|
|
Plastika z let 1966-1989 ve veřejném prostoru Prahy. Současná recepce a způsoby zacházení
Krausová, Sára ; Bendová, Eva (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje z období let 1966 ve veřejném prostoru města Prah Skrze konkrétní příklady děl j prezentovány nejvýraznější formy umění ve veřejném prostoru závislé na současné recepci a způsobu zacházení Pojednávané období í vyhlášky o řešení uplatnění výtvarné výzdoby investiční výstavbě Vládní usnesení zásady pro zajištění finančních prostředků ve výš jednoho až čtyř procenta na výtvarné řešení staveb, veřejných prostranství a urbanistických konceptů. Díky státní podpoře umění vzniklo na území Československa velké množství realizací, které byly po pádu režimu často ponechány chátrání a likvidaci. Úvodní kapitola zaznamenává kulturněhistorické okolnosti těchto uměleckých děl veřejných prostranství v . Hlavní část práce se zabývá podrobným konkrétních sochařských realizací s důrazem na jejich současný stav Tato díla kategorizována následovně odstranění, nahrazení, absence péče a zachování uměleckého díla. Zvláštní pozornost je věnována občanské a institucionální podpoře umění ve veřejném hám o znovuzavedení procenta na umění. Klíčová slova umění ve veřejném prostoru, Praha, sochařství, normalizace
|
|
|
Československé filmové zpravodajství v průsečíku společenských změn (1989-1990)
Černý, Ondřej ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá koncem filmového zpravodajství v Československu, které bylo realizováno v podobě filmových týdeníků až do roku 1990. V první části definuji filmové zpravodajství z teoretického a terminologického hlediska a snažím se postihnout jeho specifika. Následně popisuji jeho zrod a výrobu zpravodajských filmů na našem území, od jejích počátků před první světovou válkou až do pádu komunistického režimu v Československu a nastolení demokracie, s nímž skončila kontinuální, státem dotovaná a řízená tvorba pravidelně vydávaných týdeníků. Ve druhé, praktické části metodou kvalitativní obsahové analýzy zkoumám podobu a tematický rámec týdeníků natočených v roce 1989, kdy začala platit nová koncepce filmového zpravodajství zaměřená na takzvané magazíny, a v roce 1990, do něhož Československo vstupovalo jako demokratická země. Mým cílem je zjistit, jaká byla role týdeníků coby prostředku socialistické propagandy a zároveň i kanálu společenské kritiky v prvním, revolučním roce a jak se změnily v roce druhém, svobodném. Tehdy je sice přestala svazovat ideologická rovina, ale se zánikem státního filmového monopolu skončila jejich finanční podpora i mocenská ochrana, což vedlo k brzkému ukončení jejich výroby.
|
|
|
Biografie Vidy Neuwirthové: umělecký život na pozadí rodinné historie
Hradecká, Markéta ; Wohlmuth Markupová, Jana (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl za použití biografické metody bádání v rámci soudobých dějin zkoumat významy jednání a událostí v životním příběhu hlavního subjektu bádání, tj. Vidy Neuwirthové, na základě analýzy a interpretace vedených orálně-historických rozhovorů a dalších pramenů. Vida Neuwirthová je na veřejnosti známá zejména svojí výraznou hereckou rolí v populárním filmu Tři veteráni (1984) a její současnýmediální obraz je vytvářen pomocí dramatické významové zkratky. Podrobnější biografické bádání ukazuje jádro jejího životního příběhu, jež spočívá v odhalení a následnému osvojení si židovských kořenů přes rodovou linii svého otce, k čemuž došlo v období jejího raného dospívání. Tato významná změna v pojímání vlastní identity pak nasměřovala její další uměleckou činnost, kterou aktivovala v době tzv. "pozdní" normalizace založením dětského divadla Feigele v rámci místní židovské komunity v Praze (80. léta 20. století). Tato doba se vyznačovala autoritativním státním režimem a deklarovaným státním antisemitismem, který projevy židovské identity sledoval a snažil se o jejich potlačení či asimilaci. V této práci sleduji posuny významů, jež Vida Neuwirthová retrospektivně přikládá své činnosti ve výše zmíněném období a jež souvisí s objevením nových, primárních dokumentů, o jejichž...
