|
|
Dezinformace a jejich šíření na účtech sociální sítě Twitter v Německu při volbách do Evropského parlamentu 2019
Ženka, Ctirad ; Eberle, Jakub (vedoucí práce) ; Kochnowski, Roman (oponent)
Diplomová práce se zabývá sociální sítí Twitter a šířením dezinformací v období posledních týdnů před konáním voleb do Evropského parlamentu v Německu v roce 2019. Cílem výzkumu je analyzovat šíření dezinformací bezprostředně před volbami a určit, jaká byla specifika německého prostředí této problematiky. Teorie informačního chaosu od autorů Wardle a Derakhshana umožnila detailně prostudovat šířené dezinformace. Práce vysvětluje základy teorie dezinformací a jejich propojení s pravicovým populismem. V Německu je tento fenomén spojen převážně s AfD - Alternative für Deutschland, jejíž stěžejní témata - migrace, zdánlivá cenzura nebo klimaskepticismus, jsou i definovanými tématy dezinformací v Německu. Práce vysvětluje základní teorie dezinformací, specifika německého prostředí a jejich návaznost na sociální síť Twitter jako jeden z prostředků k jejich šíření. Prostřednictvím obsahové analýzy kvantitativních dat z období 1.-25. 5. 2019 vysvětluje typy dezinformací podle teorie informačního chaosu a jejich výskyt v německém prostoru, interpretuje témata a snaží se propojit šíření dezinformací přímo s AfD jako stranou. Výzkumník analyzuje tři účty: účet volebního lídra AfD Jörga Meuthena, účet média spřízněného s AfD a účet podporovatele strany. Práce si klade za cíl zmapovat dezinformační prostor na...
|
|
|
Greta Thunberg, Fridays for Future a německá klimatická politika
Ondrušíková, Karolína ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Kochnowski, Roman (oponent)
Diplomová práce se zabývá potenciálním vlivem Grety Thunberg a Fridays for Future na vývoj diskusí v Německém spolkovém sněmu v letech 2018-2021. V srpnu 2018 začala Greta Thunberg protestovat před švédským parlamentem proti porušování Pařížské dohody. Ta byla přijata na Konferenci OSN o změně klimatu v Paříži roku 2015 všemi smluvními stranami Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, a zavázala je tak k učinění významných opatření na cestě k udržení globálního oteplování pod 1,5 řC. Ke Gretě se začali přidávat další protestující a už v září 2018 vzniklo mezinárodní studentské hnutí Fridays For Future, organizující každý pátek stávku za klima. Prostřednictvím analýzy protokolů ze zasedání Německého spolkového sněmu si práce klade za cíl zjistit, jak byla osoba Grety Thunberg spolu s protesty hnutí Fridays for Future v čase globálních stávek za klima v Německém spolkovém sněmu reflektována. Mimo jiné má práce za cíl odpovědět na otázku, jestli a popřípadě jak se podoba diskusí na toto téma mezi lety 2018-2021 proměnila, a zdali činnost Grety Thunberg a Fridays For Future měla vliv na vývoj a důležitost klimatické politiky v Německu. Diplomová práce vychází z hypotézy, že Greta Thunberg a Fridays for Future byly dvě ve Spolkovém sněmu často diskutovaná témata. Práce také vychází z předpokladu, že...
|
|
|
Rekonciliační procesy v polsko-německých vztazích po roce 1945. Případová studie: vztahy SRN a Polska v době první vlády PiS (2005-2007)
Nováková, Tereza ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Kochnowski, Roman (oponent)
Práce se zabývá rekonciliačními procesy v polsko-německých vztazích po roce 1945. Předpoklady pro proces smíření definuje ve svém konceptu Lily Gardner Feldman. Její koncept představuje čtyři pilíře, důležité pro proces rekonciliace: vzpomínání na minulost, chování čelních představitelů států, instituce a mezinárodní kontext. I když polsko-německé vztahy prošly dlouhým vývojem a obě strany mezi sebou vybudovaly stabilní a pevný vztah, je možné v rámci čtyř jmenovaných kategorií pozorovat změny. Cílem práce je nastínit proces smíření v polsko-německých vztazích po roce 1945 a zachytit kvalitativní změny ve vzájemných vztazích v prvním období vlády strany Právo a spravedlnost mezi lety 2005 a 2007, které představovalo změnu v kurzu polské zahraniční politiky vůči Německu od roku 1989. V první části práce ukazuje, jak se v rámci zmíněných kategorií vyvíjely polsko-německé vztahy do konce 90. let a v druhé části práce je posléze zmíněný koncept aplikován na "zlomové období" první vlády PiS (2005-2007) se zaměřením na nejdiskutovanější otázky. V závěrečné části práce následuje zhodnocení platnosti použitého konceptu a jeho funkčnosti a práce odpovídá na otázku, zda poměrně pevné základy polsko-německých vztahů obstály i v "zatěžkávacím období" mezi lety 2005-2007.
