|
|
Dezinformace v našem životě a ve škole
Kučáková, Aneta ; Samek, Tomáš (vedoucí práce) ; Lánský, Ondřej (oponent)
Diplomová práce zkoumá, jakým způsobem dezinformace ovlivňují myšlení a chování lidí psychologického a sociologického hlediska Vymezuje základní pojmy, které jsou často skloňovány v dnešním mediálním světem jako fake news, propaganda, trolling a další. Dále se zabývá tím, jak dezinformace přijímají různé společenské skupiny a proč jim podléhají. V navazující části vysvětluje na základě odborných názorů roli médií současné společnosti z hlediska toho, jak média přispívají ke společenské soudržnosti, ale také k jejímu rozdělení. Podstatným bodem je přístup státu k dezinformacím a celkově pojetí svobody slov na sociálních sítích, kde je často zneužívána zá účelem šíření lživých nformací. Stěžejní část práce se věnuje oblasti školství, konkrétně vztahu učitelů a škol výuce mediální výchovy praktické části se opírá o rozhovory s učiteli různých typů škol, kteří odpovídají na otázky spojené s výukou mediální výchovy. Snahou rozhovorů je především propojení s částí a získání dalších podnětných názorů k danému tématu. Diplomová práce dále popisuje vybrané výukové aktivity, které demonstrují možné cesty, jak propojit mediální výchovu s výukou dějepisu a občanské výchovy. Cílem diplomové práce je také najít řešení, jenž by vedlo ke změně ce olečenského přístupu mediální tnosti, bez níž nel dnešním světe obstát.
|
|
|
Mediální výchova a dezinformace na 1. stupni ZŠ
Burešová, Kamila ; Holanová, Radka (vedoucí práce) ; Vlčková, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá propojením čtenářské a mediální gramotnosti a potencionálním využitím tohoto propojení na základních školách nejen v hodinách českého jazyka, a to k rozvoji těchto gramotností v rámci průřezového tématu mediální výchovy. V první části této práce jsou vysvětleny důležité pojmy týkající se čtenářské a mediální gramotnosti a vše, co s tímto tématem souvisí. Ve druhé části, praktické, je využito poznatků z teoretické části, a to k vytvoření metodologie a pracovních listů. Metodologie slouží jako "návod" pro učitele, jak mají s pracovními listy s žáky ve druhém vzdělávacím období na 1. stupni základních škol pracovat. Vytvořené pracovní listy by měly přispět k rozvoji mediální a čtenářské gramotnosti u žáků navštěvujících 4. nebo 5. třídu základní školy. KLÍČOVÁ SLOVA Mediální gramotnost; mediální výchova; čtenářská gramotnost; získávání a ověřování informací; dezinformace; kritické myšlení.
|
|
|
How GPT-3 Can Augment Disinformation Campaigns
Saffel, William ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Špelda, Petr (oponent)
Tato disertační práce se snaží prozkoumat, jak lze umělou inteligenci, a zejména procesor přirozeného jazyka GPT-3, využít k rozšíření dezinformačních kampaní. Vzhledem k tomu, že dezinformační kampaně rostou na složitosti a jsou pravidelně používány v moderních konfliktech, a jak roste schopnost a dostupnost umělé inteligence, stává se věrohodnějším způsobem, jak tyto kampaně rozšířit. V této průzkumné případové studii prozkoumám dva případy dezinformačních kampaní v ukrajinské válce - dezinformační kampaň kolem nacismu na Ukrajině a masakr v Bucha. Každý případ je analyzován optikou úkolů, které může GPT-3 provádět. Tato disertační práce zjišťuje, že tato umělá inteligence má skutečně vysoký potenciál pro rozšiřování dezinformačních kampaní různými způsoby. Zjišťuje, že narativy lze destilovat do "narativních odrážek", které mohou být užitečným a účinným nástrojem pro školení GPT-3, aby byly efektivnější při vytváření dezinformací.
