|
| |
|
|
Subjektivní wellbeing přírodovědně nadaných dospívajících
Brožová, Barbora ; High, Radka (vedoucí práce) ; Topková, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá subjektivním wellbeingem přírodovědně nadaných dospívajících. Cílem práce je popsat subjektivní wellbeing v kontextu nadaných dospívajících a zjistit, kdy jsou tito jedinci šťastní. Jako vzorek nadaných dospívajících byli vybráni účastníci Letního odborného soustředění Běstvinka. Teoretická část se zaměřuje na různá členění wellbeingu včetně modelů a jejich srovnání, která slouží k lepší orientaci v tomto komplexním jevu. Výzkumná část práce představuje výzkumné otázky a cíle práce včetně použité metodologie. Prvním cílem práce je popsat subjektivní wellbeing nadaných dospívajících. Výzkumné otázky se zaměřují na prozkoumání subjektivního wellbiengu, prozkoumání rozdílu mezi pohlavími a mezi dvěma skupinami tábora. Další výzkumné otázky se týkají zjištění, kdy jsou nadaní dospívající šťastní a zjištění v jakém vztahu je subjektivní wellbeing a self-efficacy u tohoto výzkumného vzorku. Druhý cíl této práce je zjistit, co podporuje subjektivní wellbeing přírodovědně nadaných dospívajících. Prostřednictvím výzkumné otázky bylo zjišťováno, které konkrétní faktory podporují subjektivní wellbeing těchto jedinců. Pro popis wellbeingu byly zvoleny dotazníky PISA 2015, PISA 2018 a dotazník WHO-5, který měří subjektivní wellbeing v posledních dvou týdnech. V rámci zisku...
|
|
|
Moudrost a wellbeing
Šebestová, Tereza Eva ; Topková, Petra (vedoucí práce) ; High, Radka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dvěma psychologickými koncepty, kterými jsou moudrost a wellbeing. Za jeden z cílů si práce kladla adaptovat na české prostředí Sebeposuzovací škálu moudrosti Jeffreyho Webstera a provést její pilotáž. Druhým cílem bylo prověřit, jestli existuje vztah mezi moudrostí a wellbeingem. Výzkumu se účastnilo 184 respondentů ve věku od 18 do 79 let. Moudrost byla měřena pomocí Sebeposuzovací škály moudrosti, která je tvořena pěti subškálami - těmi jsou kritické životní zkušenosti, emoční regulace, vzpomínání a reflexe, humor, a otevřenost. Pro měření subjektivního wellbeingu byla využita Škála spokojenosti se životem a pro měření psychologického wellbeingu byla využita Škála vzkvétání. Sebeposuzovací škála moudrosti měla v české populaci vysokou spolehlivost. Faktorová struktura dotazníku moudrosti byla ověřována s využitím metod analýzy hlavních komponent, explorační a konfirmační faktorové analýzy. Ukázalo se, že struktura neodpovídala předpokládaným pěti dimenzím, proto byla doporučena úprava položek a další testování na novém výzkumném vzorku. Český výzkumný soubor skóroval nejvýše v dimenzi humoru a dimenze otevřenosti se ukázala jako celkově nejslabší. Z hlediska wellbeingu byl náš soubor spíše šťastný. Nebyly nalezeny významné rozdíly mezi celkovou moudrostí a...
|
|
|
Vzdělá(vá)ní vyučujících v mateřské škole a jejich kompetence ve spolupráci s pedagogicko-psychologickou poradnou
Nekovářová, Nikol ; High, Radka (vedoucí práce) ; Štech, Stanislav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou vzdělání pedagogů v mateřských školách v souvislosti s kompetencí k pedagogické diagnostice a komunikaci s pedagogicko- psychologickou poradnou u dětí předškolního věku. Práce se zabývá skutečnou podobou spolupráce mezi PPP a MŠ a poukazuje na občasně se vyskytující problematiku spolupráce rodičů s pedagogy ohledně návštěvy poradny a možným následným odmítavým postojem zákonných zástupců. Teoretická část práce se zabývá objasněním pojmu dítěte předškolního věku a jeho potřeb v návaznosti na mateřskou školu kam dochází, k následné pedagogické diagnostice a potřebné individualizaci. S tím úzce souvisí osobnost učitele, kým učitel vlastně pro dítě je, jaké jsou jeho role, profesní činnosti i povinnosti a do jaké míry záleží na jeho celkové kvalitě. Tato část se věnuje také ukotvení v legislativě a vzdělávacímu systému pedagogů mateřských škol v České republice. Vše navazuje na pedagogicko-psychologické poradny, primárně na vymezení jejich činností a povinností v rámci dítěte, rodiny i mateřské školy. Praktická část je založena na kvalitativním výzkumu formou strukturovaných rozhovorů s vybranými sedmi respondentkami za účelem zjištění, jak souvisí spolupráce se vzděláním učitelky, jak vypadá reálná spolupráce mezi PPP a MŠ a jak by měla vypadat spolupráce...
|
|
|
Inhibující a facilitující strach v matematice u žáků gymnázií.
