|
| |
|
|
Islámská kultura v euro-středomořském dialogu a její reflexe v českých zemích
Gombárová, Jana ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent) ; Novotná, Yvona (oponent)
PhDr. Jana Gombárová Islámská kultura v euro-středomořském dialogu a její reflexe v Českých zemích Abstrakt Hlavním cílem disertační práce byla reflexe islámské kultury v rámci euro- středomořského multikulturního dialogu se specifickým ohledem k situaci v České republice. První kapitola obsahuje metodologický a teoretický rozbor koncepcí "konce dějin" Francise Fukuyamy a "střetu civilizací" Samuela P. Huntingtona, jež vyvolaly širokou a nezřídka kontroverzní diskusi ve světě i u nás. Analyzovány jsou také novější "katastrofické scénáře" (Laqueur, Spencer, Rodrígez, Sarazin). Další část pojednává o islámské kultuře v rámci euro-středomořského dialogu a historii Barcelonského procesu jako koncepce Evropské unie o přístupech a plánované spolupráci se zeměmi jižního břehu Středomoří, jež vyústila ve vznik Unie pro Středomoří v roce 2010. Vznik a funkce celoevropské nevládní nadace Anny Lindh (Anna Lindh Foundation), jejíž sídlo je v egyptské Alexandrii, je rovněž v centru pozornosti. Struktura a aktivity české sítě nadace Anny Lindh doplňují obraz multikulturního dialogu na národní úrovni. Události arabského jara s kontroverzními výsledky a nástupem islamistů tvoří poslední část první kapitoly. Druhá kapitola se věnuje orientalismu, přičemž úvod je věnován názorům týkajícím se pojmů Orient, Okcident. Mottem...
|
|
| |
|
| |
|
|
Archetypální narativizace a její použití v dezinformacích
Lebduška, Daniel ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Cílem práce Archetypální narativizace a její použití v dezinformacích je ověřit spojitost mezi archetypální narativizací a dezinformacemi, popsat jaké archetypální narativy dezinformace nejčastěji využívají, systematizovat je a následně popsat na jaké emoce archetypální narativizace v dezinformacích cílí. Tato diplomová práce zkoumá využití archetypální narativizace jako přesvědčovací techniky v dezinformačních řetězových emailech. Na základě konceptu archetypů z jungovské psychologie a teorie narativizace tento výzkum zkoumá, jak jsou archetypální prvky strategicky využívány k utváření a šíření zavádějících informací. Prostřednictvím komplexního přehledu literatury a analýzy konkrétních dezinformačních zpráv tato práce zkoumá základní motivace a účinky využívání archetypů v dezinformačních narativech. Využitím hluboce zakořeněných psychologických vzorců a kolektivní kulturní symboliky se tyto kampaně snaží manipulovat s emocemi, podporovat kognitivní předsudky a využívat společenské rozpory. Používání archetypů, jako je Hrdina, Mudrc a Rebel, umožňuje vysilatelům dezinformačním sdělení vytvářet přesvědčivá vyprávění, která rezonují s cílovým publikem a vyvolávají specifické emotivní reakce. V závěru práce je navrhován další interdisciplinární výzkum a vývoj účinných protiopatření proti zneužívání...
|
|
|
Autenticita v perspektivě uživatelů sociální sítě BeReal
Tabačíková, Kristýna ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Vochocová, Lenka (oponent)
Bakalářská práce Autenticita v perspektivě uživatelů sociální sítě BeReal se zabývá pojetím autenticity a jeho vnímáním u uživatelů sociální sítě BeReal. Zaměřuje se také na projev identity a sebeprezentace v prostředí této platformy a zkoumá motivace, které účastníky výzkumu vedou k používání BeReal. Teoretická část práce pojednává o konceptech autenticity, identity, sebeprezentace a sdílení každodennosti, které tvoří kontextuální rámec pro výzkum. Teoretická východiska se opírají o kategorizaci autenticity George E. Newmana, dramaturgickou analýzu Ervinga Goffmana, exhibicionistické pojetí sebeprezentace a sociální fotografii. Cílem výzkumu bylo zjistit, jak si uživatelé BeReal pojem autenticita vykládají, jak se pro ně projevuje a co pro ně znamená. K tomuto účelu byly použity polostrukturované hloubkové rozhovory, které byly následně analyzovány metodou tematické analýzy. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že autenticita nemá pro uživatele BeReal zásadní význam a platformu využívají především kvůli udržování sociálních kontaktů. Respondenti spojovali pojem autenticity s aspekty obyčejnosti a neestetiky, případně s vyjádřením osobního vnitřního naladění. Dále bylo odhaleno, že účastníci výzkumu přikládají velkou důležitost tomu, jak se prezentují před svou uživatelskou komunitou v prostředí BeReal a...
