Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 170 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Německá arktická politika
Nguyenová, Thi Khanh Ly ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá politikou Německa v oblasti Arktidy v posledním desetiletí a soustředí se na její bezpečnostní rozměr. V arktickém regionu dochází v posledních letech v důsledku klimatických změn a nové geopolitické situace k mnoha proměnám, včetně změny bezpečnostní situace. Práce vychází z konceptů civilní mocnosti a sekuritizace a zkoumá, zdali Německo přistupuje k Arktidě jako multilaterální aktér, anebo v německé zahraniční a bezpečnostní politice nabyla Arktida na významu a stala se pro Německo uznávanou bezpečnostní otázkou. Úvodní část diplomové práce se věnuje obecnému představení arktického regionu, jeho vymezení a předložení globálních bezpečnostních, environmentálních a ekonomických aspektů a výzev s ním spojených. Poté práce stručně nastiňuje historii německého zapojení v Arktidě, jeho aktivity a relevanci Německa pro tuto oblast. Hlavní výzkumná část práce je rozdělena na bilaterální a multilaterální dimenzi německé arktické politiky, čímž zohledňuje povahu německého multilateralismu. Výsledky zkoumání německé arktické politiky ukázaly, že si Německo uvědomuje různé aspekty arktické bezpečnosti a její globální rozměr, nicméně se soustředí na klimatickou a ekonomickou bezpečnostní otázku regionu. I v kontextu současného dění a tezi o Zeitenwende jeho role zůstává...
Scholz-Wende pohledem CDU
Řežábková, Kateřina ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Práce zkoumá proměnu německé zahraniční a bezpečnostní politiky po ruské invazi na Ukrajinu v období od 24. února 2022 do června 2023, a pohled v té době opoziční CDU. V úvodní části je předložen historický kontext vývoje německé zahraniční a bezpečnostní politiky, institucionální rámec pro její formování a charakter německé zahraničněpolitické kultury. Teoretický rámec práce představují tři koncepty pro uchopení Německa coby aktéra mezinárodních vztahů: civilní mocnost, geo-ekonomická mocnost a rozpolcená mocnost. V praktické části práce zkoumá naplnění cílů kancléře Olafa Scholze: v dodávkách zbraní Ukrajině, v protiruských sankcích, v rozšíření zapojení Německa do misí NATO, v reformě a modernizaci německé armády a v nové kvalitě německé diplomacie. Výsledky zkoumání ukázaly ochotu Německa opustit některá dosavadní tabu, nést ekonomické náklady své politiky vůči Rusku, a i za cenu zadlužení více investovat do vlastních ozbrojených sil i do podpory Ukrajiny. Naráželo však přitom nejen na objektivní strukturální a institucionální limity, ale i na schopnost a ochotu politického vedení prosazovat své vlastní cíle. Pohled na roli CDU ukázal odhodlání být konstruktivní opozicí i ochotu podpořit vládu v zásadních momentech realizace obratu. Vedle toho však CDU zastávala kritické postoje zejména k tempu...
Bilaterální vztahy Bavorska s Ruskou federací: Mezi Außenbeziehungen a Nebenaußenpolitik
Zavadilová, Zuzana ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá bilaterálními vztahy Svobodného státu Bavorsko s Ruskou federací období od anexe Krymu v roce 2014 do začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Úvodem práce vymezuje modalitu zahraničního působení subnárodního celku vůči celostátní úrovni a klade si výzkumné otázky, zda a jakým způsobem se linie bavorsko ruských vztahů lišila od linie, kterou vedl Spolek. Poté práce zkoumá historickou podobu vzájemných vztahů, aby zjistila, zda se výroky bavorských politiků odvolávající se n ruských vztahů zakládají na realitě, a zda tak opravdu pokračují ve směřování nastoleném převážně na konci 80. let 20. století. Hlavní zkoumané období je analyzováno z rétorické a ekonomické úrovně. Na úrovni politicko rétorické ukazuje, že vztah Bavorska k ovlivňovaly vnitropolitické i vnitrostranické zájmy, které stály i za tím, že v Bavorsko překročilo úroveň se Spolkem a spolkovými zeměmi koordinované zahraniční ní do rozporu vůči Spolku. V ekonomické části se ukazuje dlouhodobý kurz ekonomického pragmatismu, jenž byl ještě více posílen po nástupu Markuse Södera, který se chtěl odlišit od svého předchůdce. Zároveň práce sleduje dvojí, protichůdnou argumentaci: na jedné straně bylo posilování ekonomických vazeb prezentováno jako způsob pomoci Rusku na cestě transformace a demokracie, na straně druhé...