Kratochvílová, Aneta ; Pavelková, Isabella (vedoucí práce) ; High, Radka (oponent)
Ve školním prostředí se u žáků běžně setkáváme s různými podobami strachu. V odborné literatuře je žáky zažívaný strach tematizován jako testová úzkost a strach ze selhání. Školní strach je spojován jak se zhoršeným výkonem žáků, tak s jeho potenciálním zlepšením. Cílem této práce je zmapování vztahu mezi žáky prožívaným strachem v hodinách matematiky, jejich prospěchem a dalšími motivačními proměnnými. Soustředili jsme se na odlišení facilitujícího strachu, tj. pro výkon prospěšného, a strachu inhibujícího, který výkon oslabuje. Sběr dat proběhl formou dotazníkového šetření se zapojením žáků druhého ročníku čtyřletého gymnázia a odpovídajícího ročníku šestiletého gymnázia. U žáků jsme zjišťovali jejich postoje k matematice, míru prožívaného strachu, průměrnou známku z matematiky, učební motivaci k předmětu a BIS/BAS senzitivitu, která je zastupujícím ukazatelem facilitujícího a inhibujícího strachu. K zmapování strachového momentu jsme využili otevřené otázky. Výsledky ukazují na souvislost mezi žáky prožívaným strachem, postojem k matematice, částečně i učební motivací a jejich průměrnou známkou v tomto předmětu. Úspěch v předmětu matematika má nejsilnější vazbu k oblibě předmětu, motivaci a k nadání pro předmět. Neúspěch v předmětu je spojován s obtížností a strachem. Teoretická východiska,...
|
|
|
Zvládání stresu u studujících 2. ročníku bakalářského studia
Podveská, Lucie ; High, Radka (vedoucí práce) ; Vozková, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zvládáním stresu u studentů druhých ročníků vysokých škol. teoretické části je práce zaměřena na teoretické poznatky, tedy na definici stresu, jaké stresory ho způsobují, na stres na akademické půdě, tedy jaké stresory působí na studenty na vysokých školách a také na prevenci a samotné metody zvládání stresu. Praktická část je zaměřena na samotnou výzkumnou část, kterou jsem pojala pomocí polostrukturovaného rozhovoru a jeho následným zpracováním pomocí otevřeného kódování. Výzkumný vzorek tvořilo celkem e věku Samotný hlavní cíl je rozložen na několik dílčích oblastí a těmi jak studenti vnímají stres, studenti prožívají stres, jak stresující studenti vnímají studium, jaké metody používají pro vyrovnávání se se ak moc je studium pro studenty přehlcující. výzkumu vyplývá, že oslovené často používají metody, které naleznete odborné literatuře, ale často bez aniž by věděl , že se přímo jedná o doporučené metody na zvládání také definoval je stresující studium pro studenty se často odvíjí od oboru, který studují. A jako hlavní a největší stresor, který se u studentů vyskytuje je ten akademický. KLÍČOVÁ SLOVA ládání stresu, stresory, akademický stres
|
|
|
Problémové užívání médií u dětí mladšího školního věku
Malečková, Helena ; Lukavská, Kateřina (vedoucí práce) ; High, Radka (oponent)
This thesis focuses on children's problematic media use (PMU). It applies to children between 6 to 10 years old. It examines children's problematic media use itself, its measuring tools as well as actual addiction diagnoses "Gaming Disorder" and "Internet Gaming Disorder" in systems ICD-10 and DSM V. It also includes a chapter about parent practice (parental warmth and control) that is often linked to PMU. Theoretical frame "Interactional theory - Childhood Problematic Use" (IT-CPU) is presented and used for the research. Aim of the study is a presentation of new screening questionnaire (Intrusive Smartphone Use, ISU) and evaluation of its psychometric characteristics. Based on the ISU the thesis detects a group of risk users. Subsequently, it verifies whether there is an association between PMU and selected factors (child's sex, education level of parent, parental warmth and control, screen time). Statistically significant associations between children's PMU and parental warmth, parental control and screen time, has been found, no other associations were confirmed. Child's mean screen time was 250 minutes per day (intact group), mean screen time of child from risk group was 375 minutes per day. KEYWORDS problematic media use, children's PMU, Intrusive Screen Use, parental warmth, parental control,...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.