|
|
Židovství jako obraz vyčlenění: Jacques de Lacretelle a Ladislav Fuks
Pavlíková, Kristina ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Tématem této bakalářské práce je život a literární dílo Jacquesa de Lacretella, francouzského literáta 20. století. Jejím cílem je přiblížit jeho rozsáhlé dílo, které dnes není příliš známé. Práce se zaměřuje především na Lacretellovo zobrazení židovství, jak se objevuje v jeho dvou románech Silbermann a Silbermannův návrat. Prostřednictvím jejich podrobného rozboru se snažíme pochopit, proč si Lacretelle za hlavní téma svého uměleckého vyjádření zvolil židovství a jaké byly možné osobní konotace s tím spojené. Lacretellův život a dílo je zároveň srovnáváno s českým spisovatelem Ladislavem Fuksem. V krátkosti přiblížíme jeho život a unikátní literární styl založený na zástupném zobrazení. Tato metoda bude následně aplikována taktéž na dílo Lacretellovo a umožní nám jej nahlížet novým pohledem. Srovnávat budeme především Lacretellovy romány s hlavním protagonistou Silbermannem s Fuksovou sbírkou povídek Mí černovlasí bratři a mezi těmito díly nalezneme mnohé paralely, stejně jako mezi autory samotnými. V závěru shrneme poznatky tohoto srovnání, jež nám umožní porozumět důvodům, které autory vedly k tomu, že psali o židovské problematice, z nichž nejvýznamnější se zdá být pocit vyčlenění pramenící z jejich homosexuality. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Absolutní Já a pojem vědění ve filosofii J. G. Fichta
Kollert, Lukáš ; Karásek, Jindřich (vedoucí práce) ; Landa, Ivan (oponent)
Práce nejdříve předkládá bazální náčrt skladby předmětného vědomí a snaží se ukázat, že musí být fundováno ve "vědomí" jiného typu, které strukturu charakteristickou pro vědomí předmětu (ne-identita subjektu a objektu) nemá. Jako tento podklad prezentuje pre-reflexivní sebevztah, bezprostřední "vědomí" sebe sama, jež sebeuchopení v reflexi teprve umožňuje. V dalším kroku je předložen jeden z důvodů pro spojení tohoto sebevztahu se sebekladoucím absolutním Já, pro něž má být právě absence diference mezi subjektem a objektem význačná. Čtvrtá kapitola se obrací k tázání se po možnostech vysvětlení předmětného vědomí a přítomnosti rozmanitosti v Já právě z pozice neomezeného a se sebou identického absolutního Já. Na této cestě jsou rozlišeny různé Fichtem odmítnuté formy realismů a idealismů a je tak připravena půda pro přiblížení se Fichtovu vlastnímu stanovisku, tj. "real-idealismu", resp. "ideal-realismu". V neposlední řadě se text zevrubně zaobírá konceptem nárazu (Anstoß), který chápe jako jeden z klíčových pojmů raného vědosloví. Klíčová slova: Fichte, vědosloví, sebevědomí, předmětné vědomí, absolutní Já, náraz, idealismus, realismus, počitek, reflexe
|
|
|
Tréma u hudebníků a její prevence ve vzdělávacím systému
Stevanović, Ena ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Slavíková, Marie (oponent) ; Nedělka, Michal (oponent)
Tréma je vážným problémem mnoha studentů hudby a profesionálních hudebníků, který může způsobit závažné poškození výkonu a vyvolat utrpení a stres. Faktory, které se vzájemně ovlivňují a určují intenzitu působení trémy na výkon, jsou: sebevědomí, vnímaná hudební sebeúčinnost, úroveň připravenosti repertoáru a výkonné zkušenosti. Cílem teoretické části práce bylo objasnit problematiku trémy ve variabilitě jejích projevů; popsat její psychologické, sociální a vzdělávací určující činitele a poskytnout analýzu metod prevence trémy ve vzdělávacím systému. Cílem výzkumné části práce bylo prozkoumat, zda sebeúčinnost a sebevědomí mohou být prediktory trémy u studentů hudby, kteří pocházejí ze tří odlišných vzdělávacích systémů, a stanovit eventuální rozdíly mezi nimi; dále pak získat hlubší informace o příčinách této souvztažnosti a zjistit, jestli případné rozdíly můžeme přičíst rozlišným vzdělávacím zkušenostem studentů. Ve výzkumu byla použita metoda kvantitativní (Rosenbergova škála sebevědomí, Shererova škála sebeúčinnosti a KMPAI škála trémy) a kvalitativní (semi-strukturovaný rozhovor). Výzkumný vzorek se skládal z 53 studentů hudby (kvantitativní výzkum) a 10 studentů hudby (kvalitativní výzkum), kteří studují na Manhattan School of Music v New Yorku, Hudební akademii múzických umění v Praze a...