Boj proti dezinformacím v České republice a Spolkové republice Německo
Čevela, Tomáš ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Předložená práce se zabývá bojem České republiky a Spolkové republiky Německo s dezinformacemi. Vzniká na pozadí konvenčního válečného konfliktu, invaze Ruské federace na Ukrajinu. Ruská federace zároveň v rámci hybridní války využívá informačního prostoru k rozšiřování svého vlivu v Evropě. Práce porovnává prostředky a postup obou států při potírání dezinformací, konkrétně komparuje legislativní rámec obou států, jejich instituce a jejich mezinárodní spolupráci. Práce došla k závěru, že v mnoha aspektech Česká republika za Německem zaostává. Oba státy sice mají podobný přístup v zakládání resp. zmocňování státních institucí k boji proti dezinformacím a v mezinárodní spolupráci. Nicméně Česká republika na rozdíl od Německa zatím nemá účinnou legislativu, která by umožňovala dezinformace potírat a neinvestuje prostředky do občanského vzdělávání a do výzkumných projektů.
Česko-německé vztahy v oblasti ochrany životního prostředí (1990-2022)
Strnadel, František ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
V mé bakalářské práci představuji vývoj česko-, resp. československo-německé spolupráce v oblasti ochrany životního prostředí, a to především od přelomu 80. a 90. let 20. století do roku 2022. Má práce pracuje s analytickým konceptem transakcionalismu Karla W. Deutsche, dle kterého jsou vztahy států stabilnější a mírovější, čím více spolupracují. Otázkou je, jestli se tento koncept naplňuje, což ukazuji na institucionalizaci této spolupráce. Nejdříve nastiňuji to, jak se ve sledovaných státech vyvíjel fenomén ochrany životního prostředí, resp. jakým způsobem se z něj postupně začalo stávat politické téma. Poté představuji, jak byly naše vzájemné vztahy v tomto ohledu rozvinuty a na konkrétních příkladech také ukazuji, čeho všeho bylo dosaženo. Toto zmapování (neboli Bestandaufnahme) rozděluji na základě zásadních historických událostí - revolucí v roce 1989, vzniku České republiky v roce 1993 a jejího přijetí do Evropské unie v roce 2004. Zásadním milníkem v mé práci je vznik Česko-německého strategického dialogu v roce 2015 - otázkou je, jestli je jakýmsi "završením" institucionalizace těchto vztahů a zda existuje nějaká zásadnější vize společné spolupráce do budoucnosti, resp. kde jsou případné limity transakcionalismu. V hlavní analytické kapitole ukazuji, v jakých oblastech jsou česko-německé...
