|
|
Elektrochemické studium rozkladu přírodních barviv používaných na uměleckých památkách
Ramešová, Šárka ; Schwarzová, Karolina (vedoucí práce) ; Navrátil, Tomáš (oponent)
V této práci byla studována oxidace quercetinu (3,3',4',5,7- pentahydroxyflavon) a luteolinu (3',4',5,7-tetrahydroxyflavon). Tyto intenzivně barevné polyfenolické látky patří do skupiny přirozeně vyskytujících se sloučenin flavonoidů. Studie se týká analýzy produktů rozkladu původních barev. Produkty rozkladu vzniklé během procesu stárnutí mohou být použity jako otisk prstu k určení původní barvy. Degradační procesy flavonoidů byly studovány pomocí elektrochemických metod a UV/Vis spektroskopie ve vodném prostředí. Oxidační mechanismus zahrnuje přenos elektronů spojený s chemickou reakcí a je ovlivněn acidobazickými vlastnostmi quercetinu. Disproporcionační konstanty pK1 a pK2 pro quercetin a pK1 a pK2 pro luteolin byly zjištěny kombinací dvou nezávislých metod: acidobazickou titrací a UV/Vis spektroskopií. Stabilita obou látek významně závisí na přítomnosti kyslíku. Distribuce oxidačních produktů quercetinu ve vodném prostředí v rámci působení kyslíku byla sledována pomocí LC-MS/MS a LC-DAD analýzy.
|
|
|
NADP-dehydrogenasy léčivých rostlin.
Bartošová, Martina ; Hýsková, Veronika (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
Léčivé rostliny obvykle obsahují různé metabolity tvořené sekundárními biosyntetickými drahami, jako je např. fenylpropanoidní a šikimátová dráha závisející na dostupnosti NADPH. V této práci byla v 10 léčivých rostlinách běžně dostupných v České republice vedle obsahu celkových fenolických látek a flavonoidů rovněž sledována aktivita enzymů poskytujících NADPH. Jednalo se o glukosa-6-fosfátdehydrogenasu (G6PDH, EC 1.1.1.49), NADP- isocitrátdehydrogenasu (NADP-ICDH, EC 1.1.1.42), NADP-malátdehydrogenasu (oxalacetát dekarboxylační) (NADP-ME, z anglického NADP-malic enzyme, EC 1.1.1.40). Dále byla stanovována aktivita hlavního enzymu šikimátové dráhy šikimátdehydrogenasy (SDH, EC 1.1.1.25). Pro jednotlivá stanovení byly optimalizovány způsoby extrakce. Vhodným zdrojem NADP-dependentních enzymů je ředkev (Raphanus sativus L. var. niger), česnek (Allium sativum L.) a máta peprná (Mentha piperita L.). Nejvyšší obsah fenolických látek a flavonoidů byl zjištěn v šalvěji (Salvia officinalis), meduňce (Melissa officinalis L.) a mátě citronové (Mentha citrata). Methanolová extrakce byla pro extrakci těchto látek účinnější než extrakce horkou vodou. Další extrakční postupy a studie jsou však nutné pro charakterizaci jednotlivých látek a principů jejich působení. Klíčová slova: léčivé rostliny,...
|
|
|
Flavonoidy v květech vybraných kultivarů Sambucus nigra L.
Krulišová, Markéta ; Spilková, Jiřina (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Cílem této práce bylo zjistit obsah flavonoidů v květech jedenácti vyšlechtěných kultivarů bezu černého, určit zdali jsou mezi nimi statisticky významné rozdíly a vypracovat přehled obsahových látek a účinků květů. Droga Sambuci nigrae flos se v terapii užívá zejména pro svůj obsah flavonoidů a hydroxyskořicových kyselin jako prostředek při nachlazení, onemocněních močového ústrojí a dýchacích cest. Její prospěšnost potvrdily i studie v rámci zkoumání antibakteriální a antivirové aktivity, diabetu a obezity, účinků na imunitní systém a též ochrany před UV zářením. Obsah flavonoidů byl stanoven spektrofotometricky metodou podle Českého lékopisu 2009, článku Sambuci nigrae flos. Výsledky byly statisticky vyhodnoceny testem ANOVA a Bonferroniho testem. Požadavek Českého lékopisu 2009 na minimální obsah flavonoidů 0,80% splnily květy z kultivarů: Albida, Heidegg 13, Riese auß Voßloch, Sambu, Samdal, Sampo a Samyl. Naopak by lékopisu nevyhověly květy kultivarů: Allesö, Aurea, Dana a Juicy. Nejvyšší obsah flavonoidů byl zjištěn v květech kultivaru Riese auß Voßloch s hodnotou 1,3603%, zatímco nejnižší u kultivaru Dana s obsahem 0,3598%. Nejvyšší průměrný obsah flavonoidů měla odrůda Sambu, dále následovaly odrůdy v pořadí Riese auß Voßloch, Sampo, Albida, Heidegg 13, Samyl, Samdal, Juicy, Allesö, Aurea a...
