|
|
Prosociální dovednosti jako součást etické výchovy v mateřské škole
Nixová, Helena ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Holemá, Irena (oponent)
Předškolní věk je jedno z nejdůležitějších období. To, co se dítě naučí a co prožije v předškolním věku, má vliv na celý jeho život. Velký problém vidím v tom, že dnes některé děti spolu neumějí spolupracovat, nerozdělí se, nepomůžou automaticky mladším a slabším, neumějí řešit vzniklé konflikty a nemají základní sociální návyky jako je pozdrav, poděkování a omluva. Proto bylo mým cílem, zařadit prosociální aktivity do prostředí mateřské školy, aby rozvíjely prosociální chování mezi dětmi v rámci etické výchovy. V teoretické části je klíčový program etické výchovy a metody etické výchovy. Na programu etické výchovy jsou postaveny zmiňované aktivity a metody poukazují na to, jak aktivity aplikovat do praxe. V praktické části jsem zjišťovala, zda řízené prosociální činnosti, které vyplývají z programu etické výchovy, zkvalitňují vztahy mezi dětmi. Tento akční výzkum byl zjišťován metodou pozorování a vyplynulo z něj, že řízené prosociální činnosti v rámci etické výchovy zlepšují vzájemné vztahy mezi dětmi a posilují sebevědomí dítěte. Zlepšily se vztahy mezi dětmi, zejména při řešení konfliktů. Výsledek pozorování také ukázal, že kultivace vztahů a lepší prosociální chování u dětí je dlouhodobá záležitost. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
|
Diagnostika lexikálně-sémantické jazykové roviny u dětí předškolního věku a u dětí s vývojovou dysfázií
Malechová, Veronika ; Šturma, Jaroslav (oponent) ; Šporclová, Veronika (oponent)
Rigorózní práce se zabývá diagnostikou řečového vývoje dítěte předškolního věku, se zaměřením na lexikálně-sémantickou jazykovou rovinu a komparací intaktního řečového vývojem s narušeným vývojem řeči u dětí s vývojovou dysfázií. Cílem práce je zmapování diagnostické možnosti v oblasti lexika a sémantiky u dětí předškolního věku, představení zahraničního testu Peabody Picture Vocabulary Test a posouzení možnosti adaptace této testové metody do českého jazykového prostředí. Práce se skládá z části teoretické a empirické. Teoretická část se věnuje nejvýznamnějším teoriím a osobnostem v oblasti vývoje řeči a osvojování jazyka, ontogenezi řeči, způsoby hodnocení lexika a sémantiky u nás a v zahraničí a vývojové dysfázii. Empirická část ověřuje možnost použití nástroje Peabody Picture Vocabulary Test v českém prostředí. Výzkumné šetření bylo realizované prostřednictvím kvantitativního výzkumu, v jednotlivých výzkumných etapách byla získána data od 411 testovaných osob. Testový nástroj Peabody Picture Vocabulary Test byl adaptován do českého jazyka a administrován dětem předškolního věku. V pilotní studii byly zkoumány základní vlastnosti testu, po následné jazykové revizi byly ověřovány možnosti jeho použití v českém jazykovém prostředí a srovnávány výsledky v oblasti pasivní slovní zásoby dětí s vývojovou...
|
|
|
Hry s autíčky a panenkami z pohledu psychologie činnosti
Erhartová, Nikola ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Sotáková, Hana (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na hry s autíčky a panenkami v mateřské škole u dětí předškolního věku. V práci vycházím zejména z psychologie činnosti. Podle té je hra nepostradatelnou činností dítěte a má vliv na jeho vývoj. S vědomím toho, že hra může být pro děti přínosem, jsem si stanovila za hlavní cíl práce zjistit, jaké úkony jsou s hračkami prováděny a k rozvoji jakých oblastí mohou směřovat. Práce je členěna na teoretickou a praktickou část. Teoretická část představuje východiska práce. Obsahuje čtyři hlavní kapitoly, ve kterých se věnuji předškolnímu období, hračce a hře v životě dítěte a hře z pohledu psychologie činnosti. V empirické části pak popisuji kvalitativní výzkum. Hlavní metodou pro získání dat bylo pozorování. Celkem jsem pozorovala 30 her, které byly následně analyzovány. Jako doplňková metoda byly provedeny rozhovory. Výzkumný soubor tvořilo 15 dětí. Na základě analýzy her jsem zjistila, že hračky byly využívány v individuálních nebo v genderově homogenních herních skupinkách. Hra smíšená se vyskytla jen ve dvou případech, a to při hře s autíčkem/vláčkem. Chlapci si hráli jak s autíčky, tak i s panenkami. Dívky si hrály s panenkami, autíčka pro svou hru samy od sebe nezvolily. Z hlediska obsahu se nejčastěji vyskytovaly hry manipulační. Po kódování pozorovaných her jsem dospěla...
