|
Lidskoprávní limity veřejnoprávního vymáhání soutěžního práva
Bernard, Vladislav ; Mlsna, Petr (oponent)
Tato disertační práce se zabývá problematikou ochrany základních práv v souvislosti s veřejnoprávním vymáháním soutěžního práva. Autor v kontextu uplatňování vyšetřovacích pravomocí ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Evropské komise analyzuje, zda je v analyzovaných normativních systémech zajištěna srovnatelná úroveň ochrany základních práv osob dotčených vyšetřováním možného protisoutěžního jednání. Autor dospívá k závěru, že úroveň ochrany základních práv je rozdílná, což podle něj vyplývá z rozhodovací praxe příslušných soudů.
|
|
Ústavní záruky územní samosprávy
Borovička, Roman ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Ústavní záruky územní samosprávy Abstrakt Cílem této diplomové práce je uvedení vybraných institutů ústavního, potažmo správního práva, jež jsou spjaty s územní samosprávou a které zaručují územním samosprávným celkům jejich existenci a fungování, dále rozbor a zhodnocení uplatnění těchto institutů v praxi, upozornění na jejich případná úskalí, popřípadě návrh způsobu jejich úpravy či vylepšení tak, aby skýtala dostatečné právní záruky pro nezávislou činnost a existenci územní samosprávy v České republice. V diplomové práce je aplikována metoda výběrové literární rešerše. Ke zpracování práce jsou využity materiály, jež se vztahují k jejímu tématu, především se jedná o díla z odvětví ústavního práva, správního, respektive komunálního práva, odpovídající právní předpisy a komentáře. Také byla užita metoda pozorování, v rámci níž se autor práce snaží poznávat, jakým způsobem se v realitě chovají jednotlivé instituty, jež jsou jakkoliv spjaty s otázkou ústavních záruk územní samosprávy, přiblížit jejich hlavní účel a také díky prvkům analytické metody rozebrat jejich skutečnou efektivitu, zejména prostřednictvím široké judikatury Ústavního soudu. K jednotlivým institutům, případně názorům Ústavního soudu autor práce tam, kde se to dle něj jeví přiměřené a racionální, přidává vlastní právní názor na danou...
|
|
Srovnání lustračních zákonů středoevropských států: Československo, Polsko a Baltské státy
Srb, Jáchym ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Práce "Srovnání lustračních zákonů středoevropských států: Československo, Polsko a Baltské státy" popisuje vznik a aplikaci lustračních zákonů v těchto státech v kontextu jejich politické transformace od počátku 90. let. Hlavním cílem textu je odpovědět na otázku, jaké jsou rozdíly ve fungování lustračních zákonů v těchto státech a zda je možné najít jeden hlavní důvod jejich rozdílnosti. Za tímto účelem práce popisuje politické a historické okolnosti vzniku lustračních zákonů v každém státu zvlášť. V této části mimo jiné přichází s koncepcí "dvoukolejných" lustrací v Lotyšsku a Estonsku, které probíhaly zároveň na principu evidence spolupracovníků KGB a na principu národnostním. Zároveň také kriticky hodnotí různé teoretické koncepce, kterými se autoři v dosavadní literatuře pokoušeli tyto rozdíly vysvětlit. Druhým aspektem lustrací, které práce prozkoumává, je jejich soulad s požadavky ochrany lidských práv. Vychází přitom z judikatury Evropského soudu pro lidská práva a dospívá k závěru, že mezinárodní přezkum lustrací byl velmi zdrženlivý a do lustrační legislativy zasáhl pouze v případech příliš extenzivního rozsahu lustracemi chráněných pozic. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Parental leave in Dresden and Leipzig with the focus of fathers involvement as an example for successful family politic
Jus, Denise ; Barth, Boris (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Německo se v posledních letech potýká s demografickými proměnami na svém území, který poukazuje na čím dál tím více stárnoucí populace a naopak na nízkou porodnost, která by tento trend mohla zvrátit a znormalizovat. Rodinná politika se právě těmito tématy zabývá, neboť jejím úkolem je rodinám a jejím potomkům zajistit budoucnost. V posledních letech je její aktuální cíl zvednout porodnost a zajistit a posílit pozici žen v pracovním trhu. Jako možné řešení vidí práve v mužích a jejich podílení se na rodičovské dovolené. Tato diplomová práce se bude proto zabývat hlavně těmito muži. Přelomový rok pro Německo a hlavně pro otce byl rok 2007, kdy došlo k zavedení tzv. Elterngeld, který měl muže povzbudit k podílení se výchovy dítěte a podporovat tím ženu, že taky vstoupí na rodičovskou dovolenou. Neboť díky tomuto faktu, že by muž pomáhal ženě s výchou dítěte a domácími činnosti, je i ženám takto umožněno se vrátit dříve do pracovního prostředí (min. na poloviční úvazek). Tato partnerská spolupráce by měla zajistit větší stabilitu ve vztahu a tím možno i dalšího potomka, který německý stát nutně potřebuje. Od roku 2007 lze pozorovat počet mužů, jež vstupují na rodičovskou. Pozorohudné je, že jedny z nejvyšších čísel vykazuje spolková země Sasko s Drážďany a Lipskem. Jelikož je muž nyní vnímám jako...
