|
|
Veřejné prostory historického jádra Brna - náměstí
Vaculíková, Petra ; Doc.Ing.arch.Irena Fialová (oponent) ; Kroupa, Petr (oponent) ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Pelčák, Petr (vedoucí práce)
Proměny fyzické, funkční a sociální struktury města jsou výsledkem celého souboru různě provázaných změn a událostí, které se zásadně podílely na utváření celkového obrazu městského prostředí a života v něm. Dizertační práce je založena na výzkumu náměstí historického jádra města. V prvé řadě se zaměřuje na historický vývoj urbánní textury vnitřního města Brna a jeho náměstí. Hovoříme o náměstí Svobody, Zelném trhu, Dominikánském náměstí, Jakubském náměstí, Kapucínském náměstí a Šilingrově náměstí. Na základě dílčích charakteristik, popisujících vznik, morfologické a funkční změny brněnských náměstí, byla vytvořena klasifikace základních urbanistických typů náměstí. Město Brno jako centrum mezoregionu má významné postavení ve struktuře osídlení. Tento fakt se stal jedním z klíčových aspektů pro výběr referenčních příkladů evropských měst a jejich náměstí. Druhá část dizertační práce je založena na srovnávací studii jednotlivých typů historických náměstí Hledání příčin uvědomělé kompozice či vlivy náhod a okolností, které vtiskly místům osobitou atmosféru, nám mohou zprostředkovat exkurzi do historie náměstí a zodpovědět otázky, jak se s náměstími zacházelo, jak se měnila a proč. Abychom mohli definovat jejich hodnoty, je třeba zabývat se příčinami, které vedly k úpadku významu a role těchto veřejných prostranství. Výběr referenčních příkladů se omezil na rakouské regionální metropole (Graz, Linz, Klagenfurt a Salzburg) s ohledem na podobné klimatické podmínky a společné kulturní a historické souvislosti. Na základě zpracovaných půdorysných grafických schémat jednotlivých náměstí jsou pozorovány vzájemné vztahy mezi tvarem, funkcí a umístěním děl tzv. drobné architektury a sochařství. Výzkum prostorů je dále zaměřen na porovnání aspektů dopravy, zeleně, funkčního využití, výtvarného dotvoření a společenských aktivit. Veřejný prostor je utvářen souborem charakteristických znaků, které podporují rozmanitost a vzájemnou provázanost funkcí. Pro lepší interpretaci výsledků byla stanovena dvě hodnotící kritéria: identifikátor (symbol a identifikace s místem) a magnet (funkce a náplň prostoru). Výsledkem dizertační práce je definování aspektů a prostorotvorných elementů podílejících se na obytnosti náměstí.
|
|
|
Rozvíjení informatického myšlení na 1. stupni ZŠ
Jarolímková, Lucie ; Černochová, Miroslava (vedoucí práce) ; Fialová, Irena (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem rozvíjení informatického myšlení na 1. stupni základní školy. V teoretické části jsou vymezené základní pojmy informatického myšlení a jeho složky, digitální gramotnost, teoretická část dále obsahuje rozbor RVP ZV a jeho změny v oblasti informatiky zaměřené na první stupeň základní školy. Jsou zde charakterizovány základní pojmy informatického myšlení, dále je problematika nastíněná také v oblasti kurikula v ČR i zahraničí. Teoretická část obsahuje rozbor učebnic pro výuku informatického myšlení pro 1. stupeň ZŠ, rozbor učebnice Berki, J. Drábková, J. (2020) Základy informatiky pro 1. stupeň ZŠ a konkrétních kapitol k jejímu ověření v praxi. V praktické části je popsána příprava a realizace výzkumného šetření na 1. stupni základní školy, jehož cílem bylo zmapovat úroveň informatického myšlení žáků prvního stupně základní školy, realizovat výuku s využitím učebnice pro výuku informatiky a zjistit dopad výuky na rozvoj informatického myšlení. Výuka sedmi hodin informatiky proběhla na pražské škole s jednou skupinou dvaceti dvou žáků v pátém ročníku základní školy. Na začátku a na konci výukového bloku byl žákům předložen stejný test, poté se porovnaly a zhodnotily rozdíly v řešení testu. Ve výuce byly využity aktivity z učebnice Základy informatiky pro 1. stupeň ZŠ...
