Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 52 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Fytoremediační potenciál vyšších rostlin - fytoextrakce paroxetinu
Štelbacká, Kristína ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Hýsková, Veronika (oponent)
Znečištění životního prostředí je pro lidstvo již dlouho důležitým tématem. Ve vodě a půdě se nachází mnoho mechanických i chemických polutantů, které je třeba odstranit. Jedním z problému jsou taktéž xenobiotika, která se vyskytují v životním prostředí čím dál tím více. Tato bakalářská práce se zabývá studiem fytoextrakce léčiva paroxetinu pomocí rostliny kukuřice seté (Zea mays). Antidepresivum paroxetin patří do skupiny selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu a využívá se pro léčbu depresivních poruch. Rostliny byly kultivovány ve sterilním médiu po dobu nezbytně nutnou k jejich dostatečnému růstu. Následně byl do rostlinného média přidán paroxetin a vzorky byly odebírány po dobu 96 hodin. Pro první pokus byla koncentrace léčiva v médiu 3 mg ∙ l−1 , pro druhý 2 mg ∙ l−1 a pro třetí 1 mg ∙ l−1 . Pro zjištění fytoextrakční aktivity byly odebrané vzorky detekovány pomocí systému HPLC s UV detektorem. Účinnost fytoextrakce paroxetinu byla u prvního pokusu stanovena na 0,0023 mg/g(čerstvé hmotnosti) a pro druhý pokus 0,0014 mg/g(čerstvé hmotnosti). Rostliny používané pro fytoremediaci mají zvýšené předpoklady pro vznik oxidativního stresu a tvorbu reaktivních forem kyslíku. Po fytoextrakčních experimentech byla stanovena antioxidační kapacita extraktů listů a kořenů jednotlivých...
Interakce protinádorového léčiva lenvatinibu s podrodinou 2C cytochromů P450
Srogoň, Jiří ; Dračínská, Helena (vedoucí práce) ; Hýsková, Veronika (oponent)
Lenvatinib je vícecílový inhibitor kinas schopný inhibovat tyto kinasy již v nanomolárních koncentracích. Z tohoto důvodu je používán jako léčivo při terapii různých typů rakoviny. Podobně jako u většiny xenobiotik je lenvatinib metabolizován cytochromy P450, což může vést k výskytu lékových interakcí s jinými látkami. Identifikace nejdůležitějších a klinicky relevantních lékových interakcí je zásadní pro zajištění bezpečnosti pacientů, kteří již trpí sníženou kvalitou života v důsledku rakoviny. Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zkoumat vliv lenvatinibu na cytochromy P450, konkrétně na isoformy podrodiny 2C u lidí a potkanů. Inhibiční účinek byl měřen in vitro pomocí markerových reakcí na vzorcích potkaních jaterních mikrosomů pro isoformu CYP2C6 a na vzorcích lidské rekombinantní isoformy CYP2C9 exprimované v SuperosmechTM nebo Bactosomech® . Dále byl zkoumán vliv lenvatinibu na expresi CYP2C11 a 2C6 v játrech potkanů vystavených lenvatinibu. Lenvatinib způsobil pokles aktivity lidské rekombinantní isoformy CYP2C9, zatímco na aktivitu isoformy CYP2C6 v potkaních jaterních mikrosomech nebyl zaznamenán žádný vliv. Jedním z dalších cílů bylo stanovit IC50 pro CYP2C9, cíl se ale nepodařilo splnit. Při zkoumání vlivu lenvatinibu na expresi CYP2C11 a 2C6 v játrech potkaních samců bylo...
Úloha glutathionu v metabolismu rostlin vystavených kontaminantům životního prostředí.
Rychnová, Andrea ; Hýsková, Veronika (vedoucí práce) ; Indra, Radek (oponent)
Ke kontaminaci životního prostředí léčivy dochází v současné době neudržitelným tempem. Je veřejným zájmem, aby xenobiotika, dostávající se nejen do odpadní, ale i podzemní a pitné vody, byla odstraňována z kontaminovaného prostředí efektivně a ekologicky. Nadějnou metodou je fytoremediace, která může splňovat dané nároky. Dalším problémem současné doby je rostoucí nedostatek vody a s ní spojená otázka, zda je možné recyklovat odpadní vodu a využívat ji k závlahám hospodářských plodin. Jakým způsobem metabolismus rostlin reaguje na léčiva, mohou objasnit biomarkery oxidačního stresu, který je xenobiotiky způsobován. Mezi ně se řadí aktivita enzymů spojených s detoxifikačním a antioxidačním systémem rostlin. V této práci byl v rostlinách kukuřice (Zea mays L., DKC 3969) pěstovaných ve sterilních podmínkách in vitro sledován vliv v současné době stále více používaných antidepresiv (buspironu, sulpiridu a paroxetinu). Práce byla soustředěna na enzymy spojené s metabolismem glutathionu a na askorbátperoxidasu (APX). V listech rostlin byla aktivita glutathion-S-transferasy (GST), konjugačního enzymu II. fáze biotransformace xenobiotik, vlivem všech léčiv zvýšena. Kromě toho byla nativní elektroforézou detekována isoforma GST indukovatelná léčivy. V listech rostlin studovaná xenobiotika snížila aktivitu...