|
|
Jaderná energetika v programu strany Zelených před a po prvním odklonu od jaderné energie SRN
Šestáková, Gita ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Německá spolková rudo-zelená vláda v říjnu 1998 podepsala koaliční smlouvu o postupném odstupování od využívání atomové energie, o což strana Zelených usilovala od počátku svého působení na politické scéně. Dohoda byla završením vývoje názorů na jadernou energii a s ní spojené problematické souvislosti jako převoz, ukládání, či recyklace vyhořelého paliva. Předmětem stěžejní části práce je analýza jednání a působení strany Zelených ohledně prosazení odklonu od jaderné energetiky i v interakci s dalšími aktéry. Práce má pomocí teorie o nastolování agendy do veřejné politiky s využitím teorie o koalicích aktérů zjistit, jak přesvědčivě se Zeleným dařilo (s přispěním environmentálních hnutí i médií) realizovat svou vizi o odklonu od jaderné energetiky. Práce se také v krátkosti zabývá otázkou, jakým způsobem prosazení odklonu od jádra dlouhodobě ovlivnilo veřejné mínění a jaká je v této souvislosti perspektiva strany Zelených ke spolkovým volbám v roce 2013.
|
|
Ústavněprávní diskurs německého sjednocení v letech 1989-1994
Vančura, Matyáš ; Mlsna, Petr (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Tato práce sleduje ústavněprávní vývoj německého sjednocení v letech 1989-1994. Jejím cílem je představení ústavněprávního diskursu doprovázejícího německé sjednocení jako rozhodujícího prvku ústavního pořádku Spolkové republiky Německo. Tento diskurs, do kterého se zapojila i většinová společnost, byl velmi obsáhlý. Svým působením na jednotlivá rozhodnutí napomáhal, zejména v prvních letech po sjednocení, ukotvit platnost Základního zákona. Z důvodu lepší orientace v problematice německého sjednocení je první kapitola věnována shrnutí průběhu rozdělení Německa a vzniku dvou německých republik. Práce se poté zaměřuje na revoluční vývoj v NDR v roce 1989, který byl počátkem hlavní části ústavněprávního diskursu sjednocení. Následující kapitola se zabývá průběhem sjednocení a formováním jeho reálných obrysů se zaměřením na jednotlivé dohody, které k němu vedly. Předposlední část práce se věnuje hledání nového ústavního pořádku. Vliv diskursu se potvrzuje především v závěrečné části práce, která popisuje činnost Společné ústavní komise. Proběhnuvší diskurs se zrcadlil v práci komise a ovlivnil tak její závěrečnou zprávu, ve které byly zveřejněny návrhy ústavních změn. Novelizace Základního zákona, které na základě její činnosti proběhly, lze označit za velmi konzervativní a neměnící charakter ústavy....
|
|
Koncept "Schuldenbremse" jako nástroj proti zadlužování ve Spolkové republice Německo
Říhová, Dominika ; Mlsna, Petr (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
V důsledku rychle stoupajícího zadlužení v posledních letech se Spolková republika Německo rozhodla tento nepříznivý trend zastavit. Schválení a přijetí tak zvané dluhové brzdy (Schuldenbremse) do Základního zákona v roce 2009 podpořil také fakt, že výše státního dluhu výrazně překračovala hranici stanovenou konvergenčními kritérii. S příchodem finanční krize a s ní spojené dluhové krize v rámci eurozóny se ukázalo, že pravidla stanovená Paktem stability a růstu plní málokterý stát, a tudíž se některé státy dostaly svou neodpovědnou fiskální politikou do vážných problémů, jež se vyznačovaly neschopností splácet své závazky. V návaznosti na to musela být přijata úsporná opatření a současně byly vyzvány ostatní státy EU k úpravě svých veřejných financí, jež přispěje ke konsolidaci hospodářské a měnové unie. V důsledku toho byly poté zakotveny dluhové brzdy či jiná opatření v národních legislativách jako prevence proti dalším krizím. Německá dluhová brzda představuje soubor sedmi ústavních zákonů, kde hlavním předpokladem je každoroční sestavování vyrovnaných rozpočtů, respektive vyrovnaných příjmů a výdajů, jak na spolkové, tak i na zemské úrovni, s cílem zabránit dalšímu novému zadlužování. Bylo ustanoveno, že státní rozpočet musí splňovat tuto podmínku již od roku 2016 a je povolen deficit v...