|
|
| |
|
| |
|
|
Multimediální jazykové laboratoře ve výuce cizího jazyka
Botlík Nuc, Tomáš ; Černochová, Miroslava (vedoucí práce) ; Ondráková, Jana (oponent) ; Fialová, Irena (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou multimediálních jazykových laboratoří ve výuce cizího jazyka. Práce vychází z předpokladu, že laboratoř napomáhá nácviku rozvoje ústního projevu žáků a jak práce v laboratoři souvisí s koncepty autonomního učení, sebehodnocení a vícejazyčnosti. Práce zkoumá, za jakých podmínek lze laboratoř SmartClass Robotel využít ve výuce německého jazyka na střední škole. Výzkumného šetření realizovaného formou případové studie se v období prosinec 2021 až únor 2022 zúčastnilo 69 žáků střední školy. Zdrojem výzkumných dat byly vstupní a výstupní záznamy nahrávek ústního projevu jednotlivých žáků. Každá nahrávka byla hodnocena žákem samotným, jeho spolužákem a učitelem. Hodnocení se zaměřovala na obsah a ústní projev, lexikální, gramatickou a fonologickou kompetenci. Součástí hodnocení bylo také posouzení kvality a identifikace nedostatků projevu. Z výsledků vyplývá, že za určitých podmínek může výuka v jazykové laboratoři usnadnit učitelům realizaci konverzačních aktivit a umožnit žákům pracovat vlastním tempem a volit pořadí aktivit. Přínosem pro učitele je možnost sběru dat o učení žáků. Ve všech sledovaných oblastech došlo ke zlepšení ústního projevu žáků, k největšímu v kategorii "obsah a projev". Součástí práce je také analýza současného stavu využívání...
|
|
|
Edukační technologie v práci předškolních dětí s onkologickým onemocněním
Skalická, Jana ; Vaňková, Petra (vedoucí práce) ; Fialová, Irena (oponent)
Diplomová práce se v teoretické rovině věnuje problematice vhodného využití informačních technologií u předškolních dětí, které jsou vzdělávány v nemocnicích nebo mateřských školách při nemocnicích působících. Dále se práce zabývá problematikou zdraví a vlivu nemoci na psychiku dítěte a vlivu hospitalizace a dlouhodobého pobytu dítěte v nemocnici na jeho stávající život. V teoretické části práce jsou popsány různé druhy digitálních technologií, které jsou v současné době využívány ve vzdělávacím procesu u předškolních dětí. V závěru teoretické části práce jsou popsána nádorová onemocnění dětí, která jsou často léčena ve FN Motol. V úvodu praktické části práce je blíže popsána samotná FN Motol včetně základních informací o její historii a současném fungování. Praktická část práce se opírá o využití digitálních technologií ve vzdělávání dětí hospitalizovaných na onkologickém oddělení Fakultní nemocnice v Motole, kdy byly zjišťovány technické prostředky nejčastěji využívané u dlouhodobě hospitalizovaných dětí nejen v rámci vzdělávání, ale ve vztahu na trávení volného času v nemocnici. Na základě osobní zkušenosti byl vypracován desetidenní vzdělávací program, který byl následně aplikován u vybraných dětských pacientů ve FN Motol. Dále se práce zabývá pozitivními i negativními stránkami využívání...
