|
|
Role grafických pomůcek při školní práci s narativním textem
Pospíšil, Albert ; Vojtíšek, Ondřej (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Práce se zabývá způsoby, jakými lze využít různých vizuálních nástrojů, pomůcek a organizérů ke znázornění vybraných prvků narativního textu ve školní výuce tak, aby napomáhaly porozumění textu a také jeho interpretaci, aniž by ji sami konstituovaly. Mezi takové pomůcky lze řadit různé mapy, grafy, diagramy, ale také nejrůzněji v prostoru restrukturovaný text, ať již ve tvaru stromů, mraků nebo například různých vzorců. Text je uveden teorií vizuálních pomůcek, jejich přínosem pro výuku a způsoby jejich pojímání a chápání v kontextu napomáhání porozumění. Na tomto základě je poté vystavěna základní kategorizace vizuálních pomůcek, se kterými se lze setkat. V práci následuje analýza některých takových pomůcek či nástrojů a je posuzován jejich přínos pro školní výuku. Následující část se věnuje některým literárně-teoretickým konceptům, které pomáhají osvětlovat dílčí problematiky analyzovaných nástrojů a zároveň utváří základ pro praktické využití těchto nástrojů ve školní praxi. Praktická část se poté věnuje dvěma textům: Babičce Boženy Němcové, na kterou se snaží nahlížet z hlediska prostoru a jeho hranic, a Broži, povídce amerického spisovatele Willama Faulknera, ve které se snaží jednak postihnout časovou souslednost, jednak vnímání prostoru z hlediska vypravěče, a vliv obou problematik na...
|
|
|
Cestami textem: Didaktická interpretace a interpretační úlohy ve středoškolské výuce literatury
Vojtíšek, Ondřej ; Králíková, Andrea (vedoucí práce) ; Koten, Jiří (oponent) ; Vojtěch, Daniel (oponent)
Literární dílo jako krajina - interpretace textu jako stanovení trasy v ní - didaktická interpretace jako poskytování mapy. Tato (do velké míry známá a osvědčená) metaforika stojí v základech práce s názvem Cestami textem: Didaktická interpretace a interpretační úlohy ve středoškolské výuce literatury. I za pomoci daného obrazu (ale především s oporou o recepční a sémiotické literární teorie) text v prvních kapitolách stanovuje a rozpracovává takové pojetí interpretace (formulace smyslu vzhledem k určitému čtenáři) a jejího didaktického příznaku (vlastního potenciálu učit interpretování), které se jeví být výhodné pro uvažování o interpretačně zaměřené výuce (a interpretaci odehrávající se v dialogu obecněji) a o možnostech testovat (zejm. uzavřenými úlohami) míru žákovského osvojení si procesu interpretování v kapitolách posledních. K tomuto účelu staví do centra teoretický koncept "interpretačních dovedností" - možnost segmentovat akt cesty k interpretaci do jednotlivých potenciálních kroků, které lze srozumitelně pojmenovat, vyučovat a (relativně odděleně) ověřovat - a pokouší se i o jejich předběžný výčet. Ten potom není algoritmem interpretace či návodem k ní, nýbrž deskripcí úkonů vedoucích k interpretaci hypoteticky a pouze v případě souladu s konkrétním textem. Všechny tyto teoretické...
|
|
|
Textové proměny českých coververzí zahraničních skladeb
Kácová, Barbora ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Ondřej (oponent)
(česky) Bakalářská práce se zabývá českými coververzemi anglických písní, vzniklými během období normalizace. V první části práce je vymezen obecnější kulturální rámec, v němž je coververze chápána jako soubor mechanismů kulturního transferu. Je proto třeba zohlednit i kontext sociálně-politický (tj. zejména adaptace vůči potřebám ideologie minulého režimu). Ačkoliv je práce především literárně-teoretická, přihlíží i k výkladům historickým a hudebně- teoretickým. Druhá část se pak týká samotné komparace jednotlivých textových dvojic, která je provedena na základě analýzy zachování věcného obsahu textové složky (složka narativní a fonetická, metaforický aparát).