|
|
|
Využívání sociálních sítí jako nových informačních platforem během války na Ukrajině
Smržová, Aneta ; Jirků, Jan (vedoucí práce) ; Charvát, Jakub (oponent)
Diplomová práce s názvem "Využívání sociálních sítí jako nových informačních platforem během války na Ukrajině" se věnuje primárně sociální síti Twitter a jejímu obsahu. V práci je definován nejen novinář, ale i běžný uživatel a influencer. Autorka se dále věnuje novým žurnalistickým zdrojům, deprofesionalizaci žurnalistiky a problematice sociálních sítí. Práce si klade za cíl zanalyzovat chování a důvody referování o válce na Ukrajině jak ze strany novinářů, tak uživatelů, kteří se novinařinou v běžném životě neživí. Obsahem práce je rovněž analýza twitterových příspěvků všech deseti respondentů z prvních dvou týdnů války. V závěru práce jsou shrnuty nejdůležitější poznatky.
|
|
|
Digitální propast a šíření dezinformací v období pandemie COVID-19
Misík, Dominik ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na problematiku digitální propasti a šíření dezinformací v období pandemie COVID-19. Teoretická část se věnuje prvním zmínkám o digitální propasti a představuje některé z osobností, které se touto oblastí zabývaly. Jsou zde vysvětleny měřící metody a pro lepší pochopení jsou také uvedena data spojená s digitální propastí v roce 2021. V další části jsou uvedeny základní pojmy z oblasti dezinformací, které jsou zasazeny nejen do historického kontextu, ale i do současnosti. Příkladem mohou být fake news, které se objevily během pandemie COVID-19. Další kapitola se zabývá obrannými technikami proti dezinformacím, a to jak z tuzemského, tak mezinárodního hlediska. V závěru teoretické části jsou představeny výsledky celosvětové studie Světové zdravotnické organizace, která zkoumala způsoby získávání a práci s informací o pandemii COVID-19. V praktické části byly poznatky z této studie zasazeny do České republiky, a to za pomoci kvantitativní metody formou dotazníkového šetření u více než tři sta respondentů. Získaná data jsou pak následně částečně porovnána s výsledky z mezinárodní studie WHO. Cílem je získat základní porovnání mezi vzorkem české a zahraniční populace a potvrdit či vyvrátit předem stanovené hypotézy.
|
|
|
Užití současných AI nástrojů, jejich vývoj , limitiy a predikce ve strategickém boji v informační válce
Štěpánová, Barbora ; Klabíková Rábová, Tereza (vedoucí práce) ; Koblovský, Petr (oponent)
Práce se bude zabývat sou asným stavem AI technologií v provázání s dezinformacemi a informa ní válkou, jejich možným vývojem, limity a obavami. V rámci teorie budeme vycházet z již ustálených koncept prací, mapujících sou asný stav, ale i predikujících budoucnost, formulujících možné limity a pokládajících otázky do budoucna. K pochopení sou asného stavu jsou prezentovány i r zné p ípadové studie relevantní k tématu. V praktické ásti bude proveden výzkum formou focus group, která bude diskutovat záv ry a podn ty vzešlé z teoretické ásti a analýz. Následovat bude diskuse výsledk a záv r, ve kterém nastíníme p ínos mezidisciplinární debaty, zhodnotíme vliv fact-checkingu, možnosti financování nebo roli lov ka v hybridním p ístupu.
|
|
|
Nová média jako prostředek získávání informací mezi studenty středních škol
Janovská, Markéta ; Jirků, Jan (vedoucí práce) ; Šimková, Karolína (oponent)
Tato diplomová práce s názvem Nová média jako prostředek získávání informací mezi studenty středních škol se zabývá tím, jakou roli hrají nová média při získávání informací mezi studenty druhých ročníků gymnázií a negymnazijních typů středních škol. Cílem diplomové práce je zjistit, jak ve skutečnosti vypadá konzumace zpráv mezi středoškoláky, zda čerpají informace jen prostřednictvím nových médií, nebo se někteří z nich obrací i na tradiční média. Teoretická část práce popisuje, jak dnes vypadají nová média nebo zda mohou být právě ona snadnějším prostředkem pro šíření dezinformací. Část práce se věnuje tomu, jak na mediální gramotnost nahlíží různí autoři. Tématem teoretické části je také konzumace zpráv u mladých lidí - co to je mediální zdatnost, zda jsou mladí lidé schopni rozlišit mezi informacemi a dezinformacemi, a že problémové užívání médií může v nejhorším případě skončit kyberšikanou. Analytický oddíl se věnuje dotazníkovému šetření, které bylo realizováno mezi studenty druhých ročníků středních škol v sedmi krajích. Výzkumu se zúčastnilo 314 studentů v příslušných krajských městech. Graficky zpracované výsledky jsou v práci slovně popsané a vysvětlené. V příloze diplomové práce můžete nalézt vzor dotazníku, který respondenti během šetření vyplňovali.
