|
|
K teorii narativní počítačové hry
Olšan, Jan ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
K teorii narativní počítačové hry Bc. Jan Olšan Diplomová práce Univerzita karlova v praze, Fakulta humanitních studií, Katedra elektronické kultury a sémiotiky Vedoucí práce: Mgr. Jakub Češka, Ph.D. Praha 2013 Abstrakt Práce se zabývá počítačovými hrami s narativním obsahem (tedy takovými, které obsahují příběh). Má za cíl odhalit teoretické vymezení podstaty a fungování narativní počítačové hry jako specifické formy, které by mohlo prohloubit porozumění jejím vlastnostem a možnostem a poskytnout její rámcovou definici. Tuto základní podstatu objevuje v tom, jak je utvářeno spojení "aktér - herní situace". To se vyskytuje jak ve hře, tak ve vyprávění, a jako společný základ umožňuje spojení obou forem do nové tak, že aktérem se stává hráč, ovládající protagonistu příběhu a herní situací se stává narativ, tvořený příběhovou zápletkou a v ní obsaženým konfliktem, jemuž hráč čelí. Toto spojeni vytváří novou homogenní formu, ze které vyplývá přítomnost jak simulační, tak narativní složky v narativní počítačové hře. Tím je vysvětlena zdánlivá protichůdnost těchto dvou složek a rovněž také zdánlivě dualistická či smíšená povaha této formy.
|
|
|
Narrative Structures in Virginia Woolf's Shorter Fiction
Kovačeva, Elizabet ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
práce Jedním ze základních principů modernismu bylo zpochybňovat existující kultucní normy a tradice, překonávat je, či se jich zcela zbavovat. Potřeba inovace se dotkla i žánru povídky. Virginia Woolf patřila mezi průkopníky modernistické povídky, přestože je její žánrová tvorba často přehlížena v porovnání s jejími romány či s jinými autory povídek, např. Katherine Mansfield či Jamesem Joycem. Tato bakalářská práce se zabývá narativními strukturami v krátké próze Virginie Woolf. Opírá se o předpoklad, že kvůli vzájemné tematické propojenosti není možné číst, pochopit a docenit povídky Virginie Woolf zcela odděleně od jejích románů, zároveň je však potřeba umět vnímat jejich kvalitu nezávisle na týchž románech, jelikož se jedná o dva rozdílné literární žánry. V úvodu je představen kulturně-literární kontext doby, ve které Woolf žila a tvořila, s důrazem na její obeznámenost s Čechovem a prvními postmoderními malíři. Náplní kapitol 2 a 3 je pak naratologická analýza čtyř povídek - "Mrs Dalloway in Bond Street" (Paní Dallowayová na Bond Street), "Nové šaty," "Blue & Green" (Modrá a zelená) a "Nenapsaný román." První část druhé kapitoly se zabývá intertextualitou v "Mrs Dalloway in Bond Street," Cílem je porovnat povídku s úvodní částí Paní Dallowayové. Oba texty jsou geneticky propojené a na...
|
|
|
RPG jako narativní médium
Slavík, Petr ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hrdina, Matouš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá narativem v počítačových hrách, konkrétně pak v RPG a jeho "hybridech". Teoretická část představuje vybrané koncepty herních studií a naratologie, které jsou v praktické části použity jako základ pro možnou metodu analýzi. Tato metoda je demonstrována na čtyřech příkladech formou čtyř krátkých případových studií.
|
|
|
Pedagog v českém filmu
Majerová, Markéta ; Koťová, Magdalena (vedoucí práce) ; Valenta, Josef (oponent)
Bakalářská práce má analyticko-interpretační charakter. Převažující analytická část obsahuje rozbor čtrnáct děl české kinematografie, v nichž se objevuje postava pedagoga a které byly natočeny v letech 1937-2010. Vybrané filmy jsem rozdělila podle data natočení a zároveň je roztřídila do tří klíčových skupin - filmová produkce do roku 1945, filmová produkce 1945- 1989 a filmová produkce po roce 1989. Interpretační část postihuje problematiku reprezentace pedagoga v českém filmu, zejména se zaměřuji na nápadné shody ve vyobrazení postavy učitele, atributy patřící k učitelské profesi a interakci učitele s žáky, popřípadě širším sociálním okolím. Klíčová slova pedagog, naratologie, film, reprezentace
|
|
|
Telling Community in William Faulkner's A Rose for Emily: A Case Study in Narrative Technique
Krtička, Filip ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Matthews, John Thomas (oponent)
Tato diplomová práce poskytuje detailní analýzu nejslavnější povídky Williama Faulknera "Růže pro Emily." Zaměření práce je motivováno tím, co vidím jako ústřední téma povídky: komunita a její fungování. Tím, že posunuji důraz z hlavní postavy na vypravěče, chci "opravit" způsob jakým je vnímána tato povídky, jejíž renomé je založeno především na "šokujícím" či "gotickém" aspektu. Užitá metodologie je vybrána se zřetelem na navrhovanou interpretaci. K textu přistupuji skrze naratologii. K rozboru neobvyklého vypravěče "Růže pro Emily" mi slouží naratologický koncept "kolektivního vyprávění." Dalším důležitým teoretickým rámcem použitým k interpretaci povídky je interdisciplinární koncept "kolektivní paměti". Některé sociologické koncepty komunity jsou též rozebírány. V úvodní kapitole se zabývám především konceptem "osoby" ve vyprávění a argumentuji proti tradičnímu rozdělení na vyprávění v první a třetí osobě. V druhé kapitole poskytuji úvod do narativní techniky kolektivního vyprávění. Třetí kapitola je detailním čtením "Růže pro Emily" v kontextu kolektivního vyprávění. Nejprve identifikuji vypravěče jako ve své podstatě kolektivního a vymezuji komunitu, ze které sestává tím, že se zabývám jeho epistemologickým ohraničením. Za druhé, strukturu vyprávění analyzuji jako "achronickou" a spojuji ji...
