|
|
In Corpore sano, mens sana? Juli Zeh's Corpus Delicti (2009) and the current Corona discourses in Germany and the Czech Republic
Talácková, Barbora ; Charvát, Filip (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Kniha Corpus Delicti od Juli Zeh, vydaná v roce 2009, se stala velmi aktuální a hojně diskutovanou v souvislosti s výskytem pandemie Covid. Média často používají slova jako "prorocký" a "vizionářský", protože kniha popisuje témata a události, které až příliš připomínají realitu během pandemie. Tento článek analyzuje dílo a politický systém, který popisuje, spolu s jeho judikaturou a pozicemi ve společnosti. Rekonstruovány jsou jak diskurzy svobody a bezpečnosti v 21. století, tak s nimi související diskurzy ohledně Coronavirové pandemie. Následně je provedeno srovnání Corpus Delicti a coronavirových diskurzů, přičemž je pozornost věnována především rozdílům a paralelám mezi oběma politickými systémy.
|
|
|
Concepts of ‚Heimat' in the Works of Joachim Ringelnatz
Kaňka, Vlastimil ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent)
Dosavadní literární historie nahlíží na postavu spisovatele a malíře Joachima Ringelnatze (vl. jm. Hans Bötticher) převážně jako na dadaisticky humoristického kabaretiéra a světoběžníka, který proslul svými básněmi o věčně opilém námořníkovi Kuttel Daddeldu nebo básněmi, které se svým satirickým laděním vyjadřovali k soudobé realitě tehdejší Výmarské republiky. Ačkoliv tuto vrstvu díla můžeme skutečně v jeho díle (občas) pozorovat, pokusí se předkládaná práce tento obecně zažitý obraz zviklat a ukázat, že Ringelnatzovo dílo je daleko bohatší, než jak bylo doposud popisováno. Při tom se zaměříme především na motiv domova, jeho podoby a otázky s ním spojené: Od jakého pojetí domova se Ringelnatz distancuje při emfázi bezdomovectví? S jakými hodnotami a funkcemi je naopak spojena jeho pozitivní představa domova? Jsou tato pojetí v jeho díle konstantní, nebo proměnlivá v závislosti na tvůrčí fázi, žánru či účelu daného textu?
|
|
|
Time and its perception in Heinrich Böll's early short stories
Johnová, Kateřina ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Smyčka, Václav (oponent)
Rané prózy Heinricha Bölla vznikaly v dobovém kontextu, který byl do značené míry ovlivněn pojetím historické přítomnosti, resp. konce 2. sv. války jako "hodiny nula" (Stunde Null), a s tímto kontextem je spojují četné souvislosti. I v jejich názvech se často vyskytují časové motivy. Práce provádí naratologický rozbor časového aranžmá vyprávění čtyř prozaických textů a dále se zaměřuje na vnímání a pojetí času jejich postavami. Nabízí odpověď na otázky, zda tato pojetí odpovídají spíše otevřenému či uzavřenému, lineárnímu či cyklickému pojetí času, nebo kategorii času vytěsňují; zda je čas příběhu teleologický (např. ve smyslu ‚osudu'), nebo jeho centrum představuje otřes, který lze překonat (‚krize'), příp. zda povídky představují konflikt vícero takových pojetí času. Práce průběžně sleduje význam zjištění ve vztahu k mimoliterárnímu dobovému vnímání historického času. Vychází z rozboru díla Der Zug war pünktlich a dále zapojuje povídky Damals in Odessa, Geschäft ist Geschäft, Nicht nur zur Weihnachtszeit.
