|
|
Zázemí identity
Kleinerová, Zuzana ; Kleinerová, Klára (oponent) ; Klodová, Lenka (vedoucí práce)
Diplomová práce Zázemí identity / Za zemí identit je sérií akcí ve kterých usiluji o nalezení harmonie mezi kouzlem umění a života. Rozhodla jsem se iniciovat situace, „performance“ zprostředkovávající autentické, silné prožitky. V sebereflexivním pojetí inklinuji k performanci spjaté s životem. Vycházím ze své performanční praxe, ve které se síla a autenticita projevila především ve výměně energií mezi divákem a performerem. Začala jsem si stanovovat ideální podmínky performance za kterých by mohlo k této výměně a autentickému prožitku dojít. Podmínky pro vztah vzájemného prožívání situace „performera“ a „diváka“. V listopadu roku 2015 vznikl plán na sérii „autentických performancí“. Společné utváření „performančního“ počinu jsem ukotvila v konceptu identity, která je nekonečně formována ve vztazích a je nikdy nekončícím procesem vyjednávání. S obrazy vysněných setkání se ve jménu autentičnosti vystavuji anonymitě veřejného prostoru a čekám na moment svojí identifikace. Tím je moment, kdy si mě osoba, „divák“, který již mojí součástí je v rámci určité sociální role, všimne. Zasahuji do jeho každodennosti a svým způsobem ji získávám pro svou akci. To každodennost mnou zvoleného „diváka“ akci dotváří. Je zasazena do kontextu jeho života a stává se kompletní. V průběhu realizace se mi naskytla příležitost vystavovat v Palais de Tokyo. S vědomím významu takové příležitosti pro rozvoj vlastní umělecké kariéry jsem ji přijala jako výzvu postavit se čelem k podmínkám instituce, které jsou v naprostém rozporu s těmi, které jsem si dříve sama stanovila. V roli diváka jsem ve jménu věrnosti svým dosavadním zásadám v galerii chtěla být neviditelná a svou přítomnost se snažila utajit před skupinou, se kterou jsem měla možnost vystavovat. Východiskem poslední částí je nutnost. Poslední částí je obhajoba. A cíl: mít titul. V Brně, v prostoru Malé Ameriky mám 19. 5. zprostředkovat autentické prožitky z uplynulých situací, kterých je k dnešnímu dni (20. 4.) třiatřicet...
|
|
|
(Ne)pohyblivé obrázky hororu. Narativní a stylistická funkce fotografie (nejen) v hororovém filmu.
KRATOCHVÍLOVÁ, Lenka
Cílem práce je otevřít otázku o roli a použití fotografie v hororovém filmu. Práce v prvním kroku bude nastiňovat žánr hororu a ukazovat jej v různých druzích umění. V druhém kroku se práce bude soustředit na hororový film, bude uvedena jeho krátká historie, co diváka na hororu přitahuje a charakteristika hororového filmu. Ve třetím kroku se práce bude zabývat funkcí fotografie jako důležitého prvku v naraci filmu. Přirozeně bude zmíněna i stylistická funkce, kdy fotografie funguje jako trik. Všechny funkce fotografie budou ukázány v příkladech hororových a nehororových filmů.
|
|
|
Zobrazení Československa v letech 1989 - 1990 očima diváků v televizním seriálu Vyprávěj
Vitoušová, Natálie ; Kárníková, Lydie (vedoucí práce) ; Reifová, Irena (oponent)
Bakalářská práce pod názvem "Zobrazení Československa v letech 1989 - 1990 očima diváků v televizním seriálu Vyprávěj" se zabývá otázkou, jakým způsobem se liší vnímání zobrazení konkrétní etapy soudobých dějin (listopadová revoluce 1989 a společenské dění raných 90. let) ve jmenovaném seriálu u dvou odlišných diváckých skupin, pamětníků a nepamětníků. Práce sestává z pilotního výzkumu, který byl proveden se dvěma respondentkami zastupující tyto dvě divácké skupiny. Jejich zkušenost se sledováním a vnímáním seriálu je prozkoumána metodou polostrukturovaného rozhovoru s předem stanovenými tematickými okruhy. Na teoretické úrovni se práce zabývá formátem seriálu jako paměťovým médiem, aplikuje pojmy nostalgie a kulturní a komunikativní paměti a zohledňuje i specifika post-televizního publika. Dále popisuje vztah paměti a dějin a přibližuje i specifické postavení období let 1989 - 1990 v moderních československých a českých dějinách. Práce přispívá k poznání o způsobu formování kulturní paměti v seriálu Vyprávěj, jejím dalším cílem je vypracování scénáře rozhovorů pro rozsáhlejší výzkum s více respondenty ze zmíněných diváckých skupin.
|
|
|
Obraz tělesnosti - Tělesnost obrazu
Slachová, Markéta ; Sedlák, Michal (vedoucí práce) ; Fulková, Marie (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá pojmy lidské tělesnosti a obrazu, jejich vzájemným vztahem. Tedy jakým způsobem může být tělesnost zpřítomněna v obraze a potažmo v samotném dialogu uměleckého díla a diváka. Další část práce je věnovaná kontextům uměleckým. Ráda bych uvedla příklady uměleckých děl, na kterých pomocí konfrontací můžeme vysledovat dobové pojetí tělesnosti a způsob zobrazení lidské figury, od nejstarších obrazů až k umělecké akci a současnému umění. Mým cílem je pokusit se uchopit vztah obrazu a tělesnosti a to především v rámci výuky výtvarné výchovy a možností galerijních či muzejních edukací. Navrhla a zrealizovala jsem rozsáhlý didaktický projekt: Obraz tělesnosti - tělesnost obrazu, který využívá prvků výtvarně dramatického pojetí výtvarné výchovy, akcentující práci s vlastní tělesností žáků, vazbou na kontexty z dějin umění a zabývá se i tématem interpretace, reprodukce a manipulace obrazů. Výtvarná část nese název Interpretace jako posun od obrazu tělesnosti k tělesnosti obrazu a rovněž vycházející z tématu zkoumaného v práci.