|
|
| |
|
|
Environmentální politika v České republice a v Polsku pohledem nevládní organizace Greenpeace
Turek, Jan ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Kochnowski, Roman (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá českou a polskou environmentální politikou. Cílem práce je reflexe domácích environmentálních politik ze strany nevládní environmentální organizace Greenpeace. Práce zanalyzuje, jak česká i polská pobočka organizace reflektují environmentální témata obou národních politik, zda považují tematizaci environmentálních problémů v současné politice za dostatečnou a jakou vyvíjejí činnost, aby upozornily na případné nedostatky v environmentální politice. V úvodních kapitolách práce zkoumá, do jaké míry se témata environmentální politiky v České republice a Polsku liší a shodují, zda řeší záležitosti globálního nebo lokálního charakteru, zda reflektují současná celosvětová environmentální témata. Okrajovým tématem práce je pak české a polské environmentální hnutí, jeho vznik a vývoj na přelomu 80. a 90. let 20. století. Ohledně reflexe environmentální politiky ze strany Greenpeace se práce zabývá zejména současným obdobím od roku 2017, tedy obdobím vlády Andreje Babiše a Mateusze Morawieckého, které se zhruba překrývá s obdobím, kdy je za největší téma světového environmentalismu považována klimatická krize.
|
|
|
Obraz pontifikátu Jana Pavla II. ve Spolkové republice Německo
Šumníková, Kateřina ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Kochnowski, Roman (oponent)
Kateřina Šumníková 2. ročník magisterského oboru Německá a středoevropská studia Název práce: Obraz pontifikátu Jana Pavla II. ve Spolkové republice Německo ABSTRAKT Pontifikát Jana Pavla II. měl nesporný význam nejen pro církev ve střední a východní Evropě, ale i pro společenskou změnu ve východní Evropě. Ve Spolkové republice Německo se tento papež stal osobností, která vzbuzovala nejen zdvořilý zájem, ale v průběhu času i stupňující se kontroverze. Předkládaná práce mapuje, jaké jsou přesné příčiny odstupu k jeho osobnosti ve Spolkové republice Německo a z jakých faktorů toto ne příliš adorující vnímání papeže vychází. Součástí práce je kvantitativní obsahová analýza, která poskytuje mediální obraz Jana Pavla II. ve vybraných periodicích v souvislosti s oznámením papežovy kanonizace (5. 7. 2013) a následným svatořečením (27. 4. 2014).
|
|
|
Volby do Evropského parlamentu 2019 v Polsku a SRN a jejich reflexe v tamních médiích
Breuer, Pavel ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Kochnowski, Roman (oponent)
Diplomová práce se zabývá volbami do Evropského parlamentu v Polsku a SRN 2019 a jejich reflexí v tamních médiích, kterými jsou periodika Junge Freiheit, WSieci, Frankfurter Allgemeine Zeitung, Rzeczpospolita, Süddeutsche Zeitung, Gazeta Wyborcza, Jungle World a Kultura Liberalna. V práci je představen historický vývoj Evropského parlamentu, jeho kompetencí a volebního systému. Seznamuje také čtenáře s jeho pravomocemi a složením v roce 2019. Autor v diplomové práci představuje první přímé volby do Evropského parlamentu v SRN v roce 1979 a v Polsku v roce 2004. Aby se vytvořil objektivní přehled o volbách, jsou prezentovány volby do Evropského parlamentu v Německu a v Polsku v roce 2009 a v roce 2014. Poté jsou hlavním tématem samotné volby v roce 2019 a zároveň jsou představeny kampaně stran s volebními průzkumy vybraných zemí. K nalezení odpovědí na výzkumné otázky posloužily kvantitativní a kvalitativní analýzy, které náležitě na tyto otázky odpovídají a jsou po prezentování důkladně okomentovány. Závěrečná část práce se zabývá porovnáním periodik, sumarizací kvalitativní analýzy a závěrem celé diplomové práce.