|
|
|
Language performance and criticism of language in Ödön von Horváth's play "Tales from the Vienna woods"
Bayer, Matyáš ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Stefan, Katrin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou jazykového jednání a kritiky jazyka ve hře Povídky z Vídeňského lesa, která je vzhledem k životu i dramaturgickým záměrům Ödöna von Horvátha pro tohoto autora podstatným tématem a tvůrčím prostředkem. Pomocí analýzy používání jazyka církve, morálky a politiky, významné roviny stylistické jakožto relevantních mimojazykových faktorů práce vysvětluje rozličné podoby jazykového jednání, v nichž vystupuje do popředí především účelovost jazykových mechanismů užívaných postavami k zakrytí jejich skutečných úmyslů. Ty případy jazykového jednání, které jsou v odborné literatuře označovány jako Bildungsjargon, jsou dále zkoumány pro posouzení jazykově kriticky relevantního nesouladu jazyka a myšlení, jenž je důležitým rysem Horváthovy kritiky soudobého maloměšťanského prostředí. V závěru práce jsou pak zpracovány jazykově kritické poznatky obsažené v odborné literatuře, přičemž pozornost je věnována opakovaně se vyskytující nadinterpretaci jazyka hry. Klíčová slova: Ödön von Horváth - Povídky z Vídeňského lesa - jazykové jednání - kritika jazyka - Bildungsjargon
|
|
|
Interpretation of Arthur Schnitzler's Dream Novella based on Sigmund Freud's dream theory
Miller, Václav ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá otázkou, nakolik je možné interpretovat Snovou novelu vídeňského spisovatele a lékaře Arthura Schnitzlera z pozice nauky o snu, jejímž autorem je Schnitzlerův současník Sigmund Freud. Se stěžejními částmi této nauky, zveřejněné v knize Výklad snů (1899), bude Schnitzlerovo dílo konfrontováno za účelem vyzdvihnutí rozdílů či shod v pojetí snu a lidské duše. Dále bude pozornost zaměřena na vybrané motivy zkoumaného díla, která budou osvětlena v širším kontextu Schnitzlerovy literární tvorby a jeho života.
|
|
|
The Characters of Children at the Work of Adalbert Stifter
Petrusová, Kateřina ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Resumé Petrusová, Kateřina (2011): Postava dítěte u Adalberta Stiftera. Praha: Ústav germánských studií, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Tato diplomová práce se zabývá rolí dítěte v díle Adalberta Stiftera, rakouského autora první poloviny 19. století, jehož rodištěm je jihočeská Horní Planá (Oberplan). Adalbert Stifter byl nejen spisovatelem, malířem, ale i pedagogem (působil jako školský inspektor v Horním Rakousku). Všechny tyto činnosti se společně se Stifterovými životními zkušenostmi a osobními problémy promítly do jeho literární tvorby. Zaměřuji se zde především na jeho tři díla: sbírky Studie (Studien), Pestré kameny (Bunte Steine) a román Pozdní léto (Der Nachsommer). Dětství se objevuje již v jeho raném díle, kde je považováno za etapu lidského vývoje (Menschenwerdung), v pozdějších povídkách, např. ve sbírce Bunte Steine stojí dětské postavy v popředí děje, vždy jsou však konfrontovány se světem dospělých, především potom se zákony všemocné přírody. Tento vztah je formulován v předmluvě sbírky v podobě tzv. laskavého zákona (das sanfte Gesetz). Celé pojetí dítěte je potom završeno výchovným románem Der Nachsommer, kde je podán komplexní obraz Stifterových myšlenek a procesu výchovy k ideálnímu člověku. Autor řeší ve svém díle nejen své osobní existenční otázky, kdy se často pomocí...
|
|
|
The comparison of Grillparzer's and Horn's King Ottokar and the response of Czech cultural public to both plays
Mišoňová, Anežka ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Tato diplomová práce začíná krátkým přehledem německé a české poezie, dramat a románů o českém králi Přemyslu Otakarovi II. Ve druhé kapitole se zabývá dobou, ve které byla napsána tragédie Štěstí a pád krále Otakara Franze Grillparzera a okolnostmi jejího vzniku, zahrnuje informace o censuře, kritické reakci Čechů ve Vídni a popisuje Grillparzerův vztah k Čechům a jeho pobyty na Moravě a v Praze. Třetí kapitola se týká života Uffo Daniela Horna, jeho politického angažmá v revoluci 1848 a stejně tak vývoje jeho vztahu k českému národu před a po revoluci. Čtvrtá kapitola nabízí jak stručné srovnání Hornových obou verzí Krále Otakara, tak podrobnější porovnání Grillparzerova a Hornova dramatu z hlediska stavby, děje, postav a jejich charakteristik. V poslední kapitole jsou chronologicky seřazeny reakce české umělecké veřejnosti.