|
|
|
Pojetí vlastního těla u influencerek se zkušeností s poruchou příjmu potravy na Instagramu
Vobořilová, Tereza ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Diplomová práce s názvem Pojetí vlastního těla u influencerek se zkušeností s poruchou příjmu potravy na Instagramu pojednává o influencerkách, které se prezentují na sociální síti Instagram a mají zkušenost s poruchou příjmu potravy. Cílem práce je zjistit, jak se vnímají influencerky, které si prošly poruchou příjmu potravy a zda se porucha příjmu potravy promítá do toho, jak se prezentují na sociální síti Instagram. K tomu bylo osloveno 6 influencerek splňující výše uvedená kritéria. Pro hlubší nahlédnutí do tématu byla zvolena obrazová analýza profilů jednotlivých influencerek navazující na polostrukturované rozhovory s každou z nich. Po sběru dat byla data analyzována pomocí tematické analýzy. Práce si klade za cíl zjistit, zda u influencerek přišla změna po tom, co si prošly poruchou příjmu potravy a zda se změnil obsah, který v dnešní době na svých profilech sdílí. K tomu byla zkoumána témata jako jsou vznik poruchy příjmu potravy, obsah sdílený během poruch příjmu potravy, ale také změna obsahu a vnímání vlastního těla dnes.
|
|
|
Koloniální myšlení českých cestovatelů přelomu 19. a 20.století
Rychnovská, Anna ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Předmětem této diplomové práce je prostřednictvím postkoloniální teorie nahlédnout publicistickou tvorbu českých cestovatelů přelomu 19. a 20. století, a to na příkladu orientalisty Aloise Musila. Vychází především z psychoanalytických úvah Frantze Fanona, esejí Aimého Césaira a koncepce orientalismu Edwarda W. Saida. Předmětem práce je i nahlédnout československý "kolonialismus bez kolonií", a to zejména pomocí dvou teorií: nekoloniálního orientalismu Sary Lemmen a koloniálního excepcionalismu Filipa Herzy. Záměrem práce je rovněž zmínit historii československého kolonialismu, který utváří kontext Musilovy práce a zároveň shrnout výzkumy, které se soustředí na československý obraz kolonií a kolonizovaného. Ty slouží mimo jiné i jako bod srovnání s výsledky analýzy této práce. Cílem práce je především zjistit, zda publicistická tvorba Aloise Musila obsahuje stereotypy koloniálního myšlení, případně o jaké konkrétní stereotypy se jedná. K rozboru novinových článků Aloise Musila je použita kritická analýza diskurzu, jejímž záměrem je kritické zaměření na mocenské vztahy ve společnosti, které utvářejí diskurz a zároveň jsou jím utvářeny. Cílem je poukázat na omezující významy diskurzu a nerovnosti ve společnosti. Mezi hlavní zjištění práce patří konstatování, že Musilova publicistická práce byla...
|
|
|
Významy slova populismus a jejich proměny v české politické debatě 2013-2021
Staněk, Jan ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Diplomová práce "Významy slova populismus a jejich proměny v české politické debatě 2013-2021" se zabývá tím, jak bylo zobrazováno slovo populismus a slova od něj odvozená v českých médiích mezi lety 2013 a 2021, a sice se zaměřením na období politických kampaní před volbami do Poslanecké sněmovny PČR. V teoretické části práce jsou nejprve shrnuty hlavní koncepty, kterými se zabývá současné akademické bádání o tomto fenoménu, tedy teorie populismu jako tenké ideologie, politického diskurzu a sociokulturního fenoménu. Dále je představen dobový kontext zkoumaného období včetně hlavních politických aktérů, průběhu volebních kampaní a témat, které se během zkoumaného období objevovaly v politicko-mediální debatě. V metodologické části je představena použitá metoda výzkumu, tedy Berelsonova obsahová kvantitativní analýza, shrnuty jsou i její základní limity. Praktická část nejprve představuje samotný výzkum a jeho parametry, včetně předem stanovených hypotéz a výzkumné otázky, se kterými pracuje. Následně jsou představeny výsledky, které jsou konfrontovány s hypotézami a je hledána odpověď na výzkumnou otázku. Mezi hlavní zjištění praktické části práce patří odhalení rozporu mezi akademickými definicemi populismu a významy, které jsou mu přisuzovány v českých médiích. Dalším zajímavým získaným...
|
|
|
Digitální propast a šíření dezinformací v období pandemie COVID-19
Misík, Dominik ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na problematiku digitální propasti a šíření dezinformací v období pandemie COVID-19. Teoretická část se věnuje prvním zmínkám o digitální propasti a představuje některé z osobností, které se touto oblastí zabývaly. Jsou zde vysvětleny měřící metody a pro lepší pochopení jsou také uvedena data spojená s digitální propastí v roce 2021. V další části jsou uvedeny základní pojmy z oblasti dezinformací, které jsou zasazeny nejen do historického kontextu, ale i do současnosti. Příkladem mohou být fake news, které se objevily během pandemie COVID-19. Další kapitola se zabývá obrannými technikami proti dezinformacím, a to jak z tuzemského, tak mezinárodního hlediska. V závěru teoretické části jsou představeny výsledky celosvětové studie Světové zdravotnické organizace, která zkoumala způsoby získávání a práci s informací o pandemii COVID-19. V praktické části byly poznatky z této studie zasazeny do České republiky, a to za pomoci kvantitativní metody formou dotazníkového šetření u více než tři sta respondentů. Získaná data jsou pak následně částečně porovnána s výsledky z mezinárodní studie WHO. Cílem je získat základní porovnání mezi vzorkem české a zahraniční populace a potvrdit či vyvrátit předem stanovené hypotézy.
|
host ::
RSS.