|
|
|
Svět postav Jáchyma Topola
Vytiska, Vojtěch ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Peterka, Josef (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou fikčních světů raných próz Jáchyma Topola: Výlet k nádražní hale a Sestra. Práce se zaměřuje na systém a analýzu postav. Metodou analýzy narativních modalit odhaluje komplikovaný fikční svět. Dále se práce zabývá vypravěčem a jeho spolehlivostí v rámci fikčního světa. V poslední kapitole práce charakterizuje systém postav a navrhuje typologii postav pro Topolův fikční svět.
|
|
|
Transmediální vyprávění fikčního světa Star Wars
Vitoušová, Valérie ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Ve své práci se zaměřuji na problematiku transmediálního vyprávění, které může ovlivňovat původní příběh, i když jeho původním záměrem je příběh rozvíjet. Zásahy do příběhu mohou probíhat jak na samotné dějové úrovni, tak na úrovni teoretické, aplikujeme-li je na příběh. Na příkladu fikčního věta Star Wars, na něž lze vztáhnout teorie vyprávění Vladimíra Proppa, Josepha Campbella, J.R.R, Tolkiena, ale i mytologii v pojetí Rollanda Barthése, Na vybraných příkladech různých typů transmemédií představím, jak toto vyprávění zasahuje do původního příběhu prezentovaného hlavně filmy a také tz.v G-kánonem, přičemž pozměňuje i výše jmenované teoretické rámce, které jsou na původní příběh aplikovatelné. Chci tedy ukázat, že transmediální vyprávění má větší dosah, než který je běžně prezentovaný.
|
|
|
Svět postav Jáchyma Topola
Procházka, Martin ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
bakalá ské práce Sv t postav Jáchyma Topola V této bakalá ské práci jsem se zam il na t i reprezentativní díla spisovatele Jáchyma Topola, o kterých si myslím, e práv ona vystihují Topolovu tvorbu nejlépe. Tato díla jsem analyzoval, p i em jsem kladl d raz na výstavbu fik ního sv ta a postav, dále na stylistickou stránku a styl vypráv ní. Ka dému analyzovanému dílu nále í rozsah jedné kapitoly. V záv re né, tvrté kapitole jsem na základ zanalyzovaných text provedl jejich komparaci a sna il jsem se uvést jejich podobnosti a odli nosti. Metodologicky jsem vycházel z naratologické práce S. Chatmana a z typologií postav a zp sob jejich charakterizace, výstavby a funkce, tedy s metodami, s nimi jsem se seznámil v rámci úvodu do literární teorie a v interpreta ních seminá ích.
|
|
|
Postmoderní pojetí děl KURTA VONNEGUTA
Adamová, Kateřina ; Klumparová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Resumé Tato práce se zabývá vypravěčskými strategiemi Kurta Vonneguta jako postmoderního autora se specifickým stylem. První část diplomové práce je zaměřena zejména na definování postmodernismu v porovnání s modernismem, dále se v ní vysvětlují nezbytné pojmy, se kterými se v práci dále pracuje. Zahrnuje zároveň životní zkušenosti a události, které ovlivnily autorovu tvorbu. Druhá část diplomové práce je věnována rozboru vypravěčské strategie dvou vybraných románů, Snídaně šampiónů a Matky noci. Závěr práce shrnuje nejpodstatnější specifika autorovy práce s vypravěčem zvolených děl. Tato práce celkově nahlíží na Kurta Vonneguta jako na autora, který je významným představitelem postmoderní americké prózy druhé poloviny 20. století, který plně využívá vypravěčských strategií typických pro tento směr či období, jako na autora, který experimentuje a vytváří si svůj naprosto ojedinělý styl.
|
|
| |
host ::
RSS.