|
|
|
Depiction of children in folk and art fairy tales
Zálešáková, Eva ; Weinberg, Manfred (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou postav dětí ve vybraných lidových a uměleckých pohádkách německého romantismu 19. století. Na začátku bude vysvětlen pojem ,,pohádky", její dějiny a výzkum, následovat bude definice evropské lidové a umělecké pohádky a jejich srovnání. V další kapitole bude srovnávána postava dítěte z lidové pohádky ,,Marienkind" ze sbírky bratří Grimmů Kinder- und Hausmärchen s postavou dítěte z umělecké pohádky ,,Zwerg Nase" od Wilhelma Hauffa. Práce se přitom zaměří jak na vnější a vnitřní charakteristiku dítěte, tak na životní podmínky a rodinné konstelace, v nichž jsou děti zobrazovány. Vedle toho budou analyzovány morální představy, které jsou zprostředkovány jednáním. Důležitým předmětem zkoumání je ukázat rozdíly v zobrazování dětí v lidových a uměleckých pohádkách a tím dokázat, že umělecká pohádka je samostatný literární žánr.
|
|
|
Freudian psychoanalysis and the literature of Vienna's modern art in chosen texts by Arthur Schnitzler and Stefan Zweig.
Čepelková, Lucie ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je literárněvědné pojednání o vztahu Freudovy psychoanalýzy a literatury Vídeňské moderny na základě vybraných textů od Arthura Schnitzlera a Stefana Zweiga. První kapitoly se věnují Freudově cestě k psychoanalýze, tématu sexuality a jeho postojům k Vídni a antisemitismu. V dalších kapitolách budou blíže představeny jeho dvě eseje - Básník a lidská fantazie a "Kulturní" sexuální morálka a moderní nervozita (obě 1908). Další část práce tvoří pojednání o Vídeňské moderně a autoři Arthur Schnitzler a Stefan Zweig, jejichž díla Slečna Elsa (1924) a Amok (1922) budou blíže analyzována. KLÍČOVÁ SLOVA Psychoanalýza, Vídeňská moderna, Stefan Zweig, Arthur Schnitzler, Sigmund Freud
|
|
|
Necrophilia as a love to the future: (De-)construction of the history in selected dramas of Heiner Müller
Šemberová, Daria ; Weinberg, Manfred (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Klíčová slova: literatura NDR, historické drama, postdramatické divadlo, dějiny, paměť, Heiner Müller, Walter Benjamin, Bertolt Brecht, Lehrstück Abstrakt: Tato diplomová práce je věnována analýze zobrazení německých dějin a jejich vztahů k socialistické realitě NDR ve vybraných divadelních hrách Heinera Müllera (1929- 1995). Východiskem rozboru je autorův vztah k různým literárně-divadelním žánrům jako: historické drama, Lehrstück a postdramatické divadlo. Filozofické pozadí analýzy tvoří IX. teze díla Waltera Benjamina O pojetí dějin, věnována kresbě Paula Klee Angelus Novus. Jádro práce tvoří rozbor a interpretace šesti dramatických fragmentů z různých období autorovy tvorby: Berlín: smrt Germánie, Germania 3 Gespenster am Toten Mann, Leben Gundlings Friedrich von Preussen Lessings Schlaf Traum Schrei, Die Schlacht, Der Horatier a Hamlet- stroj. Vedlejším předmětem zkoumání je otázka, jakými dramatickými prostředky Heiner Müller odráží německé dějiny ve vztahu k NDR.
|
host ::
RSS.