Shaping the Europeanization in Diplomacy: Development of the Czech "Dissident Tradition" in European-Related ideas
Yang, Zihan ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Tato magisterská práce zkoumá vývojem disidentských myšlenek spojených s Evropou a vztahem mezi těmito myšlenkami a praxí české europeizace, zejména v oblasti zahraniční politiky. Cílem diplomové práce je analyzovat, zda tyto rozvíjející myšlenky sloužily jako teoretický základ pro pozdější zahraničněpolitickou praxi spojenou s Evropou, a to jak z hlediska aktivit disidentských politiků, tak z hlediska návaznosti diplomatických paradigmat a ideologií v širším časovém rozpětí. Proto tato práce zaujímá reflexivní postoj a zkoumá vývoj idejí souvisejících s Evropou tří vybraných českých disidentů (Václav Havel, Jiří Dienstbier a Petr Pithart) v chronologickém pořadí. Následně analyzuje, jak se tyto ideje měnily v politické praxi a reflexi disidentů po roce 1989. Tři vybraní disidenti jsou známými osobnostmi jak v politické sféře, tak mezi disidenty, a jejich literatura významně přispěla k tomuto tématu, čímž se jejich názory staly reprezentativními v rámci tohoto výzkumného tématu. Práce dochází k závěru, že evropský diskurz disidentů měl hluboké historické a filozofické kořeny a že toto pozadí v kombinaci s historickými událostmi během studené války (např. helsinský proces) mělo významný vliv na jejich politickou praxi spojenou s Evropou v letech 1989-1992; tento vliv nebyl zcela odložen se jejich...
Německá energetická politika vůči Rusku po anexi Krymu
Etrych Goldscheidová, Jana ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Práce se zabývá důvody, proč Německo nevidělo, respektive nechtělo vidět, Rusko jako diktátorský režim, s nímž desítky let budovalo závislé vztahy v oblasti energetiky ohrožující energetickou bezpečnost Německa. Cílem práce je odhalit motivy demokratického Německa vedoucí k energetické závislosti na autoritativní zemi. Práce analyzuje německo-ruské vztahy, jež byly odstartovány za studené války v rámci Brandtovy Ostpolitik a utužovaly se bez ohledu na politické strany a války vyprovokované Rusy v Čečensku, Gruzii i na Ukrajině i vydíráním odběratelských zemích při nesouhlasu s ruskou mezinárodní politikou. První kapitola nahlíží na Německo z pozice mezinárodního aktéra, jelikož nezdravost vztahů vede k omezení demokratického rozhodování v domácí i zahraniční politice, což se projevilo rezervovaným postojem Německa k válce na Ukrajině 2022. Další kapitola zkoumá délku a hloubku německo-ruských vztahů. Za silného lobbingu Schröder prosazoval úzké vazby mezi německou a ruskou energetikou za účelem ekonomické prosperity Německa i jeho samého. Ačkoliv rétorika Německa po anexi Krymu v roce 2014 vůči Rusku byla ostrá a Německo deklarovalo změnu, v roce 2015 zahájilo druhý přímý plynovod Nord Stream 2. Politika Merkelové ovlivněná Energiewende, Fukušimou a Climate Action Plan 2050 vztahy s Ruskem...
Vliv mezistranických sporů na podporu stran CDU a CSU v německé veřejnosti v 19. volebním období
Fikejzl, Jakub ; Lizcová, Zuzana (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Předložená práce se zabývá problematikou mezistranických konfliktů stran Křesťanskodemokratická unie (CDU) a Křesťanskosociální unie v Bavorsku (CSU) a jejich vnímání v německé veřejnosti. Obě tyto strany se řadí ke konzervativním lidovým stranám, postaveným na křesťanských hodnotách. Práce analyzuje skrze metodu interpretativní případové studie období, ve kterém mezi stranami vrcholily konflikty. Jedná se o vztah Horsta Seehofera s Angelou Merkelovou a jejich protichůdné názory na migrační politiku a situaci během boje o moc v Unii mezi Markusem Söderem a Arminem Laschetem. Časově je práce ohraničena po celé 19. volebním období, které trvalo mezi lety 2017-2021. Za pomocí průzkumů veřejného mínění a článků, popřípadě mediálních záznamů práce analyzuje nárůst či pokles zájmu veřejnosti o tyto strany a společenský diskurz spojený s těmito spory.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 170 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Hándl, Vítězslav
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.