Vliv fungicidů a prostředku biologické ochrany na metabolismus glutathionu.
Vašková, Marie ; Hýsková, Veronika (vedoucí práce) ; Jaklová Dytrtová, Jana (oponent)
Triazolové fungicidy jsou v zemědělství široce používány k ošetření velkého množství plodin. Při jejich akumulaci v půdě, rostlinách či vodních zdrojích mohou ovlivňovat i necílové organismy, u kterých mohou mít negativní vliv na endokrinní systém či reprodukci. Podstatně méně informací víme o vlivu triazolů na rostliny, konkrétně o jejich antioxidačním a detoxifikačním systému. V této práci byl nejprve studován vliv penkonazolu (P), tebukonazolu (T) nebo jejich kombinace (PT) na rostliny rajčat Solanum lycopersicum, cv. Cherrola. Oproti kon- venčnímu způsobu aplikace fungicidů formou postřiku na listy byl sledován i vliv zálivky s obsahem P, T, nebo PT do půdy. Zálivka fungicidů do půdy měla na metabo- lismus glutathionu horší dopad: třicátý pátý den po každotýdenní aplikaci fungicidů došlo v kořenech ke snížení obsahu redukovaných thiolů, aktivity glutathionpero- xidasy a v listech byl snížen i klíčový konjugační enzym II. fáze biotransformace, glutathion-S-transferasa (GST), a to na 43 až 20 % (v závislosti na fungicidu) v po- rovnání s neošetřenými rostlinami. Naopak v listech byl obsah redukovaných thiolů a aktivita glutathionperoxidas zvýšená. V případě postřiku oběma fungicidy (PT), i když ve stejné koncentraci jako u P a T samostatně, byl pozorován synergistický úči- nek na aktivitu GST v...
Antioxidační systém rostlin rajčat vystavených triazolovým fungicidům
Žufić, Antoniana ; Hýsková, Veronika (vedoucí práce) ; Jaklová Dytrtová, Jana (oponent)
Houbové patogeny způsobují celosvětově závažné ztráty zemědělských plodin. V poslední době se však chemické fungicidy stávají nebezpečnými kontaminantami životního prostředí působící na necílové organismy. Cílem této práce bylo zjistit, jaký vliv mají triazolové fungicidy ve formě penkonazolu (P), tebukonazolu (T) nebo jejich kombinace (PT) na rostliny rajčat Solanum lycopersicum L. cv. Cherrola. Ve sledované intervaly, tj. po dvou a pěti každotýdenních aplikacích P, T nebo PT, buď formou postřiku nebo zálivky nebyla v listech, kořenech ani plodech zjištěna významnější změna aktivity klíčového enzymu askorbát-glutathionového cyklu askorbátperoxidasy a aktivity cytosolových peroxidas. Zatímco v kořenech byla nalezena mírně zvýšená aktivita guajakolperoxidasy vlivem postřiku T i kombinace PT, v listech byla aktivita tohoto enzymu snížená podobně jako katalasa. Největší změny v antioxidační kapacitě v listech korelující se zvýšeným obsahem fenolických látek a flavonoidů byly zaznamenány po pěti aplikacích penkonazolu (P) formou zálivky do půdy, a to jak samotného P, tak v kombinaci ve formě PT. Studované triazoly významně ovlivnily zastoupení isoforem superoxiddismutasy a částečně i celkových peroxidas v listech, kořenech a plodech a akorbátperoxidasy v listech. Nejvyšší obsah HSP70 byl zjištěn v kořenech...
Příprava mitotických inhibitorů ve formě nanotrasportérů
Meskařová, Veronika ; Indra, Radek (vedoucí práce) ; Hýsková, Veronika (oponent)
Rakovina patří k nejrozšířenějším onemocněním, se kterým se podle statistik setká každý třetí člověk. Jedná se o onemocnění vznikající náhlým růstem a rychlým dělením vlastních buněk. Navzdory pokroku v léčbě, není její účinnost dostatečná a rakovina tak představuje druhou nejčastější příčinu úmrtí. Navíc je léčba spojena s řadou nežádoucích účinků. V současné době se pro léčbu rakoviny využívá mimo jiné i nanomedicína, která používá nanomateriál pro transport léčiv. Vazbou léčiva do vhodného nanotransportéru lze nejen dopravit léčivo do cílového místa, ale i snížit systémovou toxicitu léčiva. Tato diplomová práce pojednává o nalezení vhodného hmotnostního poměru protinádorových léčiv, kolchicinu a docetaxelu, a nanotransportéru apoferritinu. Cílem bylo nalézt příznivé podmínky pro vysokou míru enkapsulace daných léčiv do nanotransportéru. Enkapsulace léčiv probíhala při pasivních a aktivních podmínkách, kdy aktivní enkapsulace probíhala za otevření a uzavření nanotransportéru pomocí změn pH prostředí. Pro zlepšení vázanosti léčiva do nanotransportéru byla léčiva rozpuštěna v DMSO nebo ve vodě s přídavkem HCl za účelem nabití molekul léčiva a snadnější enkapsulaci do nanotransportéru. V rámci pasivní enkapsulace byla léčiva inkubována v prostředí močoviny či bivalentních iontů kovů. Celkově lze...