|
|
|
Pošta pro tebe-reality TV a sociální motivace participantů
Ptáčková, Renáta ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Gerbery, Juraj (oponent)
_Diplomova_prace_Ptackova_Renata Diplomová práce "Pošta pro tebe - reality TV a sociální motivace participantů" se zaměřuje na sociální užití televize. Popisuje podrobně žánr reality TV, zmiňuje jeho krátkou historii vysílání a soustředí se na motivační prvky jednotlivých participantů pořadu Pošta pro tebe. Zkoumá vliv a účinek médií a vztah mediovaných obsahů ke společnosti a realitě. Za pomoci dotazníků a rozhovorů analyzuje diváckou základnu a zkoumá důvody návštěvy diváků v televizním studiu a důvody televizních diváků, proč pořad vyhledávají v televizním programu a sledují ho. Zkoumá důvěryhodnost pořadu a ptá se diváků, zda by se oni sami stali účastníky pořadu. Dále práce zachycuje diváckou sledovanost a oblíbenost v jednotlivých letech svého vysílání. V neposlední řadě popisuje tvorbu pořadu, jeho zákulisí. Práce je členěna do 4 kapitol: Teoretický úvod práce (objasňuje pojmy, které jsou pro práci klíčové z hlediska tématu), Sledovanost (analyzuje žebříčky sledovanosti prvního kanálu České televize a demografickou skladbu publika), Zákulisí pořadu (popisuje průběh natáčení, role jednotlivých zúčastněných participantů, technické zázemí pořadu), Publikum (definuje, kdo je publikum a interpretuje dotazníky a rozhovory s publikem učiněné). Samozřejmostí je Úvod a Závěr práce. Na samotný konec...
|
|
| |
|
|
Marketingová komunikace AC Sparta Praha
Fanta, Jan ; Štědroň, Bohumír (vedoucí práce) ; Voráček, Josef (oponent)
Název: Marketingová komunikace AC Sparta Praha Cíle: Hlavním cílem této práce je analýza současného stavu marketingové komunikace s diváky AC Sparta Praha, odhalení nedostatků a vypracování návrhu na zlepšení marketingové komunikace s diváky tohoto klubu. Metody: V této práci byly použity metody případové studie, analýzy dostupných dokumentů a textů, a strukturovaného rozhovoru s ředitelem marketingu a s ředitelem komunikace a public relations AC Sparta Praha. Výsledky: Při analýze marketingové komunikace s fanoušky AC Sparta Praha bylo zjištěno, že může být o některé projekty doplněna. Návrh se držel nastaveného konceptu marketingové komunikace, jelikož jsem v něm neodhalil větší nedostatky. Návrh vychází z možností klubu tak, aby byl realizovatelný. Klíčová slova: sportovní marketing, fotbal, komunikační strategie, sociální sítě, divák
|
|
|
Metodika programování ČT1 v souvislosti s cílovými skupinami
Kindlová, Pavlína ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Tato práce se věnuje skladbě programu kanálu ČT1 v souvislosti s cílovým divákem. První část je teoretickým nastíněním principů televizního programování. Vysvětluje důvody a metody skladby, představuje zkoumání sledovanosti. Probírá techniky skládání programu, které mají za úkol zajistit dostatečnou sledovanost daného pořadu. Zároveň vymezuje Českou televizi jako vysílatele veřejné služby z hlediska českého práva a snaží se naznačit, jak tento fakt ovlivňuje samotné programování jejích kanálů. Druhá část práce se zabývá praktickým zkoumáním programu ČT1. Analyzuje čtyři týdny programu v roce 2015, které detailně zkoumá a vysvětluje jejich nejvýznamnější znaky. Poznatky čerpá mimo jiné ze tří rozhovorů s klíčovými osobami, které mají skladbu programu v České televizi na starost. Věnuje se také tomu, jak divák ze sociologického hlediska ovlivňuje umisťování pořadů, protože propojení lidského života a televizního vysílání je pevné a nezbytné. Práce zároveň vymezuje kanál ČT1 jako takový, vysvětluje, komu je určen v porovnání s ostatními kanály České televize. Výrazná část je věnována hlavnímu vysílacímu času a jeho porovnání s konkurenčními kanály. Dále se práce zabývá tradicemi a výročími spojenými s ČT1 a objasňuje, jak "ovlivňují" jeho samotnou skladbu. Nakonec se věnuje sledovanosti pořadů ve...
|
|
|
Video instalace / prostorová instalace
Leisnerová, Hana ; Pfeiffer, Jan (vedoucí práce) ; Gajdošíková, Pavla (oponent)
Na počátku práce řeším pojmy instalace a video instalace z teoretického hlediska. Po určení významů je dále rozvíjím v kontextu své tvorby. Těžiště celé práce spočívá v projektu s názvem 232 712 kroků, jehož námětem je cesta. Výtvarný projekt dělím na tři aspekty, jimiž jsou prožitek, dokument a instalace, na které nahlížím nejen ze subjektivního hlediska, ale doplňuji jej také o příklady z oblasti umění. V didaktické části diplomové práce se dotýkám pojmu projekce a způsobu jejího záznamu, vždy však z trochu jiné perspektivy. Klíčová slova: cesta, prožitek, dokumentace, fotografie, instalace, prostor, galerijní prostor, divák
|
|
| |
host ::
RSS.