, a v neposlední řadě zkoumanému jevu, tedy volbě ředitele veřejnoprávního média. Druhou částí je vlastní výzkum, během kterého byl zkoumán způsob reprezentace volby generálního ředitele Českého rozhlasu v roce 2016 a voleb generálních ředitelů České televize a České tiskové kanceláře v roce 2017 v denících Hospodářské noviny, Mladá fronta DNES a Právo a na zpravodajských serverech IHNED.cz, iDNES.cz a Novinky.cz. Metodou výzkumu byla kvalitativní obsahová analýza z důvodu zachování otevřeného přístupu k získaným informacím. Nechtěla jsem omezovat možná zjištění předem stanovenými kategoriemi, ale nechala jsem je vyplynout ze samotné analýzy. Proces volby byl popisován vesměs velmi fakticky, ze souvisejících okolností však...
|
|
|
Proměny normativního prostředí médií veřejné služby v Polsku po roce 2015
Kunc, Kryštof ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Práce se zabývá proměnami normativního prostředí v polských veřejnoprávních médiích po roce 2015, po nástupu vlády strany Prawo i Sprawiedliwość (Právo a Spravedlnost). Zkoumání jsme omezili horní časovou hranicí, věnujeme se proměnám do konce roku 2016. Metodou analýzy, konkrétně komparativní analýzy normativního prostředí před rokem 2015 a po něm, si odpovídáme na otázky, zda a jak se normativní prostředí proměnilo. Vedle užití komparativní analýzy se odpovědí dobíráme i na základě výpovědí odborníků z polské akademické sféry. Naším závěrem je, že se normativní prostředí proměnilo, realita se vzdaluje od ideálních atributů normativního prostředí. Výsledky práce pokládají základ k dalšímu zkoumání polských veřejnoprávních médií, například ke zkoumání obsahu jejich sdělení poté, co se normativní prostředí proměnilo.
|
|
|
Veřejná služba v ČR: naplňování úkolu veřejné služby na příkladu České televize
Douděrová, Lucie ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Trampota, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu médií veřejné služby, konkrétně pak systému hodnocení naplňování požadavků veřejné služby, jak jej v případě České televize provádí Rada ČT. V teoretické části práce představuje různé pohledy na definici média veřejné služby, popisuje historický vývoj tohoto konceptu a také zahraniční praxi a vývoj tamních veřejnoprávních médií. Následně popisuje také systém evaluace plnění veřejné služby v případě BBC a České televize. Ve své analytické části se práce snaží hlavně komplexně a přehledně popsat a zhodnotit systém hodnocení plnění veřejné služby, jak jej v případě České televize uplatňuje Rada ČT. Autorka provádí analýzu systému hodnocení a zdrojů dat, které k evaluaci Rada ČT používá. Následně identifikuje prvky legislativních norem, které vstupují do tohoto systému hodnocení. Srovnává tak cíle a požadavky uplatňované na Českou televizi jednak v zákonných normách, ale také skrze mezinárodně uznávané cíle, které si definuje Rada ČT. Právě srovnání těchto dvou zdrojů požadavků odhaluje určité nesrovnalosti, které se odrážejí na nesystematičnosti celého hodnocení. Analýza také analyzuje proces operacionalizace, jednotlivé parametry a indikátory, které finální hodnocení tvoří. Autorka se následně snaží odhalit nejproblematičtější místa celého procesu hodnocení.
|
|
|
Analýza debat kandidátů ve 2. kole přímé volby prezidenta České republiky v kontextu politické kampaně
Rozsypal, Michael ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Analýza debat kandidátů, kteří postoupili do druhého kola přímé volby prezidenta České republiky v roce 2013, se primárně zaměřuje na debaty ve veřejnoprávních médiích - tedy v České televizi a v Českém rozhlase. Pro kontext celé kampaně rozebírá také dvě debaty v komerčních televizích. Obsahovou analýzou kvantitativně měří, kolik programových tezí oba kandidáti - tedy Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg - v celkem šesti televizních a rozhlasových debatách před 2. kolem volby zmínili. Práce stručně shrnuje volební kampaně obou kandidátů a témata, která jejich program v širším slova smyslu také tvořila, čímž zasazuje analýzu debat do širšího kontextu politické kampaně. Pro přesnost analýzy v měření frekvence programových tezí v jednotlivých debatách ale vychází pouze z oficiálních dokumentů, které kandidáti představili jako své volební programy. Aplikuje konkrétní metodologii - obsahovou kvantitativní analýzu - na jejímž základě odpovídá na výzkumné otázky a formuluje závěry. V nich se snažit kvantitativně potvrdit nebo vyvrátit hypotézu, že programy nehrají v debatách ani v kampani klíčovou roli. Práce se také zabývá tím, jak se jednotlivé debaty lišily a ve které debatě a ve kterém médiu kandidáti nejvíce prezentovali svůj oficiální volební program.