|
|
| |
|
|
Podmínky rozvoje digitální gramotnosti dětí předškolního věku
Fenclová, Karolína ; Fialová, Irena (vedoucí práce) ; Novák, Jaroslav (oponent)
NÁZEV: Podmínky rozvoje digitální gramotnosti dětí předškolního věku AUTOR: Karolína Fenclová KATEDRA (ÚSTAV) Katedra informačních technologií a technické výchovy VEDOUCÍ PRÁCE: Ing. Irena Fialová, CSc. ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá analýzou možností a směrů rozvoje digitální gramotnosti dětí předškolního věku a způsoby zakládání a výstavby jejich informačně technologických kompetencí v rámci přípravy na první stupeň základní školy. Teoretická část vymezuje některé základní pojmy, jako jsou digitální gramotnost, ICT gramotnost a další, zabývá se vývojovými specifiky dítěte předškolního věku a uvádí možnosti využití digitálních technologií v mateřské škole. Praktická část práce zjišťuje, jak jsou digitální technologie začleňovány do výchovy a vzdělávání dětí v mateřské škole. Poté na menším vzorku dětí předškolní věku prakticky ověřuje formou práce na počítači a formou rozhovoru s dětmi a jejich rodiči, stupeň rozvoje informačně technologických kompetencí těchto dětí. Na základě zjištěných skutečností jsou vytyčeny směry pro rozvoj informačně technologických kompetencí předškolních dětí. KLÍČOVÁ SLOVA Digitální gramotnost, ICT gramotnost, informačně technologické kompetence, informační a komunikační technologie, předškolní věk, předškolní vzdělávání.
|
|
|
Genderové aspekty výuky ICT
Fusková, Lucie ; Fialová, Irena (vedoucí práce) ; Novák, Jaroslav (oponent)
Předmětem diplomové práce je současný stav genderových aspektů v edukaci na základních školách, především ve vzdělávací oblasti informační a komunikační technologie. Teoretická část se zabývá základní problematikou, která vedla a stále vede ke genderovým stereotypům. V praktické části jsou analyzovány výsledky provedeného výzkumu věnujícího se aktuálnímu stavu genderově citlivé výuky v předmětech vzdělávací oblasti ICT, přístupu žáků a žákyň, ale také učitelů a učitelek ke genderové problematice. Dále jsou genderově analyzovány dvě vybrané učebnice informatiky pro druhý stupeň základní školy. V závěrečné části jsou shrnuty výsledky práce a navrženo několik doporučení pro pedagogickou praxi.
|
|
|
Motivace žáků k učení témat vzdělávací oblasti ICT v prostředí vzdělávání střední odborné školy a učiliště
Jakubička, Tomáš ; Černochová, Miroslava (vedoucí práce) ; Fialová, Irena (oponent)
Předmětem diplomové práce je zkoumání motivace žáků středních odborných škol a učiliště k učení ICT předmětu, v němž se má utvářet a rozvíjet jejich ICT gramotnost. Teoretická část práce se zabývá pojmem motivace a obecnými teoretickými přístupy k němu. Její nedílnou součástí je analýza rámcově vzdělávacího programu pro předmět ICT na středním odborném učilišti. Empirická část je rozdělena do tří dílčích výzkumných šetření, která byla prováděna ve vzdělávacím komplexu středních odborných škol a učiliště v Liberci. První výzkumné šetření provedené mezi žáky na základě dotazníkové metody si kladlo za cíl zjistit, jaká je motivace žáků vzdělávacího komplexu středních odborných škol a učiliště. Druhé výzkumné šetření rovněž za použití dotazníkové metody mezi učiteli zkoumalo, jak učitelé vzdělávacího komplexu středních odborných škol a učiliště využívají ICT gramotnosti žáků ve výuce odborných ICT předmětů. Třetí výzkumné šetření s použitím metody rozhovoru s učiteli si kladlo za cíl zjistit, jak učitelé ICT předmětu vzdělávacího komplexu středních odborných škol a učiliště přistupují k výuce ICT předmětu, a jakým způsobem rozvíjejí ICT gramotnost žáků. Výsledky těchto šetření byly zpracovány tak, aby pomohly odpovědět na otázku, co podporuje motivaci žáků k výuce ICT předmětu. Na základě těchto...
|
host ::
RSS.