|
|
|
Kulturní odkaz činu Jana Palacha v písni a básni a jeho didaktické zpracování
Dušková, Daniela ; Komberec, Filip (vedoucí práce) ; Neumann, Lukáš (oponent)
Práce se zabývá kulturním odkazem Jana Palacha v písňových a básnických textech 20. a 21. století. Autorka práce si klade za cíl představit využití těchto textů ve výuce, která se věnuje (historickým) tématům, jež vyvolávají intenzivní a často protichůdné emocionální reakce - zde demonstrativní sebevražda pro probuzení společnosti. V první části vykresluje stručný vhled do života Jana Palacha a událostí, které předcházely jeho činu, a popisuje samotné Palachovo sebeupálení jako manifestační akt. Do práce zařazuje také filozofický a teologický pohled na Palachovu oběť. Pro potřeby výukové lekce pisatelka interpretuje sesbírané texty, a přispívá tak k nepočetné odborné české literatuře, která se ztvárnění činu v písni a básni věnuje. Ve druhé části práce tyto texty následně využívá v návrhu výukové jednotky použitelné v hodinách dějepisu, českého jazyka, občanské výchovy či hudební výchovy. Společně s lekcí prezentuje další využití sesbíraného materiálu. V práci jsou představeny výsledky z pilotování výukové lekce v sedmém ročníku osmiletého gymnázia, včetně komentářů zúčastněných žáků. Práce je věnovaná uctění odkazu 55. výročí od upálení Jana Palacha. KLÍČOVÁ SLOVA Jan Palach, sebeupálení, báseň ve výuce, protestsong, pochodeň, normalizace, komunistický režim.
|
|
|
Kulturní zahraniční politika Československa v raném období normalizace
Machala, Jan ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Mervart, Jan (oponent)
Diplomová práce se věnuje přístupu komunistického režimu ke kulturní propagaci Československé socialistické republiky ve vyspělých kapitalistických zemích, a to na základě analýzy vybraných zahraničních výstav s československou účastí. Prezentace na těchto výstavách byla významným instrumentem československé zahraniční politiky, jež umožňovala působit na zahraniční veřejnost i politickou reprezentaci ve stylu měkké moci neboli soft power. Diplomová práce se soustředí na podobu a uplatňování této zahraničně-kulturní politiky v průběhu rané fáze tzv. normalizace a zkoumá její kontinuity či diskontinuity ve vztahu k reformnímu období 60. let. Zaměřuje se na okolnosti vzniku a průběh realizace Světové výstavy v Montréalu, výstavy Člověk a jeho svět, Světové výstavy v Ósace a výstavy Československo - země dvou kultur. Mimo výše uvedené stručně pojednává o předchozím vývoji světového výstavnictví. Diplomová práce ve značné míře čerpá z primárních pramenů. Jejich rozboru byly podrobeny zejména materiály Vládní komise pro výstavnictví, která projednávala konkrétní podoby výstav, a dokumenty ministerstva zahraničních věcí, včetně zpráv příslušných zastupitelských úřadů.
|
|
|
Textové proměny českých coververzí zahraničních skladeb
Kácová, Barbora ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Ondřej (oponent)
(česky) Bakalářská práce se zabývá českými coververzemi anglických písní, vzniklými během období normalizace. V první části práce je vymezen obecnější kulturální rámec, v němž je coververze chápána jako soubor mechanismů kulturního transferu. Je proto třeba zohlednit i kontext sociálně-politický (tj. zejména adaptace vůči potřebám ideologie minulého režimu). Ačkoliv je práce především literárně-teoretická, přihlíží i k výkladům historickým a hudebně- teoretickým. Druhá část se pak týká samotné komparace jednotlivých textových dvojic, která je provedena na základě analýzy zachování věcného obsahu textové složky (složka narativní a fonetická, metaforický aparát).
|
|
|
Proměny římskokatolické církve na Příbramsku v době normalizace z perspektivy církevní politiky KSČ
Řapek, Vojtěch ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
(česky) V diplomové práci je věnována pozornost římskokatolické církvi a jejím proměnám v období normalizace, a to na příkladu okresu Příbram. Po částečném politickém uvolnění roku 1968 došlo v důsledku invaze vojsk Varšavské smlouvy k normalizaci poměrů a opětovnému omezení působení římskokatolické církve. V rámci okresu byla církevní politika v agendě okresních církevních tajemníků podřízených vyšším činitelům církevní politiky. Kromě oficiálního působení církve spjatého i s fenoménem politické kolaborace existovala i církev neoficiální - podzemní, jejíž činnost není dosud příliš zmapovaná, přestože plnila mnoho funkcí a suplovala aktivity, které nebyly komunistickým režimem povoleny ani tolerovány. Příbramsko představovalo z náboženského hlediska v rámci Čech specifický správní celek. Významné poutní místo Svatá Hora bylo díky zde působícím zajímavým osobnostem a poutnictví jedním z hlavních církevních dějišť. Téměř dvacetileté období normalizace zde skýtá mnoho pozoruhodných událostí, osobností a fenoménů vrcholících vzepětím církve na konci osmdesátých let.