|
|
Ústavní soudnictví ve Španělsku
Borská, Nela ; Mlsna, Petr (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Resumé: Tématem této diplomové práce je ústavní soudnictví ve Španělsku. Španělsko se dnem účinnosti Ústavy z roku 1978 připojilo ke státům, v jejichž ústavních systémech je zakotven model koncentrovaného a specializovaného ústavního soudnictví. Španělskému ústavnímu soudnictví není v české odborné literatuře věnováno příliš prostoru, často se spíše odkazuje na jeho podobnost s ústavním soudnictvím německým. Přesto, že španělská úprava ústavního soudnictví opravdu v mnohém ze vzoru Spolkového ústavního soudu vychází (zejména se jedná o oblast kompetencí), nacházíme rovněž některá významná specifika, charakteristické znaky a instituty, které španělský Ústavní soud od tohoto vzoru odlišují, a jejichž rozbor může být v mnoha ohledech zajímavým a přínosným. Obsahem této práce není podrobná analýza všech aspektů španělského ústavního soudnictví, která z hlediska rozsahových možností této práce není zcela možná. Proto jsem se při své činnosti zaměřila pouze na některé oblasti španělského ústavního soudnictví, kterými jsou zejména otázka postavení a významu Ústavního soudu v ústavním systému Španělska a ve společnosti, právní úprava španělského ústavního soudnictví, způsob konstituování Ústavního soudu, postavení ústavních soudců, organizace Ústavního soudu a jeho kompetence. Dále se v rámci této práce více věnuji...
|
|
Structural Policy of the town Duisburg in the years from 1994 untill 2004
Zajíc, Jan ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd / Smetanovo nábřeží 6, 110 01 Praha 1 info@fsv.cuni.cz, tel: 222 112 111 www.fsv.cuni.cz Dle čl. 4 Opatření rektora č. 6/2010 o Zpřístupnění elektronické databáze závěrečných prací http://www.cuni.cz/UK-3470.html a čl. 1 Opatření děkana 29/2010 se z časového hlediska závěrečné práce dělí do tří skupin: a. "nové práce", tj. práce odevzdávané k obhajobě počínaje 29. 9. 2010, b. "starší práce", tj. práce odevzdané k obhajobě od 1. 1. 2006 do 28. 9. 2010, c. "práce před rokem 2006", tj. práce odevzdané k obhajobě před 1. 1. 2006. V tomto případě jde o "starší práci" odevzdanou k obhajobě od 1. 1. 2006 do 28. 9. 2010. Omlouváme se, ale dokument není v elektronické verzi k dispozici.
|
|
The Inportance of the Marshall Plan for the Electrical Power industry in North Rhine Westphalia
Huclová, Tereza ; Zimmermann, Volker (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Diplomová práce "Význam Marshallova plánu pro elektrárenství Severního Porýní Vestfálska" popisuje, jakým způsobem přispěla americká pomoc к obnově válkou postižených elektrárenských společností, a jak se to projevilo na zásobování obyvatelstva elektřinou. Práce se soustředí na období let 1948-1952, kdy byla pomoc v rámci Marshallova plánu poskytována. Severní Porýní Vestfálsko bylo vhodné zkoumat z několika důvodů. Kvůli vysoké koncentraci průmyslu zde byla největší spotřeba elektřiny. Zároveň zde měly sídlo velké elektrárenské společnosti, díky kterým byla země také největší německý producent zásobující i ostatní spolkové země. Práce zjišťuje, jakým způsobem Marshallův plán vybraným společnostem RWE a VEW pomohl. Zkoumá, jaké projekty byly především podporovány a jak probíhala spolupráce mezi vedením společností, německými úřady a americkými administrátory Marshallova plánu. Zjišťuje, že RWE jako největší německá elektrárenská společnost s celoevropským významem získala oproti VEW větší příděly z rozpočtu Marshallova plánu a měla také větší prostor pro vlastní rozhodování. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|