|
|
|
Procesy adaptace autorské poetiky českých písničkářů v 90. letech 20. století
Matys, Tomáš ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na fenomén českého písničkářství v kontextu kontinuit a diskontinuit devadesátých let dvacátého století, které jsou dosavadním výzkumem spíše opomíjeny vzhledem k jeho těžišti v období časově předcházejícím. Pomocí motivické analýzy soudobé písňové produkce vybraných písničkářů ("básníků s kytarou", "folkařů", ale i "folkových outsiderů") reflektuje případné proměňování jejich autorské poetiky a hledání nových témat, nebo naopak ukazuje proces kanonizace a kontextovou vázanost osobnosti a její tvorby na minulý režim. Součástí práce je proto i sledovat zaplňování svobodného mediálního prostoru svébytnou tržní produkcí zvolených písničkářů na pozadí Bourdieova konceptu literárního pole. Právě výzkum obsahu hudebních a knižních nosičů má dokreslit, kdo vydával nové, a kdo jen "recykloval" staré, dobově však vykořeněné hity. Klíčová slova: písničkář - básník s kytarou - folkař - folkový outsider - dlouhá devadesátá léta - poločas - adaptace - kanonizace - produkce - literární pole
|
|
|
Interpretace autorských pohádek Josefa Štefana Kubína
Vojtíšek, Ondřej ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Interpretace autorských pohádek Josefa Štefana Kubína Ondřej Vojtíšek Abstrakt: Bakalářská práce se věnuje tématu interpretace autorských pohádek Josefa Štefana Kubína, a to teoreticky i aplikovaně. Jejím cílem je tedy popsat a na Kubínově pohádkovém díle demonstrovat možnosti interpretace dětské literatury. V důsledku toho také poukazuje na sémantické bohatství i hodnotové kvality vydavatelsky opomíjené části Kubínova díla. V jednotlivých oddílech teoretické části se dotýká problematiky způsobu interpretace pohádek, vymezení autorské pohádky a podoby Kubínova pohádkového díla. Jako metodu interpretace volí syntézu několika přístupů (Franzová, Šmahelová, Urbanová, aj.), které na příkladech popisuje. Výsledkem je chápání smyslu pohádek jako obrazů situací, znázorněných nejen pomocí motivů, ale i samotnými slovními realizacemi. Třídění Kubínových pohádkových sbírek z hlediska míry autorství a adaptování folklorních látek doprovází stručný životopis autora a přehled všech jeho intencionálně dětských sbírek. Podoba autorských pohádek je poté zaznamenána z hlediska jejich vyprávění, výstavby i motivické skladby. Do části aplikované bylo vybráno dvanáct pohádek ze sedmi sbírek z dvacátých i čtyřicátých let, které byly již předtím vymezeny jako hlavní zdroje autorských pohádek. Interpretace těchto textů...
|
|
|
Dětská próza Petry Soukupové
Černovská, Tereza ; Segi Lukavská, Jana (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Ondřej (oponent)
(česky): V bakalářské práci se zabýváme analýzou uplatnění dětského aspektu v rámci intencionální dětské tvorby současné české spisovatelky Petry Soukupové. Analýzu tedy provádíme na základě následujících vybraných titulů, řazených do oblasti literatury pro děti a mládež: Bertík a čmuchadlo (2014), Kdo zabil Snížka? (2017) a Klub divných dětí (2019). Cílem první části práce je nastínění pojmů literatura pro děti a mládež (LPDM), dětský aspekt a (dětský) implicitní čtenář. V druhé části této práce se opíráme o pojmy definované v předchozí teoretické části a uplatňujeme již tyto pojmy v celkové analýze děl. Po vymezení teoretických pojmů docházíme ke zjištění, že pojem implicitní čtenář úzce souvisí s dětským aspektem a pokládáme tyto dva pojmy pro účely této práce za zaměnitelné, tudíž není potřeba se věnovat uplatnění dětského implicitního čtenáře jako samostatnému pojmu v praktické části. V závěru vyhodnocujeme výsledky interpretace a míru uplatnění dětského aspektu v rámci analyzovaných titulů.
|
|
|
Interpretace textů středoškolských čítanek
Výborná, Adéla ; Vojtíšek, Ondřej (vedoucí práce) ; Králíková, Andrea (oponent)
Bakalářská práce se zabývá interpretací úryvků literárních děl obsažených ve středoškolských čítankách a zkoumá, do jaké míry mohou být texty čítanek reprezentanty literárních děl. Vycházíme z předpokladu, že krátké úryvky v čítankách nemohou pojmout veškerá dominantní interpretační směřování celého díla a studenti tak mohou nabývat mylných dojmů, co se týče smyslu celých děl. Chceme proto prozkoumat, do jaké míry a jakým způsobem mohou být úryvky zavádějící, nakolik mohou vést k neadekvátním interpretacím, zda lze pozorovat trend ve výběru úryvků autory čítanek, nebo jestli se jednotlivé čítanky svými úryvky podstatně liší. Postupujeme tak, že nejdříve vždy interpretujeme celé dílo, analyzujeme jeho jednotlivé motivy a vyvozujeme možná interpretační směřování. Následně to samé provádíme s jednotlivými úryvky díla z námi vybraných čítanek. Zaměřujeme se na to, k jakým interpretačním směřováním se texty čítanek přiklání a jaké mohou vytvořit dojmy ve studentech. V závěru formulujeme výsledky naší analýzy a navrhujeme řešení pro tvorbu takových úryvků, které by byly vhodnějšími reprezentanty děl, aniž by došlo k potlačení jiných funkcí (např. motivační funkce). Analýzu osmi opakovaně vydávaných či dosud užívaných čítanek provádíme zástupně na souboru děl spojených tematikou holocaustu (J. Otčenášek:...