|
|
|
Sekundární metabolity explantátové kultury Trifolium pratense L.
Novotná, Hana ; Kašparová, Marie (vedoucí práce) ; Siatka, Tomáš (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognosie Kandidát: Hana Novotná Školitel: PharmDr. Marie Kašparová, Ph.D. Název diplomové práce: Sekundární metabolity explantátové kultury Trifolium pratense L. Perspektivním zdrojem sekundárních metabolitů jsou explantátové kultury. Produkce flavonoidů a isoflavonoidů suspenzní kulturou Trifolium pratense L. však nebývá vysoká. Jednou z metod podporujících biosyntézu sekundárních metabolitů je elicitace. Elicitací dochází k indukci fyziologických změn, stimulaci obranných či stresem vyvolaných reakcí v rostlinách a následně ke spuštění syntézy sekundárních metabolitů. Cílem této práce bylo sledovat vliv dvou elicitorů - kyseliny abscisové a kyseliny askorbové - na produkci flavonoidů a isoflavonoidů suspenzní kulturou Trifolium pratense L. (varieta Sprint). Kultura byla kultivována na médiu podle Gamborga s přídavkem 2 mg.l-1 2,4- dichlorfenoxyoctové kyseliny a 2 mg.l-1 6-benzylaminopurinu, při teplotě 25 řC a světelné periodě 16 hodin světlo / 8 hodin tma. Nejlepší elicitační účinek kyseliny abscisové na produkci flavonoidů i isoflavonoidů byl po 6 hodinové aplikaci nejvyšší koncentrace 500 µmol.l-1 . Její pozitivní vliv se však s délkou elicitace snižoval. Kyselina askorbová jako antioxidační látka projevila...
|
|
|
Preparativní diastereomerní dělení silybinu a jeho sulfátů pomocí RP-HPLC
Kolářová, Petra ; Tesařová, Eva (vedoucí práce) ; Kalíková, Květa (oponent)
Z plodů ostropestřce mariánského (Silybum marianum) se získává standardizovaný extrakt silymarin, jehož hlavní komponentou je silybin. Tento flavonolignan je převážně odpovědný za léčivé účinky plodů ostropestřce: antioxidační, hepatoprotektivní, chemoprotektivní a protinádorové. Přírodní silybin se vyskytuje jako preparativně neseparovatelná ekvimolární směs diastereomerů A a B. Bylo prokázáno, že biologická aktivita silybinu A je odlišná od silybinu B, a že se v organismu konjuguje převážně na glukuronidy a sulfáty. Struktura sulfátů a jejich biologická aktivita není dosud vůbec známa. Cílem této práce je vývoj prakticky použitelné metody pro preparativní separaci diastereomerů silybinu A a B a jeho sulfátů, které jsou považovány za jedny z hlavních metabolitů. Byla vyvinuta původní preparativní metoda na dělení silybinu A a B v mobilní fázi tvořené 50% MeOH. Dále byla optimalizována preparativní metoda pro dělení směsi produktů vznikajících při sulfataci silybin-23-acetátu v mobilní fázi tvořené MeOH/H2O 60/40 (v/v) s přídavkem 10 ml/l HCOOH, na chromatografické koloně Labio C18 25×250 mm.
|
|
|
Účinek metabolitu quercetinu na isolovaných potkaních arteriích.
