|
|
Zázemí identity
Kleinerová, Zuzana ; Kleinerová, Klára (oponent) ; Klodová, Lenka (vedoucí práce)
Diplomová práce Zázemí identity / Za zemí identit je sérií akcí ve kterých usiluji o nalezení harmonie mezi kouzlem umění a života. Rozhodla jsem se iniciovat situace, „performance“ zprostředkovávající autentické, silné prožitky. V sebereflexivním pojetí inklinuji k performanci spjaté s životem. Vycházím ze své performanční praxe, ve které se síla a autenticita projevila především ve výměně energií mezi divákem a performerem. Začala jsem si stanovovat ideální podmínky performance za kterých by mohlo k této výměně a autentickému prožitku dojít. Podmínky pro vztah vzájemného prožívání situace „performera“ a „diváka“. V listopadu roku 2015 vznikl plán na sérii „autentických performancí“. Společné utváření „performančního“ počinu jsem ukotvila v konceptu identity, která je nekonečně formována ve vztazích a je nikdy nekončícím procesem vyjednávání. S obrazy vysněných setkání se ve jménu autentičnosti vystavuji anonymitě veřejného prostoru a čekám na moment svojí identifikace. Tím je moment, kdy si mě osoba, „divák“, který již mojí součástí je v rámci určité sociální role, všimne. Zasahuji do jeho každodennosti a svým způsobem ji získávám pro svou akci. To každodennost mnou zvoleného „diváka“ akci dotváří. Je zasazena do kontextu jeho života a stává se kompletní. V průběhu realizace se mi naskytla příležitost vystavovat v Palais de Tokyo. S vědomím významu takové příležitosti pro rozvoj vlastní umělecké kariéry jsem ji přijala jako výzvu postavit se čelem k podmínkám instituce, které jsou v naprostém rozporu s těmi, které jsem si dříve sama stanovila. V roli diváka jsem ve jménu věrnosti svým dosavadním zásadám v galerii chtěla být neviditelná a svou přítomnost se snažila utajit před skupinou, se kterou jsem měla možnost vystavovat. Východiskem poslední částí je nutnost. Poslední částí je obhajoba. A cíl: mít titul. V Brně, v prostoru Malé Ameriky mám 19. 5. zprostředkovat autentické prožitky z uplynulých situací, kterých je k dnešnímu dni (20. 4.) třiatřicet...
|
|
|
Kresba
Kleinerová, Zuzana ; Franta, Jiří (oponent) ; Mikyta, Svätopluk (vedoucí práce)
Dlouhodobě zkoumám nezachytitelnost linky v kresebném procesu, který se snažím přiblížit ve výsledném díle skrze výraz linie. Bakalářská práce je vyústěním téměř čtyřletého kresebného výzkumu. Kresbu jsem definovala jako celek subjektivně prožívaných linií v čase. Okamžik, v němž linie vzniká a je ještě mou součástí, jsem nazvala momentem existence linie. Celá kresba je zážitkem. Pro potřebu přesnějších hranic a dosažení přítomnostního charakteru jsem se zaměřila na jednu linii. Dílem se stává samostatný prožitek. Akt kresby je stavem mysli. Ocitám se v prostředí, kde se linie nezachytí. Pouze krátkým okamžikem vnímám emocemi ožívanou, černou matérii, které propůjčuji i svou tělesnost.
|
|
|
Zázemí identity
Kleinerová, Zuzana ; Kleinerová, Klára (oponent) ; Klodová, Lenka (vedoucí práce)
Diplomová práce Zázemí identity / Za zemí identit je sérií akcí ve kterých usiluji o nalezení harmonie mezi kouzlem umění a života. Rozhodla jsem se iniciovat situace, „performance“ zprostředkovávající autentické, silné prožitky. V sebereflexivním pojetí inklinuji k performanci spjaté s životem. Vycházím ze své performanční praxe, ve které se síla a autenticita projevila především ve výměně energií mezi divákem a performerem. Začala jsem si stanovovat ideální podmínky performance za kterých by mohlo k této výměně a autentickému prožitku dojít. Podmínky pro vztah vzájemného prožívání situace „performera“ a „diváka“. V listopadu roku 2015 vznikl plán na sérii „autentických performancí“. Společné utváření „performančního“ počinu jsem ukotvila v konceptu identity, která je nekonečně formována ve vztazích a je nikdy nekončícím procesem vyjednávání. S obrazy vysněných setkání se ve jménu autentičnosti vystavuji anonymitě veřejného prostoru a čekám na moment svojí identifikace. Tím je moment, kdy si mě osoba, „divák“, který již mojí součástí je v rámci určité sociální role, všimne. Zasahuji do jeho každodennosti a svým způsobem ji získávám pro svou akci. To každodennost mnou zvoleného „diváka“ akci dotváří. Je zasazena do kontextu jeho života a stává se kompletní. V průběhu realizace se mi naskytla příležitost vystavovat v Palais de Tokyo. S vědomím významu takové příležitosti pro rozvoj vlastní umělecké kariéry jsem ji přijala jako výzvu postavit se čelem k podmínkám instituce, které jsou v naprostém rozporu s těmi, které jsem si dříve sama stanovila. V roli diváka jsem ve jménu věrnosti svým dosavadním zásadám v galerii chtěla být neviditelná a svou přítomnost se snažila utajit před skupinou, se kterou jsem měla možnost vystavovat. Východiskem poslední částí je nutnost. Poslední částí je obhajoba. A cíl: mít titul. V Brně, v prostoru Malé Ameriky mám 19. 5. zprostředkovat autentické prožitky z uplynulých situací, kterých je k dnešnímu dni (20. 4.) třiatřicet...
|
|
|
Kresba
Kleinerová, Zuzana ; Franta, Jiří (oponent) ; Mikyta, Svätopluk (vedoucí práce)
Dlouhodobě zkoumám nezachytitelnost linky v kresebném procesu, který se snažím přiblížit ve výsledném díle skrze výraz linie. Bakalářská práce je vyústěním téměř čtyřletého kresebného výzkumu. Kresbu jsem definovala jako celek subjektivně prožívaných linií v čase. Okamžik, v němž linie vzniká a je ještě mou součástí, jsem nazvala momentem existence linie. Celá kresba je zážitkem. Pro potřebu přesnějších hranic a dosažení přítomnostního charakteru jsem se zaměřila na jednu linii. Dílem se stává samostatný prožitek. Akt kresby je stavem mysli. Ocitám se v prostředí, kde se linie nezachytí. Pouze krátkým okamžikem vnímám emocemi ožívanou, černou matérii, které propůjčuji i svou tělesnost.
|
host ::
RSS.