Rostlinný alkaloid sanguinarin a jeho deriváty
Tůmová, Lucie ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Hýsková, Veronika (oponent)
Práce sumarizuje dosavadní poznatky o sanguinarinu a kvartérních benzo[c]fenan- tridinových alkaloidech. Kvartérní benzo[c]fenantridinové alkaloidy se nachází v kořenech rostlin Sanguinaria canadensis a Macleaya cordata. Od dávných dob jsou extrakty z těchto rostlin využívány v tradiční čínské medicíně pro své antimykotické, antibakteriální a protizánětlivé účinky. Vzhledem ke schopnosti kvartérních benzo[c]fenantridinových alkaloidů přivodit apoptosu jsou zkoumány jako potenciální agens využitelné v managementu rakoviny. Kvartérní benzo[c]fenantridinové alkaloidy interagují s DNA a proteiny. Jsou schopny interkalovat do DNA. Lze je využívat jako fluorescenční DNA sondy. Metabolismus sanguinarinu a dalších kvartérních benzo[c]fenantridinových alkaloidů dosud není plně objasněn. První krok detoxikace sanguinarinu je přeměna na méně toxický dihydrosanguinarin. Oxidace sanguinarinu se účastní cytochrom P450 1A1. Klíčová slova: Kvartérní benzo[c]fenantridinové alkaloidy, sanguinarin, apoptosa, interkalace, cizorodé látky, enzymy, cytochrom P450
Charakterizace a regulace šikimátdehydrogenasy z kořene petržele.
Šmeringaiová, Ingrida ; Hýsková, Veronika (vedoucí práce) ; Kalendová, Alžběta (oponent)
Šikimátová dráha spolu s navazující fenylpropanoidní drahou v rostlinách poskytuje vedle aromatických aminokyselin také celou řadu sekundárních metabolitů. Významným enzymem je šikimátdehydrogenasa, která je v rostlinách součástí bifunkčního proteinu 3- dehydrochinátdehydratasy/šikimátdehydrogenasy (DHD/SDH; EC 4.2.1.10 a EC 1.1.1.25). Ačkoliv regulace šikimátové dráhy je poměrně komplexní záležitostí, o regulaci rostlinné SDH je k dispozici informací velice málo. Cílem tohoto projektu bylo proto najít vhodný rostlinný zdroj o vysoké aktivitě SDH a zjistit, zda a jakým způsobem je SDH regulována látkami fenylpropanoidního metabolismu, především jednoduchými polyfenoly. Enzymový preparát SDH o výsledné specifické aktivitě 470 mol.min-1 .mg-1 byl připraven 3-krokovou purifikací z kořene petržele (Petroselinum crispum). Detekcí aktivity tohoto enzymu v gelu po nativní elektroforéze a po isoelektrické fokusaci byla zjištěna jedna isoforma. Relativní molekulová hmotnost SDH kořene petržele byla pomocí gelové chromatografie stanovena 60 000 a pomocí červené nativní elektroforézy 63 000. Isoelektrický bod odpovídal hodnotě 4,5. Optimální pH reakce katalyzované SDH bylo zjištěno v rozmezí pH 9,5 - 10,0. Pomocí studie počátečních rychlostí dvousubstrátové reakce byly stanoveny kinetické parametry (Km,...
Agregace proteinů býčí semenné plasmy
Boháček, Hanuš ; Liberda, Jiří (vedoucí práce) ; Hýsková, Veronika (oponent)
Savčí fertilizace je jedinečný a fascinující sled událostí, v němž se významně uplatňují seminální proteiny. Je známo, že v případě býka (Bos taurus) se proteiny semenné plazmy (BSP), zvláště pak jejich majoritní složka PDC-109, nacházejí v agregovaných stavech, ale o mechanismu tvorby agregátů a jejich biologické funkci se příliš mnoho neví. Z výsledků této práce vyplývají některé zajímavé vlastnosti PDC-109 a BSP. Zjistili jsme, že koncentrace těchto proteinů má značný vliv na jejich agregaci, což může mít důležitý biologický význam. Separace seminálních proteinů gelovou chromatografií odhalila existenci tří hlavních frakcí, označených I, II a III, odpovídajících relativním molekulovým hmotnostem Mr > 150 000, Mr = 30 000 a Mr = 13 000, resp. Jejich molekulové hmotnosti jsou zachovány i po purifikační proceduře v případě PDC-109, což naznačuje velmi stabilní interakce, zahrnuté ve formaci agregátů. Navíc byla v jednotlivých frakcích rozdílná distribuce glykoforem PDC-109, jež může souviset s jejich odlišným vazebným chováním k membráně spermie, což jsme zjistili pomocí fluorescenční mikroskopie. Nicméně k lepšímu pochopení studované problematiky je zapotřebí dalších experimentů.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 52 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.