|
|
|
"Národní obrození" jako problém didaktický
Paulus, Petr ; Králíková, Andrea (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá vyučováním literatury českého národního obrození na střední škole. Jejím cílem je analýza vybraných učebnic a příruček používaných na středních školách a na základě této analýzy se pokouší charakterizovat nejdůležitější aspekty tohoto období. Přibližuje, jak je žákům středních škol vysvětlován samotný termín "národní obrození", jaký je časový rozsah tohoto období, jací autoři tohoto úseku českých literárních dějin jsou zahrnuti do jednotlivých učebnic a také do kánonu děl vyžadovaných k závěrečné maturitní zkoušce. Jednotlivé aspekty porovnává s východisky odborné literatury. Práce si klade otázku, zda a do jaké míry učebnice vytvářejí obraz tohoto tématu pro školní účely, jak ovlivňují povědomí žáků o tématu. Na závěr navrhuje i konkrétní postupy a aktivity, které mohou být využity ve výuce literatury českého národního obrození na středních školách či gymnázií.
|
|
|
Komparace vybraných středoškolských učebnic české literatury z první poloviny 20. století
Bendová, Klára ; Merhaut, Luboš (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Ondřej (oponent)
Tématem práce je komparace vybraných středoškolských učebnic české literatury, které vznikly a byly užívány v průběhu první poloviny 20. století, z hlediska společensko- politických změn (tj. především změn ve školství souvisejících s proměnami státního zřízení v letech 1918, 1938 a 1948) a proměn diskurzu českého literárního dějepisectví (zejména vzhledem k velkým literárněhistorickým pracím daného období). Práce chce zkoumat, nakolik se obraz české literatury představovaný v středoškolských učebních textech měnil vzhledem k jmenovaným faktorům a nakolik byla naopak v rámci učebního pojetí literatury uchovávána kontinuita. Zajímá ji tedy zejména volba učebního materiálu, jeho struktura, resp. výklad v analyzovaných učebních textech. V úvodní (metodologické) části práce budou stručně představeny (s ohledem na proměny středoškolského literárního vyučování v první polovině 20. století) zásadní literárněhistorické práce, resp. směry daného období a reflektovány vybrané tematicky blízké práce. V praktické části práce proběhne vlastní komparace na základě vymezených hledisek.
|
|
|
Možnosti interpretace "autorské pohádky" ve středoškolské výuce
Vojtíšek, Ondřej ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Králíková, Andrea (oponent)
Cílem diplomové práce je představit možnosti interpretace pohádek ve středoškolské literární výuce. Toto směřování v sobě obsahuje dvě hlavní dimenze: jednak zkoumání pozice pohádek na středních školách (motivací je, že se jedná o žánr v tomto kontextu do jisté míry opomíjený), jednak hledání možných interpretačních postupů a technik uplatnitelných na středních školách (zde je motivací především společenská potřeba promýšlení úloh, jež ověřují interpretační dovednosti). Oba tyto směry jsou v práci rozvíjeny nejprve samostatně, v závěru se poté protínají. Prvnímu z těchto okruhů se věnují úvodní části práce. Tam je zachycena aktuální míra zapojování pohádek do výuky - a to vhledem do vybraných středoškolských příruček, do tzv. školních seznamů literárních děl ke státní maturitě a, skrze anketu, do pedagogické praxe. Na samotném počátku je však především popsáno několik didaktických interpretačních výhod (mj. relativní srozumitelnost, možnost práce s celkem či hledání symbolických významů), které může nabízet právě výběr pohádkového textu. Aby bylo možné nesourodou množinu pohádek uchopit a vyjmout z ní právě takové, které zmíněné didaktické výhody naplňují, je v další kapitole představen návrh vymezení "inovativních" pohádek (v opozici k pohádkám "standardním"). Termín je popsán v kontrastu s...
|
host ::
RSS.