|
|
|
Analysing Photographs Sociologically: Photography as a Source of Insight into Social Structure and Social Change
Chládková, Barbora ; Skovajsa, Marek (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
Bakalářská práce analyzuje soubor fotografií pořízených v období normalizace (1969- 1989) v Československu pomocí analýzy vizuálních faktů, sémiotické analýzy a sociologické strukturalistické analýzy. Práce se nejprve zabývá klasickými teoriemi fotografie s cílem porozumět komplexnosti fotografického média a identifikovat klíčové faktory, které je třeba brát v úvahu při analýze fotografií. Práce dále zkoumá využití fotografie v oblasti sociologie se zaměřením na techniky používané k interpretaci a analýze zkoumaných fotografií. Analýza poskytuje vhled do sociální struktury a charakteristik normalizačního období v československé společnosti, jako je militarizace společnosti, převaha komunistické propagandy a důraz kladený na práci jako jeden z pilířů režimu. Analýza poskytuje vhled do každodenního života během normalizace, včetně rekreačních praktik, nezdravých návyků a rodinné dynamiky. Práce dále zdůrazňuje význam využití fotografií jako doplňkového nástroje k jiným sociologickým metodám ve výzkumu. Klíčová slova fotografie, sociologie fotografie, vizuální fotografie, sociální struktura, normalizace (ČSSR)
|
|
|
Socialistická zákonnost a československá prokuratura v 70. letech
Lustig, Hubert ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Předmětem práce je zkoumat chápání a funkci pojmu socialistická zákonnost v 70. letech 20. století v Československé socialistické republice. Práce se v první části zaměřuje na obecnější pohled spíše právních vědců a jejich konstrukci pojmu socialistická zákonnost a jeho dobových funkcí. Ve druhé části je prováděn výzkum Generální prokuratury ČSSR jako konkrétní instituce, která měla socialistickou zákonnost střežit, s přihlédnutím k závěrům první části a porovnání teoretické vědecké debaty a postupů konkrétního státního orgánu. U této instituce je kladen akcent také na postoj vůči aktivitám, které byly vnímány jakožto nonkonformní z hlediska tehdejšího politického systému. V kontextu postoje zastánců těchto, z hlediska režimu, nonkonformních postojů tedy půjde o přezkoumání hranic socialistické zákonnosti a v obecnější rovině o její reálné funkce, které vládnoucí garnitura sledovala její častou akcentací.
|
|
|
Československé filmové zpravodajství v průsečíku společenských změn (1989-1990)
Černý, Ondřej ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá koncem filmového zpravodajství v Československu, které bylo realizováno v podobě filmových týdeníků až do roku 1990. V první části definuji filmové zpravodajství z teoretického a terminologického hlediska a snažím se postihnout jeho specifika. Následně popisuji jeho zrod a výrobu zpravodajských filmů na našem území, od jejích počátků před první světovou válkou až do pádu komunistického režimu v Československu a nastolení demokracie, s nímž skončila kontinuální, státem dotovaná a řízená tvorba pravidelně vydávaných týdeníků. Ve druhé, praktické části metodou kvalitativní obsahové analýzy zkoumám podobu a tematický rámec týdeníků natočených v roce 1989, kdy začala platit nová koncepce filmového zpravodajství zaměřená na takzvané magazíny, a v roce 1990, do něhož Československo vstupovalo jako demokratická země. Mým cílem je zjistit, jaká byla role týdeníků coby prostředku socialistické propagandy a zároveň i kanálu společenské kritiky v prvním, revolučním roce a jak se změnily v roce druhém, svobodném. Tehdy je sice přestala svazovat ideologická rovina, ale se zánikem státního filmového monopolu skončila jejich finanční podpora i mocenská ochrana, což vedlo k brzkému ukončení jejich výroby.
|
host ::
RSS.