|
|
|
Učitel a jeho možnosti při tvorbě sebepojetí žáka
Kulková, Markéta ; Krykorková, Hana (vedoucí práce) ; Sedláčková, Daniela (oponent)
Teoreticko-empirická diplomová práce "Učitel a jeho možnosti při tvorbě sebepojetí žáka" si klade za cíl zmapovat problematiku sebepojetí v kontextu školního prostředí. Zabývá se především sebepojetím žáka a možnostmi jeho utváření osobami působícími ve výchovně vzdělávacím procesu. Snaží se nalézt příčiny, které mohou být důvodem školní neúspěšnosti a neprospívání žáka. Následně nabízí možná řešení, jež mohou vést k formování žákovy osobnosti, k rozvoji jeho sebepojetí a kterých může učitel při vyučování využít. Cílem empirické části je v první řadě prozkoumat vzájemnou souvislost mezi sebepojetím žáka, učitelovým hodnocením úrovně (školního) sebepojetí žáka a prospěchem žáka. Klíčová slova: jáství, osobnost, sebepojetí, učitel, žák, školní úspěšnost a neúspěšnost, sebevědomí, sebehodnocení, pedagogicko-psychologická diagnostika, úroveň (školního) sebepojetí žáka, prospěch
|
|
| |
|
|
Sebevědomí u dospělých dětí alkoholiků
Andrlová, Helena ; Vacek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Svěcená, Kateřina (oponent)
Východiska: Zahraniční studie prokázaly, že děti z alkoholicky zatížených rodin mají nižší sebehodnocení, ve srovnání s dětmi, kteří žijí v rodině, kde k nadměrnému požívání alkoholu nedochází. Zároveň je patrná souvislost s užíváním alkoholu a nedostatečným plněním funkce rodiny. Cíl: Cílem práce je popsat sebevědomí a případné souvislosti ve vztahu k vyrůstání s alkoholikem u dospělých dětí alkoholiků (DDA). Pozornost je věnována popisu jejich prožívání dětství a událostem, které subjektivně ovlivnily jejich sebevědomí. Metody: Ke zjištění cílů byla využita Rosenbergova škála, metoda životní křivky a polostrukturované rozhovory, které jsem následně vyhodnotila pomocí tematické analýzy. Výzkumný vzorek tvořilo 8 respondentů, kteří v dětství vyrůstali s rodičem alkoholikem. Participanti byli osloveni na základě dostupného výběru a metody sněhové koule. Výsledky: Respondenti popisovali sebevědomí ve vztahu k jednotlivým oblastem života. Významná oblast sebevědomí se ukázala být na úrovni vlastní osobnosti, která zahrnovala seberozvoj v pracovní sféře, volném čase a navazování nových vztahů. Prožívání dětství bylo vztahováno k rodičovské disharmonii, nedostatku společně tráveného času a způsobu výchovy v souvislosti s užíváním alkoholu jednoho z rodičů. Významným faktorem ovlivňující sebevědomí se...
|
|
|
Vliv akné na každodenní život žáků vybrané střední školy
Biňovcová, Anežka ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Váchová, Alena (oponent)
Diplomová práce nazvaná "Vliv akné na každodenní život žáků vybrané střední školy" je rozdělena na dvě hlavní části. První teoretická část je zaměřena na charakteristiku onemocnění a na vliv této nemoci na kvalitu života pacientů. Je zde stručně charakterizována stavba a funkce kůže, uvádím zde patogenezi akné a spouštěcí faktory, popisuji klinický obraz a klasifikaci této nemoci. Dále zde uvádím informace o diagnostice a možnostech léčby akné a přehled dalších vybraných obličejových dermatóz. V této části je také zahrnutý vliv akné na kvalitu života pacientů a přehled nejčastějších mýtů o akné. Druhá část práce je praktického charakteru. Prostřednictvím dotazníkového šetření zjišťuji, zda žáky vybrané střední školy trpící akné toto onemocnění ovlivnilo v každodenním životě. Z výsledků mého dotazníkového šetření vyplývá, že 12 žáků (37,5 %) ze 32 dotazovaných trpících akné (100 %) dosáhlo mnou stanovenou hranici, jež určovala, zda je jejich život touto nemocí ovlivněn či ne. Prvním dílčím cílem práce bylo prověřit znalosti žáků o tomto onemocnění. Zjistila jsem, že úspěšnost (hodnocená počtem správných odpovědí) žáků ve znalostní části dotazníku je 63,6 %. Druhým dílčím cílem práce bylo zjistit, zda má akné vliv na psychický stav žáků, kteří tímto onemocněním trpí. Mnou stanovenou hranici určující...
|
|
|
Sebepojetí profese učitele.
Laporčáková, Nikola ; Kovaříková, Miroslava (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Diplomová práce pojednává o vybraných otázkách sebepojetí učitelek prvního stupně základní školy. Teoretická část se zabývá především problematikou pojmů týkajících se sebepojetí a jejich objasněním. Empirická část měla za úkol vysledovat důležité momenty, osoby a fáze vedoucí k formování postojů a představ, jaké kantorky o sobě chovají. Během profesního vývoje byla zásadní konstrukce učitelské identity a sebevědomí. Šetření bylo kvalitativně orientované a realizované prostřednictvím analýzy životní historie učitelek. Otevřeným kódováním byla narace respondentek rozdělena do 5 hlavních kategorií. Výzkum životních příběhů vedl k přepokládaným i překvapivým zjištěním a vyplynul z něj návrh doporučení pro pregraduální přípravu pedagogů. KLÍČOVÁ SLOVA Sebepojetí, učitel, profesní identita, klíčové dovednosti, sebevědomí
|
|
|
Obraz války u Georgese Bataille
Zítko, Jakub ; Fulka, Josef (vedoucí práce) ; Váša, Ondřej (oponent)
Válka představuje jeden z nejnápadnějších projevů nadbytku energie, který v rámci své teorie všeobecné ekonomie tematizuje Georges Bataille. Na pozadí této skutečnosti se práce snaží definovat válku jako bytostně neutilitární výdaj energie, s nímž se člověk musí nutně potýkat. Dále se práce pokouší tázat po společných jmenovatelích excesivních momentů, mezi které válka nepochybně patří, a poukázat na jejich význam ve filozofii G. Bataille. Svrchovanost, která je průvodním jevem takovýchto momentů bude dále tematizována se zřetelem na specifičnost, kterou ji autor věnuje a jenž se vymaňuje z dialektické nutnosti. Klíčová slova: Georges Bataille, svrchovanost, prokletá část, heterogenita, sebevědomí, kritika utilitarity, válka
|
|
| |
host ::
RSS.