|
|
Suverenita, právo a moc v raných a výmarských spisech Carla Schmitta
Kollert, Lukáš ; Jinek, Jakub (vedoucí práce) ; Gümplová, Petra (oponent) ; Chotaš, Jiří (oponent)
v českém jazyce Práce se zaměřuje na reflexi vztahu suverenity, práva a moci a problému uskutečnění práva v decisionistické teorii Carla Schmitta (1888-1985) v podobě, v níž byla představena v jeho raných a výmarských spisech, tj. v textech publikovaných do roku 1933. V práci se po úvodním představení tématu, rozsahu a metodologie práce zaměřuji na otázku po vztahu práva a moci obecně, předvádím základní specifika řádu moderního státu, jenž hraje pro Schmittovu filosofii podstatnou roli, a načrtávám klíčové znaky hlavních směrů na poli právní vědy v 19. století. Následně zkoumám problém uskutečnění práva jako základní osu Schmittova decisionismu v souvislosti s pojmy státu, diktatury a suverenity v Hodnotě státu a významu jednotlivce, Diktatuře a Politické theologii. V souvislosti s tázáním, jak odlišit suveréna od pouhého držitele moci, dále zaměřuji pozornost na pojmy reprezentace a úřadu. V kontextu nejasnosti, kdo je vlastně suverénem v moderním demokratickém státě, načrtávám odpověď na otázku, zda je jím podle Schmitta populus, multitudo nebo suverénní diktátor. V další části se soustředím na Pojem politična, sociální předpoklady decise, dialektiku politického a společenských antagonismů a Schmittovu kritiku procesu depolitizace a argumentuji, že hlavním bodem Schmittova programu na začátku...
|
|
|
Absolutní Já a pojem vědění ve filosofii J. G. Fichta
Kollert, Lukáš ; Karásek, Jindřich (vedoucí práce) ; Landa, Ivan (oponent)
Práce nejdříve předkládá bazální náčrt skladby předmětného vědomí a snaží se ukázat, že musí být fundováno ve "vědomí" jiného typu, které strukturu charakteristickou pro vědomí předmětu (ne-identita subjektu a objektu) nemá. Jako tento podklad prezentuje pre-reflexivní sebevztah, bezprostřední "vědomí" sebe sama, jež sebeuchopení v reflexi teprve umožňuje. V dalším kroku je předložen jeden z důvodů pro spojení tohoto sebevztahu se sebekladoucím absolutním Já, pro něž má být právě absence diference mezi subjektem a objektem význačná. Čtvrtá kapitola se obrací k tázání se po možnostech vysvětlení předmětného vědomí a přítomnosti rozmanitosti v Já právě z pozice neomezeného a se sebou identického absolutního Já. Na této cestě jsou rozlišeny různé Fichtem odmítnuté formy realismů a idealismů a je tak připravena půda pro přiblížení se Fichtovu vlastnímu stanovisku, tj. "real-idealismu", resp. "ideal-realismu". V neposlední řadě se text zevrubně zaobírá konceptem nárazu (Anstoß), který chápe jako jeden z klíčových pojmů raného vědosloví. Klíčová slova: Fichte, vědosloví, sebevědomí, předmětné vědomí, absolutní Já, náraz, idealismus, realismus, počitek, reflexe
|
|
|
Ústavněprávní regulace výjimečného stavu v právním státě
Kollert, Lukáš ; Kudrna, Jan (oponent)
Název diplomové práce, abstrakt a klíčová slova v českém jazyce Název Ústavněprávní regulace výjimečného stavu v právním státě Abstrakt Předložená práce se zaměřuje na mimořádné reaktivní právní instrumenty určené k řešení krizí, mezi něž řadíme zejména výjimečný stav a rovněž právo na odpor, které se od prvního z uvedených institutů liší v tom ohledu, že se jej v podmínkách demokratického právního státu nemohou dovolat orgány veřejné moci, nýbrž pouze občané coby subjekty podřízené její autoritě. K hlavním cílům práce patří rigorózně prozkoumat pojmy výjimečného stavu a práva na odpor a jejich vztah a podat odpověď na otázku, zda mají být jimi označené instituty v podmínkách právního státu regulovány v pozitivním právu nebo jinak uznány. V kapitole věnované výjimečnému stavu zkoumáme pojmy krize a výjimečného stavu, prezentujeme různé typologie tohoto institutu, ukazujeme kontroverze, konfuze a problémy, které jsou s ním spojeny, představujeme možné reakce veřejné moci na mimořádné škodlivé situace a posuzujeme jejich přednosti a nedostatky. V návaznosti na závěr, že výjimečný stav by měl být upraven v pozitivním právu, následně věnujeme pozornost otázce, jakým způsobem a v souladu s jakými zásadami by do něj měl být inkorporován. V této souvislosti předkládáme tezi, že by měl být zakotven formou...