Rudišarová, Simona ; Vopršalová, Marie (vedoucí práce) ; Pourová, Jana (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Simona Rudišarová Školitelka: PharmDr. Marie Vopršalová, CSc. Název diplomové práce: Účinek metabolitu quercetinu na isolovaných potkaních arteriích Tato práce je věnována výzkumu působení flavonolu quercetinu a jeho vybraných metabolitů (kyseliny 3-(3-hydroxyfenyl)propionové a kyseliny 3-hydroxybenzoové) na cévy v in vitro podmínkách. Použita byla standardizovaná metoda isolované aorty potkana. Cílem bylo zjistit, jak látky na isolovanou aortu působí a zda je účinek účinného metabolitu závislý na přítomnosti endotelu v cévě. Po předchozí prekontrakci noradrenalinem byly do lázně k aortálním kroužkům přidávány jednotlivé koncentrace testovaných látek (konečné koncentrace v lázni byly od 10-7 do 10-3 M). Z naměřených hodnot byly pomocí softwaru S.P.E.L. Advanced Kymograph Software získány hodnoty EC50 (quercetin = 3,63 . 10-5 M, kyselina 3-(3-hydroxyfenyl)propionová = 3,21 . 10-6 M, kyselina 3-hydroxybenzoová = 4,38 . 10-5 M) a sestaveny odpovídající DRC křivky. S quercetinem a kyselinou 3-(3-hydroxyfenyl)propionovou byl pokus proveden ještě jednou, tentokrát však na cévě s mechanicky odstraněným endotelem. Z výsledků vyplývá, že nejúčinnější látkou ze tří testovaných je kyselina...
|
|
|
Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides L.) jako zdroj biochemicky aktivních látek
Blecha, Jan ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Hodek, Petr (oponent)
Rakytník řešetlákový (Hippophae Rhamnoides L.) jako zdroj biochemicky aktivních látek ABSTRAKT Tato práce shrnuje dosavadní významné poznatky o chemickém složení plodů rakytníku řešetlákového (Hippophae rhamnoides L.). Bylo zjištěno, že zastoupení a množství jednotlivých chemických komponent je v bobulích různých vyšlechtěných kultivarů velice variabilní a také závislý na podmínkách, kde rostlina vyrůstala. Rakytníkové produkty jsou bohaté zejména na antioxidanty, jako je vitamín C (v množství až 2500 mg/100g čerstvých bobulí) a tokoferoly (481 mg/100 g plodů), flavonoidy (až 1100 mg/100 g čerstvých plodů) a karotenoidy (až 2139 mg/100g oleje). Mastné kyseliny v oleji jsou převážně nenasycené (až 89% všech mastných kyselin), v dominantních množstvích jsou v semenném oleji zastoupeny kyseliny linolenová a linolová a v dužinovém oleji kyseliny palmitoolejová a nenasycená palmitová. Tato práce se zaměřuje hlavně na shrnutí informací o chemickém složení a vlastnostech rakytníkového oleje. Dále je také poukázáno na obsah a účinky významných flavonoidů vyskytujících se v rostlině. Mezi významné biologické účinky rakytníku patří antioxidační působení, stejně jako vliv na správnou funkci kardiovaskulárního systému, hepatoprotektivní vlastnosti a u některých substancí i prokázaný protinádorový účinek. Díky tomu má...