|
|
|
Komparace kontrolních institucí a financování veřejnoprávních médií v České republice a Rakousku
Havelka, Vít ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na financování a kontrolní instituce veřejnoprávních médií v Rakousku a České republice. Konkrétně jsou zkoumány Österreichischer Rundfunk a Česká televize s Českým rozhlasem. Tyto instituce jsou často ve svých zemích středem kontroverzí pro míru jejich nezávislosti. Občas jim bývá vytýkáno, že příliš ustupují politickým tlakům a neplní jednu ze svých hlavních funkcí - poskytování objektivního, nezávislého, všestranného a vyváženého zpravodajství. Pro nezávislost veřejnoprávních médií je důležité stabilní a předvídatelné financování s nestranným dohledem nad vysílatelem. Z tohoto důvodu byly tyto dva atributy vybrány k analýze v předložené práci. Konkrétně je zkoumáno, jakým způsobem jsou zmíněná média financována, jakým způsobem jsou voleny jejich kontrolní instituce a jak se vše projevuje v praxi v místní politické kultuře. Do diskuze jsou zapojeny taktéž doporučení mezinárodních organizací typu Rady Evropy, Evropské unie či UNESCO. Metodologicky se jedná o synchronní komparaci, ve které je srovnávána situace v obou zemích. Práce poskytuje přehled o situaci v obou zemích s určením konkrétních problémových ustanovení tak, aby na jeho základě mohly být vypracovány legislativní změny, které by výrazně zefektivnily kontrolu a financování dotčených veřejnoprávních médií.
|
|
|
Rozhlas na rozcestí trhu a veřejného zájmu - politická ekonomie hudby na stanici Český rozhlas Radiožurnál
Špina, Adam ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Baslarová, Iva (oponent)
Diplomová práce pojednává o hudební dramaturgii nejposlouchanější veřejnoprávní stanice Českého rozhlasu - Radiožurnálu a zasazuje ji do kontextu politicko-ekonomických vztahů, které na ni působí. Podoba hudby na Radiožurnálu byla předmětem dlouhodobé kritiky ze strany odborné i široké veřejnosti, jež vyústila v prosinci 2011 ve veřejný seminář pořádaný regulátorem - Radou Českého rozhlasu. Práce mapuje tradiční požadavky na média veřejné služby a jejich proměnu spojenou s liberalizací trhu, digitalizací a nástupem nových médií. Z hlediska hudby je diskutována její společenská funkce, její vztah k veřejnoprávním médiím a normativní požadavky, které jsou na média v souvislosti s kulturou a hudbou kladeny. Pro srovnání je hudební složka porovnávána s vysíláním komerčních celoplošných rozhlasových stanic (Impuls a Evropa 2), pro něž platí jen marginální zákonné požadavky. Práce rovněž popisuje veřejnou diskuzi o podobě vysílání a abstrahuje argumenty kritiky. Často zmiňovanými problémy bylo mimo jiné například časté opakování jednotlivých skladeb i interpretů, příliš úzký záběr v repertoáru umělců obsažených v databázi či celková zastaralost hudebního fondu, která nepřispívá k povznášení veřejného vkusu a podpoře české kulturní identity. Pravdivost těchto domněnek pak spolu s proměnou hudební dramaturgie v...
|
|
| |
|
|
Stálí zahraniční zpravodajové českých veřejnoprávních médií: komparace podmínek pro výkon povolání
Louda, Jan ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Diplomová práce "Stálí zahraniční zpravodajové českých veřejnoprávních médií: komparace podmínek pro výkon povolání" popisuje, mapuje a srovnává podmínky pro práci a život stálých zahraničních zpravodajů veřejnoprávních mediálních institucí ČR, kterými jsou Česká televize (ČT), Český rozhlas (ČRo) a Česká tisková kancelář (ČTK). Po teoretickém vymezení pojmů veřejnoprávní média, následuje ukotvení veřejnoprávních médií v českém právním řádu, stručná historie každého média v kontextu zahraničních zpravodajů a hospodaření - náklady na provoz zpravodajské sítě. Poté je definován zpravodaj a jsou zmíněny předpoklady, jež jsou pro výkon této profese důležité. Následuje rozdělení zahraničních zpravodajů do několika kategorií (stálý, ad hoc, externí, válečný). Praktická část vychází z dotazníkového průzkumu mezi stálými zahraničními zpravodaji a ze dvou osobních rozhovorů s vedoucími zahraničních redakcí ČT a ČRo. Návratnost dotazníků činila přes 60 %. Otázky zjišťovaly, jaké mají současní zahraniční zpravodajové vzdělání, jazykové znalosti, žurnalistickou praxi, jakou techniku mají k dispozici a co musí ovládat, zda si hledají témata sami, nebo jim je zadává ústředí, zaměřují-li se na bohemika, jak probíhá jejich hodnocení, jestli jsou v kontaktu s dalšími novináři apod. Další otázky se vztahovaly k...
|
host ::
RSS.