|
|
|
Problematika regionální identity obyvatel českého Těšínska a její reflexe v dokumentárním filmu Hranice po našimu
Myšáková, Kateřina ; Klípa, Ondřej (vedoucí práce) ; Kochnowski, Roman (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou regionální identity obyvatel české části Těšínského Slezska v návaznosti na dokumentární film České televize Hranice po našimu. Cílem práce je zanalyzovat reakci místních obyvatel na tento dokument a vysledovat, jak se v ní a v samotném snímku projevila tematika identity a místního nářečí. Reakce místních je analyzována především pomocí internetové diskuze, která se po odvysílání snímku rozvinula na stránkách České televize, dále také pomocí několika dostupných publicistických článků či oficiálních vyjádření těšínských institucí. Práce se dále zaměřuje na inklinaci některých místních obyvatel k tvorbě regionální formy identity, která u nich může nahrazovat identifikaci s kulturami národních států. Diplomová práce se opírá o hypotézu, že tvorba takové regionální identity je jednou z únikových strategií, kterou mohou místní obyvatele volit jako reakci na určitou formu etnické dikce. Tato regionální identita v sobě nese vlastní kulturní prvky, z nichž je jedním z nejvýznamnějších právě zmíněné místní nářečí, na které se tato práce zaměřuje.
|
|
|
"Zákon o holocaustu" a obrana polských dějin za vlády PiS
Marková, Lucie ; Šmidrkal, Václav (vedoucí práce) ; Kochnowski, Roman (oponent)
Záměrem této diplomové práce je popsání dvou ústředních narativů holocaustu v současné kolektivní paměti Polska na příkladu střetu těchto narativů v jedné z největších debat polské historie, která byla vyvolána vydáním knihy Sousedé od Jana Tomasze Grosse v roce 2000. Již během prvního období vlády národně konzervativní politické strany PiS vznikl v roce 2006 návrh zákona "Lex Gross" jako snaha o legislativní zaměření na ty, kteří nenásledují "oficiální narativ minulosti holocaustu". V roce 2018 byl tento návrh rozpracován do novelizace zákona o IPN, která byla později nazývána také jako "zákon o holocaustu". Cílem práce je v rámci jednopřípadové studie zaměřené na novelizaci zákona o IPN představit motivy k vydání zákona a na základě kontextu strategie politiky paměti PiS vysvětlit, proč zákon vyvolal takovou kontroverzi v Polsku i v zahraničí. Novelizace je interpretována v souvislosti s rozdílnými narativy holocaustu, tzv. válkách paměti, a to v kolektivních pamětech národních států na jedné straně, ale také transnacionálních aktérů na straně druhé. V důsledku toho se paměť může stát nástrojem populismu, který předznamenává rozpad neoliberálního konsensu.
|
|
|
Paradiplomacie českých krajů vůči německým spolkovým zemím
Seiboth, Jakub ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Kochnowski, Roman (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá paradiplomacií mezi českými kraji a německými spolkovými zeměmi. Termín paradiplomacie je označením diplomacie nižších územně správních celků. Konkrétně se tato práce věnuje makroregionální paradiplomacii, tedy spolupráci regionů, které spolu nesdílí společnou hranici. Výzkum se tedy zaměřuje na Středočeský kraj, který má partnerství se spolkovou zemí Porýní-Falc a Moravskoslezský kraj, který spolupracuje se spolkovou zemí Severní Porýní-Vestfálsko (výzkum nezahrnuje spolupráci Prahy s Berlínem a Hamburkem, jelikož se jedná o regiony městského typu). Tato diplomová práce zkoumá v jakých motivech paradiplomacie se vzájemná spolupráce zkoumaných celků liší, jaké jsou motivace pro její navázání a jaká panuje rozdílnost při naplňování vzájemně stanovených cílů. Motivy paradiplomacie mohou být ekonomické, kulturní anebo politické. V první části diplomové práce je představena teorie a definice pojmů, se kterými poté diplomová práce pracuje. Následuje metodologie a stanovení výzkumných otázek. V následné části práce jsou představeny příslušné české a německé nižší územně správní celky. V druhé části diplomové práce pak dochází k provedení samotného výzkumu a jeho vyhodnocení. Podklady pro výzkum dodali zaměstnanci příslušných krajských, respektive zemských úřadů a obsahují...
|
host ::
RSS.