|
|
|
Vlastnosti rostlinných extraktů
Bělonožníková, Kateřina ; Ryšlavá, Helena (vedoucí práce) ; Liberda, Jiří (oponent)
Rostliny syntetizují řadu látek označovaných jako sekundární metabolity. Patří mezi ně produkty fenylpropanoidní dráhy (flavonoidy, stilbeny, anthokyaniny, taniny), isoprenoidy a alkaloidy. Studiu sekundárních metabolitů rostlin je věnována značná pozornost, protože jsou spojovány s pozitivním vlivem na lidské zdraví a snížením rizika některých chorob včetně rakoviny, diabetu 2. typu a poruch kardiovaskulárního systému. Mechanismus účinku jednotlivých látek není dosud přesně znám, pozitivně se projevuje jejich antioxidační kapacita. V této práci byly připraveny extrakty z 22 druhů ovoce a zeleniny, byl stanoven celkový obsah fenolických látek, flavonoidů a antioxidační kapacita pomocí metody FRAP (z angl. ferric ion reducing antioxidant power) a ABTS [2,2' -azino-bis(3-ethylbenzothiazolin-6- sulfonát)]. Vysoký obsah fenolických látek byl zjištěn v extraktu z jahody, višně a kiwi. Nejvyšší antioxidační kapacitu měl extrakt z jahody. Další sledovanou vlastností byl vliv extraktů z ovoce a zeleniny na aktivitu trávicích enzymů pankreatické lipasy a α-amylasy. Extrakt z citronu, červeného rybízu, josty, limetky a višně snížil aktivitu lipasy, extrakty z červeného rybízu, dýně, kiwi a nashi výrazně inhibovaly štěpení škrobu α-amylasou. Klíčová slova: fenolické látky, flavonoidy, antioxidační kapacita,...
|
|
|
Effect of post-harvest processing on quality of Sambuci fructus
Brňáková, Lenka ; Spilková, Jiřina (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Baza čierna je obľúbenou a uznávanou rastlinou vďaka priaznivým účinkom na ľudský organizmus. Hlavnými obsahovými látkami sú flavonoidy a antokyány. Predmetom zberu sú jej kvety a plody, ktoré sú k dispozícii len počas sezóny (ako v prípade väčšiny rastlín), preto je dôležité hľadať alteratívne možnosti. Jednou z nich je konzervácia. V súčasnosti je veľa spôsobov pozberovej úpravy, preto je viac možností nájsť optimálny spôsob pre konkrétnu rastlinu. Diplomová práca sa zameriava na stanovenie obsahu fenolických látok v plodoch bazy čiernej nazbieraných v rôznych lokalitách Hradca Králové a konzervovaných pri teplote laboratórnej, zvýšenej (40řC, 60řC) a zníženej (-18řC). Ďalej sa práca zaoberá stanovením obsahu antokyánov v plodoch 3 roky konzervovaných v mrazničke pri teplote -18řC. Cieľom praktickej časti práce bolo nájsť najlepší spôsob pozberovej úpravy plodov bazy čiernej. Medzi jednotlivými miestami zberu sa nevyskytol významný rozdiel v obsahu fenolických látok v plodoch. Teplota v priebehu konzervácie mala vplyv na obsahové látky. So zvyšujúcou sa teplotou bol obsah fenolických látok nižší. Pri uchovávaní plodov v mrazničke vyšiel obsah fenolických látok približne rovnaký ako pri laboratórnej teplote. Na uskladnenie plodov v mrazničke počas 3 rokov nemal čas žiaden vplyv na obsah látok....
|
|
|
Analýza sulfatovaných flavonoidů pomocí vysokotlaké kapalinové chromatografie s hmotnostní detekcí (LC-MS)
Petránková, Barbora ; Bojarová, Pavla (vedoucí práce) ; Kozlík, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na nalezení optimálních separačních podmínek ve vysokoúčinné kapalinové chromatografii pro analýzu sulfatovaných polyfenolických látek, především pak flavonoidů, fenolových kyselin a katecholů. Při vývoji metody byly použity tři chromatografické kolony. Kolona ZIC-HILIC v polárně organické fázi a kolony C18 a Kinetex PFP v reverzní fázi. Cílem optimalizace metody v rámci práce byl krátký čas separace, ostré nedeformující se píky a separace všech složek směsi. Při použití kolony Kinetex PFP se podařilo nalézt optimální metodu pro separaci testovaných směsí. Jako nejvhodnější se ukázalo použití mobilní fáze o složení 10 mM octanu amonného/0,1% kyseliny mravenčí a methanolu, při průtoku mobilní fáze rychlostí 0,6 ml/min. Modifikací gradientu mobilní fáze a teploty se podařilo separovat všechny složky testovaných směsí, píky byly ostré a čas separace se pohyboval ve většině případů do 10 min. Metoda je také přímo použitelná ve spojení s hmotnostním detektorem. Klíčová slova: Vysokoúčinná kapalinová chromatografie (HPLC), flavonoidy, polyfenolické látky, sulfatace, separace
|
host ::
RSS.