|
|
|
Ústavněprávní regulace výjimečného stavu v právním státě
Kollert, Lukáš ; Grinc, Jan (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent)
Název diplomové práce, abstrakt a klíčová slova v českém jazyce Název Ústavněprávní regulace výjimečného stavu v právním státě Abstrakt Předložená práce se zaměřuje na mimořádné reaktivní právní instrumenty určené k řešení krizí, mezi něž řadíme zejména výjimečný stav a rovněž právo na odpor, které se od prvního z uvedených institutů liší v tom ohledu, že se jej v podmínkách demokratického právního státu nemohou dovolat orgány veřejné moci, nýbrž pouze občané coby subjekty podřízené její autoritě. K hlavním cílům práce patří rigorózně prozkoumat pojmy výjimečného stavu a práva na odpor a jejich vztah a podat odpověď na otázku, zda mají být jimi označené instituty v podmínkách právního státu regulovány v pozitivním právu nebo jinak uznány. V kapitole věnované výjimečnému stavu zkoumáme pojmy krize a výjimečného stavu, prezentujeme různé typologie tohoto institutu, ukazujeme kontroverze, konfuze a problémy, které jsou s ním spojeny, představujeme možné reakce veřejné moci na mimořádné škodlivé situace a posuzujeme jejich přednosti a nedostatky. V návaznosti na závěr, že výjimečný stav by měl být upraven v pozitivním právu, následně věnujeme pozornost otázce, jakým způsobem a v souladu s jakými zásadami by do něj měl být inkorporován. V této souvislosti předkládáme tezi, že by měl být zakotven formou...
|
|
|
Sebevědomí a sebepoznání. Studie k roli subjektu a vědomí myšlení v Descartově filosofii
Kollert, Lukáš ; Karásek, Jindřich (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Předložená práce se snaží prozkoumat z širší perspektivy Descartovo cogito především v kontextu Meditací o první filosofii (1641) a dalších pro zkoumané téma relevantních spisů. S cílem nabídnout komplexní podání Descartova prvního poznatku se přitom nezaměřuje pouze na rozbor samotného cogito, na analýzu jeho logické struktury apod., nýbrž nahlíží na něj také optikou dalších klíčových doktrín tvořících součást Descartovy filosofie. Z toho důvodu se práce postupně věnuje určení totožnosti meditujícího a představení metodické skepse, otázce zpochybnění logických zásad v První meditaci, problematice karteziánského kruhu, výkladu rozdílu implicitního a explicitního vědění, nauce o vrozenosti idejí a konečně také otázce po tom, jak jsme si podle Descarta vědomi našeho myšlení. Především v souvislosti s problematikou přítomnosti ego v cogito a vědomosti myšlení se pak práce uchyluje k dílčím úvahám systematické povahy překračujícím rámec interpretace Descartova myšlení. Tak jsou např. v poslední kapitole práce věnované objasnění vědomí myšlenek a mentálních stavů představeny a konfrontovány tři různé typy přístupů k tomuto problému. Důvodem zvoleného postupu je v případě uvedeného tématu ta okolnost, že se zde Descartovo stanovisko k dané problematice zdá být více než v jiných případech nezřetelné....
|
|
|
Absolutní Já a pojem vědění ve filosofii J. G. Fichta
Kollert, Lukáš ; Karásek, Jindřich (vedoucí práce) ; Landa, Ivan (oponent)
Práce nejdříve předkládá bazální náčrt skladby předmětného vědomí a snaží se ukázat, že musí být fundováno ve "vědomí" jiného typu, které strukturu charakteristickou pro vědomí předmětu (ne-identita subjektu a objektu) nemá. Jako tento podklad prezentuje pre-reflexivní sebevztah, bezprostřední "vědomí" sebe sama, jež sebeuchopení v reflexi teprve umožňuje. V dalším kroku je předložen jeden z důvodů pro spojení tohoto sebevztahu se sebekladoucím absolutním Já, pro něž má být právě absence diference mezi subjektem a objektem význačná. Čtvrtá kapitola se obrací k tázání se po možnostech vysvětlení předmětného vědomí a přítomnosti rozmanitosti v Já právě z pozice neomezeného a se sebou identického absolutního Já. Na této cestě jsou rozlišeny různé Fichtem odmítnuté formy realismů a idealismů a je tak připravena půda pro přiblížení se Fichtovu vlastnímu stanovisku, tj. "real-idealismu", resp. "ideal-realismu". V neposlední řadě se text zevrubně zaobírá konceptem nárazu (Anstoß), který chápe jako jeden z klíčových pojmů raného vědosloví. Klíčová slova: Fichte, vědosloví, sebevědomí, předmětné vědomí, absolutní Já, náraz, idealismus, realismus, počitek, reflexe
|
host ::
RSS.