|
|
|
Diagnostika a rozvoj zrakového vnímání v předškolním věku
Felcmanová, Lenka
Rigorózní práce s názvem Diagnostika a rozvoj zrakového vnímání v předškolním věku reaguje na potřebu rozšíření nabídky standardizovaných nástrojů pro zhodnocení úrovně zrakového vnímání u předškolních dětí, zejména v souvislosti s diagnostikou školní zralosti. Cílem práce je standardizace autorkou vytvořeného diagnostického nástroje. Dílčím cílem je také vytvoření intervenčního programu zaměřeného na rozvoj vybraných složek zrakového vnímání a ověření jeho vhodnosti pro cílovou skupinu dětí před zahájením a na počátku školní docházky. Teoretickými východisky jsou současné poznatky o problematice zrakového vnímání a jeho vztahu k osvojování školních dovedností, zejména čtení. Výzkumná část je založena na standardizačním studii (fázi II a III) vycházející z klasického modelu teorie testů a spočívající v ověření konvergentní validity a reliability navrženého testu a vytvoření jeho národních norem pro čtyři věkové skupiny ve věkovém rozpětí 5 až 7 let. Standardizační soubor sestavený kvótním výběrem zahrnoval 1234 respondentů.
|
|
| |
|
|
Tóny přírody aneb ekonaratologie prostřednictvím lidové písně
Starostová, Martina ; Jančaříková, Kateřina (vedoucí práce) ; Hlaváčová, Lucie (oponent)
Tématem diplomové práce je ekonaratologie ve spojení s lidovou písní, která je podrobena zákonům přírody a tvoří jakýsi myšlenkový soubor života přírody. Zpěv písní je nedílnou součástí narativního přístupu, vyprávění je doplněno tóny a melodií pro lepší zapamatování. Teoretická část definuje pojmy: narativita, ekonaratologie a lidová píseň. Zajímá mě, jaké místo v současnosti narativní metoda v environmentálním vzdělávání zastává a jaké jsou její přínosy. Zmiňuji také využití příběhu a lidové písně jako prostředku edukace v praxi. Cílem diplomové práce je na základě výzkumných nálezů zjistit, nakolik jsou děti schopny podle nahrávek ze zvukového záznamu rozeznat a určit hlasové projevy domácích či lesních zvířat a průmyslové zvuky z okolního světa. V rámci výzkumného zjištění je využit kvalitativní výzkum, který je doplněn v některých úsecích výzkumem kvantitativním. Výzkumným nástrojem jsou individuální rozhovory nad zvukovým materiálem, které aplikuji u dětí předškolního věku. Klíčová slova: narativita, ekonaratologie, lidová píseň, zvuky přírody, lidové tradice, výzkum
|
|
|
Co děti dělají, když si hrají? Úkony hry s panenkou a s autíčkem
Zborníková, Dana ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Sotáková, Hana (oponent)
Hra je v předškolním věku klíčovou aktivitou, téma mé práce proto souvisí s úkony hry a úlohou hraček v tomto období. Cílem výzkumu je zmapovat herní činnosti s hračkami, především s panenkou a s autíčky, které jsou pro předškolní věk nejtypičtější. Pro pedagogy mateřských škol je důležité znát postoje a preference dětí k nejvíce používaným typům hraček, neboť jsou to právě oni, kdo volí nabídku hraček a vybavení třídy. V teoretické části zjišťuji, co se u dětí prostřednictvím hry rozvíjí v jednotlivých oblastech vývoje. Praktická část se zabývá polostrukturovaným pozorováním průběhu hry a zjišťováním genderového rozměru her. Metodou rozhovoru s 27 rodiči a 25 dětmi zmapuji znalost základních hraček, samotnou volbu hraček, které hračky mají děti doma a s jakými hračkami si nejraději hrají. Lze očekávat, že děti předškolního věku mají vybudovanou základní genderovou identitu, která je jimi vnímána jako částečně změnitelná. Z toho důvodu se výzkum zaměřuje na genderovou vyhraněnost, která by se mohla v rozhovorech nebo při hře projevovat. Z výzkumu se prokázala genderová vyhraněnost panenek a autíček. Děti i rodiče měli podobnou představu o hračkách určených chlapcům či dívkám. Děti mají doma okolo 200 různých hraček, avšak nejpoužívanější hračkou pro obě pohlaví je stavebnice.
|
|
|
Podmínky rozvoje digitální gramotnosti dětí předškolního věku
Fenclová, Karolína ; Fialová, Irena (vedoucí práce) ; Novák, Jaroslav (oponent)
NÁZEV: Podmínky rozvoje digitální gramotnosti dětí předškolního věku AUTOR: Karolína Fenclová KATEDRA (ÚSTAV) Katedra informačních technologií a technické výchovy VEDOUCÍ PRÁCE: Ing. Irena Fialová, CSc. ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá analýzou možností a směrů rozvoje digitální gramotnosti dětí předškolního věku a způsoby zakládání a výstavby jejich informačně technologických kompetencí v rámci přípravy na první stupeň základní školy. Teoretická část vymezuje některé základní pojmy, jako jsou digitální gramotnost, ICT gramotnost a další, zabývá se vývojovými specifiky dítěte předškolního věku a uvádí možnosti využití digitálních technologií v mateřské škole. Praktická část práce zjišťuje, jak jsou digitální technologie začleňovány do výchovy a vzdělávání dětí v mateřské škole. Poté na menším vzorku dětí předškolní věku prakticky ověřuje formou práce na počítači a formou rozhovoru s dětmi a jejich rodiči, stupeň rozvoje informačně technologických kompetencí těchto dětí. Na základě zjištěných skutečností jsou vytyčeny směry pro rozvoj informačně technologických kompetencí předškolních dětí. KLÍČOVÁ SLOVA Digitální gramotnost, ICT gramotnost, informačně technologické kompetence, informační a komunikační technologie, předškolní věk, předškolní vzdělávání.
|
host ::
RSS.