|
|
|
Boj proti dezinformacím v České republice a Spolkové republice Německo
Čevela, Tomáš ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Předložená práce se zabývá bojem České republiky a Spolkové republiky Německo s dezinformacemi. Vzniká na pozadí konvenčního válečného konfliktu, invaze Ruské federace na Ukrajinu. Ruská federace zároveň v rámci hybridní války využívá informačního prostoru k rozšiřování svého vlivu v Evropě. Práce porovnává prostředky a postup obou států při potírání dezinformací, konkrétně komparuje legislativní rámec obou států, jejich instituce a jejich mezinárodní spolupráci. Práce došla k závěru, že v mnoha aspektech Česká republika za Německem zaostává. Oba státy sice mají podobný přístup v zakládání resp. zmocňování státních institucí k boji proti dezinformacím a v mezinárodní spolupráci. Nicméně Česká republika na rozdíl od Německa zatím nemá účinnou legislativu, která by umožňovala dezinformace potírat a neinvestuje prostředky do občanského vzdělávání a do výzkumných projektů.
|
|
|
Dezinformace a jejich šíření na účtech sociální sítě Twitter v Německu při volbách do Evropského parlamentu 2019
Ženka, Ctirad ; Eberle, Jakub (vedoucí práce) ; Kochnowski, Roman (oponent)
Diplomová práce se zabývá sociální sítí Twitter a šířením dezinformací v období posledních týdnů před konáním voleb do Evropského parlamentu v Německu v roce 2019. Cílem výzkumu je analyzovat šíření dezinformací bezprostředně před volbami a určit, jaká byla specifika německého prostředí této problematiky. Teorie informačního chaosu od autorů Wardle a Derakhshana umožnila detailně prostudovat šířené dezinformace. Práce vysvětluje základy teorie dezinformací a jejich propojení s pravicovým populismem. V Německu je tento fenomén spojen převážně s AfD - Alternative für Deutschland, jejíž stěžejní témata - migrace, zdánlivá cenzura nebo klimaskepticismus, jsou i definovanými tématy dezinformací v Německu. Práce vysvětluje základní teorie dezinformací, specifika německého prostředí a jejich návaznost na sociální síť Twitter jako jeden z prostředků k jejich šíření. Prostřednictvím obsahové analýzy kvantitativních dat z období 1.-25. 5. 2019 vysvětluje typy dezinformací podle teorie informačního chaosu a jejich výskyt v německém prostoru, interpretuje témata a snaží se propojit šíření dezinformací přímo s AfD jako stranou. Výzkumník analyzuje tři účty: účet volebního lídra AfD Jörga Meuthena, účet média spřízněného s AfD a účet podporovatele strany. Práce si klade za cíl zmapovat dezinformační prostor na...
|
|
|
Český dezinformační narativ první fáze ruské invaze na Ukrajině (tzv."Speciální vojenské operace" na Ukrajině).
Štorek, Michal ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Samek, Tomáš (oponent)
Cílem diplomové práce je zhodnotit prostřednictvím analýzy obsah 8 webů, které byly sdružením CZ.NIC 25. února 2022 v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu zablokované z důvodu poskytování dezinformací. V teoretické části jsou popsány obecně dezinformace, rozebrány výroční zprávy BIS ve vztahu k Ruské federaci a dezinformacím, či utváření rusko-ukrajinských vztahů od vzniku Ukrajiny po začátek ruské invaze na Ukrajinu 24. února 2022. V praktické části je provedena analýza obsahu osmi zablokovaných webů sdružením CZ.NIC pokrývající období tzv. první fáze Speciální vojenské operace na Ukrajině. Analýza na jedné straně ověřuje, do jaké míry se tzv. dezinformační weby věnovaly válce na Ukrajině a na druhé straně ověřuje, jaké byly použity dezinformační techniky popsané v teoretické části, a také zda narativ blokovaných webů ve vztahu k ruské invazi na Ukrajinu odpovídá názoru, že jsou prostřednictvím dezinformačních webů prosazovány zájmy Ruské federace v České republice.
|
host ::
RSS.