Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Dezinformace a jejich šíření na účtech sociální sítě Twitter v Německu při volbách do Evropského parlamentu 2019
Ženka, Ctirad ; Eberle, Jakub (vedoucí práce) ; Kochnowski, Roman (oponent)
Diplomová práce se zabývá sociální sítí Twitter a šířením dezinformací v období posledních týdnů před konáním voleb do Evropského parlamentu v Německu v roce 2019. Cílem výzkumu je analyzovat šíření dezinformací bezprostředně před volbami a určit, jaká byla specifika německého prostředí této problematiky. Teorie informačního chaosu od autorů Wardle a Derakhshana umožnila detailně prostudovat šířené dezinformace. Práce vysvětluje základy teorie dezinformací a jejich propojení s pravicovým populismem. V Německu je tento fenomén spojen převážně s AfD - Alternative für Deutschland, jejíž stěžejní témata - migrace, zdánlivá cenzura nebo klimaskepticismus, jsou i definovanými tématy dezinformací v Německu. Práce vysvětluje základní teorie dezinformací, specifika německého prostředí a jejich návaznost na sociální síť Twitter jako jeden z prostředků k jejich šíření. Prostřednictvím obsahové analýzy kvantitativních dat z období 1.-25. 5. 2019 vysvětluje typy dezinformací podle teorie informačního chaosu a jejich výskyt v německém prostoru, interpretuje témata a snaží se propojit šíření dezinformací přímo s AfD jako stranou. Výzkumník analyzuje tři účty: účet volebního lídra AfD Jörga Meuthena, účet média spřízněného s AfD a účet podporovatele strany. Práce si klade za cíl zmapovat dezinformační prostor na...
Archeologická topografie Dejvic (Praha 6) ve středověku a raném novověku
Ženka, Ctirad ; Bureš, Michal (vedoucí práce) ; Štefan, Ivo (oponent)
Bakalářská práce se zabývá archeologií zázemí Prahy v severozápadním předpolí Pražského hradu. Práce sdružuje dohromady veškeré informace o historii a počátcích archeologie v Dejvicích a zároveň se snaží vyzdvihnout roli středověké archeologie. Obsahuje soupis písemných pramenů Dejvic, Horní Šárky a Bubenče, se kterou jsou oba sídelní celky porovnávány. Samostatná část práce popisuje sídelní faktory, nutné pro vznik středověké vsi. Popisuje geologické podmínky, kvalitu půdy, rozsah vodstva nebo předpokládané klima. Samostatně se věnuje historickým mapovým podkladům, jednomu se základních témat k určení rozšíření vsí v pražském zázemí. Práce se zabývá aktuálním výzkumem na Hendlově dvoře, kde bylo odkryto 10 středověkých objektů a 18 sloupových jam s interpretací od počátku vrcholné fáze středověku (tj. 12.-13. století) až do konce středověku a začátku novověku (15.-16. století). Analýza morfologie keramiky dokázala určit nálezy přesněji. Ve starším horizontu přetrvávají zduřelé okraje, mladší fáze je tvořena ovalenými okraji. Celkem bylo odebráno necelých 500 zlomků keramiky. Práce zároveň porovnává rozsah výzkumné činnosti středověkých archeologů v Dejvicích a Bubenči. Doklady Dejvic získal v roce 1979 Petr Chotěbor, na výzkumu Bubenče se výrazně podíleli Václav Huml a Julie Richterová. Autor se...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.